Americký Senát schválil masivní balík investic do infrastruktury, má podpořit rozvoj dálnic či internetových sítí

Senát Spojených států schválil plán investic do americké infrastruktury v objemu jednoho bilionu dolarů (21,6 bilionu korun). Agentura Reuters hlasování označila za vítězství pro prezidenta Joea Bidena a skupinu senátorů z řad demokratů i republikánů, kteří soubor investic složitě dojednávali několik měsíců.

Plán počítá na příštích pět let s částkou 550 miliard dolarů (13,9 bilionu korun) v nových výdajích na rozvoj dálnic, hromadné dopravy, internetových sítí nebo vodního hospodářství. Pro navrhovaný plán hlasovalo 69 senátorů, třicet bylo proti. Návrh teď poputuje do Sněmovny reprezentantů.

Teprve po schválení Sněmovnou reprezentantů může balík stvrdit podpisem prezident. Očekává se přitom, že k hlasování ve Sněmovně se přistoupí nejdříve až v září.

Přímé federální výdaje na infrastrukturu v objemu 550 miliard dolarů, s nimiž plán počítá, zhruba odpovídají výdajům z roku 1956 na stavbu dálnic mezi státy USA, píše web BBC. Nynější plán nicméně reaguje na aktuální výzvy, jako jsou globální oteplování či rozšířenější práce z domova. Podle Bílého domu jde o největší investice do infrastruktury za poslední desetiletí.

Zhruba 110 miliard dolarů má potupovat na stavbu dálnic, silnic a mostů. Dalších 55 miliard je určeno pro vodohospodářství, kde se mají nahradit zbývající zastaralé olověné trubky. Asi 2700 stran dlouhý plán také počítá s významnými investicemi do rozvoje železnic, přístavů a letišť, čisté energie a vysokorychlostního internetu a zajištění spolehlivého připojení ve venkovským oblastech.

Znovu a lépe

Projekt navazuje na Bidenův předvolební slib vybudovat americkou ekonomiku „znovu a lépe“. Je jakýmsi doplňkem k ještě výrazně rozsáhlejšímu plánu výdajů a daňových úlev v objemu 3,5 bilionu dolarů, který demokrati prosazují na vlastní pěst.

Ten by mohli v Senátu schválit bez podpory republikánů prostřednictvím zvláštní procedury určené pro rozpočtové otázky, nesměli by však ve svých řadách mít jediného odpadlíka. Republikáni jsou razantně proti širším sociálním výdajům.

Demokratická šéfka Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová již dříve uvedla, že Sněmovna se infrastrukturnímu balíku ani objemnějšímu plánu výdajů nebude věnovat, dokud oba neschválí Senát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 19 mminutami

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu EU

V Bruselu probíhá summit EU, na kterém promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři sedmadvacítky řeší hlavně další finanční podporu Kyjeva pro roky 2026 a 2027. Nemůžeme si dovolit selhat, zdůraznila šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 21 mminutami

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 1 hhodinou

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina bude jednat v USA o mírovém plánu, Putin trvá na její kapitulaci

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.
před 2 hhodinami

OSN: Milice RSF zabily přes tisíc lidí v uprchlickém táboře

Polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) letos v dubnu povraždily v uprchlickém táboře Zamzam v regionu Dárfúr v západním Súdánu přes tisíc civilistů. Píše to agentura Reuters s odvoláním na zprávu Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR).
před 2 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 2 hhodinami

Mauritánie bojuje s migrací do Evropy. Organizace hlásí porušování lidských práv

Lidskoprávní organizace hlásí výrazný nárůst policejní aktivity v Mauritánii poté, co země na začátku loňského roku podepsala dohodu s Evropskou unií, jejímž cílem je omezit nelegální migraci. Dle organizací je mnoho migrantů deportováno bez řádného právního procesu. Někteří naopak nemohou v cestě pokračovat, zároveň nemají prostředky na návrat zpět. Počet vyhoštění z Mauritánie se v prvních šesti měsících roku 2025 téměř zdvojnásobil oproti celému roku 2024, vyplývá z informací, které mauritánská vláda poskytla organizaci Human Rights Watch.
před 2 hhodinami
Načítání...