V konkrétních kauzách byly snahy objednat si trestní stíhání, říká Robert Šlachta

Nahrávám video
90’ ČT24: Odchod Roberta Šlachty do civilu
Zdroj: ČT24

Bývalý ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Robert Šlachta se v kauzách Vidkun a Beretta setkal se snahou objednat si trestní stíhání. Uvedl to v pořadu Devadesátka ČT24. Oba případy se týkaly údajného vynášení informací z trestních spisů. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman letos v květnu vyloučil, že je možné si v Česku trestní stíhání objednat. Šlachta na konci listopadu odchází do civilu, v současnosti působí jako šéf pátrací sekce Generálního ředitelství cel.

„Kauza Vidkun a kauza Beretta byly o tom, že se snažili objednávat trestní stíhání. Samozřejmě bylo to postihováno, tam jsme byli, takže to bylo jenom dobře,“ uvedl Robert Šlachta. „Já to beru podle konkrétních věcí, neberu to podle toho, že jsem to někde slyšel na ulici, ale beru to, co jsme zpracovávali. A toto byla věc, která v tom byla, že se snažili (trestní stíhání) objednat a snažili se dehonestovat prostřednictvím vyšetřování.“

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman už dříve na slova o tom, že v Česku je možné objednat si trestní stíhání, reagoval striktním odmítnutím. „Česká republika je právním státem, kde orgány činné v trestním řízení dodržují zákony, a dojde-li, čistě ojediněle, k nějakému excesivnímu jednání, pak na to orgány činné v trestním řízení reagují, jak již v minulosti osvědčily v případech trestního stíhání i odsouzení lidí z vlastních řad. Z tohoto pohledu tedy mohu zásadně vyloučit, že lze v České republice beztrestně objednat trestní stíhání,“ uvedl Zeman.

„Pokud pan nejvyšší státní zástupce bere to ‚ojediněle', tak jsou to ojediněle asi ty případy, které jsme dokumentovali. Protože ty ojedinělé (kauzy) jsem dokumentoval a ÚOOZ byl nastaven právě na to, aby tyto kauzy zpracovával, protože si myslím, že to je naprosto nejhorší trestná činnost, která se těžko zpracovává a těžko se dokumentuje. Ale jak říkám, já mluvím o konkrétních kauzách a tam to bylo možné,“ uvedl Šlachta.

Že je v Česku možné objednat trestní stíhání, tvrdili prezident Miloš Zeman a premiér Andrej Babiš (ANO). Jejich výroky tehdy odmítla policie, Česká advokátní komora i předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) ještě jako poradkyně prezidenta Zemana vypracovala zprávu, kde možnost objednání trestního stíhání naznačila. „Popisovala jsem tam různé jevy, které jsou v současné době aktuální, co se týče státních zástupců. Popsala jsem tam třemi větami dvě kauzy, které jsou dostupné z veřejných zdrojů,“ uvedla.

První z takových případů byla podle ministryně právě kauza Beretta, která se týká vynášení informací z trestních řízení. „Bylo skutečně vytvořeno usnesení o zahájení trestního stíhání na advokáta v kauze Škoda Transportation versus České dráhy. To trestní oznámení směřovalo na jeho (advokátův) postih pro podvod,“ řekla Benešová.

V kauze Vidkun mohlo být obžalováno více lidí, tvrdí Šlachta

Jeden z nejznámějších českých policistů Robert Šlachta odešel od policie v červnu 2016 kvůli reorganizaci, při které byl ÚOOZ sloučen s protikorupční policií do Národní centrály proti organizovanému zločinu. „ÚOOZ byl systém práce, byli to úžasní lidé, kteří nějakým způsobem fungovali, dělali kauzy, do kterých nikdo neviděl, a já jsem (o nich) neinformoval a odmítal jsem informovat,“ uvedl Šlachta.

