Bývalý ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Robert Šlachta se v kauzách Vidkun a Beretta setkal se snahou objednat si trestní stíhání. Uvedl to v pořadu Devadesátka ČT24. Oba případy se týkaly údajného vynášení informací z trestních spisů. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman letos v květnu vyloučil, že je možné si v Česku trestní stíhání objednat. Šlachta na konci listopadu odchází do civilu, v současnosti působí jako šéf pátrací sekce Generálního ředitelství cel.
V konkrétních kauzách byly snahy objednat si trestní stíhání, říká Robert Šlachta
43 minut
90’ ČT24: Odchod Roberta Šlachty do civilu
„Kauza Vidkun a kauza Beretta byly o tom, že se snažili objednávat trestní stíhání. Samozřejmě bylo to postihováno, tam jsme byli, takže to bylo jenom dobře,“ uvedl Robert Šlachta. „Já to beru podle konkrétních věcí, neberu to podle toho, že jsem to někde slyšel na ulici, ale beru to, co jsme zpracovávali. A toto byla věc, která v tom byla, že se snažili (trestní stíhání) objednat a snažili se dehonestovat prostřednictvím vyšetřování.“
Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman už dříve na slova o tom, že v Česku je možné objednat si trestní stíhání, reagoval striktním odmítnutím. „Česká republika je právním státem, kde orgány činné v trestním řízení dodržují zákony, a dojde-li, čistě ojediněle, k nějakému excesivnímu jednání, pak na to orgány činné v trestním řízení reagují, jak již v minulosti osvědčily v případech trestního stíhání i odsouzení lidí z vlastních řad. Z tohoto pohledu tedy mohu zásadně vyloučit, že lze v České republice beztrestně objednat trestní stíhání,“ uvedl Zeman.
„Pokud pan nejvyšší státní zástupce bere to ‚ojediněle', tak jsou to ojediněle asi ty případy, které jsme dokumentovali. Protože ty ojedinělé (kauzy) jsem dokumentoval a ÚOOZ byl nastaven právě na to, aby tyto kauzy zpracovával, protože si myslím, že to je naprosto nejhorší trestná činnost, která se těžko zpracovává a těžko se dokumentuje. Ale jak říkám, já mluvím o konkrétních kauzách a tam to bylo možné,“ uvedl Šlachta.
Že je v Česku možné objednat trestní stíhání, tvrdili prezident Miloš Zeman a premiér Andrej Babiš (ANO). Jejich výroky tehdy odmítla policie, Česká advokátní komora i předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal.
Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) ještě jako poradkyně prezidenta Zemana vypracovala zprávu, kde možnost objednání trestního stíhání naznačila. „Popisovala jsem tam různé jevy, které jsou v současné době aktuální, co se týče státních zástupců. Popsala jsem tam třemi větami dvě kauzy, které jsou dostupné z veřejných zdrojů,“ uvedla.
První z takových případů byla podle ministryně právě kauza Beretta, která se týká vynášení informací z trestních řízení. „Bylo skutečně vytvořeno usnesení o zahájení trestního stíhání na advokáta v kauze Škoda Transportation versus České dráhy. To trestní oznámení směřovalo na jeho (advokátův) postih pro podvod,“ řekla Benešová.
V kauze Vidkun mohlo být obžalováno více lidí, tvrdí Šlachta
Jeden z nejznámějších českých policistů Robert Šlachta odešel od policie v červnu 2016 kvůli reorganizaci, při které byl ÚOOZ sloučen s protikorupční policií do Národní centrály proti organizovanému zločinu. „ÚOOZ byl systém práce, byli to úžasní lidé, kteří nějakým způsobem fungovali, dělali kauzy, do kterých nikdo neviděl, a já jsem (o nich) neinformoval a odmítal jsem informovat,“ uvedl Šlachta.
Už před třemi lety vyjádřil obavy, že by se pod koberec mohly zametat citlivé kauzy. Jako příklad uvádí případ Vidkun, ve kterém jde o údajné ovlivňování některých kauz a úniky informací z trestních spisů. „Představte si, že kauza Vidkun se dělala v říjnu 2015, v roce 2016 jsme skončili a ti lidé, kteří na té kauze pracovali, odešli do civilu, ti lidé nezůstali,“ říká.
Šlachta připouští, že v kauze byla podána obžaloba, ale naznačuje, že rozsah případu mohl být jiný. „Byla podána obžaloba, ale můžeme se bavit o počtech lidí, můžeme se bavit o tom, jestli je rozkryté naprosto všechno, jestli ti lidé, kteří to zpracovávali konkrétně, tak jestli ti lidé potom odejdou, jakým způsobem na to dokázali navázat,“ uvedl.
„Ti lidé, kteří odešli, pro mne byli zárukou, že by ta kauza byla zpracovaná,“ pokračuje Šlachta. „Je možné, že by bylo více obžalovaných, věci by byly lépe vyhodnoceny, to uvidíme u soudu samozřejmě,“ upozornil Šlachta.
„Vím, kam se mířilo v kauze Vidkun, co jsme nějakým způsobem měli nebo chtěli jsme zpracovávat i po té provedené realizaci a vyhodnocení věci,“ doplnil bývalý ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu.
Případ podle žalobců odkrývá korupční vztahy mezi policií, podnikateli a státní správou. Bývalý hejtman Olomouckého kraje Jiří Rozbořil je obžalován z podplácení. Bývalý šéf krajské hospodářské kriminálky Radek Petrůj a policejní náměstek Karel Kadlec byli obžalováni ze zneužití pravomocí. Kadlec je navíc obžalován i z přijetí úplatku a olomoucký podnikatel Ivan Kyselý z účastenství na zneužití pravomoci úřední osoby.
Bývalý ředitel ÚOOZ Robert Šlachta v pořadu 90' ČT24 komentoval také další známé kauzy své policejní kariéry, včetně zásahu přímo na Úřadě vlády, nebo rozhodnutí odejít ke konci listopadu po téměř třiceti letech do civilu. Šlachta nyní konkrétní důvody odchodu komentovat nechce, nesouvisejí ale údajně s jeho pozicí v celní správě, kde nyní šéfuje pátrací sekci Generálního ředitelství cel.
