Přechod k ekologičtější ekonomice si má do půlky století vyžádat 150 bilionů dolarů, USA vydají dluhopisy

Svět bude do poloviny století potřebovat až 150 bilionů dolarů na přechod k ekologicky šetrnější ekonomice. Na klimatické konferenci v Glasgow to odhadla americká ministryně financí Janet Yellenová. Spojené státy chtějí peníze na ekologické projekty získat vydáváním dluhopisů. Část investic na sebe vezme aliance velkých západních bank a firem, které dohromady spravují čtyřicet procent světového HDP. Středeční program konference se soustředí právě na otázku financování přechodu k bezemisním ekonomikám.

Video Horizont ČT24
video

Horizont ČT24: Vysoká politika na klimatickém summitu

Spojené státy se vydáváním investičních dluhopisů připojí k iniciativě Velké Británie a dalších evropských zemí. Dluhopisy mají financovat infrastrukturní projekty pro snížení emisí skleníkových plynů v rozvojových zemích.

„Klimatická krize už je tady. Není to výzva pro budoucí generace, musíme se s ní vypořádat již dnes,“ zdůraznila americká ministryně financí Janet Yellenová. „Abychom v této výzvě obstáli, musíme ve velkém transformovat naše ekonomiky, jež produkují velké množství uhlíku,“ dodala.

USA podle ní díky dluhopisům získají asi 500 milionů dolarů (11 miliard korun) ročně pro Klimatické investiční fondy (CIF). Vznikly v roce 2008 a od té doby se do nich zavázalo přispět čtrnáct vyspělých států celkem 10,5 miliardy dolarů (232 miliard korun). Dalších 61 miliard (1,3 bilionu korun) pak fondy získaly z jiných zdrojů a již s nimi financovaly projekty v dvaasedmdesáti zemích.

Janet Yellenová na konferenci v Glasgow
Zdroj: Reuters
Autor: Yves Herman

Podle Yellenové přijde „zelená“ přeměna světové ekonomiky až na 150 bilionů dolarů (3,3 biliardy korun) v příštích třiceti letech. Přináší s sebou však obrovské příležitosti pro růst a investice, dodala americká ministryně. Podle CIF by mohl nový finanční mechanismus v příštích deseti letech vybrat asi padesát miliard dolarů (1,1 bilionu korun).

Vyspělé státy se v roce 2009 zavázaly, že budou od roku 2020 poskytovat ročně 100 miliard dolarů (2,2 bilionu korun) do chudších zemí na podporu tamních klimatických projektů. Britský ministr financí Rishi Sunak v Glasgow oznámil, že se tento závazek podaří plnit až od roku 2023. „Víme, že (závazek) neplníme dostatečně rychle, udržujeme však blízkou spolupráci s rozvojovými zeměmi, abychom mohli dělat víc a cíl brzy splnit,“ řekl Sunak. Server BBC poznamenává, že většinu financí vyspělé státy poskytují formou půjček.

Uhlíkově neutrální finanční centrum

Sunak rovněž prohlásil, že snahy o dosažení klimatických cílů se dotknou také světového finančního systému. Británie se podle něj stane prvním finančním centrem s neutrální uhlíkovou stopou.

Toho chce ministr dosáhnout například nařízením pro veřejně obchodovatelné společnosti, které budou muset vypracovat plány na snížení emisí oxidu uhličitého a přechodu k uhlíkově neutrálnímu provozu. Zřídí rovněž nezávislý orgán, který bude postup firem monitorovat.

Peněz na zelené reformy je prý dost

Britská vláda však nebude zavádět například povinné závazky k dosažení uhlíkové neutrality a nebude také firmám zakazovat investice do aktivit, při nichž vzniká velké množství emisí.

Zmocněnec OSN pro boj se změnami klimatu a bývalý šéf britské centrální banky Mark Carney na konferenci oznámil, že se jím zorganizovaná aliance velkých západních bank, pojišťoven a investičních firem zavázala k financování „férového podílu“ procesu dekarbonizace ekonomiky. Firmy sdružené v alianci přitom dohromady spravují majetek v hodnotě 130 bilionů dolarů (2,9 biliardy korun), tedy asi čtyřiceti procent světového HDP.

Carney řekl, že je financí na zelené reformy dostatek, firmy nyní jen musí přijít s kreativními způsoby, jimiž by mohly nasměrovat investice do projektů, které podporují cíl dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050.

Video Zprávy v 16
video

Premiér Johnson varuje ohledně summitu v Glasgow před velkým očekáváním

Biden kritizoval neúčast lídrů velmocí, Johnson varoval před falešnými nadějemi

Z konference už v úterý odjeli nejvyšší představitelé účastnických zemí, jednání tak pokračují na nižší úrovni. Americký prezident Joe Biden kritizoval absenci lídrů zemí, které jsou největšími znečišťovateli, tedy Číny, Ruska a Brazílie.

Podle politického geografa Michaela Romancova nemusí být nijak zásadní, že do Glasgow čínský prezident Si Ťin-pching nedorazil. „Je otázkou, co by jeho přítomnost mohla reálně změnit. Možná je důležitější, zda tam jsou čínští experti,“ míní.

Podle Romancova je však zřejmé, že se Čína přidala k mocnostem, jako jsou USA, EU a Indie, které jsou přesvědčeny, že je zapotřebí pracovat na dekarbonizaci. „Čínští komunisté žijí v zemi, která na jednu stranu v posledních dekádách udělala ohromný ekonomický skok, na druhou stranu je vidět, k jak obrovským zásahům do životního prostředí došlo. A pokud chtějí zůstat u moci, vědí, že s životním prostředím musí něco dělat,“ dodal Romancov v Horizontu ČT24.

„Britský premiér Boris Johnson poté, co z COP26 odjel, ohodnotil výsledek uplynulých dnů tak, že musí varovat před falešnými nadějemi. Nějakého pokroku bylo přece jen dosaženo – přes sto zemí se zavázalo, že do roku 2030 ukončí odlesňování a také do roku 2030 omezí emise metanu o 30 procent,“ přiblížil zpravodaj ČT v Británii Bohumil Vostal.

Dodal, že se v Glasgow ve středu konala demonstrace proti stavbě ropného vrtu ve Skotsku. „A to právě v době, kdy se zde koná klimatická konference,“ řekl Vostal s tím, že demonstranti obvinili ostrovní úřady z pokryteckého chování.