Robert Šlachta odchází do civilu. Naposledy působil u celní správy

Šéf pátrací sekce Generálního ředitelství cel a bývalý ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Robert Šlachta odchází do civilu. Informaci webu lidovky.cz potvrdila mluvčí celníků Martina Kaňková. Šlachta nyní důvody odchodu komentovat nechce, nesouvisejí ale údajně s jeho pozicí v celní správě.

„Je to pravda, pan Šlachta sdělil, že má své důvody k odchodu, v současné době důvody nebude komentovat. Nesouvisí to s pozicí v celní správě,“ řekla Kaňková. Podle serveru Šlachta ve funkci skončí k 30. listopadu. Centralizovaný útvar pátrání, který nyní vede, působí pod Generálním ředitelstvím cel tři roky. Minulý týden na tiskové konferenci Šlachta prezentoval výsledky činnosti útvaru za loňský rok.

Šlachta od policie odešel v červnu 2016 kvůli reorganizaci, při které byl ÚOOZ sloučen s protikorupční policií do Národní centrály proti organizovanému zločinu. K celníkům nastoupil v srpnu téhož roku.

Důvody sdělím v prosinci, uvedl Šlachta

V celní správě skončí údajně i se svým náměstkem Tomášem Sochrem, také bývalým detektivem ÚOOZ. Šlachta vyloučil, že by po odchodu do civilu pracoval pro soukromou sféru. Detaily prý oznámí až v prosinci.

„Mám k tomu své důvody, ale sdělím je, až skončím služební poměr, což bude po 1. prosinci. V současné době to nelze komentovat, protože jsem stále příslušníkem ozbrojeného sboru. Nesouvisí to ani s financemi, mým zařazením na celní správě ani s kauzami. Slyšel jsem už nějaké nesmysly, že je to kvůli vojákům, ale to tak v žádném případě není. Dospěl jsem k tomu spolu se svým náměstkem,“ řekl sám Šlachta Lidovým novinám.  

Elitní vojáci loni asistovali celní správě při sledovací akci, která se údajně týkala pašeráků tabáku. Nasazení vojáků vyvolalo kritiku, trestní řád totiž neumožňuje, aby se do sledování z ministerstva obrany zapojil někdo jiný než Vojenská policie nebo Vojenské zpravodajství. Akce byla nakonec odsouhlasena jako součinností cvičení.

Rádiu Frekvence 1 Šlachta řekl, že začíná žít na ubytovně a zvažuje, co dál s osobním životem. „Já jsem neměl nikdy žádného koníčka kromě běhání, měl jsem pouze práci a myslím si, že to není úplně dobře, protože kolegové šli k rodinám a já jsem se neměl kam vrátit,“ dodal.

Jeden z nejznámějších detektivů v Česku se rozhodl skončit ve státních službách po témeř třiceti letech v uniformě.

Z obvodu do ÚOOZ

Robert Šlachta se narodil 22. července 1971 v Boskovicích. Vystudoval střední zemědělskou školu a dálkově magisterský obor sociální pedagogika na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.

K policii nastoupil v roce 1990, nejprve pracoval jako řadový policista na obvodním oddělení v Pohořelicích na Břeclavsku, později se stal členem policejní zásahové jednotky v Brně.

Od roku 1995 působil jako řadový policista v ÚOOZ, od roku 1998 pak jako vedoucí oddělení ÚOOZ zaměřeného na boj s drogovou trestnou činností. V dalších letech pracoval také jako vedoucí pobočky Národní protidrogové centrály v Brně nebo zástupce ředitele Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování pro výkonné útvary. 

Od ledna 2008 nahradil Jana Kubiceho na postu ředitele ÚOOZ. Pod jeho vedením vedl ÚOOZ řadu vyšetřování. Zabýval se mimo jiné případem ilegální velkovýroby lihovin, podezřelými stavebními zakázkami nebo manipulacemi s evropskými dotacemi v krajích. Uskutečnil i zátah proti přívržencům krajní pravice.

