Ve Spojených státech znovu eskaluje epidemie koronaviru. Biden vyzval lidi k očkování

Epidemie koronaviru v USA opět sílí. Epicentrem je teď Florida. Stát zasažený nakažlivější delta variantou hlásí rekordní počet hospitalizovaných pacientů s covidem-19. Výjimkou nejsou ani děti, v uplynulém týdnu jich bylo na Floridě po nákaze hospitalizováno v průměru 35 denně.

Americký prezident Joe Biden nyní mluví o situaci v zemi jako o pandemii neočkovaných – po měsících, kdy se stav postupně zlepšoval, teď přišlo několik týdnů, kdy se naopak v některých regionech situace velice prudce zhoršuje.

Jde především o jih a středozápad USA. „Státy jako Missouri, Louisiana nebo Florida teď opět hlásí v některých nemocnicích plné jednotky intenzivní péče. Jde o státy, kde je podprůměrná proočkovanost, a prezident na to upozornil během svého úterního televizního projevu,“ přibližuje zpravodaj ČT v USA David Miřejovský.

Biden sám je velkým zastáncem očkování a ve vakcinaci vidí jedinou cestu, jak virus covid-19 porazit. „Proto opět vystoupil s prohlášením k národu a vyzýval lidi, aby se nechali naočkovat, že je to podle něj jediná správná cesta, co v tuto chvíli mohou udělat pro to, aby se předešlo zásadním lockdownům a opatřením na podzim a v zimě,“ uvedl Miřejovský.

V současné chvíli je v USA naočkováno alespoň jednou dávkou vakcíny přibližně sedmdesát procent dospělých, což je podle odborníků Bílého domu ale velmi malé procento na to, aby vznikla kolektivní imunita. „Tohoto milníku, sedmdesáti procent naočkovaných alespoň jednou dávkou u dospělé populace, chtěl původně prezident dosáhnout už na státní svátek 4. července, ale nepodařilo se to, tento cíl byl naplněn až o měsíc později,“ připomíná zpravodaj. 

5 minut
Zpravodaj ČT David Miřejovský o epidemiologické situaci v USA
Zdroj: ČT24

„Pro dosažení nějaké podoby kolektivní imunity potřebujeme mít naočkovaných nejméně 80 procent populace,“ konstatuje ale Paul Offit z poradního výboru pro vakcíny při Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA).  

Biden tak lidem ve svém projevu zdůraznil, že pokud se nechají očkovat, velmi pravděpodobně se covidem nenakazí, anebo pokud ano, nebude u nich mít onemocnění vážný průběh. Ovšem v případě, že vakcinaci odmítnou, mohou očekávat neblahé následky nemoci. V USA je totiž stále mnoho lidí, i celé regiony s komunitami, které očkování z různých důvodů odmítají, dodal Miřejovský.

Při započítání lidí mladších 18 let je tak aktuálně podíl alespoň částečně naočkovaných obyvatel USA hluboko pod osmdesáti procenty, přičemž plně naočkovaná není ani polovina americké populace. V některých oblastech se pak míra proočkovanosti pohybuje jen okolo čtyřiceti procent, přičemž aktuální vývoj ukazuje, že taková úroveň při rozšíření varianty delta nestačí na odvrácení silného náporu na zdravotnictví. Americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) na situaci reaguje i tím, že nově na většině amerického území doporučuje ve vnitřních prostorách nosit roušky i plně naočkovaným lidem.

Jděte z cesty, když nechcete pomáhat, vzkázal Biden guvernérům

Biden dal v úterý také najevo nespokojenost s počínáním guvernérů, kteří se při novém náporu covidu staví proti obnovování restrikcí nebo zavádění pravidel týkajících se očkování. Při vystoupení v Bílém domě uvedl, že když lídři států odmítají „udělat správnou věc“, měli by aspoň uvolnit cestu těm, kdo ji udělat chtějí. Některé státy USA jako Texas a Florida totiž přijaly opatření, která zakazují lokálním orgánům zavádět nařízení ohledně roušek nebo vakcinace.

Biden sice nejmenoval konkrétní politiky, zmínil však Texas a Floridu, na které podle něj v součtu připadá třetina všech aktuálně registrovaných nákaz v USA. Florida v pondělí ohlásila rekordních 50 997 nových infekcí, v Texasu byl přírůstek 20 004 případů, což je nejvyšší denní součet od začátku února.

Floridský guvernér Ron De Santis v úterý však trval na tom, že nošení roušek ani uzavírky podniků nařizovat nebude, ačkoli některé nemocnice už přistupují k mimořádným opatřením a hlásí větší počty pacientů s covidem-19 než v kterékoli předchozí fázi pandemie. 

