Ve Spojených státech znovu eskaluje epidemie koronaviru. Biden vyzval lidi k očkování

Epidemie koronaviru v USA opět sílí. Epicentrem je teď Florida. Stát zasažený nakažlivější delta variantou hlásí rekordní počet hospitalizovaných pacientů s covidem-19. Výjimkou nejsou ani děti, v uplynulém týdnu jich bylo na Floridě po nákaze hospitalizováno v průměru 35 denně.

Americký prezident Joe Biden nyní mluví o situaci v zemi jako o pandemii neočkovaných – po měsících, kdy se stav postupně zlepšoval, teď přišlo několik týdnů, kdy se naopak v některých regionech situace velice prudce zhoršuje.

Jde především o jih a středozápad USA. „Státy jako Missouri, Louisiana nebo Florida teď opět hlásí v některých nemocnicích plné jednotky intenzivní péče. Jde o státy, kde je podprůměrná proočkovanost, a prezident na to upozornil během svého úterního televizního projevu,“ přibližuje zpravodaj ČT v USA David Miřejovský.

Biden sám je velkým zastáncem očkování a ve vakcinaci vidí jedinou cestu, jak virus covid-19 porazit. „Proto opět vystoupil s prohlášením k národu a vyzýval lidi, aby se nechali naočkovat, že je to podle něj jediná správná cesta, co v tuto chvíli mohou udělat pro to, aby se předešlo zásadním lockdownům a opatřením na podzim a v zimě,“ uvedl Miřejovský.

V současné chvíli je v USA naočkováno alespoň jednou dávkou vakcíny přibližně sedmdesát procent dospělých, což je podle odborníků Bílého domu ale velmi malé procento na to, aby vznikla kolektivní imunita. „Tohoto milníku, sedmdesáti procent naočkovaných alespoň jednou dávkou u dospělé populace, chtěl původně prezident dosáhnout už na státní svátek 4. července, ale nepodařilo se to, tento cíl byl naplněn až o měsíc později,“ připomíná zpravodaj. 

Nahrávám video

„Pro dosažení nějaké podoby kolektivní imunity potřebujeme mít naočkovaných nejméně 80 procent populace,“ konstatuje ale Paul Offit z poradního výboru pro vakcíny při Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA).  

Biden tak lidem ve svém projevu zdůraznil, že pokud se nechají očkovat, velmi pravděpodobně se covidem nenakazí, anebo pokud ano, nebude u nich mít onemocnění vážný průběh. Ovšem v případě, že vakcinaci odmítnou, mohou očekávat neblahé následky nemoci. V USA je totiž stále mnoho lidí, i celé regiony s komunitami, které očkování z různých důvodů odmítají, dodal Miřejovský.

Při započítání lidí mladších 18 let je tak aktuálně podíl alespoň částečně naočkovaných obyvatel USA hluboko pod osmdesáti procenty, přičemž plně naočkovaná není ani polovina americké populace. V některých oblastech se pak míra proočkovanosti pohybuje jen okolo čtyřiceti procent, přičemž aktuální vývoj ukazuje, že taková úroveň při rozšíření varianty delta nestačí na odvrácení silného náporu na zdravotnictví. Americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) na situaci reaguje i tím, že nově na většině amerického území doporučuje ve vnitřních prostorách nosit roušky i plně naočkovaným lidem.

Jděte z cesty, když nechcete pomáhat, vzkázal Biden guvernérům

Biden dal v úterý také najevo nespokojenost s počínáním guvernérů, kteří se při novém náporu covidu staví proti obnovování restrikcí nebo zavádění pravidel týkajících se očkování. Při vystoupení v Bílém domě uvedl, že když lídři států odmítají „udělat správnou věc“, měli by aspoň uvolnit cestu těm, kdo ji udělat chtějí. Některé státy USA jako Texas a Florida totiž přijaly opatření, která zakazují lokálním orgánům zavádět nařízení ohledně roušek nebo vakcinace.

Biden sice nejmenoval konkrétní politiky, zmínil však Texas a Floridu, na které podle něj v součtu připadá třetina všech aktuálně registrovaných nákaz v USA. Florida v pondělí ohlásila rekordních 50 997 nových infekcí, v Texasu byl přírůstek 20 004 případů, což je nejvyšší denní součet od začátku února.

Floridský guvernér Ron De Santis v úterý však trval na tom, že nošení roušek ani uzavírky podniků nařizovat nebude, ačkoli některé nemocnice už přistupují k mimořádným opatřením a hlásí větší počty pacientů s covidem-19 než v kterékoli předchozí fázi pandemie. 

Jiný republikánský guvernér, který podepsal opatření namířené proti nařizování roušek, ovšem podle deníku The New York Times (NYT) nyní mění svůj přístup. „Když se na to dívám zpětně, přál bych si, aby ten zákon neplatil,“ řekl v úterý Asa Hutchinson, který stojí v čele státu Arkansas.

I tento jižní region USA se potýká s výrazným zhoršením epidemické situace a po Louisianě a Floridě registruje třetí nejvyšší počet nových nákaz na sto tisíc obyvatel. Stát se třemi miliony obyvatel hlásí zhruba po půl roce opět více než tisíc lidí hospitalizovaných s covidem a denní počty úmrtí jsou zde nejvyšší od března. Guvernér Hutchinson ve světle nepříznivého vývoje nabádá státní zákonodárce, aby zneplatnili část zmíněného zákona, a umožnili tak školám zavést povinné zakrývání dýchacích cest před návratem žáků do tříd. 

Očkování zrychluje

Tempo vakcinace nicméně roste. Statistiky deníku The New York Times (NYT) ukazují, že zdravotníci v průměru za poslední týden aplikovali 673 tisíc dávek vakcín denně, což je sice ve srovnání s dubnovým maximem asi pětinový výkon, také to ale znamená zlepšení o více než 150 tisíc dávek denně za poslední dva týdny.

Ve snaze přivést další lidi do očkovacích center úřady v řadě amerických států přichází také s různými pobídkami nebo naopak zavádí povinnou vakcinaci pro zástupce určitých profesí. Mezitím se ale zároveň množí zprávy o lidech, kteří s očkováním otáleli a později s covidem skončili v nemocnici nebo dokonce nákazu koronavirem nepřežili. „Kdybych měla ty informace, které mám teď, nechali bychom se naočkovat,“ citoval NYT červencový facebookový příspěvek ženy, jejíž manžel a otec čtyř dětí v tu chvíli bojoval o život na jednotce intenzivní péče.

Očkovacích látek mají v tuto chvíli Spojené státy dost. A tak jich až stovky milionů kusů nyní nabízí zdarma zemím třetího světa – proto, aby bylo možné bojovat s covidem i na globální úrovni.

Milionům Američanů hrozí vystěhování z nájmu

Politici v USA musí však teď řešit i další potíže, které s covidem souvisí, i když nejsou vyloženě zdravotního charakteru. Milionům amerických rodin, které kvůli krizi způsobené pandemií nedokázaly měsíce platit nájem, hrozí totiž vystěhování. Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí udělalo však nyní nečekaný krok. Jak upřesnil Miřejovský, poté, co dříve vydalo rozhodnutí o tom, že platí moratorium na vyhoštění z nájemního bydlení, a soud ho zrušil, vyhlásilo znova nové. 

Podle něho je sice velmi pravděpodobné, že soud opět i toto rozhodnutí zruší, nicméně politici a středisko tím získají čas, aby se k lidem dostala federální pomoc. Podle nevládního výzkumného Centra pro rozpočtové a politické priority (CBPP) má totiž zpoždění při placení nájmu asi deset milionů Američanů a asi 3,6 milionu nájemníků odhaduje, že jim hrozí vystěhování do dvou měsíců, jak uvádí americký statistický úřad.

„Vyhlášení tohoto moratoria je správná věc, aby lidé zůstali doma a neshromažďovali se v místech, kde se šíří nemoc covid-19,“ zdůraznila ředitelka CDC Rochelle Walenskyová.

Nově vyhlášené moratorium je s platností do 3. října a týká se právě oblastí, kde existuje podstatné či vysoké riziko nákazy koronavirem. Pokrývá tedy území, kde žije devadesát procent americké populace, informovala agentura AP.

