Prvním předsedou hnutí Přísaha se stal jeho zakladatel Robert Šlachta

Členové hnutí Přísaha v sobotu zvolili v Ostravě za jeho prvního předsedu svého zakladatele Roberta Šlachtu. Neměl protikandidáta, dostal 110 hlasů ze 120 přítomných delegátů. Prvním místopředsedou se stal Tomáš Sochr a druhým Jaroslav Pelc. Oba jsou bývalými Šlachtovými kolegy od policie.

Hnutí mělo zároveň v sobotu v Ostravě mít veřejný ustavující sněm. V reakci na ničivé bouře na jižní Moravě ho ale zrušilo a delegáti pouze zvolili potřebné orgány. Přísaha chce kandidovat v podzimních sněmovních volbách.

„Někdy do 16. července budou po jednotlivých krajích jednotlivé sněmy krajské, které navolí předsedy, místopředsedy. Chceme mít do třetího týdne v červenci hotové kandidátky, protože zákonná lhůta je 3. srpna, kdy se musí kandidátky odevzdávat. Takže do 16. července budou po jednotlivých krajích fungovat krajské organizace Přísahy,“ řekl Šlachta.

Hnutí získalo registraci od ministerstva vnitra letos v dubnu. Jeho oficiální název je Přísaha - občanské hnutí Roberta Šlachty. Původně se mělo jmenovat jen Přísaha, kvůli možné záměně s jiným subjektem podobného názvu ale nakonec zvolilo delší variantu se Šlachtovým jménem.

„Máme nějakých 1300 žadatelů o členství nebo o čekatelství, protože podle osnov, kdo se nestane členem, tak bude poté na to roční čekatelská lhůta. Od čtvrtka je přijato a stalo se členy 128 lidí,“ řekl předseda hnutí.

Šlachta, kterému bude v červenci padesát, pracoval více než 25 let u policie. Déle než osm let byl ředitelem Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), který se během té doby zabýval mimo jiné případem ilegální velkovýroby lihovin, podezřelými stavebními zakázkami nebo manipulacemi s evropskými dotacemi v krajích.

Nejvíce pozornosti ÚOOZ vedený Šlachtou vyvolal v červnu 2013, když zasáhl v kauze týkající se mimo jiné blízké spolupracovnice tehdejšího premiéra Petra Nečase (ODS) Jany Nagyové (nyní Nečasové) a údajné politické korupce. Zásah vedl až k pádu vlády. Od policie Šlachta odešel v červnu 2016 na protest proti plánované reorganizaci policejních útvarů a vzniku Národní centrály proti organizovanému zločinu. Poté pracoval na generálním ředitelství Celní správy.

Program chce hnutí představit ve čtvrtek nebo pátek

Rozhodnutí založit politické hnutí oznámil Šlachta letos v lednu. „Ambice je samozřejmě vstup do sněmovny a pět procent, a pokud tohoto dosáhneme, tak si myslím, že by to byl velký úspěch. Teď máme na to tři měsíce, abychom přesvědčili voliče, že my jsme ti správní,“ řekl v sobotu Šlachta. Podle volebního modelu agentury Kantar CZ pro Českou televizi by Přísaha v květnu získala pět procent hlasů, červnový model Centra pro výzkum veřejného mínění jí předpověděl 2,5 procenta.

Svůj program chce hnutí představit ve čtvrtek nebo pátek na internetových stránkách. „Uvidíme samozřejmě, jaká bude situace, co bude dovolovat, protože jsme i pozastavili volební kampaň z důvodu Moravy a situace, která tam je,“ řekl Šlachta.

V první části se program zabývá situací po covidu. Nejdůležitější, co chce hnutí řešit, je podle Šlachty to, jak udržet děti ve školách, pokud by se na podzim zhoršila epidemická koronavirová situace, další prioritou je fungování zdravotnictví.

„Pak se začínáme věnovat jednotlivým segmentům a jeden zásadní je boj proti korupci a boj proti klientelismu,“ řekl předseda. Chce prošetřit všechny covidové zakázky, už dříve uvedl, že také chce zrychlit práci soudů či usilovat o zachování české identity, odmítá přijetí eura nebo kvót na uprchlíky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 23 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 5 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 6 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...