Robert Šlachta odchází do civilu. Naposledy působil u celní správy

Šéf pátrací sekce Generálního ředitelství cel a bývalý ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Robert Šlachta odchází do civilu. Informaci webu lidovky.cz potvrdila mluvčí celníků Martina Kaňková. Šlachta nyní důvody odchodu komentovat nechce, nesouvisejí ale údajně s jeho pozicí v celní správě.

„Je to pravda, pan Šlachta sdělil, že má své důvody k odchodu, v současné době důvody nebude komentovat. Nesouvisí to s pozicí v celní správě,“ řekla Kaňková. Podle serveru Šlachta ve funkci skončí k 30. listopadu. Centralizovaný útvar pátrání, který nyní vede, působí pod Generálním ředitelstvím cel tři roky. Minulý týden na tiskové konferenci Šlachta prezentoval výsledky činnosti útvaru za loňský rok.

Šlachta od policie odešel v červnu 2016 kvůli reorganizaci, při které byl ÚOOZ sloučen s protikorupční policií do Národní centrály proti organizovanému zločinu. K celníkům nastoupil v srpnu téhož roku.

Důvody sdělím v prosinci, uvedl Šlachta

V celní správě skončí údajně i se svým náměstkem Tomášem Sochrem, také bývalým detektivem ÚOOZ. Šlachta vyloučil, že by po odchodu do civilu pracoval pro soukromou sféru. Detaily prý oznámí až v prosinci.

„Mám k tomu své důvody, ale sdělím je, až skončím služební poměr, což bude po 1. prosinci. V současné době to nelze komentovat, protože jsem stále příslušníkem ozbrojeného sboru. Nesouvisí to ani s financemi, mým zařazením na celní správě ani s kauzami. Slyšel jsem už nějaké nesmysly, že je to kvůli vojákům, ale to tak v žádném případě není. Dospěl jsem k tomu spolu se svým náměstkem,“ řekl sám Šlachta Lidovým novinám.  

Elitní vojáci loni asistovali celní správě při sledovací akci, která se údajně týkala pašeráků tabáku. Nasazení vojáků vyvolalo kritiku, trestní řád totiž neumožňuje, aby se do sledování z ministerstva obrany zapojil někdo jiný než Vojenská policie nebo Vojenské zpravodajství. Akce byla nakonec odsouhlasena jako součinností cvičení.

Rádiu Frekvence 1 Šlachta řekl, že začíná žít na ubytovně a zvažuje, co dál s osobním životem. „Já jsem neměl nikdy žádného koníčka kromě běhání, měl jsem pouze práci a myslím si, že to není úplně dobře, protože kolegové šli k rodinám a já jsem se neměl kam vrátit,“ dodal.

Jeden z nejznámějších detektivů v Česku se rozhodl skončit ve státních službách po témeř třiceti letech v uniformě.

Z obvodu do ÚOOZ

Robert Šlachta se narodil 22. července 1971 v Boskovicích. Vystudoval střední zemědělskou školu a dálkově magisterský obor sociální pedagogika na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.

K policii nastoupil v roce 1990, nejprve pracoval jako řadový policista na obvodním oddělení v Pohořelicích na Břeclavsku, později se stal členem policejní zásahové jednotky v Brně.

Od roku 1995 působil jako řadový policista v ÚOOZ, od roku 1998 pak jako vedoucí oddělení ÚOOZ zaměřeného na boj s drogovou trestnou činností. V dalších letech pracoval také jako vedoucí pobočky Národní protidrogové centrály v Brně nebo zástupce ředitele Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování pro výkonné útvary. 

Od ledna 2008 nahradil Jana Kubiceho na postu ředitele ÚOOZ. Pod jeho vedením vedl ÚOOZ řadu vyšetřování. Zabýval se mimo jiné případem ilegální velkovýroby lihovin, podezřelými stavebními zakázkami nebo manipulacemi s evropskými dotacemi v krajích. Uskutečnil i zátah proti přívržencům krajní pravice.

Nejvíce pozornosti získal ÚOOZ vedený Robertem Šlachtou v červnu 2013, když zasáhl na úřadu vlády i dalších místech v kauze, která se týkala mimo jiné blízké spolupracovnice tehdejšího premiéra a bývalého předsedy ODS Petra Nečase Jany Nagyové, nyní Nečasové, a údajné politické korupce. Zásah vedl až k pádu vlády.

Rozruch vzbudily také zásahy ÚOOZ v případech, ve kterých figurovali policisté. V říjnu 2015 útvar zasahoval v Olomouckém kraji v případu s krycím názvem Vidkun, ve kterém jde o ovlivňování některých kauz a úniky informací z trestních spisů.

Od policie Šlachta odešel v červnu 2016 po více než čtvrtstoletí služby, na protest proti plánované reorganizaci policejních útvarů a vzniku Národní centrály proti organizovanému zločinu. Reorganizace vyústila v roztržku ve vládní koalici mezi ČSSD a hnutím ANO.

