V konkrétních kauzách byly snahy objednat si trestní stíhání, říká Robert Šlachta

Nahrávám video
90’ ČT24: Odchod Roberta Šlachty do civilu
Zdroj: ČT24

Bývalý ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Robert Šlachta se v kauzách Vidkun a Beretta setkal se snahou objednat si trestní stíhání. Uvedl to v pořadu Devadesátka ČT24. Oba případy se týkaly údajného vynášení informací z trestních spisů. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman letos v květnu vyloučil, že je možné si v Česku trestní stíhání objednat. Šlachta na konci listopadu odchází do civilu, v současnosti působí jako šéf pátrací sekce Generálního ředitelství cel.

„Kauza Vidkun a kauza Beretta byly o tom, že se snažili objednávat trestní stíhání. Samozřejmě bylo to postihováno, tam jsme byli, takže to bylo jenom dobře,“ uvedl Robert Šlachta. „Já to beru podle konkrétních věcí, neberu to podle toho, že jsem to někde slyšel na ulici, ale beru to, co jsme zpracovávali. A toto byla věc, která v tom byla, že se snažili (trestní stíhání) objednat a snažili se dehonestovat prostřednictvím vyšetřování.“

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman už dříve na slova o tom, že v Česku je možné objednat si trestní stíhání, reagoval striktním odmítnutím. „Česká republika je právním státem, kde orgány činné v trestním řízení dodržují zákony, a dojde-li, čistě ojediněle, k nějakému excesivnímu jednání, pak na to orgány činné v trestním řízení reagují, jak již v minulosti osvědčily v případech trestního stíhání i odsouzení lidí z vlastních řad. Z tohoto pohledu tedy mohu zásadně vyloučit, že lze v České republice beztrestně objednat trestní stíhání,“ uvedl Zeman.

„Pokud pan nejvyšší státní zástupce bere to ‚ojediněle', tak jsou to ojediněle asi ty případy, které jsme dokumentovali. Protože ty ojedinělé (kauzy) jsem dokumentoval a ÚOOZ byl nastaven právě na to, aby tyto kauzy zpracovával, protože si myslím, že to je naprosto nejhorší trestná činnost, která se těžko zpracovává a těžko se dokumentuje. Ale jak říkám, já mluvím o konkrétních kauzách a tam to bylo možné,“ uvedl Šlachta.

Že je v Česku možné objednat trestní stíhání, tvrdili prezident Miloš Zeman a premiér Andrej Babiš (ANO). Jejich výroky tehdy odmítla policie, Česká advokátní komora i předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) ještě jako poradkyně prezidenta Zemana vypracovala zprávu, kde možnost objednání trestního stíhání naznačila. „Popisovala jsem tam různé jevy, které jsou v současné době aktuální, co se týče státních zástupců. Popsala jsem tam třemi větami dvě kauzy, které jsou dostupné z veřejných zdrojů,“ uvedla.

První z takových případů byla podle ministryně právě kauza Beretta, která se týká vynášení informací z trestních řízení. „Bylo skutečně vytvořeno usnesení o zahájení trestního stíhání na advokáta v kauze Škoda Transportation versus České dráhy. To trestní oznámení směřovalo na jeho (advokátův) postih pro podvod,“ řekla Benešová.

V kauze Vidkun mohlo být obžalováno více lidí, tvrdí Šlachta

Jeden z nejznámějších českých policistů Robert Šlachta odešel od policie v červnu 2016 kvůli reorganizaci, při které byl ÚOOZ sloučen s protikorupční policií do Národní centrály proti organizovanému zločinu. „ÚOOZ byl systém práce, byli to úžasní lidé, kteří nějakým způsobem fungovali, dělali kauzy, do kterých nikdo neviděl, a já jsem (o nich) neinformoval a odmítal jsem informovat,“ uvedl Šlachta.

Už před třemi lety vyjádřil obavy, že by se pod koberec mohly zametat citlivé kauzy. Jako příklad uvádí případ Vidkun, ve kterém jde o údajné ovlivňování některých kauz a úniky informací z trestních spisů. „Představte si, že kauza Vidkun se dělala v říjnu 2015, v roce 2016 jsme skončili a ti lidé, kteří na té kauze pracovali, odešli do civilu, ti lidé nezůstali,“ říká.

Šlachta připouští, že v kauze byla podána obžaloba, ale naznačuje, že rozsah případu mohl být jiný. „Byla podána obžaloba, ale můžeme se bavit o počtech lidí, můžeme se bavit o tom, jestli je rozkryté naprosto všechno, jestli ti lidé, kteří to zpracovávali konkrétně, tak jestli ti lidé potom odejdou, jakým způsobem na to dokázali navázat,“ uvedl.

„Ti lidé, kteří odešli, pro mne byli zárukou, že by ta kauza byla zpracovaná,“ pokračuje Šlachta. „Je možné, že by bylo více obžalovaných, věci by byly lépe vyhodnoceny, to uvidíme u soudu samozřejmě,“ upozornil Šlachta.

„Vím, kam se mířilo v kauze Vidkun, co jsme nějakým způsobem měli nebo chtěli jsme zpracovávat i po té provedené realizaci a vyhodnocení věci,“ doplnil bývalý ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu.

Případ podle žalobců odkrývá korupční vztahy mezi policií, podnikateli a státní správou. Bývalý hejtman Olomouckého kraje Jiří Rozbořil je obžalován z podplácení. Bývalý šéf krajské hospodářské kriminálky Radek Petrůj a policejní náměstek Karel Kadlec byli obžalováni ze zneužití pravomocí. Kadlec je navíc obžalován i z přijetí úplatku a olomoucký podnikatel Ivan Kyselý z účastenství na zneužití pravomoci úřední osoby. 

Bývalý ředitel ÚOOZ Robert Šlachta v pořadu 90' ČT24 komentoval také další známé kauzy své policejní kariéry, včetně zásahu přímo na Úřadě vlády, nebo rozhodnutí odejít ke konci listopadu po téměř třiceti letech do civilu. Šlachta nyní konkrétní důvody odchodu komentovat nechce, nesouvisejí ale údajně s jeho pozicí v celní správě, kde nyní šéfuje pátrací sekci Generálního ředitelství cel. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 16 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 4 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 5 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...