Už před třemi lety vyjádřil obavy, že by se pod koberec mohly zametat citlivé kauzy. Jako příklad uvádí případ Vidkun, ve kterém jde o údajné ovlivňování některých kauz a úniky informací z trestních spisů. „Představte si, že kauza Vidkun se dělala v říjnu 2015, v roce 2016 jsme skončili a ti lidé, kteří na té kauze pracovali, odešli do civilu, ti lidé nezůstali,“ říká.

Šlachta připouští, že v kauze byla podána obžaloba, ale naznačuje, že rozsah případu mohl být jiný. „Byla podána obžaloba, ale můžeme se bavit o počtech lidí, můžeme se bavit o tom, jestli je rozkryté naprosto všechno, jestli ti lidé, kteří to zpracovávali konkrétně, tak jestli ti lidé potom odejdou, jakým způsobem na to dokázali navázat,“ uvedl.

„Ti lidé, kteří odešli, pro mne byli zárukou, že by ta kauza byla zpracovaná,“ pokračuje Šlachta. „Je možné, že by bylo více obžalovaných, věci by byly lépe vyhodnoceny, to uvidíme u soudu samozřejmě,“ upozornil Šlachta.

„Vím, kam se mířilo v kauze Vidkun, co jsme nějakým způsobem měli nebo chtěli jsme zpracovávat i po té provedené realizaci a vyhodnocení věci,“ doplnil bývalý ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu.

Případ podle žalobců odkrývá korupční vztahy mezi policií, podnikateli a státní správou. Bývalý hejtman Olomouckého kraje Jiří Rozbořil je obžalován z podplácení. Bývalý šéf krajské hospodářské kriminálky Radek Petrůj a policejní náměstek Karel Kadlec byli obžalováni ze zneužití pravomocí. Kadlec je navíc obžalován i z přijetí úplatku a olomoucký podnikatel Ivan Kyselý z účastenství na zneužití pravomoci úřední osoby. 

Bývalý ředitel ÚOOZ Robert Šlachta v pořadu 90' ČT24 komentoval také další známé kauzy své policejní kariéry, včetně zásahu přímo na Úřadě vlády, nebo rozhodnutí odejít ke konci listopadu po téměř třiceti letech do civilu. Šlachta nyní konkrétní důvody odchodu komentovat nechce, nesouvisejí ale údajně s jeho pozicí v celní správě, kde nyní šéfuje pátrací sekci Generálního ředitelství cel. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Soud vyhověl návrhu na ukončení léčby Baldy odsouzeného za terorismus

Okresní soud v Mladé Boleslavi vyhověl návrhu na ukončení ochranné psychiatrické léčby Jaromíra Baldy, který byl v roce 2019 odsouzený na čtyři roky vězení za teroristický útok na železnici a za vyhrožování teroristickým činem. Soudce Tomáš Křivský v pátek uvedl, že léčba splnila účel a neexistuje nebezpečí, že by Balda opakoval jednání pro které byl stíhán. Rozhodnutí je pravomocné, všechny strany se vzdaly práva podat stížnost.
14:43Aktualizovánopřed 6 mminutami

Soud přiřkl mobiliář zámku Hrubý Rohozec dědičce rodu Walderode

Mobiliář státního zámku Hrubý Rohozec v Turnově náleží Johanně Kammerlanderové, dědičce rodu Walderode. Rozhodl o tom okresní soud v Semilech, verdikt zatím není pravomocný. Vdova po Karlovi des Fours Walderode by měla získat zhruba pět tisíc položek, konkrétně nábytek, obrazy, zbraně či svícny. Vydání dalších několika set předmětů soud zamítl, protože se je nepodařilo dohledat. Národní památkový ústav (NPÚ) už uvedl, že se proti rozhodnutí soudu nebude odvolávat. Očekává, že se s dědičkou rodu dohodne.
10:58Aktualizovánopřed 44 mminutami

