Bývalý ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Robert Šlachta je od začátku týdne v civilu. Odchází z pozice ředitele pátrací sekce Generálního ředitelství cel. V Událostech, komentářích nevyloučil politické angažmá (spekuluje se především o jeho kandidatuře do Senátu) a avizoval, že o svých devětadvaceti letech služby zamýšlí napsat knihu. Rozhovor s někdejším elitním vyšetřovatelem kauzy kolem Jany Nagyové vedl Martin Řezníček.
Policisté jsou zastrašováni, aby některé kauzy už nedělali. Proto píšu knihu, abych jejich podstatu vysvětlil, říká Šlachta
Šlachta: Když bude poptávka, je můj vstup do politiky možný (zdroj: ČT24)
Po devětadvaceti letech odcházíte do civilu. Řekl jste, že jakmile do něj vstoupíte, povíte, co vás k tomu vedlo, takže: Jaké byly ty důvody?
Po těch letech jsem sám hodnotil, že na funkci, kde jsem byl, už není možno a nelze nic změnit. Co jsem chtěl v bezpečnostních složkách měnit, jsem na celní správě dotáhl do maxima, vychoval nástupce a v současné době jsem se odhodlal k tomu, že budu psát knihu a zpytovat svědomí, co za devětadvacet let bylo.
Co tedy bylo?
Poslední reorganizace v roce 2016, zrušení ÚOOZ a sloučení útvarů je pro mě takový spouštěč. Očekával jsem sliby architektů reorganizace pana Chovance, Tuhého a Laubeho (tehdejší ministr vnitra, policejní prezident a jeho náměstek, kteří zánik ÚOOZ připravili – pozn. red.) s tím, co se všechno zlepší.
Očekával jste, že vás budou přesvědčovat, abyste u nich po sloučení útvarů zůstal?
Určitě ne. Měl jsem to nahnutý po kauze Vidkun a Bereta, kdy jsem cítil, že to jde z kopce. Tím, že jsem neplnil jejich pokyny, že jsem neplnil, co jsme měli jako celý útvar plnit, došlo k tomu, že jsem odejít musel. S těmi třemi pány bych ale hlavně nebyl schopen vůbec spolupracovat. Takže důvod pro to, že odejdu a s těmi lidmi už se nepotkám, byl můj.
Kdyby bylo po vašem, tak byste zůstal?
Kdyby bylo po našem, nebylo by jenom po mém. Bylo to o fungování, a s námi se (autoři restrukturalizace) ani nebavili o tom, jak by to mělo být. Samozřejmě bych zůstal a pokračoval v práci.
Říkáte, že chcete i nadále sloužit státu, ale ze státních služeb odcházíte. Není v tom protimluv?
Můžu si říkat, že bych chtěl sloužit státu. V současné době mám nabídky ze soukromého sektoru a těch nabídek je dost, ale zatím se do nich nehrnu. Budu mluvit s lidmi, kontaktují mě už teď a říkám jim o tom, co je v bezpečnostních složkách špatně. Bezpečnostní složky v současné době i pod vedením současného ministerstva vnitra a vedením policejního prezidia se dostaly tam, kde bych nebyl schopen fungovat.
Odcházíte ze státních služeb, ale zároveň si nedokážete představit, že byste fungoval v těch soukromých. To znamená co?
Budu přemýšlet. Ve složkách jsem byl devětadvacet let, neodpočíval jsem, neměl jsem dovolenou. Uvidíme, jak se rozhodnu, co bude dál.
Kauza Nagyová nespočívala v kabelkách, říká bývalý šéf ÚOOZ
Je něco z vaší kariéry, čeho litujete a co byste udělal jinak?
Hrozně moc věcí. Hrozně moc věcí bych udělal jinak.
Co konkrétně?
V jednotlivých kauzách jsou to věci, kde bych jinak fungoval. A jsou to mediální prezentace, které jsme udělali.
Řeknete něco konkrétního?
Určitě jde o tiskovou konferenci ke kauze Nagyová. Sami jsme netušili, jakým způsobem je (zásah na Úřadě vlády a související úkony – pozn. red.) prezentovat. Prezentovali jsme je stejně, jak byly do roku 2008 prezentovány. A do současné doby je nám to kladeno za vinu.
A jde jenom o mediální obraz, nebo o samotnou podstatu zásahu na Úřadu vlády, který potom vedl k pádu Nečasova kabinetu?
Je na to málo času. Vždycky jsem vedl policisty a lidi, kteří pode mnou sloužili, k tomu, že je lepší pracovat. Je lepší dělat než nedělat a drápat se prsty v nose.
Ptám se, jestli chyba, kterou přiznáváte, byla skutečně jenom v tom, jak jste o případu informoval, nebo zda byla v samotné podstatě této kauzy.
Nazýváte to chybou. Já jsem ale neřekl chybou. Říkal jsem, že se zpytuju. Byl bych blázen, kdybych nepřemýšlel o tom, co jsme mohli po těch letech udělat líp a efektivněji. Trestní řízení ale není jenom o policii a o Šlachtovi.
Politické angažmá Šlachta nevylučuje. Ale bez podpory zavedených stran
Teď budete dávat dohromady knihu. Testujete tím také terén, zda by se pro vás otevírala politická kariéra?
Víte, koho tím testuju? Testuju tím novináře, testuju tím některé hloupé politiky a budu se snažit vysvětlit, co bylo podstatou kauz, toho, že je lidé zpracovávali a šli do ohrožení a rizika. Závěry, které jsou podávané zkratkovitě médii, slouží k tomu, že jsou policisté zastrašováni, aby takové kauzy už nedělali. To je důvod té knihy. Nebudou v ní žádné utajované informace. Budeme popisovat jenom to, co jsme prožívali, proč jsme do kauz šli a že to nespočívalo v kabelkách a zdanění, které se uvádějí.
Pokud se kniha bude prodávat a bude úspěšná a pokud během její prezentace budete cítit, že máte podporu veřejnosti, půjdete do politiky?
Podpora veřejnosti pro mě samozřejmě bude velmi důležitá. Možná budu učit, možná půjdu do politiky. Když poptávka po lidech, jako jsem já, bude, tak je to možné.
Novinkám.cz jste řekl, že nevylučujete kandidaturu jako nestraník do Senátu. Znamená to, že byste nespolupracoval s žádnou stranou?
Když byla ve sněmovně (po restrukturalizaci sborů) vyšetřovací komise, jestli jde, nebo nejde o likvidaci ÚOOZ, tak se všechny strany náramně shodly na tom, že se nic takového nestalo. A je to možná poprvé, co se shodly všechny. Nedovedu si představit, že bych mohl s jakoukoliv touto tradiční stranou spolupracovat.
Jak si můžeme být my – veřejnost, novináři – jisti, že informace, ke kterým jste se dostal jako policista, nezneužijete v potenciálním politickém boji?
To naprosto vylučuju.
Myslíte si, že se dá v českém politickém systému existovat mimo podporu politických stran?
To samozřejmě nevím. Teď budu psát knihu. A možná ze mě bude spisovatel, uvidíme.
Poslední otázka: V jakém stavu se podle vašeho názoru nachází policejní sbor několik let po vašem odchodu z policie a teď po odchodu z celní správy?
Nejsou prioritou řadoví policisté, není prioritou ekonomická trestná činnost a nejsou věci, který by policii posouvaly dál. To je ten důvod, proč chci s lidmi mluvit a chci ukazovat, že by to šlo dělat jinak.