Americký Senát schválil masivní balík investic do infrastruktury, má podpořit rozvoj dálnic či internetových sítí

Senát Spojených států schválil plán investic do americké infrastruktury v objemu jednoho bilionu dolarů (21,6 bilionu korun). Agentura Reuters hlasování označila za vítězství pro prezidenta Joea Bidena a skupinu senátorů z řad demokratů i republikánů, kteří soubor investic složitě dojednávali několik měsíců.

Plán počítá na příštích pět let s částkou 550 miliard dolarů (13,9 bilionu korun) v nových výdajích na rozvoj dálnic, hromadné dopravy, internetových sítí nebo vodního hospodářství. Pro navrhovaný plán hlasovalo 69 senátorů, třicet bylo proti. Návrh teď poputuje do Sněmovny reprezentantů.

Teprve po schválení Sněmovnou reprezentantů může balík stvrdit podpisem prezident. Očekává se přitom, že k hlasování ve Sněmovně se přistoupí nejdříve až v září.

Přímé federální výdaje na infrastrukturu v objemu 550 miliard dolarů, s nimiž plán počítá, zhruba odpovídají výdajům z roku 1956 na stavbu dálnic mezi státy USA, píše web BBC. Nynější plán nicméně reaguje na aktuální výzvy, jako jsou globální oteplování či rozšířenější práce z domova. Podle Bílého domu jde o největší investice do infrastruktury za poslední desetiletí.

Zhruba 110 miliard dolarů má potupovat na stavbu dálnic, silnic a mostů. Dalších 55 miliard je určeno pro vodohospodářství, kde se mají nahradit zbývající zastaralé olověné trubky. Asi 2700 stran dlouhý plán také počítá s významnými investicemi do rozvoje železnic, přístavů a letišť, čisté energie a vysokorychlostního internetu a zajištění spolehlivého připojení ve venkovským oblastech.

Znovu a lépe

Projekt navazuje na Bidenův předvolební slib vybudovat americkou ekonomiku „znovu a lépe“. Je jakýmsi doplňkem k ještě výrazně rozsáhlejšímu plánu výdajů a daňových úlev v objemu 3,5 bilionu dolarů, který demokrati prosazují na vlastní pěst.

Ten by mohli v Senátu schválit bez podpory republikánů prostřednictvím zvláštní procedury určené pro rozpočtové otázky, nesměli by však ve svých řadách mít jediného odpadlíka. Republikáni jsou razantně proti širším sociálním výdajům.

Demokratická šéfka Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová již dříve uvedla, že Sněmovna se infrastrukturnímu balíku ani objemnějšímu plánu výdajů nebude věnovat, dokud oba neschválí Senát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dvanáct zemí vyjádřilo ve Varšavě podporu Ukrajině, Maďarsko bylo proti

Prezidenti zemí od Baltu po Jadran a Černé moře v úterý dali na schůzce ve Varšavě najevo podporu Ukrajině, která se více než tři roky brání agresi ze strany Ruska. Část závěrečné deklarace summitu Iniciativy Trojmoří věnující se největšímu konfliktu na evropském kontinentu od druhé světové války ale nepodpořilo Maďarsko, jehož vláda je vůči Moskvě vstřícná. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na summitu prohlásil, že jeho země se toho během války hodně naučila a je připravena se o své zkušenosti podělit.
11:57Aktualizovánopřed 6 mminutami

„Ztělesňuje silnou Kanadu.“ Světoví lídři gratulují Carneymu k volebnímu vítězství

Prezidenti Ukrajiny a Francie Volodymyr Zelenskyj a Emmanuel Macron, britský premiér Keir Starmer či předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová poblahopřáli kanadskému premiérovi a lídrovi Liberální strany Markovi Carneymu k vítězství v předčasných parlamentních volbách. Zároveň se vyslovili pro spolupráci a posílení vzájemných vztahů. Zájem o spolupráci vyjádřily také Dillí a Peking, informují tiskové agentury.
14:04Aktualizovánopřed 25 mminutami

Premiér Carney ohlásil vítězství své strany v kanadských volbách

Kanadský premiér Mark Carney ohlásil vítězství své strany v parlamentních volbách. Dodal, že je připravený spolupracovat i s jinými stranami. Prozatím není jisté, jestli jeho liberálové budou mít většinu. Carneymu poblahopřál i předák opozičních konzervativců. Na třetím místě dle odhadů skončil Québecký blok, na čtvrtém Nová demokratická strana, jejíž lídr Jagmeet Singh oznámil, že rezignuje na funkci. Hlasy se po uzavření volebních místností stále ještě sčítají.
05:50Aktualizovánopřed 27 mminutami

Střelba v centru švédské Uppsaly má zřejmě tři oběti

Zřejmě tři lidé přišli v úterý o život při střelbě v centru švédského města Uppsala, informovala místní média s odvoláním na policii. Na místě poblíž náměstí Vaksala torg v centru města pokračuje rozsáhlá policejní operace. Podle deníku Uppsala Nya Tidning (UNT) byli obyvatelé v oblasti vyzváni, aby neopouštěli své domovy.
19:38Aktualizovánopřed 40 mminutami

Německá prokuratura obvinila ze špionáže bývalého spolupracovníka politika AfD

Německé generální spolkové státní zastupitelství obvinilo bývalého spolupracovníka nynějšího poslance Alternativy pro Německo (AfD) Maximiliana Kraha a jednu ženu ze špionáže pro čínskou tajnou službu, informovala agentura DPA. Pro někdejšího eurovolebního lídra Kraha, který byl do letošního roku europoslancem, pracoval německý občan čínského původu Jian Guo, kterého policie před rokem zadržela.
16:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusové vrátili tělo ukrajinské novinářky se stopami mučení a chybějícími orgány

Tělo ukrajinské novinářky Viktorije Roščynové, která zemřela v ruském zajetí, vykazuje známky mučení, vyplývá z informací ukrajinské prokuratury. O případu sedmadvacetileté reportérky, která v roce 2023 zmizela na Rusy okupovaném území a zemřela za nejasných okolností, informuje několik médií. Společně se pokusila rekonstruovat události vedoucí k novinářčině zajetí, její další osud i okolnosti její smrti.
před 1 hhodinou

Dachau prošly statisíce vězňů, mnoho mučitelů uteklo

Před osmdesáti lety byl osvobozen jeden z posledních tehdy ještě fungujících nacistických koncentračních táborů Dachau. Za dvanáct let existence prošlo vyhlazovacím zařízením nejméně dvě stě tisíc lidí, přes čtyřicet tisíc z nich zahynulo. Tábor byl prvním svého druhu určený původně pro politické vězně nacistů. Zařízením prošly také téměř tři tisíce evropských katolických duchovních, připomněl historik z Masarykova ústavu Akademie věd Michal Pehr.
před 3 hhodinami

Při střetu jaderných mocností by Pákistán tahal za kratší provaz

Napětí mezi Dillí a Islámábádem po útoku na turisty v Kašmíru sílí. Regionální rivalové spolu vedli dříve několik válek, teď ovšem oba vlastní desítky atomových hlavic. Podle indologa Jiřího Krejčíka ale nejspíš zůstane jen u diplomatické roztržky. V případě války by se Pákistán ocitl v obtížné pozici, jelikož indická armáda má takřka dvojnásobek vojáků a výrazně víc tanků i další techniky.
16:41Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...