Nejvíce pozornosti získal ÚOOZ vedený Robertem Šlachtou v červnu 2013, když zasáhl na úřadu vlády i dalších místech v kauze, která se týkala mimo jiné blízké spolupracovnice tehdejšího premiéra a bývalého předsedy ODS Petra Nečase Jany Nagyové, nyní Nečasové, a údajné politické korupce. Zásah vedl až k pádu vlády.

Rozruch vzbudily také zásahy ÚOOZ v případech, ve kterých figurovali policisté. V říjnu 2015 útvar zasahoval v Olomouckém kraji v případu s krycím názvem Vidkun, ve kterém jde o ovlivňování některých kauz a úniky informací z trestních spisů.

Od policie Šlachta odešel v červnu 2016 po více než čtvrtstoletí služby, na protest proti plánované reorganizaci policejních útvarů a vzniku Národní centrály proti organizovanému zločinu. Reorganizace vyústila v roztržku ve vládní koalici mezi ČSSD a hnutím ANO.

Podle závěrů vyšetřovací komise k reorganizaci policejních útvarů z února 2017 se neprokázalo, že cílem reorganizace bylo odstranit Šlachtu, omezení činnosti policejních útvarů či zabránění vyšetřování některých kauz.

Nabídku nastoupit k celní správě dostal Šlachta začátkem srpna 2016 od tehdejší náměstkyně ministra financí Aleny Schillerové. Podle ní se spolupráce se zkušeným policistou nabízela kvůli rozšíření kompetencí Celní správy ČR při prošetřování trestných činů.

Nástup Šlachty k celní správě  kritizovaly opoziční strany kvůli údajně blízkému vztahu Šlachty s tehdejším ministrem financí (a nynějším předsedou vlády) Andrejem Babišem (ANO). Celníci totiž spadají právě pod ministerstvo financí. Babiš tehdy vazbu na elitního kriminalistu vyloučil, celní správa ho podle něj oslovila kvůli jeho zkušenostem.

Jako šéf pátrací sekce generálního ředitelství Celní správy se Šlachta loni podílel na vyšetřování případu nelegálního nakládání se zvířaty, kdy celníci a policisté nalezli při domovních prohlídkách tělo čerstvě zastřeleného tygra, produkty z tygrů i kůže velkých šelem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoHosté Událostí, komentářů probrali vztahy mezi prezidentem a premiérem

Ještě nedávno odmítal premiér Andrej Babiš (ANO) obnovit schůzky s prezidentem Petrem Pavlem. V pondělí se ale premiér s prezidentem setkají. Řešit mají zahraniční politiku. „Určitě jsme svědky dobré vůle scházet se,“ uvedl v pátečních Událostech, komentářích exministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL). „Je velmi dobře, že se scházejí, že se obnovily schůzky mezi předsedou vlády a prezidentem republiky,“ dodal. „Teoreticky by na smíru měli mít zájem oba,“ míní analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek (Piráti). Platí ale podle něj, že zahraniční politika je do velké míry „zajatcem“ politiky vnitřní. Debatou provázel Petr Obrovský.
před 2 hhodinami

Místopředsedkyně sněmovny Urbanová navštívila Kyjev

Místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Barbora Urbanová (STAN) navštívila Kyjev, kde se setkala s místopředsedkyní ukrajinského parlamentu Olenou Kondraťukovou. V pátek večer o tom na svém webu informoval ukrajinský parlament. Urbanová původně žádala český sněmovní organizační výbor o schválení cesty, ten to ale zamítl. Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) tehdy odmítl, že by nesouhlas byl politicky motivovaný. Ukrajina od února 2022 vzdoruje plnohodnotné ruské invazi.
02:24Aktualizovánopřed 3 hhodinami

MfD: Česku hrozí, že bude muset vrátit šest miliard vyplacených na zemědělských dotacích

Česku hrozí, že bude muset vracet zhruba šest miliard korun vyplacených na zemědělských dotacích, vyplývá z výsledků auditu Evropské komise, který zkoumal, zda na jeden pozemek nebere dotace více uživatelů. Ministerstvo zemědělství však se závěry nesouhlasí a bude je rozporovat, napsala v sobotu Mladá fronta DNES (MfD). Komise audity v evropských zemích zadala kvůli podvodům se zemědělskými dotacemi v Řecku.
před 6 hhodinami

