Robert Šlachta odchází do civilu. Naposledy působil u celní správy

Šéf pátrací sekce Generálního ředitelství cel a bývalý ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Robert Šlachta odchází do civilu. Informaci webu lidovky.cz potvrdila mluvčí celníků Martina Kaňková. Šlachta nyní důvody odchodu komentovat nechce, nesouvisejí ale údajně s jeho pozicí v celní správě.

„Je to pravda, pan Šlachta sdělil, že má své důvody k odchodu, v současné době důvody nebude komentovat. Nesouvisí to s pozicí v celní správě,“ řekla Kaňková. Podle serveru Šlachta ve funkci skončí k 30. listopadu. Centralizovaný útvar pátrání, který nyní vede, působí pod Generálním ředitelstvím cel tři roky. Minulý týden na tiskové konferenci Šlachta prezentoval výsledky činnosti útvaru za loňský rok.

Šlachta od policie odešel v červnu 2016 kvůli reorganizaci, při které byl ÚOOZ sloučen s protikorupční policií do Národní centrály proti organizovanému zločinu. K celníkům nastoupil v srpnu téhož roku.

Důvody sdělím v prosinci, uvedl Šlachta

V celní správě skončí údajně i se svým náměstkem Tomášem Sochrem, také bývalým detektivem ÚOOZ. Šlachta vyloučil, že by po odchodu do civilu pracoval pro soukromou sféru. Detaily prý oznámí až v prosinci.

„Mám k tomu své důvody, ale sdělím je, až skončím služební poměr, což bude po 1. prosinci. V současné době to nelze komentovat, protože jsem stále příslušníkem ozbrojeného sboru. Nesouvisí to ani s financemi, mým zařazením na celní správě ani s kauzami. Slyšel jsem už nějaké nesmysly, že je to kvůli vojákům, ale to tak v žádném případě není. Dospěl jsem k tomu spolu se svým náměstkem,“ řekl sám Šlachta Lidovým novinám.  

Elitní vojáci loni asistovali celní správě při sledovací akci, která se údajně týkala pašeráků tabáku. Nasazení vojáků vyvolalo kritiku, trestní řád totiž neumožňuje, aby se do sledování z ministerstva obrany zapojil někdo jiný než Vojenská policie nebo Vojenské zpravodajství. Akce byla nakonec odsouhlasena jako součinností cvičení.

Rádiu Frekvence 1 Šlachta řekl, že začíná žít na ubytovně a zvažuje, co dál s osobním životem. „Já jsem neměl nikdy žádného koníčka kromě běhání, měl jsem pouze práci a myslím si, že to není úplně dobře, protože kolegové šli k rodinám a já jsem se neměl kam vrátit,“ dodal.

Jeden z nejznámějších detektivů v Česku se rozhodl skončit ve státních službách po témeř třiceti letech v uniformě.

Z obvodu do ÚOOZ

Robert Šlachta se narodil 22. července 1971 v Boskovicích. Vystudoval střední zemědělskou školu a dálkově magisterský obor sociální pedagogika na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.

K policii nastoupil v roce 1990, nejprve pracoval jako řadový policista na obvodním oddělení v Pohořelicích na Břeclavsku, později se stal členem policejní zásahové jednotky v Brně.

Od roku 1995 působil jako řadový policista v ÚOOZ, od roku 1998 pak jako vedoucí oddělení ÚOOZ zaměřeného na boj s drogovou trestnou činností. V dalších letech pracoval také jako vedoucí pobočky Národní protidrogové centrály v Brně nebo zástupce ředitele Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování pro výkonné útvary. 

Od ledna 2008 nahradil Jana Kubiceho na postu ředitele ÚOOZ. Pod jeho vedením vedl ÚOOZ řadu vyšetřování. Zabýval se mimo jiné případem ilegální velkovýroby lihovin, podezřelými stavebními zakázkami nebo manipulacemi s evropskými dotacemi v krajích. Uskutečnil i zátah proti přívržencům krajní pravice.

Nejvíce pozornosti získal ÚOOZ vedený Robertem Šlachtou v červnu 2013, když zasáhl na úřadu vlády i dalších místech v kauze, která se týkala mimo jiné blízké spolupracovnice tehdejšího premiéra a bývalého předsedy ODS Petra Nečase Jany Nagyové, nyní Nečasové, a údajné politické korupce. Zásah vedl až k pádu vlády.

Rozruch vzbudily také zásahy ÚOOZ v případech, ve kterých figurovali policisté. V říjnu 2015 útvar zasahoval v Olomouckém kraji v případu s krycím názvem Vidkun, ve kterém jde o ovlivňování některých kauz a úniky informací z trestních spisů.

Od policie Šlachta odešel v červnu 2016 po více než čtvrtstoletí služby, na protest proti plánované reorganizaci policejních útvarů a vzniku Národní centrály proti organizovanému zločinu. Reorganizace vyústila v roztržku ve vládní koalici mezi ČSSD a hnutím ANO.

Podle závěrů vyšetřovací komise k reorganizaci policejních útvarů z února 2017 se neprokázalo, že cílem reorganizace bylo odstranit Šlachtu, omezení činnosti policejních útvarů či zabránění vyšetřování některých kauz.

Nabídku nastoupit k celní správě dostal Šlachta začátkem srpna 2016 od tehdejší náměstkyně ministra financí Aleny Schillerové. Podle ní se spolupráce se zkušeným policistou nabízela kvůli rozšíření kompetencí Celní správy ČR při prošetřování trestných činů.

Nástup Šlachty k celní správě  kritizovaly opoziční strany kvůli údajně blízkému vztahu Šlachty s tehdejším ministrem financí (a nynějším předsedou vlády) Andrejem Babišem (ANO). Celníci totiž spadají právě pod ministerstvo financí. Babiš tehdy vazbu na elitního kriminalistu vyloučil, celní správa ho podle něj oslovila kvůli jeho zkušenostem.

Jako šéf pátrací sekce generálního ředitelství Celní správy se Šlachta loni podílel na vyšetřování případu nelegálního nakládání se zvířaty, kdy celníci a policisté nalezli při domovních prohlídkách tělo čerstvě zastřeleného tygra, produkty z tygrů i kůže velkých šelem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 2 hhodinami

Kongres ODS rozhodne, kdo doplní Kupku a Portlíka v novém vedení

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem bude v neděli v Praze pokračovat kongres ODS volbou řadových místopředsedů. Nominace na regionálních sněmech získalo osm kandidátů včetně Portlíka, který již kandidovat nebude. Ve večerní diskusi v sobotu zazněl návrh vyslat do souboje i poslankyni a expertku občanských demokratů na školství Renátu Zajíčkovou. Stát se tak ale může až dopoledne.
před 3 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 12 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 20 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...