Původní moratorium na vyhoštění z nájemního bydlení zavedlo CDC loni v září. Argumentovalo tím, že by lidé měli zůstávat doma v izolaci namísto toho, aby se sdružovali například v nouzových ubytovnách. Nejvyšší soud však následně rozhodl, že CDC příkazem překročilo svoje pravomoci, a nařídil, aby moratorium v dosavadní podobě skončilo se začátkem srpna. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Cizí rozvědky nás špehují pomocí želv a ryb, tvrdí Čína

Zahraniční rozvědky využívají želvy a ryby vybavené senzory ke sběru citlivých dat a mapování podmořských zón čínského pobřeží. V pátek to podle agentury AFP uvedlo čínské ministerstvo státní bezpečnosti v příspěvku na sociálních sítích nazvaném V hlubinách moře se proudy chvějí. Rozvědky podle Pekingu používají i další nové špionážní vybavení a čínští rybáři by proto měli být ostražití a hlásit veškeré podezřelé předměty, které na moři naleznou.
před 1 hhodinou

Palestinský lékař uvězněný Izraelem se obrátil na nejvyšší soud

Až u izraelského nejvyššího soudu skončil případ palestinského lékaře, kterého zadržela izraelská armáda na sklonku roku 2024 v Gaze s tím, že patří k teroristickému hnutí Hamás. Lidskoprávní organizace tvrdí, že strávil přes 500 dní ve vězení bez konkrétního formálního obvinění. Nejvyšší soud má teď na stole žádost o jeho propuštění.
před 1 hhodinou

Dohoda s USA počítá s ukončením americké blokády Íránu, tvrdí Arakčí

Návrh mírové dohody Íránu se Spojenými státy počítá s ukončením americké blokády íránských přístavů a s novým uspořádáním v Hormuzském průlivu. Prohlásil to v pátek večer íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Řekl také, že žádné rozhovory o íránském jaderném programu nezačnou, dokud nebude úmluva zcela převedena do praxe, píší agentury AFP a Reuters.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

V Kyjevě odstranili pomník spisovatele Bulgakova, na sítích vypukly spory

Z ukrajinské metropole byla odstraněna socha sovětského spisovatele Michaila Bulgakova, autora známého románu Mistr a Markétka. Navzdory tomu, že o tomto kroku bylo rozhodnuto už na konci loňského roku, se o něm nyní na sociálních sítích a v médiích vedou spory – a to jak v ukrajinštině, tak ruštině. Odstraňování části památníků na Ukrajině probíhá v souladu s takzvaným dekolonizačním zákonem z roku 2023.
před 3 hhodinami

Na Ukrajině přibývá žen, které vstupují do armády

Na Ukrajině přibývá žen, které chtějí vstoupit do armády. Oproti loňsku jich přibylo sedm tisíc. Celkem ozbrojené síly země, která se pátým rokem brání ruské agresi, čítají přes 75 tisíc vojaček. Loni se přes pět tisíc z nich účastnilo přímých bojů na frontové linii. S trvající válkou v ukrajinské společnosti vyvstává také otázka povinné mobilizace žen.
před 3 hhodinami

SpaceX vstoupila na burzu, Musk je prvním dolarovým bilionářem

Elon Musk se stal prvním dolarovým bilionářem na světě. Pomohl mu k tomu vysoký zájem o akcie jeho společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies), které v pátek vstoupily na burzu Nasdaq. Firma v primární veřejné nabídce akcií (IPO) získala 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob. Akcie zahájily obchodování na ceně 150 dolarů (více než 3100 korun) za kus. Tržní kapitalizace firmy tak činila 1,96 bilionu dolarů. Den pak uzavřely na hodnotě 161 dolarů, tedy se ziskem zhruba dvacet procent, kdy hodnota společnosti přesáhla dva biliony dolarů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Sociální sítě měly výpadek. Nefungoval Instagram, Facebook i Messenger

Tisíce uživatelů po celém světě hlásily během pátku výpadek služeb u sociálních sítí Instagram a Facebook a také u komunikační platformy Messenger, tedy aplikací ze skupiny Meta Platforms. Večer se sociální sítě začaly z výpadku pomalu zotavovat, uvedl web Downdetector, který výpadky internetových služeb monitoruje. Mluvčí společnosti Meta Andy Stone uvedl, že firma na řešení problému pracuje, žádné další detaily, včetně možných příčin výpadku, však zatím neoznámila, napsala agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Unijní velvyslanci kývli na zahájení prvního bloku přístupových jednání s Ukrajinou a Moldavskem

Velvyslanci všech 27 členských států Evropské unie (EU) se shodli na zahájení prvního bloku přístupových jednání s Ukrajinou a Moldavskem. Rozhovory mají začít v pondělí, uvedli podle agentury Reuters předseda Evropské rady António Costa a kyperské předsednictví Rady EU. Agentura AFP připomíná, že přístupový proces Ukrajiny byl znovu nastartován poté, co jej přestalo blokovat Maďarsko.
před 14 hhodinami
Načítání...