Bývalého šéfa policejního Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu a náměstka celní správy Roberta Šlachtu prověřuje policie. Důvodem je možný únik informací v jeho knize Třicet let pod přísahou, kterou sepsal s novinářem Josefem Klímou. Napsal to server Česká justice s odvoláním na informace ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD), který to uvedl v odpovědi na písemnou interpelaci poslance ODS Pavla Žáčka. Policie informaci potvrdila.
Policie prověřuje Šlachtu kvůli informacím v knize, uvádí Česká justice
Šlachta tvrdí, že ho nikdo nekontaktoval. „Nikdo mě nekontaktoval a napište doslovně, že je mi to jedno,“ reagoval pro Deník N.
„Policie České republiky prověřuje, zda postup hlavního protagonisty publikace je, či není v rozporu se zákonem. V případě, že dospěje k názoru, že došlo k porušení zákona, bude věc postoupena příslušnému orgánu,“ napsal Hamáček. Policie následně na Twitteru potvrdila, že prověřuje bývalého policistu kvůli publikační činnosti.
Poslanec Žáček se Hamáčka v interpelaci dotazoval, jaký je ministrův názor, případně názor policejního prezidia na publikování informací, s nimiž se Šlachta seznámil během výkonu své služební činnosti.
Žáček se také ptal ministra, zda byl Šlachta zproštěn mlčenlivosti, a pokud se tak stalo, který orgán o zproštění mlčenlivosti požádal, v jakém rozsahu a proč. „Pokud plk. v. v. Šlachta zproštěn povinnosti mlčenlivosti nebyl, tak bych rád dostal odpověď na otázku, jaká opatření jste v tomto konkrétním případě přijal, případně vedení Policie ČR? Anebo se tento přístup stane novým trendem příslušníků bezpečnostních sborů, jak po skončení svého služebního poměru využít informace získané podle zvláštních právních norem a výhradně za účelem stanoveným zákonem?“ tázal se Žáček.
Podle Hamáčka v těchto případech není institut zproštění mlčenlivosti využitelný
Hamáček odpověděl, že nesouhlasí s vydáváním knih bývalých vysoce postavených policistů, ve kterých prezentují konkrétní a neveřejné informace z vyšetřování. „V takových případech se tito bývalí příslušníci Policie České republiky pochopitelně vystavují riziku, více či méně vědomě, že se jejich počínání dostane na hranu zákona,“ dodal ministr.
Institut zproštění mlčenlivosti podle Hamáčka v těchto případech není využitelný. Důvodem je, že jeho aplikace je možná pouze pro konkrétní účel, v přesně daném rozsahu, po stanovené období a především pro potřeby oprávněného orgánu státu, nikoliv pro sdělování informací široké veřejnosti.
Šlachta odešel od policie kvůli reorganizaci, při které byl ÚOOZ sloučen s protikorupční policií do Národní centrály proti organizovanému zločinu. Poté nastoupil jako ředitel pátrací sekce Generálního ředitelství cel, kde ale loni v listopadu také skončil.
