Amerikanista: Odchod z Afghánistánu bude pro sebevědomí USA spíš úleva než rána

Americká veřejnost silně reaguje na dramatické obrázky, které v posledních několika týdnech přicházejí z Afghánistánu, z nějž naopak odešli američtí vojáci. Popularita prezidenta Joea Bidena znatelně klesla navzdory tomu, že konec války si podle průzkumů přála většina Američanů bez ohledu na to, koho volí. Přesto je pravděpodobné, že až tato emocionální fáze opadne, Američané si spíš oddechnou, předpovídá amerikanista Jiří Pondělíček.

Nelze se vyhnout srovnání s jinou potupnou porážkou, kterou musely Spojené státy skousnout v podobné situaci ve Vietnamu. I tehdy si většina občanů přála návrat svých chlapců v uniformách domů. I tehdy jejich obrazovky po stažení zaplavily obrázky chaotické evakuace jejich spoluobčanů před postupujícím nepřítelem. Jenže tehdy se jim dostalo alespoň onoho slušného prodlení mezi podpisem míru a pádem Saigonu, za které tak cynicky bojoval Henry Kissinger. Pařížský mír a stažení vojáků se v USA slavily v roce 1973 a definitivní vítězství Severního Vietnamu přišlo v roce 1975. 

Afghánistán, zdá se, padnul v řádu měsíců. Možná i proto začínají mít Američané podle průzkumů pochyby. Na konci srpna si celých pětačtyřicet procent voličů myslelo, že by se Spojené státy stáhnout neměly, pokud by jejich stažení znamenalo, že většinu Afghánistánu ovládne Taliban. Opačně odpovědělo pouze osmatřicet procent z nich. Jen mezi voliči demokratů bylo víc zastánců stahování za jakoukoliv cenu. Takový sentiment v roce 1975 chyběl. Amerika tehdy zkrátka stačila zapomenout. Dnes tu samou příležitost nedostala. 

Irák nebo Afghánistán

Těžko lze ale hodnotit debakl v Afghánistánu bez dopadů války v Iráku. Byť totiž válka v Afghánistánu trvala déle, byla podstatnou část doby svého trvání jen vedlejším představením vedle vojenské operace v Iráku, a to jak počtem nasazených vojáků, tak počtem obětí na životech. 

Také motiv potrestání Usámy bin Ládina a al-Káidy byl americkým voličům zjevně srozumitelnější než údajné zbraně hromadného ničení v rukou Saddáma Hussajna. Zatímco invaze do Iráku ztratila většinovou podporu Američanů už v roce 2005, operaci proti Talibanu začali definitivně zatracovat až v roce 2010. Jenže i když Irák rozhodně není vzorem politické stability, tamní stát a armáda nakonec dokázaly náporu Islámského státu čelit, byť s pomocí Američanů. 

Vlastní bezpečnost je přitom zjevně hlavním prizmatem, kterým Američané po deziluzi z obou intervencí budou vnímat jakékoliv další intervence. Zřejmě právě obavy z toho, že vítězství Talibanu zvýší šance na teroristický útok proti americkým cílům, stojí za zvyšující se podporou zastavení stahování. 

To je faktor, který po porážce IS v Iráku chybí, a koneckonců podobný pocit ohrožení nenajdeme ani v případě Vietnamské války. Významnou roli ale hraje ve vnímání porážky v Afghánistánu také stranická příslušnost. 

Dvě Ameriky

Vlastně už samotný odpor proti oběma americkým tažením proti terorismu byl záležitostí dosti stranickou. Voliči republikánů byli v hodnocení těchto konfliktů vždy významně shovívavější. To je opět významný rozdíl oproti Vietnamu, kde byly postoje voličů obou daleko více podobné. Je tedy otázkou, zda lze tentokrát mluvit o poučení, které by si odnesla americká společnost jako celek. 

Pocit ohrožení momentálně vyvolaný vítězstvím Talibanu časem zeslábne. Až se tak stane, Američané si většinou spíš oddechnou. Vláda Spojených států přejde ke způsobům boje s terorismem, které nevyžadují dlouhodobé nasazení velkého počtu vojáků, tedy především údery dronů a útoky speciálních jednotek. Ty totiž podporuje většina voličů obou stran.

