Policisté jsou zastrašováni, aby některé kauzy už nedělali. Proto píšu knihu, abych jejich podstatu vysvětlil, říká Šlachta

Nahrávám video

Bývalý ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Robert Šlachta je od začátku týdne v civilu. Odchází z pozice ředitele pátrací sekce Generálního ředitelství cel. V Událostech, komentářích nevyloučil politické angažmá (spekuluje se především o jeho kandidatuře do Senátu) a avizoval, že o svých devětadvaceti letech služby zamýšlí napsat knihu. Rozhovor s někdejším elitním vyšetřovatelem kauzy kolem Jany Nagyové vedl Martin Řezníček.

Po devětadvaceti letech odcházíte do civilu. Řekl jste, že jakmile do něj vstoupíte, povíte, co vás k tomu vedlo, takže: Jaké byly ty důvody? 

Po těch letech jsem sám hodnotil, že na funkci, kde jsem byl, už není možno a nelze nic změnit. Co jsem chtěl v bezpečnostních složkách měnit, jsem na celní správě dotáhl do maxima, vychoval nástupce a v současné době jsem se odhodlal k tomu, že budu psát knihu a zpytovat svědomí, co za devětadvacet let bylo. 

Co tedy bylo? 

Poslední reorganizace v roce 2016, zrušení ÚOOZ a sloučení útvarů je pro mě takový spouštěč. Očekával jsem sliby architektů reorganizace pana Chovance, Tuhého a Laubeho (tehdejší ministr vnitra, policejní prezident a jeho náměstek, kteří zánik ÚOOZ připravili – pozn. red.) s tím, co se všechno zlepší. 

Očekával jste, že vás budou přesvědčovat, abyste u nich po sloučení útvarů zůstal? 

Určitě ne. Měl jsem to nahnutý po kauze Vidkun a Bereta, kdy jsem cítil, že to jde z kopce. Tím, že jsem neplnil jejich pokyny, že jsem neplnil, co jsme měli jako celý útvar plnit, došlo k tomu, že jsem odejít musel. S těmi třemi pány bych ale hlavně nebyl schopen vůbec spolupracovat. Takže důvod pro to, že odejdu a s těmi lidmi už se nepotkám, byl můj. 

Kdyby bylo po vašem, tak byste zůstal? 

Kdyby bylo po našem, nebylo by jenom po mém. Bylo to o fungování, a s námi se (autoři restrukturalizace) ani nebavili o tom, jak by to mělo být. Samozřejmě bych zůstal a pokračoval v práci. 

Říkáte, že chcete i nadále sloužit státu, ale ze státních služeb odcházíte. Není v tom protimluv? 

Můžu si říkat, že bych chtěl sloužit státu. V současné době mám nabídky ze soukromého sektoru a těch nabídek je dost, ale zatím se do nich nehrnu. Budu mluvit s lidmi, kontaktují mě už teď a říkám jim o tom, co je v bezpečnostních složkách špatně. Bezpečnostní složky v současné době i pod vedením současného ministerstva vnitra a vedením policejního prezidia se dostaly tam, kde bych nebyl schopen fungovat. 

Odcházíte ze státních služeb, ale zároveň si nedokážete představit, že byste fungoval v těch soukromých. To znamená co? 

Budu přemýšlet. Ve složkách jsem byl devětadvacet let, neodpočíval jsem, neměl jsem dovolenou. Uvidíme, jak se rozhodnu, co bude dál.

Kauza Nagyová nespočívala v kabelkách, říká bývalý šéf ÚOOZ

Je něco z vaší kariéry, čeho litujete a co byste udělal jinak? 

Hrozně moc věcí. Hrozně moc věcí bych udělal jinak. 

Co konkrétně? 

V jednotlivých kauzách jsou to věci, kde bych jinak fungoval. A jsou to mediální prezentace, které jsme udělali. 

Řeknete něco konkrétního? 

Určitě jde o tiskovou konferenci ke kauze Nagyová. Sami jsme netušili, jakým způsobem je (zásah na Úřadě vlády a související úkony – pozn. red.) prezentovat. Prezentovali jsme je stejně, jak byly do roku 2008 prezentovány. A do současné doby je nám to kladeno za vinu. 

A jde jenom o mediální obraz, nebo o samotnou podstatu zásahu na Úřadu vlády, který potom vedl k pádu Nečasova kabinetu? 

Je na to málo času. Vždycky jsem vedl policisty a lidi, kteří pode mnou sloužili, k tomu, že je lepší pracovat. Je lepší dělat než nedělat a drápat se prsty v nose. 

Ptám se, jestli chyba, kterou přiznáváte, byla skutečně jenom v tom, jak jste o případu informoval, nebo zda byla v samotné podstatě této kauzy.

Nazýváte to chybou. Já jsem ale neřekl chybou. Říkal jsem, že se zpytuju. Byl bych blázen, kdybych nepřemýšlel o tom, co jsme mohli po těch letech udělat líp a efektivněji. Trestní řízení ale není jenom o policii a o Šlachtovi. 

Politické angažmá Šlachta nevylučuje. Ale bez podpory zavedených stran

Teď budete dávat dohromady knihu. Testujete tím také terén, zda by se pro vás otevírala politická kariéra?

Víte, koho tím testuju? Testuju tím novináře, testuju tím některé hloupé politiky a budu se snažit vysvětlit, co bylo podstatou kauz, toho, že je lidé zpracovávali a šli do ohrožení a rizika. Závěry, které jsou podávané zkratkovitě médii, slouží k tomu, že jsou policisté zastrašováni, aby takové kauzy už nedělali. To je důvod té knihy. Nebudou v ní žádné utajované informace. Budeme popisovat jenom to, co jsme prožívali, proč jsme do kauz šli a že to nespočívalo v kabelkách a zdanění, které se uvádějí. 

Pokud se kniha bude prodávat a bude úspěšná a pokud během její prezentace budete cítit, že máte podporu veřejnosti, půjdete do politiky? 

Podpora veřejnosti pro mě samozřejmě bude velmi důležitá. Možná budu učit, možná půjdu do politiky. Když poptávka po lidech, jako jsem já, bude, tak je to možné. 

Novinkám.cz jste řekl, že nevylučujete kandidaturu jako nestraník do Senátu. Znamená to, že byste nespolupracoval s žádnou stranou? 

Když byla ve sněmovně (po restrukturalizaci sborů) vyšetřovací komise, jestli jde, nebo nejde o likvidaci ÚOOZ, tak se všechny strany náramně shodly na tom, že se nic takového nestalo. A je to možná poprvé, co se shodly všechny. Nedovedu si představit, že bych mohl s jakoukoliv touto tradiční stranou spolupracovat. 

Jak si můžeme být my – veřejnost, novináři – jisti, že informace, ke kterým jste se dostal jako policista, nezneužijete v potenciálním politickém boji? 

To naprosto vylučuju. 

Myslíte si, že se dá v českém politickém systému existovat mimo podporu politických stran? 

To samozřejmě nevím. Teď budu psát knihu. A možná ze mě bude spisovatel, uvidíme. 

Poslední otázka: V jakém stavu se podle vašeho názoru nachází policejní sbor několik let po vašem odchodu z policie a teď po odchodu z celní správy? 

Nejsou prioritou řadoví policisté, není prioritou ekonomická trestná činnost a nejsou věci, který by policii posouvaly dál. To je ten důvod, proč chci s lidmi mluvit a chci ukazovat, že by to šlo dělat jinak.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoV Česku přibývají pracovníci z Filipín, jejich angažování rozebrali hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

V Česku přibývá pracovníků z Filipín. Letos v březnu jich bylo bezmála patnáct tisíc, jejich počet se za dva roky zdvojnásobil. Na zájem reaguje i vláda, která od července výrazně zvýší kvóty pro vysoce kvalifikované zaměstnance z tohoto státu. Posily vyhlížejí hlavně tuzemské nemocnice. „Potýkáme se s nedostatkem zdravotnického personálu. Jde o sestřičky, jde i o sanitáře i lékaře,“ přiblížil zdravotnický záchranář Jakub Škoda z Thomayerovy nemocnice. Filipíny jsou dlouhodobě zdrojem pracovní síly pro celý svět, popsala ředitelka a majitelka společnosti Kasea CZ Gabriela Pchálková. Podotkla, že tuzemská populace stárne. Podmínky dostat se na český pracovní trh jsou jak pro Filipínce, tak pro zaměstnavatele obtížné, podotkla právnička Petra Silovská z advokátní kanceláře Chrenek, Toman, Kotrba. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázel Jakub Musil.
před 1 hhodinou

VideoZákon proti týrání zvířat se sice zpřísnil, dokazování je ale komplikované

Už roky říkají někteří lidé z Chvalkovic na Dačicku, že jsou svědky kopání do psa a bití dalších domácích zvířat u jednoho ze sousedů. Jedna žena natočila i video, postih dotčeného ale i tak zůstává nejistý. Místní opakovaně upozorňovali úřady, policii i veterinární správu, chybělo ale víc důkazů. Z téměř sedmi tisíc kontrol předala loni veterinární správa policii jen 22 případů, u kterých si byla jistá důkazy. Podnětů přitom přibývá. Sami se ale můžou dostat do potíží. Současný zákon na ochranu zvířat proti týrání definuje týrání jako jednání, které zvířeti způsobuje bolest, utrpení či poškození zdraví. Stanovuje pokuty i tresty pro pachatele. V praxi je ale dokazování komplikované.
před 2 hhodinami

VideoCyklojízda Českem podporuje paliativní péči

Do závěrečné fáze míří cyklistická jízda Českem, při které lidé podpořili vážně nemocné. Do druhého ročníku Osm dní pro paliativu se více zapojily rodiny, které v minulosti pečovaly o blízkého. Sportovně-dárcovský projekt Domestici zároveň organizuje sbírku pro hospice.
před 3 hhodinami

VideoUplynulo 25 let od prvního případu nemoci šílených krav v Česku

Před pětadvaceti lety kontrolní testy potvrdily první výskyt nemoci šílených krav v tuzemsku. V zemědělském družstvu v Dušejově na Jihlavsku muselo být utraceno skoro 140 kusů dobytka. Lidé přestávali kupovat hovězí maso a jeho export z Česka se prakticky zastavil. V Česku pak začalo povinné testování, další případ nemoci se objevil v srpnu. Z více než dvou milionů testů byly od té doby pozitivní výsledky jen 30 kusů dobytka. Poslední případ nákazy BSE, která u lidí může vyvolat smrtelnou Creutzfeldt-Jacobovu nemoc, odhalili čeští veterináři před 17 lety.
před 4 hhodinami

Armáda hlásí vysoký zájem o službu. Náboru pomohly vyšší platy i mírnější podmínky

Česká armáda už před polovinou roku splnila letošní náborový cíl, který počítal s přijetím 2250 mužů a žen. Podle velení směřuje k tomu, že letos získá až 3300 nových vojáků, což by bylo nejvíc od profesionalizace. V minulých letech byl přitom zájem o službu nižší a zároveň přibývalo těch, kteří z armády odcházeli. Podle vojska pomohly mírnější podmínky, jednodušší přijímací proces i vyšší platy a benefity.
před 4 hhodinami

Pomník v Lidicích potřebuje opravu, chybí ale peníze

Dominantou Památníku Lidice je už více než čtvrtstoletí sousoší dětí, které byly v souvislosti s vyhlazením Lidic nacisty zavražděny. Pomník je ale výrazně poničen vlivem počasí, sochy už dávno nevypadají tak, jak by měly. Potřeboval by rozsáhlou restaurátorskou péči, na tu ale památník nemá peníze.
před 14 hhodinami

VideoŘidiče čeká léto plné uzavírek. V Česku se staví a opravují stovky kilometrů silnic

V Česku se aktuálně staví a opravují stovky kilometrů dálnic, silnic i železnic. Rozsáhlé práce ale výrazně dopadají na provoz a řidiči se musí potýkat s kolonami, semafory i objížďkami na řadě hlavních tahů. Omezení komplikují dopravu například u rozestavěné D6, na křížení dálnic D1 a D2 v Brně, u budoucí D35 nebo na trase k polské hranici, kde vzniká poslední úsek D11. Další práce začnou během prázdnin, kdy se opravy na silnicích tradičně soustředí nejvíc.
před 14 hhodinami

Členové ODS se v otázce přijetí eura neshodnou

Místopředseda sněmovny a stínový ministr financí Jan Skopeček (ODS) je přesvědčen o tom, že zavedení eura má aktuálně víc nevýhod než výhod. Naopak podle místopředsedy ODS Pavla Drobila panují vhodné podmínky pro přijetí už delší dobu. Uvedl to s odkazem na stav českého průmyslu. Oba politici o tom debatovali na ideové konferenci ODS, kde zástupci strany prezentovali priority dalšího směřování.
před 17 hhodinami
Načítání...