Soud osvobodil někdejšího předsedu Věcí veřejných (VV) Víta Bártu i bývalého zpravodajce Jana Petržílka. Neprokázalo se, že vynesli odposlechy Bezpečnostní informační služby (BIS), v nichž se lobbista Roman Janoušek a tehdejší pražský primátor Pavel Bém (ODS) oslovovali „Mazánku“ a „Kolibříku“. Úterní verdikt není pravomocný, státní zástupce žádá pro oba muže podmíněné tresty za ohrožení utajované informace a ponechal si lhůtu pro případné podání odvolání.
Za zveřejnění odposlechů „Mazánka s Kolibříkem“ nemohou Bárta s Petržílkem. Soud je osvobodil
Pražský městský soud zpochybnil věrohodnost klíčového utajeného svědka z prostředí Bártovy bezpečnostní agentury ABL, o jehož výpověď se opírala obžaloba a který vystupoval pod smyšleným jménem Vlasta Schmidt.
„Je nutno přisvědčit obhajobě, že motivaci a věrohodnost takto utajovaného svědka není možné zcela dokonale ověřit. Tato výpověď je jedinou osamocenou výpovědí, která svědčí proti obžalovaným. Zejména co se týká pana obžalovaného Petržílka, je to absolutně jediný důkaz, který ho spojuje s touto kauzou,“ podotkla předsedkyně soudního senátu Jarmila Pavlátová. Připomněla, že podle judikatury nemůže být výpověď jediného utajeného svědka podkladem pro odsouzení.
Odposlechy, které v březnu 2012 zveřejnila Mladá fronta DNES, naznačovaly Janouškův vliv na kroky hlavního města pod Bémovým vedením. Obžaloba tvrdí, že o obstarání nahrávek požádal Bárta zpravodajce BIS Petržílka v roce 2009. Petržílek Bártovi podle státního zástupce následně předal 159 audiozáznamů, které byly v režimu „důvěrné“. Státní zástupce se domnívá, že Petržílek měl v ABL přezdívku Studna, což prý vyjadřovalo, že je studnicí informací z BIS. Bártovi se údajně říkalo Šipka.
Muži vinu odmítají. „Ničeho takového jsem se nedopustil. Myslím, že se tu prokázalo, že se nic takového ani stát nemohlo. Jsem přesvědčen o tom, že jsem obětí politicky motivované zpravodajské hry,“ prohlásil u soudu sedmačtyřicetiletý Bárta. „Před devíti lety jsem rezignoval na pozici předsedy Věcí veřejných, ukončil jsem svou politickou kariéru. Devět let jsem se nemohl bránit, protože většina argumentace byla v utajeném režimu,“ řekl později novinářům.
„Práci v bezpečnostních sborech beru jako své poslání. Své povinnosti jsem si vždy plnil řádně, bohužel i na úkor osobního života a rodiny,“ nechal se slyšet osmačtyřicetiletý Petržílek, který po odchodu z BIS vedl analytický odbor protikorupční policie a nyní už je devátým rokem postavený mimo službu. „Máme za to, že se skutečně může jednat o nějakou zpravodajskou hru a snahu zakrýt pochybení – ať systémové, nebo cílené – trestním řízením,“ doplnil jeho právník Václav Němec, podle nějž se klient bude domáhat odškodného v řádu milionů korun.
Svědek Schmidt, podle náznaků advokátů žena, v neveřejné výpovědi popsal, že Bárta dostal CD s nahrávkami na večírku pořádaném v jedné z pražských věží, které tehdy ABL spravovala. Údajně mu ho předal muž, jenž byl zaměstnancům ABL představen jako Jan Petržílek.
Utajený svědek nedokázal zpravodajce z večírku popsat
Podle soudkyně trpí tato výpověď vnitřní rozporností a nelogičností. „Že by si důstojník zpravodajské služby nechal svolat na vánočním večírku pracovníky ABL a před nimi předával cédéčko s tím, že jde o utajované odposlechy, skutečně nepůsobí příliš věrohodně. Pokud pan svědek mluví pravdu, nasvědčuje to spíš tomu, že někdo prohlašoval, že je panem Petržílkem, a představil se tak,“ konstatovala Pavlátová.
Utajený svědek také nedokázal zpravodajce z večírku popsat. Vzpomněl si pouze na to, že byl vyšší než Bárta. Soud se ovšem v jednací síni přesvědčil, že Bárta je vyšší než Petržílek. „Soud dospěl k závěru, že pan obžalovaný Petržílek není tou osobou, která měla předat datové nosiče,“ shrnula soudkyně.
Odmítla i argument státního zástupce, že Petržílek byl správcem daného svazku s odposlechy a že k němu tedy měl jako jediný v letech 2009 až 2011 neomezený přístup. „Podle výpovědí pracovníků BIS i dalších svědků měly k audionahrávkám přístup další osoby, které s nimi mohly nakládat,“ poznamenala.
Podle státního zástupce by mohl soud identitu svědka odtajnit
Dvojice čelila stíhání od roku 2013. Soud v minulosti vrátil obžalobu k došetření, protože mu vadilo to, že byla v utajeném režimu. Následně se snažil stíhání zastavit s tím, že obžaloba se opírá v podstatě výhradně o výpovědi anonymních svědků. Státní zástupce v úterý řekl, že pokud se věcí bude zabývat ještě vrchní soud, mohli by soudci identitu klíčového utajovaného svědka odtajnit, jestliže dospějí k závěru, že tím neohrozí jeho bezpečnost.
ABL se zabývala mimo jiné činností informačních a zpravodajských kanceláří a službami soukromých detektivů. Podle státního zástupce mohl Bárta informace získané z odposlechů využít v rámci svých podnikatelských aktivit a také pro činnost Věcí veřejných.
Nyní Bárta podniká v železniční dopravě, soud v úterý nicméně při vyhlašování verdiktu uvedl, že jeho „zaměstnání nebylo zjištěno“. Od roku 2010 byl Bárta ministrem dopravy i poslancem. Post ministra opustil v dubnu 2011 kvůli tvrzení, že poslancům své strany platil za loajalitu. Soudy jej nakonec v březnu 2013 pravomocně zprostily viny.