Američtí demokraté se po úterních volbách obávají volebního debaklu příští rok

Pro americké demokraty dopadly úterní volby špatně: ve Virginii jejich kandidát na guvernéra překvapivě prohrál a v New Jersey vyhrál jen těsně, přestože byl považován za jasného favorita. Ve straně to proto vyvolalo obavy z opakování katastrofického scénáře z roku 2009. Tehdy demokraté rovněž přišli o guvernérské křeslo ve Virginii a o rok později v kongresových volbách zaznamenali zdrcující porážku, když ve Sněmovně reprezentantů ztratili 63 křesel.

„Je tohle opakování roku 2009? Je to přesně to, co se stalo v roce 2009 a tehdy to předznamenalo katastrofu (ve volbách) v roce 2010,“ připomněl kongresman Gerry Connoly z Virginie. Jeho obavy sdílí řada dalších demokratů.

„Jediná nynější výhoda oproti roku 2009 je, že víme, jak špatně se to může vyvinout,“ řekl serveru Politico někdejší demokratický kongresman Steve Israel.

  • Ve státě Virginia se novým guvernérem stane republikán Glenn Youngkin. Porazil favorita klání, současného guvernéra, demokrata Terry McAuliffeho, jehož přitom osobně podporovaly stranické špičky, včetně prezidenta Joea Bidena, viceprezidentky Kamaly Harrisové i bývalého prezidenta za demokraty Baracka Obamy. 
  • V New Jersey obhájil guvernérský post demokrat Phil Murphy nad republikánem Jackem Ciattarellim. Jejich souboj však byl mnohem vyrovnanější, než se předpokládalo. Agentura AP napsala, že Murphy je prvním demokratickým guvernérem za posledních 44 let, kterému se podařilo post obhájit.

Oba výsledky úterních voleb jsou podle agentury AP znamením, že demokratům hrozí za rok ztráta kontroly v obou kongresových komorách, čímž by rovněž v podstatě skončily veškeré ambice prezidenta Joea Bidena na prosazení zásadnějších reforem.

V největším nebezpečí jsou nyní demokraté v obvodech s vyrovnaným poměrem demokratických a republikánských voličů. Řada z nich se dostala do zákonodárného sboru před čtyřmi lety na úkor republikánů, nyní se však podle AP nacházejí v podobně nevýhodné situaci, jako tehdy jejich soupeři.

Mezitím se propadají také preference prezidenta Bidena. V Kongresu se mu nedaří prosazovat zákony, demokraty poškozují vnitřní spory. Hlasování ve Virginii mnozí označovali za referendum právě o něm.

Podle amerikanisty Jiřího Pondělíčka z Institutu mezinárodních studií patří mezi hlavní příčiny Bidenova propadu obliby pokračující pandemie. Ta stále zuří poměrně silně, zvláště v některých státech. Dalším důvodem je debakl v Afghánistánu. Byť Američané stahování podporují, vadilo jim chaotické provedení. Dále roli mohou hrát problémy, které jsou známy i v Evropě – vysoká inflace a potíže v zásobování. „Všechno tohle vytváří dojem, že země nefunguje tak, jak by měla, a to se negativně projevuje na popularitě prezidenta,“ řekl.

Nahrávám video

Počínání vládnoucí strany v Kongresu je vnímáno jako neproduktivní a plné sporů. Podle průzkumu společnosti Ipsos pro agenturu Reuters z konce října schvaluje 46 procent dospělých Američanů prezidentovy kroky, naopak 51 procent je neschvaluje. Demokraté také musí čelit historickému trendu americké politiky, podle nějž vládnoucí strana často oslabí v kongresových volbách konaných po ovládnutí Bílého domu.

Na výpady proti Trumpovi už voliči neslyší, míní CNN

Podle liberální televize CNN jsou příčiny neúspěchu demokratů jasné. Strana ztratila část voličů z předměstí, přičemž se jí nepodařilo získat voliče na venkově, který je tradičně republikánskou baštou. Demokraté rovněž podcenili účinnost některých základních republikánských argumentů. Zejména se však v kampani příliš spoléhali na výpady proti exprezidentu Donaldu Trumpovi, což však rok po jeho volební prohře voliče již příliš nemotivovalo.