Jiný republikánský guvernér, který podepsal opatření namířené proti nařizování roušek, ovšem podle deníku The New York Times (NYT) nyní mění svůj přístup. „Když se na to dívám zpětně, přál bych si, aby ten zákon neplatil,“ řekl v úterý Asa Hutchinson, který stojí v čele státu Arkansas.

I tento jižní region USA se potýká s výrazným zhoršením epidemické situace a po Louisianě a Floridě registruje třetí nejvyšší počet nových nákaz na sto tisíc obyvatel. Stát se třemi miliony obyvatel hlásí zhruba po půl roce opět více než tisíc lidí hospitalizovaných s covidem a denní počty úmrtí jsou zde nejvyšší od března. Guvernér Hutchinson ve světle nepříznivého vývoje nabádá státní zákonodárce, aby zneplatnili část zmíněného zákona, a umožnili tak školám zavést povinné zakrývání dýchacích cest před návratem žáků do tříd. 

Očkování zrychluje

Tempo vakcinace nicméně roste. Statistiky deníku The New York Times (NYT) ukazují, že zdravotníci v průměru za poslední týden aplikovali 673 tisíc dávek vakcín denně, což je sice ve srovnání s dubnovým maximem asi pětinový výkon, také to ale znamená zlepšení o více než 150 tisíc dávek denně za poslední dva týdny.

Ve snaze přivést další lidi do očkovacích center úřady v řadě amerických států přichází také s různými pobídkami nebo naopak zavádí povinnou vakcinaci pro zástupce určitých profesí. Mezitím se ale zároveň množí zprávy o lidech, kteří s očkováním otáleli a později s covidem skončili v nemocnici nebo dokonce nákazu koronavirem nepřežili. „Kdybych měla ty informace, které mám teď, nechali bychom se naočkovat,“ citoval NYT červencový facebookový příspěvek ženy, jejíž manžel a otec čtyř dětí v tu chvíli bojoval o život na jednotce intenzivní péče.

Očkovacích látek mají v tuto chvíli Spojené státy dost. A tak jich až stovky milionů kusů nyní nabízí zdarma zemím třetího světa – proto, aby bylo možné bojovat s covidem i na globální úrovni.

Milionům Američanů hrozí vystěhování z nájmu

Politici v USA musí však teď řešit i další potíže, které s covidem souvisí, i když nejsou vyloženě zdravotního charakteru. Milionům amerických rodin, které kvůli krizi způsobené pandemií nedokázaly měsíce platit nájem, hrozí totiž vystěhování. Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí udělalo však nyní nečekaný krok. Jak upřesnil Miřejovský, poté, co dříve vydalo rozhodnutí o tom, že platí moratorium na vyhoštění z nájemního bydlení, a soud ho zrušil, vyhlásilo znova nové. 

Podle něho je sice velmi pravděpodobné, že soud opět i toto rozhodnutí zruší, nicméně politici a středisko tím získají čas, aby se k lidem dostala federální pomoc. Podle nevládního výzkumného Centra pro rozpočtové a politické priority (CBPP) má totiž zpoždění při placení nájmu asi deset milionů Američanů a asi 3,6 milionu nájemníků odhaduje, že jim hrozí vystěhování do dvou měsíců, jak uvádí americký statistický úřad.

„Vyhlášení tohoto moratoria je správná věc, aby lidé zůstali doma a neshromažďovali se v místech, kde se šíří nemoc covid-19,“ zdůraznila ředitelka CDC Rochelle Walenskyová.

Nově vyhlášené moratorium je s platností do 3. října a týká se právě oblastí, kde existuje podstatné či vysoké riziko nákazy koronavirem. Pokrývá tedy území, kde žije devadesát procent americké populace, informovala agentura AP.

Původní moratorium na vyhoštění z nájemního bydlení zavedlo CDC loni v září. Argumentovalo tím, že by lidé měli zůstávat doma v izolaci namísto toho, aby se sdružovali například v nouzových ubytovnách. Nejvyšší soud však následně rozhodl, že CDC příkazem překročilo svoje pravomoci, a nařídil, aby moratorium v dosavadní podobě skončilo se začátkem srpna. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že nepopraví mladého demonstranta

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 12 mminutami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
před 37 mminutami

Imigrační agent postřelil v Minnesotě muže

Imigrační agent Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minnesotě zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na agenta agresivně útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
před 1 hhodinou

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump obvinil Ukrajinu, že brzdí mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
03:29Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...