Anarchista Martin Ignačák, který čelil stíhání za přípravu teroristického útoku na vlak, dostal od státu odškodné ve výši 910 tisíc korun. Ignačák se dál soudí a požaduje více peněz, nepravomocně mu zatím soudy přiznaly dalších 477 tisíc korun. Konečný verdikt vynese pražský městský soud za týden. Muž žádal přes 4,2 milionu korun.
Ignačák strávil 518 dní ve vazební cele, stíhán byl celkem dva roky a 11 měsíců. Obžaloba tvrdila, že společně s přáteli chystal útok na nákladní vlak s vojenským materiálem. Podle kriminalistů hodlali na soupravu v úseku mezi pražským Radotínem a Berounem házet zápalné lahve, které v dubnu 2015 zakopali u železničního mostu v Chuchli. Cílem útoku mělo být „ohrožení lidských životů“.
Státní zástupce pro Ignačáka požadoval 12 let vězení. Justice ale dospěla k závěru, že nešlo o trestný čin. Obžalovaní úspěšně argumentovali tím, že případ byl policejní provokací. Do skupinky anarchistů se totiž infiltrovali dva agenti, kteří vyvíjeli tlak na to, aby se akce s vlakem uskutečnila.
Nárokem Ignačáka na další odškodné za nezákonné stíhání a vazbu se ve čtvrtek začal zabývat odvolací senát soudkyně Naděždy Javůrkové. Právě ten konstatoval, že stát už muži přiznal 910 tisíc korun, a to částečně sám od sebe, částečně na základě uzavřeného soudního smíru, jenž se týkal odškodného za posledních 150 dní ve vazební cele.
Nezákonná vazba
Ignačák tvrdí, že stíhání zasáhlo do jeho osobního i rodinného života a vazba zase zejména do jeho osobní svobody. Poukázal mimo jiné na to, že byl podroben zostřeným opatřením a že mu věznice nezajistila veganskou stravu.
Soud připomněl, že Ignačákova někdejší spoluobžalovaná Alexandra Ščambová získala od ministerstva spravedlnosti jako náhradu za útrapy způsobené trestním řízením 140 tisíc korun a s žalobou na další odškodné neuspěla. Ignačákův právník ale podotkl, že porovnávání těchto případů není přiléhavé, protože Ščambová nebyla ve vazbě a na rozdíl od jeho klienta „zcela unikla mediálnímu zájmu“.
Případ, který vyšetřoval tehdejší Útvar pro odhalování organizovaného zločinu, souvisí s rozsáhlou policejní razií proti extremistům z dubna 2014, při níž chtěli policisté sledováním a odposloucháváním rozkrýt Síť revolučních buněk. Této organizaci připisovali žhářské útoky na policejní auta nebo mýtné brány.