V Česku přibývá řidiček tramvají. V Liberci už tvoří většinu

Dříve vzácnost, dnes už běžná realita. V kabinách českých tramvají jsou čím dál častěji vidět ženy. Že řidiček tramvají dlouhodobě přibývá, potvrdily všechny oslovené dopravní podniky. V Liberci už ženy mezi řidiči tramvají dokonce převládají. K trendu přispívá hlavně rozvoj technologií. Řízení už díky nim není fyzicky náročné.
před 7 hhodinami

VideoPřestavba nádraží v Kolíně se prodražuje, úsek do Kutné Hory zlevnil

Přestavba nádraží v Kolíně má půlroční zpoždění a vyjde o 200 milionů dráž. Stavba bude delší a dražší kvůli problémům v geologickém podloží. Skutečnost podle Správy železnic neodpovídala projektu. Tento železniční uzel patří mezi deset nejvytíženějších v Česku. Cestující mezi Prahou a Brnem se už přitom musejí chystat i na další výluky. Železniční správa připravuje modernizaci úseku z Kolína do Kutné Hory, která má začít v říjnu. Ta má být naopak levnější. Místo dvou miliard by se za práce mělo zaplatit 1,6 miliardy korun.
před 8 hhodinami

Navržený schodek rozpočtu by mohl klesnout až o šest miliard, míní Schillerová

Navržený schodek státního rozpočtu 389 miliard, který pro příští rok naplánovala ministryně financí Alena Schillerová (ANO), by nakonec mohl po koaličních vyjednáváních klesnout o čtyři až šest miliard. České televizi to řekly dva na sobě nezávislé zdroje z vedení koaličních stran. Konkrétní výši návrhu rozpočtového schodku, který poté zamíří do sněmovny, má vláda schvalovat 21. září. Vládní strany vyjednávají od minulého čtvrtka o mírných úsporách ve zdravotnictví, ve školství nebo v některých sociálních dávkách.
před 19 hhodinami

VideoZdlouhavé a netransparentní. S úplatky se setkalo třináct procent stavebníků

Až třináct procent stavebníků se v průběhu stavebního řízení setkalo se žádostí o úplatek, vyplývá z průzkumu agentury Ipsos. Nejčastěji na korupci podle zkoumání mezi tisícovkou respondentů firmy narazily v Jihočeském kraji, na severu Moravy a na Ústecku. Podle předsedkyně spolku Oživení Šárky Zvěřiny Trunkátové je problém ve složitosti stavebního řízení spojeného s územním plánováním. „Celá ta netransparentnost procesu, který je komplikovaný, zdlouhavý (...), vytváří spoustu momentů, kde je možné narazit na to, že dochází ke korupci,“ uvedla. Ředitel legislativní a právní sekce Svazu měst a obcí ČR Dan Jiránek uvedl, že třináct procent je velké číslo. „Problém je, že lidé nerozlišují, jestli si o úplatek řekl úředník nebo volený představitel,“ podotýká. Nejčastější požadavek úplatku se pohyboval mezi deseti a padesáti tisíci korunami.
před 20 hhodinami

Sněmovna schválila přísnější podmínky pro spotřebitelské úvěry

Podmínky poskytování spotřebitelských úvěrů budou zřejmě přísnější. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) nebude smět u vyšších půjček překročit o osm procentních bodů čtyřnásobek repo sazby vyhlašované Českou národní bankou (ČNB). Opoziční ODS neprosadila pětinásobek. Reklama na tyto úvěry nebude smět naznačovat zájemcům, že když si půjčí peníze, zlepší to jejich finanční situaci. Novelu v pátek schválila sněmovna. Sněmovna naopak nedokončila úvodní schvalování novely, kterou chce vláda lidem od 80 let věku zvyšovat v pětiletých intervalech jejich důchod o 500 korun měsíčně.
včeraAktualizovánovčera v 14:55

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.