Sněmovna reprezentantů díky hlasům republikánů schválila Bidenův plán rozvoje infrastruktury

Americkou Sněmovnou reprezentantů prošel plán rozvoje infrastruktury ve výši jeden bilion dolarů (21,8 bilionu korun). Je menším ze dvou výdajových balíků prosazovaných Joem Bidenem. Na plánu se už dohodli demokraté a republikáni v Senátu a nyní ho musí podepsat prezident. Schvalování dvou klíčových norem Bidenova prezidentství provází vnitrostranické spory mezi demokraty, první z nich sněmovna nyní odsouhlasila jen díky republikánům.

Hlasování o sadě sociálních a ekologických programů v celkovém objemu 1,85 bilionu dolarů, jež chtělo vedení demokratů prosadit v sobotu, bylo nakonec odloženo. Na druhou kolej bylo odsunuto poté, co umírněnější demokraté požadovali nestranný odhad nákladů na toto rozsáhlé opatření od Rozpočtového úřadu Kongresu (CBO).

O průlom se postaral Biden, který kvůli vyjednávání odložil cestu do dovolenkového sídla na Rehoboth Beach, a vedoucí představitelé Sněmovny reprezentantů. Umírnění zákonodárci později souhlasili s podporou tohoto návrhu zákona, pokud budou odhady CBO v souladu s předběžnými čísly, která poskytli analytici. Hlasovat by se o něm mělo v týdnu od 15. listopadu.

Výměnou za to levicovější, takzvané progresivní křídlo, souhlasilo s tím, že podpoří opatření týkající se infrastruktury, které několik měsíců blokovalo ve snaze vyvinout tlak na umírněné, aby podpořili opatření týkající se sociální oblasti a životního prostředí.

Balík zaměřený na infrastrukturu dolní komorou Kongresu přesto nakonec prošel jen díky 13 hlasům umírněných republikánů, a to v celkovém poměru 228 ku 206. Proti se postavilo šest demokratů z progresivního křídla, například Alexandria Ocasiová-Cortezová.

Několikaměsíční vnitrostranická pře podle komentátorů přispěla k těžké porážce demokratů ve volbách guvernéra ve státu Virginie tento týden. Schválení infrastrukturního balíku je podle agentury AP motivováno také snahou demokratů vystupovat jednotně před kongresovými volbami v nadcházejícím roce.

Vyhráli jsme ekonomický závod o 21. století, napsal Biden

V příštích letech budou díky schválenému balíku zákonů nasměrovány prostředky do výstavby a opravy silnic, přístavů, letišť, železnic, příměstské dopravy, zásobování vodou, přenosové soustavy či vysokorychlostního internetového připojení. Investice mají za cíl přispět také k ochraně klimatu, která je Bidenovou programovou prioritou.

„Lidé příštích generací se budou ohlížet a vědět, že toto byl okamžik, kdy Amerika vyhrála ekonomický závod o 21. století,“ uvedl v písemném prohlášení Biden, pro nějž je hlasování o dvojici balíčků testem schopnosti prosazovat v Kongresu jím vytyčenou politiku.

Oproti původním prezidentovým představám jsou oba balíky ve své současné podobě výrazně méně ambiciózní. Objem plánovaných investic do infrastruktury během složitých vyjednávání v Senátu spadl na zhruba bilion dolarů, aktuální cenovka u sociálního a ekologického plánu zase odpovídá přibližně polovině původní částky navrhované Bílým domem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán naznačuje odklad v popravách demonstrantů

Írán neplánuje žádné bezprostřední popravy protivládních demonstrantů. V noci na čtvrtek to v rozhovoru s americkou stanicí Fox News prohlásil íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Rovněž zpochybnil zprávy o masových obětech demonstrací a řekl, že veškeré zabíjení, ke kterému došlo, bylo izraelské spiknutí s cílem způsobit vysoké počty obětí. Prezident USA Donald Trump ve středu prohlásil, že zabíjení demonstrantů v Íránu skončilo, jak se dozvěděl z důvěryhodného zdroje.
před 1 hhodinou

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 4 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...