Uplynulo pět let od momentu, kdy Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) spustil nejvýznamnější zátah v polistopadových dějinách. Odstartovala jej razie přímo na Úřadu vlády. Nikdo však dosud nebyl pravomocně odsouzen. Někdejší ředitel ÚOOZ Robert Šlachta, který byl hostem středečního pořadu Události, komentáře, přesto tvrdí, že zákrok byl v souladu s platnými zákony a policie nemohla jednat jinak.
Šlachta pět let poté: Teď nemůžu rozhodovat, jestli to bylo moc, nebo málo, už to není v rukou policie
16 minut
Robert Šlachta k zásahu na Úřadu vlády: Bagatelizaci odmítám
Robert Šlachta sice připouští dílčí pochybení, například v tiskových výstupech, celkově ale policejní zásah, který vstoupil do české historie, obhajuje. Police podle něj postupovala podle informací, které měla k dispozici. „V té době po vyhodnocení se státním zastupitelstvím se zvolil tento způsob realizace,“ uvedl v Událostech, komentářích.
Policie byla podle něj přesvědčena, že nahromadila dostatek důkazů na to, aby rozsáhlou akci spustila. Na otázku, zda byl takový zásah nutný, Šlachta odpovídá, že zvolený postup byl vyhodnocen jako nejvhodnější. „Nikam jsme nevtrhli, bylo to povolené soudem,“ reaguje na námitky, že akce byla zbytečně teatrální.
Soudní procesy v několika kauzách se táhnou ještě pět let po zásahu, nikdo však dodnes nebyl pravomocně odsouzen. „Pravomocným rozhodnutím můžete argumentovat, až bude něco u konce. Já vidím rozhodnutí některých soudců. Samozřejmě nejsem kritik soudců, ale když vidím některá rozhodnutí a potom vrácení zpátky… Myslím, že všichni vidí, jakým způsobem Nejvyšší soud rozhodne, potom Ústavní soud rozhodne a pinkají si to mezi sebou,“ říká k tomu Šlachta.
„To už není věcí policie, já nemůžu rozhodovat po pěti letech o tom, jestli to bylo moc, nebo málo, protože to už není v rukou policie, co se děje,“ odmítá Šlachta kritiku, že policisté nezajistili dostatek důkazů.
Nechci být kritik soudů, říká Šlachta k rozhodnutí soudkyně Králové
Šlachta v Událostech, komentářích také reagoval na rozhodnutí soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Heleny Králové, která odmítla v kauze takzvaných trafik přihlížet k pořízeným odposlechům. Zdůvodnila to tím, že policie se měla k informacím zkusit dostat jinak.
„U paní soudkyně Králové bylo už víc podobných rozhodnutí. Pro mne je zásadní, že na jedné straně v kauze Vojenského zpravodajství úplně totožné odposlechy připustila a vycházela z nich, v druhé kauze řekne, že odposlechy podle ní jsou nezákonné. Takže mně se hrozně těžko hodnotí, jak k tomu došla,“ uvedl Šlachta.
„Já neumím ovlivnit to, že to neskončí za rok, za dva nebo za tři roky,“ komentuje běžící soudní řízení. Pro spravedlivé zhodnocení tehdejší akce je podle něj nezbytné vyčkat, jak jednotlivé kauzy dopadnou. „Ale to, jakým způsobem to média a někteří politici znevěrohodňují a bagatelizují, s tím já naprosto nesouhlasím,“ zdůraznil Šlachta.
Akce na Úřadu vlády a následný pád kabinetu Petra Nečase (ODS) zásadně přepsala politickou mapu České republiky. Nejsilnější vládní strana ODS upadla do krize, naopak preference ČSSD, komunistů a hnutí ANO tehdy stoupaly nahoru. Podle Šlachty byl ale zásah veden proti konkrétním osobám a jeho cílem nebylo ovlivňovat politiku.
Balšínek: Policie nebyla připravena
Policejní zásah na Úřadu vlády má však po pěti letech řadu kritiků. Podle šéfredaktora serveru Echo24.cz Dalibora Balšínka, který byl také hostem Událostí, komentářů, byl jednoznačně chybou.
„Výsledek není. Respektive jsou tady výsledky, máme tady jiný politický systém, u moci jiné politické strany a máme tady omluvu ministerstva spravedlnosti a dva miliony korun, které musel zaplatit tento stát poškozeným poslancům ODS za neoprávněné zasahování do jejich práv,“ vysvětluje Balšínek, proč tehdejší akci považuje za selhání.
Nejvyšší soud dospěl k závěru, že exposlanci byli kvůli imunitě (indemnitě) vyňati z pravomoci orgánů činných v trestním řízení, a nelze je tedy trestně stíhat. Muži pak chtěli po státu téměř desetimilionové odškodné, nakonec po dohodě dostali částky v řádu statisíců korun.
„Já netvrdím, že se nemají vyšetřovat trestné činy v nejvyšších patrech politiky, ale jestliže si policisté něco takového dovolí, tak musí být perfektně připraveni. A evidentně nebyli,“ míní Balšínek.
