Američtí demokraté se po úterních volbách obávají volebního debaklu příští rok

Pro americké demokraty dopadly úterní volby špatně: ve Virginii jejich kandidát na guvernéra překvapivě prohrál a v New Jersey vyhrál jen těsně, přestože byl považován za jasného favorita. Ve straně to proto vyvolalo obavy z opakování katastrofického scénáře z roku 2009. Tehdy demokraté rovněž přišli o guvernérské křeslo ve Virginii a o rok později v kongresových volbách zaznamenali zdrcující porážku, když ve Sněmovně reprezentantů ztratili 63 křesel.

„Je tohle opakování roku 2009? Je to přesně to, co se stalo v roce 2009 a tehdy to předznamenalo katastrofu (ve volbách) v roce 2010,“ připomněl kongresman Gerry Connoly z Virginie. Jeho obavy sdílí řada dalších demokratů.

„Jediná nynější výhoda oproti roku 2009 je, že víme, jak špatně se to může vyvinout,“ řekl serveru Politico někdejší demokratický kongresman Steve Israel.

  • Ve státě Virginia se novým guvernérem stane republikán Glenn Youngkin. Porazil favorita klání, současného guvernéra, demokrata Terry McAuliffeho, jehož přitom osobně podporovaly stranické špičky, včetně prezidenta Joea Bidena, viceprezidentky Kamaly Harrisové i bývalého prezidenta za demokraty Baracka Obamy. 
  • V New Jersey obhájil guvernérský post demokrat Phil Murphy nad republikánem Jackem Ciattarellim. Jejich souboj však byl mnohem vyrovnanější, než se předpokládalo. Agentura AP napsala, že Murphy je prvním demokratickým guvernérem za posledních 44 let, kterému se podařilo post obhájit.

Oba výsledky úterních voleb jsou podle agentury AP znamením, že demokratům hrozí za rok ztráta kontroly v obou kongresových komorách, čímž by rovněž v podstatě skončily veškeré ambice prezidenta Joea Bidena na prosazení zásadnějších reforem.

V největším nebezpečí jsou nyní demokraté v obvodech s vyrovnaným poměrem demokratických a republikánských voličů. Řada z nich se dostala do zákonodárného sboru před čtyřmi lety na úkor republikánů, nyní se však podle AP nacházejí v podobně nevýhodné situaci, jako tehdy jejich soupeři.

Mezitím se propadají také preference prezidenta Bidena. V Kongresu se mu nedaří prosazovat zákony, demokraty poškozují vnitřní spory. Hlasování ve Virginii mnozí označovali za referendum právě o něm.

Podle amerikanisty Jiřího Pondělíčka z Institutu mezinárodních studií patří mezi hlavní příčiny Bidenova propadu obliby pokračující pandemie. Ta stále zuří poměrně silně, zvláště v některých státech. Dalším důvodem je debakl v Afghánistánu. Byť Američané stahování podporují, vadilo jim chaotické provedení. Dále roli mohou hrát problémy, které jsou známy i v Evropě – vysoká inflace a potíže v zásobování. „Všechno tohle vytváří dojem, že země nefunguje tak, jak by měla, a to se negativně projevuje na popularitě prezidenta,“ řekl.

Nahrávám video

Počínání vládnoucí strany v Kongresu je vnímáno jako neproduktivní a plné sporů. Podle průzkumu společnosti Ipsos pro agenturu Reuters z konce října schvaluje 46 procent dospělých Američanů prezidentovy kroky, naopak 51 procent je neschvaluje. Demokraté také musí čelit historickému trendu americké politiky, podle nějž vládnoucí strana často oslabí v kongresových volbách konaných po ovládnutí Bílého domu.

Na výpady proti Trumpovi už voliči neslyší, míní CNN

Podle liberální televize CNN jsou příčiny neúspěchu demokratů jasné. Strana ztratila část voličů z předměstí, přičemž se jí nepodařilo získat voliče na venkově, který je tradičně republikánskou baštou. Demokraté rovněž podcenili účinnost některých základních republikánských argumentů. Zejména se však v kampani příliš spoléhali na výpady proti exprezidentu Donaldu Trumpovi, což však rok po jeho volební prohře voliče již příliš nemotivovalo.

„To, co fungovalo, když byl Trump na volebních lístcích nebo v úřadě, má jednoznačně stále menší efekt, když už je pryč,“ řekl bývalý člen Sněmovny reprezentantů Scott Taylor.

Toho si však byl zřejmě vědom i Youngkin. Měl sice Trumpovu podporu, po boku exprezidenta nicméně v kampani ani jednou nevystoupil a ani nevyjádřil podporu republikánům ve Washingtonu, u nichž má trumpismus stále výsadní místo. Jack Ciattarelli, který jen těsně prohrál s demokratem Murphym v New Jersey, přišel se stejnou taktikou.

Demokraté by chtěli dotáhnout velký investiční plán

Demokraté nicméně musí podle médií uvažovat také o tom, jakou strategii zaujmout, aby hrozící porážku v kongresových volbách odvrátili. Podle řady z nich byli voliči nespokojeni zčásti kvůli tomu, že se jim zatím stále nepodařilo prosadit Bidenův velký investiční plán, který byl jedním z jeho hlavních předvolebních slibů.