Preferoval bych evropské řešení, řekl Plaga k zákazu sociálních sítí pro děti

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) dává v souvislosti s možným zákazem sociálních sítí pro děti a mladistvé přednost evropskému řešení, které by bylo robustní a nedalo se uživatelsky obejít, uvedl během jednání v Bruselu. Polsko v pátek oznámilo, že chystá zákon, kterým by zakázalo používat sociální sítě dětem mladším patnácti let. Za ověřování věku uživatelů by přitom byli odpovědní provozovatelé sociálních sítí.
před 1 hhodinou

Poznamenat to může i výstražné služby, říká k hrozbě propouštění v ČHMÚ ředitel Rieder

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) má v rámci plánovaných vládních úspor podle informací Českého rozhlasu propustit 37 zaměstnanců. V rozhovoru pro Českou televizi varoval jeho ředitel Mark Rieder před následky, které by se projevily i v tak důležitých oblastech, jako jsou výstrahy na jevy, které způsobují stomiliardové škody.
před 1 hhodinou

Babiš jednal s velvyslancem USA o plnění závazků u výdajů na obranu, píše Deník N

Premiér Andrej Babiš (ANO) jednal v minulých dnech s americkým velvyslancem v Praze Nicholasem Merrickem o výdajích na obranu, napsal v pátek Deník N. Vláda chce snížit obranné výdaje ve srovnání s návrhem rozpočtu předloženým minulým kabinetem. Velvyslanec navrhl podle Deníku N Babišovi, že by Česko mohlo splnit svůj závazek vydávat dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu tím, že by přispělo do fondu Severoatlantické aliance (NATO) na nákup zbraní Ukrajině. Podle Deníku N to Babiš odmítá a snaží se získat roční odklad.
před 4 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali start ruských a běloruských sportovců na paralympiádě

Mezinárodní paralympijský výbor potvrdil, že ruští a běloruští paralympionici mohou soutěžit pod svou vlajkou. Některé státy se na protest nezúčastní zahajovacího ceremoniálu. Místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) považuje rozhodnutí výboru za nešťastné, bojkot respektuje. Podle místopředsedy sněmovního ústavně-právního výboru Libora Vondráčka (Svobodní, klub SPD) by sportovci neměli být vylučováni na základě kolektivní viny. Šéf sněmovního výboru pro vědu, vzdělávání a sport Matěj Ondřej Havel (TOP 09) má za nepředstavitelné, aby sportovci ze země, která nyní vede agresivní válku, danou zemi reprezentovali. Jako „velice špatné“ vnímá rozhodnutí paralympijského výboru předseda sněmovního kontrolního výboru Jakub Janda (ODS), odkázal na usnesení z minulých olympiád. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 5 hhodinami

Obětí komunistických procesů se stal i americký novinář. Byl cennou trofejí

Píka, Horáková, Slánský – oběti vykonstruovaných politických procesů z 50. let. Češi, politici, odbojáři. Před zmanipulovaný soud se tehdy v Praze dostal ale i americký občan – novinář William Nathan Oatis. Snažil se zjistit pravdu o nepohodlných politicích i duchovních, kteří začali záhadně „mizet“ a objevovali se pak právě ve vykonstruovaných procesech. Soud s Oatisem a jeho spolupracovníky se v pátek rozhodli rekonstruovat studenti v rámci festivalu Mene Tekel.
před 9 hhodinami

VideoPovinně odchytnout a vykastrovat toulavé kočky plánuje norma

Povinnost odchytávat a následně kastrovat toulavé kočky má obcím uložit nová norma. Ta má zároveň zpřísnit tresty za týrání zvířat, po případu utrápené kočky to chystají koaliční poslanci. Některá města a obce odchyt těchto zvířat a jejich sterilizace doposud prováděly dobrovolně, ale podle ministerstva zemědělství by měly být od začátku příštího roku pro radnice povinné. Oficiální počty toulavých koček v Česku neexistují, odhady hovoří o třiceti až šedesáti tisících. Plán, na který stát samosprávám zatím neplánuje finančně přispívat, se obcím nelíbí. Kromě samotných veterinárních zákroků budou obce platit i odchyty, které mají svá jasná pravidla, náklady se odhadují na stovky milionů korun.
před 18 hhodinami
Načítání...