Jiří Pondělíček je český amerikanista. V minulosti se věnoval mimo jiné kontextu volebního vítězství Donalda Trumpa. Působí na katedře severoamerických studií Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dva největší požáry v Los Angeles spálily nejméně deset tisíc budov

Dva největší požáry, které pustoší oblast amerického Los Angeles a jeho okolí, spálily nejméně deset tisíc budov, uvedly místní úřady. Podle regionálního soudního lékaře si oheň vyžádal nejméně deset obětí, předchozí bilance mluvila o sedmi.
05:40Aktualizovánopřed 7 mminutami

Scholz blokuje další pomoc Ukrajině. Mají dost, tvrdí

Německý kancléř Olaf Scholz zablokoval další vojenskou pomoc, kterou chtěli Ukrajině ještě před únorovými parlamentními volbami poslat ministr obrany Boris Pistorius a ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. S odvoláním na své zdroje o tom informoval časopis Der Spiegel. Podle něj měl mít balíček hodnotu zhruba tří miliard eur (75 miliard korun).
před 29 mminutami

Obětí v Gaze může být přes sedmdesát tisíc, uvádí britská studie

Během bojů mezi Izraelem a palestinskou teroristickou skupinou Hamás zemřelo v Pásmu Gazy mnohem víc lidí, než uvádějí místní úřady, vyplývá z recenzované studie dvou britských univerzit, kterou publikoval vědecký časopis The Lancet. Od začátku útoku na Izrael předloni 7. října zahynulo během izraelské odvety v enklávě podle studie přes sedmdesát tisíc osob, přičemž ministerstvo zdravotnictví v Gaze ovládané Hamásem ve čtvrtek oznámilo nejméně 46 tisíc obětí.
před 1 hhodinou

Globální teplota byla loni poprvé o 1,5 stupně vyšší než v předprůmyslové době

Rok 2024 byl celosvětově nejteplejším v historii měření, průměrná globální teplota dosáhla 15,10 stupně Celsia. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Loňský rok byl zároveň prvním kalendářním rokem, kdy byla průměrná globální teplota o 1,5 stupně vyšší než v předindustriálním období.
před 3 hhodinami

„Biblické požáry“ v Los Angeles zabily nejméně pět lidí

Lesní požáry, které na několika místech pustoší oblast amerického Los Angeles, si vyžádaly životy pěti lidí. Informovala o tom kancelář šerifa v tomto městě. Guvernér Kalifornie Gavin Newsom řekl, že obětí je pravděpodobně více. Požáry jsou označovány za nejničivější v moderní historii Los Angeles. Plameny už zničily přes dva tisíce staveb. Mnoho lidí podle záchranářů utrpělo zranění, jejich přesný počet ale není znám.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Italská novinářka držená v Íránu je doma

Itálie zatím podle ministra spravedlnosti nedostala od Spojených států oficiální žádost o vydání Íránce podezřelého z terorismu. V Miláně zadržený inženýr zatím zůstává za mřížemi. Jeho propuštění chtěl Teherán dosáhnout i tím, že uvěznil italskou novinářku Cecilii Salovou. Ta je od středy zpět ve vlasti.
před 12 hhodinami

Czech Press Photo vyhrálo „překonávání překážek“ z olympiády

Nejlepší fotografií roku 2024 je v soutěži Czech Press Photo snímek z atletických závodů na olympijských hrách v Paříži. Pořídil ho Petr David Josek, který byl hostem pořadu Události, komentáře. Vítězný snímek uspěl v konkurenci čtyř a půl tisíce prací od více než 250 fotografů. „Právě tento snímek připomněl porotě původního ducha her: výjimečnost, respekt a přátelství – usilovat o neustálý pokrok, zachovávat lidskou důstojnost, rozvíjet se v harmonii a povzbuzovat úsilí. Olympijské hry jsou také symbolem dřiny a odvahy. Bez úsilí se skvělých výsledků nedá dosáhnout. A právě překonávání překážek je víc než symbolické,“ uvedl k vítězi předseda poroty Petr Mlch. Ceny se udělovaly celkem v osmi kategoriích. Oceněné fotografie představí do 23. dubna výstava v Národním muzeu v Praze.
před 14 hhodinami

USA oznámily vojenskou pomoc Ukrajině za 500 milionů dolarů

Americký ministr obrany Lloyd Austin ve čtvrtek na schůzce takzvané kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny na letecké základně Ramstein oznámil další balík vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě 500 milionů dolarů. Další balíčky slíbily podle něj Norsko či Dánsko. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na začátku schůzky řekl, že v zájmu Spojených států je stát po boku Ukrajiny.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...