Podle závěrů vyšetřovací komise k reorganizaci policejních útvarů z února 2017 se neprokázalo, že cílem reorganizace bylo odstranit Šlachtu, omezení činnosti policejních útvarů či zabránění vyšetřování některých kauz.

Nabídku nastoupit k celní správě dostal Šlachta začátkem srpna 2016 od tehdejší náměstkyně ministra financí Aleny Schillerové. Podle ní se spolupráce se zkušeným policistou nabízela kvůli rozšíření kompetencí Celní správy ČR při prošetřování trestných činů.

Nástup Šlachty k celní správě  kritizovaly opoziční strany kvůli údajně blízkému vztahu Šlachty s tehdejším ministrem financí (a nynějším předsedou vlády) Andrejem Babišem (ANO). Celníci totiž spadají právě pod ministerstvo financí. Babiš tehdy vazbu na elitního kriminalistu vyloučil, celní správa ho podle něj oslovila kvůli jeho zkušenostem.

Jako šéf pátrací sekce generálního ředitelství Celní správy se Šlachta loni podílel na vyšetřování případu nelegálního nakládání se zvířaty, kdy celníci a policisté nalezli při domovních prohlídkách tělo čerstvě zastřeleného tygra, produkty z tygrů i kůže velkých šelem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna podpořila pravomoc NKÚ prověřovat hospodaření ČT a ČRo

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) možná získá ústavní pravomoc prověřovat hospodaření České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Senátní novelu podpořila v úterním úvodním kole sněmovna. Poslanci také zrychleně schválili návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) na doplnění významných dnů o Den české vlajky. Připadnout má na 30. března. Novelu projedná Senát. Na úvod schůze vystoupil s projevem k poslancům prezident Petr Pavel. Babiš poté seznámil poslance s průběhem repatriace Čechů z Blízkého východu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoTaxi na hranice a zdržené letadlo. Češi popsali návrat z Blízkého východu

Strach o děti a odhodlání riskovat, aby se pokud možno rychle a bezpečně dostali ze země ohrožené válkou. Takto popisují někteří Češi své pocity po návratu například z Dubaje. Někteří se rozhodli pro cestu přes poušť do ománského Maskatu, odkud už v pondělí odletěla první dvě evakuační letadla společnosti Smartwings. „Jeden taxík na hranice, druhý z hranic, přijeli jsme asi půl hodiny po plánovaným odletu letadla, ale ještě se podařilo ho zdržet a dostat se na palubu,“ popsal jeden z turistů vracejících se z Dubaje. Jiní pak využili armádních letadel, která vyslala vláda do Jordánska, Ománu a Egypta. Tisíce Čechů ale dál zůstávají v zemích, které blízkovýchodní konflikt ohrožuje. Někteří spoléhají na cestovní kanceláře, mnozí se snaží domů vrátit po vlastní ose.
před 4 hhodinami

Pavel vyzval poslance, aby se snažili o konsenzus v základních otázkách

Prezident Petr Pavel vyzval ve sněmovně poslance, aby nerezignovali na hledání shody a pokusili se vytvořit alespoň základní konsenzus mezi vládou a opozicí v otázkách bezpečnosti, vzdělávání, kvality zdravotní péče, energetické bezpečnosti nebo inovačního potenciálu. Zákonodárci by podle něj měli jít vzorem a ukazovat, že není nutné se vždy a na všem shodnout, ale je nutné spolu mluvit, poslouchat se a snažit se porozumět. Pavel mluvil ke stávající sněmovně poprvé. Prezident se mimo jiné vyslovil pro vyšší obranné výdaje a zastal se nevládních organizací.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Na jihu Moravy je nejvíc případů žloutenky v zemi

Situace kolem virové hepatitidy A v Jihomoravském kraji zůstává podle hygieniků nepříznivá. Od začátku roku přibyly stovky případů a kraj letos překonal Prahu, která měla loni nejvíce nemocných. V důsledku onemocnění zemřelo v Česku od ledna 2025 do února 2026 celkem 42 lidí, z toho šest na jižní Moravě. Epidemie však podle odborníků postupně slábne.
před 9 hhodinami

Akademický senát KTF UK zvolil Dvořáčka kandidátem na děkana

Akademický senát Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy (KTF UK) v úterý zvolil kandidátem na děkana církevního právníka Jiřího Dvořáčka. Pro bylo osm z devíti přítomných senátorů. Jeho protikandidát Jaroslav Brož z volby odstoupil. Vyjádřil překvapení nad tím, že volební zasedání nebylo zrušeno vzhledem k odkladnému účinku, který v únoru přiznal Brožově stížnosti Nejvyšší správní soud (NSS). Ten pozastavil účinek rozhodnutí bývalé rektorky UK Mileny Králíčkové o odvolání Brože z funkce děkana z loňského února.
před 9 hhodinami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 9 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...