„Musíme něco dotáhnout. Musíme dostat věci přes cílovou pásku a ponechat si spoustu příležitostí, abychom lidem vysvětlili, co díky tomu všemu pocítí,“ řekl serveru Politico kongresman z Michiganu Dan Kildee. „Neexistuje žádná výmluva pro to nebýt schopen něco dotáhnout. Nic to nedokáže nahradit,“ dodal.

Republikáni vidí možnou cestu k budoucím vítězstvím

Šéf republikánů ve Sněmovně reprezentantů Kevin McCarthy již po výsledcích ve Virginii prohlásil, že vyhlíží ještě větší úspěch své strany než v roce 2010. Demokraté podle něj mohou přijít o ještě více křesel než o tehdejších 63.

Republikáni považují výsledky úterních voleb za potvrzení své dosavadní strategie. Ta se podle serveru Axios opírá o několik základních témat: vzestup cen a s tím související růst životních nákladů, Bidenovou vládou nezvládnutá nelegální migrace, snahy některých demokratů o reformy policie a vzestup závažné kriminality, covidová pandemie a její řešení, Bidenem nařízené chaotické stažení vojsk z Afghánistánu nebo třeba spor o kritickou rasovou teorii (CRT). 

Vypjatý spor o kritickou rasovou teorii

Kritická rasová teorie, neboli Critical Race Theory (CRT) je akademický proud, podle kterého je rasismus nedílnou součástí amerického práva a amerických institucí a podle něhož dědictví z dob otrokářství a segregace dodnes pro černochy v USA vytváří nerovné podmínky.

Odpůrci teorie naopak uvádějí, že její propagátoři chtějí žáky indoktrinovat a snaží se už u malých bílých dětí vyvolat pocity viny. Například konzervativní televize Fox News přinesla tento týden svědectví matky z okresu Loudoun ve Virginii, které se jeji šestiletá dcera ptala: „Narodila jsem se zlá, když jsem bílá“? Matka následně svou dceru převedla do jiné školy. 

Členové školských komisí, mnozí rodiče, republikánští guvernéři i zákonodárci tvrdí, že prvky kritické teorie jsou používány k přesvědčování dětí o tom, že Spojené státy jsou rasistická země. To vyvřelo v celostátní debatu o tom, jak se v místních školách vyučují americké dějiny. 

Ve státech ovládaných republikány je výuka CRT zakazována. Když státní školská rada na Floridě, která je aktuálně složená ze sedmi členů dosazených republikánskými guvernéry, oznámila svůj zákaz výuky kritické rasové teorie, uvedla, že tento koncept překrucuje historické události, jako je americká občanská válka.

Naopak někteří učitelé, levicoví aktivisté a příznivci demokratů vyjadřili obavy ohledně dopadů zákazu na kvalitu výuky. Předpisy mířící proti CRT nebo probírání rasismu obecně by podle nich mohly potlačit vyučování černošských dějin včetně informování o dopadech otrokářství nebo o vztazích mezi etnickými skupinami. Podle nich to také narušuje snahy propagovat rovnoprávnost a lepší prostředí pro nebělošské studenty. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 16 mminutami

Německá policie vyšetřuje další případ útoku na elektrickou stanici

Německá policie čtvrteční nález podezřelého předmětu u elektrické stanice v Dormagenu na západě země vyšetřuje jako sabotáž, informovala agentura DPA. Mluvčí policie v Kolíně nad Rýnem řekl, že vyšetřovatelé mají dopis, kterým se kdosi hlásí k odpovědnosti. Německo v posledních dnech zaznamenalo jiné dva útoky na elektrické rozvodny.
před 25 mminutami

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 8 hhodinami

VideoNa Ukrajinu se vrátila fotbalová liga. Soutěží i poranění váleční veteráni

Navzdory válce se v srpnu na Ukrajinu vrátila fotbalová liga. Zápasy se konají za přísných bezpečnostních podmínek. Chodit na ně může jen omezený počet lidí a každý fotbalový stadion musí mít kryt, do kterého lidé míří hned po zaznění poplachu. Zároveň roste počet Ukrajinců, kteří za poslední roky kvůli válce přišli alespoň o jednu končetinu. Vznikla proto i speciální soutěž pro poraněné veterány. Takzvanou Ligu Silných už hraje podobný počet týmů a hráčů jako nejvyšší fotbalovou soutěž.
před 10 hhodinami

Izraelský ministr Ben Gvir chce odchod 250 tisíc Palestinců z Gazy za rok

Izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Za rok jich má odejít 250 tisíc, za dalších šest pak prakticky celé palestinské obyvatelstvo, píše agentura AFP. O vysídlení Palestinců, které izraelští představitelé označují za „migraci“, mluvil ve středu také izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle něj se čeká na souhlas Spojených států se záměrem.
před 12 hhodinami

Spolupráce Británie a Francie pomáhá Ukrajině i boji proti migraci, řekl Burnham

O další spolupráci při pomoci bránící se Ukrajině či v boji proti nelegální migraci před Lamanšský průliv jednali ve čtvrtek v Londýně britský premiér Andy Burnham a francouzský prezident Emmanuel Macron. Oba lídři zdůraznili, že vazby jejich zemí jsou v současnosti i přes britský odchod z Evropské unie velmi pevné, píší média.
před 13 hhodinami

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.