„To, co fungovalo, když byl Trump na volebních lístcích nebo v úřadě, má jednoznačně stále menší efekt, když už je pryč,“ řekl bývalý člen Sněmovny reprezentantů Scott Taylor.

Toho si však byl zřejmě vědom i Youngkin. Měl sice Trumpovu podporu, po boku exprezidenta nicméně v kampani ani jednou nevystoupil a ani nevyjádřil podporu republikánům ve Washingtonu, u nichž má trumpismus stále výsadní místo. Jack Ciattarelli, který jen těsně prohrál s demokratem Murphym v New Jersey, přišel se stejnou taktikou.

Demokraté by chtěli dotáhnout velký investiční plán

Demokraté nicméně musí podle médií uvažovat také o tom, jakou strategii zaujmout, aby hrozící porážku v kongresových volbách odvrátili. Podle řady z nich byli voliči nespokojeni zčásti kvůli tomu, že se jim zatím stále nepodařilo prosadit Bidenův velký investiční plán, který byl jedním z jeho hlavních předvolebních slibů.

„Musíme něco dotáhnout. Musíme dostat věci přes cílovou pásku a ponechat si spoustu příležitostí, abychom lidem vysvětlili, co díky tomu všemu pocítí,“ řekl serveru Politico kongresman z Michiganu Dan Kildee. „Neexistuje žádná výmluva pro to nebýt schopen něco dotáhnout. Nic to nedokáže nahradit,“ dodal.

Republikáni vidí možnou cestu k budoucím vítězstvím

Šéf republikánů ve Sněmovně reprezentantů Kevin McCarthy již po výsledcích ve Virginii prohlásil, že vyhlíží ještě větší úspěch své strany než v roce 2010. Demokraté podle něj mohou přijít o ještě více křesel než o tehdejších 63.

Republikáni považují výsledky úterních voleb za potvrzení své dosavadní strategie. Ta se podle serveru Axios opírá o několik základních témat: vzestup cen a s tím související růst životních nákladů, Bidenovou vládou nezvládnutá nelegální migrace, snahy některých demokratů o reformy policie a vzestup závažné kriminality, covidová pandemie a její řešení, Bidenem nařízené chaotické stažení vojsk z Afghánistánu nebo třeba spor o kritickou rasovou teorii (CRT). 

Vypjatý spor o kritickou rasovou teorii

Kritická rasová teorie, neboli Critical Race Theory (CRT) je akademický proud, podle kterého je rasismus nedílnou součástí amerického práva a amerických institucí a podle něhož dědictví z dob otrokářství a segregace dodnes pro černochy v USA vytváří nerovné podmínky.

Odpůrci teorie naopak uvádějí, že její propagátoři chtějí žáky indoktrinovat a snaží se už u malých bílých dětí vyvolat pocity viny. Například konzervativní televize Fox News přinesla tento týden svědectví matky z okresu Loudoun ve Virginii, které se jeji šestiletá dcera ptala: „Narodila jsem se zlá, když jsem bílá“? Matka následně svou dceru převedla do jiné školy. 

Členové školských komisí, mnozí rodiče, republikánští guvernéři i zákonodárci tvrdí, že prvky kritické teorie jsou používány k přesvědčování dětí o tom, že Spojené státy jsou rasistická země. To vyvřelo v celostátní debatu o tom, jak se v místních školách vyučují americké dějiny. 

Ve státech ovládaných republikány je výuka CRT zakazována. Když státní školská rada na Floridě, která je aktuálně složená ze sedmi členů dosazených republikánskými guvernéry, oznámila svůj zákaz výuky kritické rasové teorie, uvedla, že tento koncept překrucuje historické události, jako je americká občanská válka.

Naopak někteří učitelé, levicoví aktivisté a příznivci demokratů vyjadřili obavy ohledně dopadů zákazu na kvalitu výuky. Předpisy mířící proti CRT nebo probírání rasismu obecně by podle nich mohly potlačit vyučování černošských dějin včetně informování o dopadech otrokářství nebo o vztazích mezi etnickými skupinami. Podle nich to také narušuje snahy propagovat rovnoprávnost a lepší prostředí pro nebělošské studenty. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 16 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 18 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánovčera v 09:25

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...