Martin Ignačák nedostane od státu dalších 477 tisíc korun jako odškodné za trestní stíhání. Ve čtvrtek o tom pravomocně rozhodl soud, který poukázal na to, že muž se aktivně podílel na neetickém jednání. Ministerstvo spravedlnosti Ignačákovi podle soudu už dříve přiznalo 910 tisíc korun. Anarchista dříve čelil obžalobě za to, že připravoval teroristický útok na vlak. Stíhání trvalo bez jednoho měsíce tři roky, z toho 518 dní strávil mladík ve vazbě. Po státu se za to domáhal celkem 4,2 milionu korun.
Další odškodnění anarchista Ignačák nedostane. Jeho jednání nebylo etické, odůvodnil soudce
Obvodní soud pro Prahu 2 loni Ignačákovi dalších 477 tisíc korun za nezákonné stíhání a za vazbu přiznal, odvolací pražský městský soud se s tím však neztotožnil a verdikt změnil. „Soud dospěl k závěru, že již přiznané částky jsou dostačující,“ konstatoval soudce Štěpán Hnaníček. Ignačák tak bude muset uhradit náklady, které stát vynaložil na aktuální soudní řízení.
Obžaloba tvrdila, že Ignačák chystal společně s přáteli útok na nákladní vlak s vojenským materiálem. Podle kriminalistů hodlali na soupravu v úseku mezi pražským Radotínem a Berounem házet zápalné lahve, které v dubnu 2015 zakopali u železničního mostu v Chuchli.
Státní zástupce pro Ignačáka požadoval 12 let vězení. Justice ale dospěla k závěru, že nešlo o trestný čin. Obžalovaní úspěšně argumentovali tím, že případ byl policejní provokací. Do skupinky anarchistů se totiž infiltrovali dva agenti, kteří vyvíjeli tlak na to, aby se akce s vlakem uskutečnila.
Soudce: Nešlo o hraní na vojáky
Podle soudce Hnaníčka však při rozhodování o odškodnění není bez významu to, že Ignačák se jednání, které mu bylo kladeno za vinu, skutečně dopustil. „Žalobce (Ignačák) jako osoba plně svéprávná se fakticky aktivně podílel na jednání, které nelze považovat za etické, naopak ho je třeba hodnotit jako hrubý projev neúcty k právu a k životům druhých,“ uvedl soudce.
„Výsledek mohl být fatální. Přece jenom nešlo o hraní na vojáky s dřevěnými flintami a házení balónků s barvou,“ poznamenal a dodal, že přiznané zadostiučinění nesmí být v rozporu s vnímáním spravedlnosti.
Za nezákonné stíhání tak Ignačák dosáhl na stejnou částku odškodného jako jeho někdejší spoluobžalovaná Alexandra Ščambová – 140 tisíc korun. Další peníze dostal za pobyt ve vazební cele. V žalobě poukazoval mimo jiné na to, že byl ve vazbě podroben zostřeným opatřením a že mu věznice nezajistila veganskou stravu.
Případ, který vyšetřoval tehdejší Útvar pro odhalování organizovaného zločinu pod vedením Roberta Šlachty, souvisí s rozsáhlou policejní razií proti extremistům z dubna 2014, při níž chtěli policisté sledováním a odposloucháváním rozkrýt Síť revolučních buněk. Této organizaci připisovali žhářské útoky na policejní auta nebo mýtné brány.
