Bývalý šéf protimafiánského útvaru Robert Šlachta přijal nabídku na post náměstka generálního ředitele Celní správy ČR. Ve vedení celní správy se tvoří nový tým. Novým šéfem celní správy se stal Milan Poulíček, jehož hlavní prioritou je postavit tým a připravit správu na nové kompetence u hazardu a daní z přidané hodnoty. Šlachta z čela protimafiánského útvaru policie odešel kvůli nesouhlasu s její reorganizací.
Šlachta přijal nabídku a stane se náměstkem ředitele Celní správy
Šlachta dostal nabídku minulý týden od náměstkyně ministra financí Aleny Schillerové, podle které se spolupráce se zkušeným policistou nabízí díky rozšíření kompetencí Celní správy ČR při prošetřování trestných činů. Šlachta si vzal čas na rozmyšlenou, nyní však má jasno.
„Mohu říct pouze to, že jsem nabídku generálního ředitele akceptoval,“ řekl Šlachta, který bude od 22. srpna zařazen na místo zástupce celního úřadu pro Pardubický kraj, od 1. září bude pověřen funkcí náměstka pro pátrání. „Tu pozici vnímám jako pokračování toho, co jsem dělal u policie,“ poznamenal bývalý ředitel útvaru, který po reorganizaci již také neexistuje.
Předchozí ředitel celníků Petr Kašpar rezignoval ke konci června. Následně odešli i další lidé z vedení celní správy. K poslednímu červnu opustil funkci také zástupce generálního ředitele pro výkon Vladimír Štainer. Už začátkem června skončil dočasný náměstek František Halás, když mu vypršela doba, po kterou byl do funkce pověřen. Ke konci července pak odešel i náměstek pro ekonomiku Tomáš Pinkas.
UDÁLOSTI: Hlavní tvář odpůrců policejní reformy míří k celníkům (zdroj: ČT24)
Šlachta nejprve bude muset podle zákona znovu požádat o přijetí do služebního poměru, poté opět získá hodnost vrchního rady, kterou měl v době skončení služebního poměru u policie, a bude moct nastoupit k celníkům. „K 1. září bude pověřen výkonem funkce zástupce generálního ředitele pro pátrání, která je v současné době neobsazena,“ doplnila mluvčí celníků Martina Kaňková. Poté, co se Šlachta vrátí do služebního poměru, stane se celníkem a bude pověřen výkonem funkce náměstka, bude se muset přihlásit do výběrového řízení, aby ve funkci zůstal natrvalo.
- odbor pod vedením náměstka, jímž by se měl stát Robert Šlachta, má osm územních odborů a vlastní zásahovou jednotku
- pracuje v něm 600 lidí
- zabývá se odhalováním drog, celních a daňových podvodů
Opozice se zlobí, Šlachta prý má vazbu na Babiše
Chystaný příchod bývalého šéfa ÚOOZ k celníkům neunikl opoziční kritice. Představitelé TOP 09 a ODS jsou přesvědčeni, že je Robert Šlachta spřízněn s vicepremiérem Andrejem Babišem (ANO). Ten kritizoval policejní reorganizaci, kvůli které Šlachta od policie odešel.
„Je velmi těžké věřit, že vztah oligarcha Babiš – plukovník Šlachta je standardní a že nepředstavuje riziko a že není nebezpečný,“ řekl předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Místopředseda ODS Martin Kupka potom kritizoval Šlachtův připravovaný příchod do vedení celní správy kvůli zásahu ÚOOZ, který vedl k pádu Nečasovy vlády. „Je těžké to pochopit zejména po veřejných doznáních pana Šlachty, že u jednoho z největších zásahů posledních let na úřadu vlády vlastně neměl nabito a udělal řadu chyb,“ odkázal Kupka na události června 2013.
Nadstandardní vztahy s Andrejem Babišem však Robert Šlachta odmítl. Podobně reagoval Babiš. Šlachta podle něho dostal nabídku pracovat v celní správě díky svým zkušenostem. „S panem Šlachtou nemám žádný vztah a korupčník Kalousek tradičně lže,“ uvedl.
Celníci chtějí vyšetřovací pravomoci – jako policie
Celní správa s nedávným přijetím takzvaného celního balíčku dostala i větší kompetence při prověřování trestných činů souvisejících s DPH. Dosud celníci mohli provádět šetření jen u dovozu, vývozu a tranzitu zboží.
V rámci celního balíčku, který vstoupil v účinnost minulý týden, získává celní správa rozšířené pravomoci v oblasti prověřování DPH. A někde v této oblasti by určitě mohl najít uplatnění pan plukovník Šlachta.
Celníci totiž mohou v současnosti u některých trestných činů provádět řadu úkonů při prověřování, kroky od sdělení obvinění a následné vyšetřování je ovšem již jen v kompetenci policie. Změna by vyžadovala novelu trestního řádu tak, aby i celníci mohli dokončovat trestní řízení. Celníci stejně jako policie při řešení trestných činů podléhají dozoru státního zástupce.
Státní zástupci také rozšíření pravomocí celní správy podporují. „Pokud věci rozpracováváte delší dobu, tak jsou ty informace nepřenositelné – týká se to hlavně závažných věcí. Pokud se přenášejí na jiný orgán, tak to jednoznačně prodlužuje trestní řízení,“ upozornila pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová.
Již nyní se ale celníci musí vyrovnávat s dílčím rozšíření pravomocí. Mají více kompetencí u DPH a od začátku roku i u kontroly hazardu, proto rozšiřují řady o zhruba 360 nových pracovníků. V současnosti jich je asi 4500. Dále jsou nová místa určena i na spolupráci při kontrole elektronické evidence tržeb. Ministerstvo financí na tyto činnosti dalo celníkům na příští rok o 200 milionů korun navíc.
Robert Šlachta začínal v roce 1990 jako řadový policista v jihomoravských Pohořelicích, a jeho služba tak trvá déle než čtvrtstoletí. Na přelomu tisíciletí působil v brněnských expoziturách ÚOOZ a Národní protidrogové centrály, na její pražskou centrálu přestoupil v roce 2004.
O čtyři roky později – a zprvu jen dočasně – nahradil na postu ředitele ÚOOZ Jana Kubiceho. V roce 2011 čelil podezření, že varoval známého detektiva před zatčením, tato obvinění ale odmítl a celou věc označil za snahu o diskreditaci jeho osoby.
Robert Šlachta (ÚOOZ)
Šlachta z čela protimafiánského útvaru policie odešel kvůli nesouhlasu s její reorganizací. Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ), která vznikla sloučením protimafiánského a protikorupčního útvaru, začala fungovat 1. srpna.
Náměstkyně ministra financí Schillerová k návratu Šlachty do státních služeb uvedla, že by stát neměl dopustit, aby zkušení státní zaměstnanci nebo elitní policisté odcházeli do soukromé sféry. „Je dobře, že se v případě pana Šlachty nebude opakovat situace, které jsme bohužel byli několikrát svědky v minulosti, kdy specialisté, do jejichž erudice a profesního vývoje stát průběžně investoval nemalé prostředky, odešli pracovat mimo státní správu,“ doplnil Poulíček. „Byla by škoda, kdyby si stát profesionály nechával přecházet do soukromé sféry. Pro stát je tento přestup dobře,“ myslí si také novinářka Sabina Slonková.