Sněmovna reprezentantů schválila Bidenův investiční balík

Americká Sněmovna reprezentantů v pátek po měsících vyjednávání schválila obří investiční balík prezidenta Joea Bidena, který se zaměřuje především na sociální programy a boj s klimatickými změnami. Podle amerických médií se jedná o přelomový úspěch pro Bidena, který z plánů na obnovu americké ekonomiky zasažené pandemií učinil svůj hlavní předvolební slib. Návrh však ještě musí schválit Senát, kde zřejmě prodělá řadu změn kvůli postoji některých umírněných demokratických senátorů.

Sněmovna opatření schválila téměř přesně podle stranických linií, pro hlasovalo 220 zákonodárců a proti 213. O balíku měla dolní kongresová komora hlasovat již ve čtvrtek, lídr republikánské menšiny Kevin McCarthy však využil svého přednostního práva předstoupit před kongresmany a pronesl více než osm a půl hodiny dlouhý projev, který jednání natáhl až do pátku.

Překonal tím dosavadní rekord demokratky Nancy Pelosiové, která v roce 2018 přišla s asi osmihodinovým vystoupením při schvalování republikánské reformy programu veřejného zdravotního pojištění známé jako Obamacare.

Nynější investiční balík v hodnotě 1,85 bilionu dolarů (41,5 bilionu korun) je jednou z největších veřejných investic v USA za poslední desetiletí a významně zasahuje do celé řady programů federální vlády. Investice budou směřovat do veřejné zdravotní péče, vzdělání, na podporu bydlení, rodinné politiky či na boj s klimatickými změnami a financování přechodu na bezemisní ekonomiku. Mimořádné výdaje chce vláda pokrýt stanovením minimální daně pro podniky a zvýšením odvodů pro nejbohatší Američany.

Návrh se ještě bude měnit

S některými částmi návrhu dlouhodobě nesouhlasí umírnění demokratičtí senátoři Joe Manchin a Krysten Sinemaová, kteří v posledních měsících svou neoblomností srazili rozpočet investičního balíku na polovinu oproti původnímu návrhu a vyřadili z něj rovněž návrh na zvýšení zdanění firem.

Manchin přitom nadále některé části schváleného návrhu nepodporuje, a opatření proto zřejmě v Senátu čeká řada změn, o nichž se podle amerických médií velmi pravděpodobně bude další týdny vyjednávat. Demokraté mají v horní komoře nejtěsnější možnou většinu, takže tam potřebují hlas každého ze svých spolustraníků. Republikáni s návrhem od začátku nesouhlasí a jednotně jej nepodporují.

Další investice

Kongres minulý týden schválil další velký investiční balík v hodnotě asi jednoho bilionu dolarů (22,4 bilionu korun) namířený do infrastruktury, který demokraté tentokrát vyjednali společně s republikány. Toto opatření se přitom na několik měsíců stalo „rukojmím“ při vnitrostranických jednáních demokratů o podobě nově schváleného balíku.

Páteční hlasování zřejmě přinese Bidenovi dočasné vítězství a i úlevu, jelikož se nyní nachází v asi nejtěžších chvílích svého prezidentství. V průzkumech mu setrvale klesá podpora veřejnosti zejména kvůli obavám voličů z inflace a stále nekončící pandemii. Demokraté se přitom snaží co nejrychleji prosadit svoje politické priority, protože jim v kongresových volbách plánovaných na příští listopad hrozí ztráta kontroly zákonodárného sboru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes dvacet lidí, stovka dalších utrpěla zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
včeraAktualizovánoPrávě teď

VideoSamozvaní polští domobranci se vydávali za vojáky a kontrolovali cizince

Polské úřady zasáhly proti skupině samozvaných domobranců ze skupiny BPG, kteří se vydávali za vojáky a na vlakových nádražích po nocích kontrolovali cizince. Své činy hájili bojem proti migraci. Členové skupiny jsou napojení na polskou krajní pravici. Premiér Donald Tusk je označil za chuligány.
před 12 mminutami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 3 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 4 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 4 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 4 hhodinami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 4 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
10:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled