Robert Šlachta odchází do civilu. Naposledy působil u celní správy

Šéf pátrací sekce Generálního ředitelství cel a bývalý ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Robert Šlachta odchází do civilu. Informaci webu lidovky.cz potvrdila mluvčí celníků Martina Kaňková. Šlachta nyní důvody odchodu komentovat nechce, nesouvisejí ale údajně s jeho pozicí v celní správě.

„Je to pravda, pan Šlachta sdělil, že má své důvody k odchodu, v současné době důvody nebude komentovat. Nesouvisí to s pozicí v celní správě,“ řekla Kaňková. Podle serveru Šlachta ve funkci skončí k 30. listopadu. Centralizovaný útvar pátrání, který nyní vede, působí pod Generálním ředitelstvím cel tři roky. Minulý týden na tiskové konferenci Šlachta prezentoval výsledky činnosti útvaru za loňský rok.

Šlachta od policie odešel v červnu 2016 kvůli reorganizaci, při které byl ÚOOZ sloučen s protikorupční policií do Národní centrály proti organizovanému zločinu. K celníkům nastoupil v srpnu téhož roku.

Důvody sdělím v prosinci, uvedl Šlachta

V celní správě skončí údajně i se svým náměstkem Tomášem Sochrem, také bývalým detektivem ÚOOZ. Šlachta vyloučil, že by po odchodu do civilu pracoval pro soukromou sféru. Detaily prý oznámí až v prosinci.

„Mám k tomu své důvody, ale sdělím je, až skončím služební poměr, což bude po 1. prosinci. V současné době to nelze komentovat, protože jsem stále příslušníkem ozbrojeného sboru. Nesouvisí to ani s financemi, mým zařazením na celní správě ani s kauzami. Slyšel jsem už nějaké nesmysly, že je to kvůli vojákům, ale to tak v žádném případě není. Dospěl jsem k tomu spolu se svým náměstkem,“ řekl sám Šlachta Lidovým novinám.  

Elitní vojáci loni asistovali celní správě při sledovací akci, která se údajně týkala pašeráků tabáku. Nasazení vojáků vyvolalo kritiku, trestní řád totiž neumožňuje, aby se do sledování z ministerstva obrany zapojil někdo jiný než Vojenská policie nebo Vojenské zpravodajství. Akce byla nakonec odsouhlasena jako součinností cvičení.

Rádiu Frekvence 1 Šlachta řekl, že začíná žít na ubytovně a zvažuje, co dál s osobním životem. „Já jsem neměl nikdy žádného koníčka kromě běhání, měl jsem pouze práci a myslím si, že to není úplně dobře, protože kolegové šli k rodinám a já jsem se neměl kam vrátit,“ dodal.

Jeden z nejznámějších detektivů v Česku se rozhodl skončit ve státních službách po témeř třiceti letech v uniformě.

Z obvodu do ÚOOZ

Robert Šlachta se narodil 22. července 1971 v Boskovicích. Vystudoval střední zemědělskou školu a dálkově magisterský obor sociální pedagogika na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.

K policii nastoupil v roce 1990, nejprve pracoval jako řadový policista na obvodním oddělení v Pohořelicích na Břeclavsku, později se stal členem policejní zásahové jednotky v Brně.

Od roku 1995 působil jako řadový policista v ÚOOZ, od roku 1998 pak jako vedoucí oddělení ÚOOZ zaměřeného na boj s drogovou trestnou činností. V dalších letech pracoval také jako vedoucí pobočky Národní protidrogové centrály v Brně nebo zástupce ředitele Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování pro výkonné útvary. 

Od ledna 2008 nahradil Jana Kubiceho na postu ředitele ÚOOZ. Pod jeho vedením vedl ÚOOZ řadu vyšetřování. Zabýval se mimo jiné případem ilegální velkovýroby lihovin, podezřelými stavebními zakázkami nebo manipulacemi s evropskými dotacemi v krajích. Uskutečnil i zátah proti přívržencům krajní pravice.

Nejvíce pozornosti získal ÚOOZ vedený Robertem Šlachtou v červnu 2013, když zasáhl na úřadu vlády i dalších místech v kauze, která se týkala mimo jiné blízké spolupracovnice tehdejšího premiéra a bývalého předsedy ODS Petra Nečase Jany Nagyové, nyní Nečasové, a údajné politické korupce. Zásah vedl až k pádu vlády.

Rozruch vzbudily také zásahy ÚOOZ v případech, ve kterých figurovali policisté. V říjnu 2015 útvar zasahoval v Olomouckém kraji v případu s krycím názvem Vidkun, ve kterém jde o ovlivňování některých kauz a úniky informací z trestních spisů.

Od policie Šlachta odešel v červnu 2016 po více než čtvrtstoletí služby, na protest proti plánované reorganizaci policejních útvarů a vzniku Národní centrály proti organizovanému zločinu. Reorganizace vyústila v roztržku ve vládní koalici mezi ČSSD a hnutím ANO.

Podle závěrů vyšetřovací komise k reorganizaci policejních útvarů z února 2017 se neprokázalo, že cílem reorganizace bylo odstranit Šlachtu, omezení činnosti policejních útvarů či zabránění vyšetřování některých kauz.

Nabídku nastoupit k celní správě dostal Šlachta začátkem srpna 2016 od tehdejší náměstkyně ministra financí Aleny Schillerové. Podle ní se spolupráce se zkušeným policistou nabízela kvůli rozšíření kompetencí Celní správy ČR při prošetřování trestných činů.

Nástup Šlachty k celní správě  kritizovaly opoziční strany kvůli údajně blízkému vztahu Šlachty s tehdejším ministrem financí (a nynějším předsedou vlády) Andrejem Babišem (ANO). Celníci totiž spadají právě pod ministerstvo financí. Babiš tehdy vazbu na elitního kriminalistu vyloučil, celní správa ho podle něj oslovila kvůli jeho zkušenostem.

Jako šéf pátrací sekce generálního ředitelství Celní správy se Šlachta loni podílel na vyšetřování případu nelegálního nakládání se zvířaty, kdy celníci a policisté nalezli při domovních prohlídkách tělo čerstvě zastřeleného tygra, produkty z tygrů i kůže velkých šelem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoHavel byl autentickým lídrem, zaznělo v 90' ČT24

Nemyslím si, že byl Havel připraven na to, že bude tak rychle směřovat do funkce prezidenta, vzpomínal na Václava Havla v 90' ČT24 studentský aktivista a ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek, podle něhož byl Havel autentickým vůdcem. „Zodpovědnost, která ležela na jeho bedrech, byla šílená a on sám byl docela vnitřně křehká bytost,“ doplnil režisér a signatář Několika vět Ondřej Trojan. Hosty pořadu, který moderovali Nikola Reindlová a Daniel Takáč, byli také bývalí Havlovi poradci Eda Kriseová či Alexandr Vondra (ODS). Havla, který by v pondělí oslavil 90. narozeniny, si připomněl i publicista Karel Hvížďala, komentátor týdeníku Echo Daniel Kaiser nebo umělecký ředitel Dejvického divadla Jiří Havelka.
před 4 hhodinami

Česko si připomnělo 90 let od narození Václava Havla

Česko si v pondělí 5. října připomnělo 90 let od narození Václava Havla – dramatika, disidenta, politika a jedné z nejvýraznějších osobností novodobé historie země. Vzpomínkové akce, debaty či happeningy po celé republice se konaly už o víkendu a pokračovat budou v dalších dnech.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoVe třinácti už vědí, že vraždit se nemá, říká Tejc ke snížení trestní odpovědnosti

Svět se mění, zhoršuje se duševní zdraví a agresivita u dětí roste, říká ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Podle návrhu koalice by za nejzávažnější zločiny měly být trestně odpovědné už děti od třinácti let. V tomto věku už podle ministra vědí, že se vraždit nemá, tudíž mohou nést následky svých činů. „Ti, kteří budou zcela deviantní a opravdu nebezpeční společnosti, budou moci být odsouzeni soudem a bude jim moci být uložena detence,“ shrnul Tejc přínosy v pořadu Interview ČT24 moderátorovi Danielu Takáčovi. Návrh podle něj neznamená, že se budou děti posílat do vězení, hovořil o vytvoření speciálních zařízení. Ke koaličnímu plánu je kritická mimo jiné opozice, podle níž je lepším řešením posilování prevence. Ta se ale v posledních letech podle Tejce neřešila dostatečně, o opatření proto v tomto kontextu mluvil jako o „záchranné brzdě“.
před 6 hhodinami

Vláda schválila návrh nové státní kulturní politiky

Vláda schválila návrh Státní kulturní politiky České republiky na období 2026–2029, sdělil po jednání kabinetu ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). Realizace návrhu bude zajišťována prostřednictvím akčního plánu, ten má vláda dostat do 30. listopadu. Schválený dokument vyvolává kritiku opozice i části kulturní obce. K novele o asistentech pedagoga na základních školách se pak kabinet podle premiéra Andreje Babiše (ANO) vrátí za týden po jednání koalice. Některé věci je třeba vydiskutovat, řekl předseda vlády.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Marvanová u soudu v kauze Dozimetr mluvila o netransparentnosti, tlaku a bossingu

Senátorka a pražská zastupitelka Hana Kordová Marvanová (nestr., do Senátu zvolena za SPOLU) vypověděla při soudním jednání v kauze Dozimetr, že vnímala některé zakázky pražského dopravního podniku (DPP) jako netransparentní a pro hlavní město nevýhodné. Byl to zejména projekt Nové Holešovice. Ze strany tehdejšího náměstka primátora Petra Hlubučka (dříve STAN) a jeho stranického kolegy Stanislava Polčáka cítila šikanu, bossing a tlak na to, aby v pražské radě hlasovala podle jejich přání.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

„Šlo o takovou poťouchlost,“ říká autor narozeninového přání Havlovi v Rudém právu

Několik týdnů před sametovou revolucí vyšlo v komunistickém Rudém právu narozeninové přání tehdejšímu disidentovi a budoucímu prezidentovi Václavu Havlovi, který tou dobou pobýval ve vězení. Přes cenzuru tehdejšího režimu text do novin dostal spisovatel a disident Petr Rýgr. Havel o přání později mluvil jako o zlomu v přerodu k demokracii, sám Rýgr ovšem trvá na tom, že šlo jen o jeho „poťouchlost“. Rozhovor s ním vedl v pořadu Studio 6 moderátor Pavel Navrátil.
před 15 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů týdne diskutovali o pokusu opozice vyslovit vládě nedůvěru

Hosté Událostí, komentářů týdne řešili nedávné hlasování o nedůvěře vládě Andreje Babiše (ANO), které kabinet podle očekávání ustál. V diskuzi se věnovali také incidentem během letu Flydubai. Připomněli rovněž nedožité 90. narozeniny Václava Havla, které by oslavil v pondělí 5. října. Tématem byla i umělá inteligence a oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o vytvoření Jednotky pro superinteligenci. Pozvání přijali biochemik Jan Konvalinka, historička a socioložka Dorotea Mejstříková, publicista Ladislav Jakl, komentátor Miroslav Korecký a novinářka Marie Bastlová. Pořadem provázela Klára Radilová.
před 16 hhodinami

Odmítejte násilí a zajistěte přístup k informacím, vyzvali šéfredaktoři politiky

Čtyři desítky šéfredaktorek a šéfredaktorů českých zpravodajských a publicistických médií vyzvaly veřejné činitele, aby společně s nimi odmítali násilí, dodržovali základní principy slušné komunikace a ctili svobodný přístup k informacím. Výzvu s názvem Základní hranice v pondělí ráno média, jejichž představitelé se pod výzvu podepsali, souběžně zveřejnila na svých webových stránkách a ve vysílání, vyšla také v pondělním vydání většiny novin.
před 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.