Senátoři zkritizovali vládu za přístup k Ukrajině, řešil se i nový trestný čin

Nahrávám video

Bezpečnostní výbor Senátu označil za politováníhodné, že česká vláda neposkytla bránící se Ukrajině bitevní letouny L-159. Kritizoval také ministra obrany Jaromíra Zůnu (za SPD) – třeba za to, že Ukrajinu dosud nenavštívil a se svým kyjevským protějškem nejedná. Ministerstvo obrany vzkázalo, že zatím žádnou oficiální žádost o takové jednání neobdrželo. Senátoři probírali i nový trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc a podmínky pro ruské diplomaty.

Zástupci policie a kontrarozvědky ráno seznamovali senátory s případem možného čínského špiona. Detaily z uzavřeného jednání však neřekli. Policisté cizince, který v tuzemsku působil jako novinář, zadrželi v polovině ledna. Jde o první případ na základě nové části trestního zákoníku. Podle senátorů je takový paragraf potřeba.

Předseda senátního bezpečnostního výboru Pavel Fischer (za TOP 09) řekl, že „náš trestní pořádek musí mít dostatek nástrojů pro to, abychom s těmi, kteří tady působí pro cizí mocnost, měli možnost nakládat“.

Ministerstvo chystá úpravu

Členka senátního bezpečnostního výboru Jana Mračková Vildumetzová (ANO) uvedla, že je nutné paragraf zpřesnit, aby nebyl popřípadě vůči lidem zneužitelný.

Část zákonodárců i odborníků upozorňuje na to, že je znění moc široké a potřebuje úpravu. Tu už ministerstvo spravedlnosti chystá. Podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) je ve hře „buď zrušení tohoto trestného činu a úprava trestného činu vyzvědačství, kde se to přímo nabízí. Anebo úprava, která bude jasně říkat, že trestné je pouze takové jednání, které je proti zájmům České republiky“.

Podle exministra vnitra Víta Rakušana (STAN) není úprava zákona potřebná, debaty o případných změnách se nicméně rád zúčastní. „Měnit nesmí znamenat vykostit ten základní smysl,“ míní Rakušan.

Čínský občan je aktuálně ve vazbě. Justice bude v nejbližší době rozhodovat o stížnosti proti vazebnímu stíhání. Pokud se případ dostane před soud, hrozí muži až pětileté vězení. „Probíhají vyšetřovací úkony, čili výslechy, vyhodnocování zajištěných listinných a dalších důkazů a samozřejmě určité překlady listin,“ uvedl státní zástupce Martin Bílý.

Přísnější podmínky pro ruské diplomaty

Členové bezpečnostního výboru řešili i podmínky pro ruské diplomaty. Pokud jsou akreditovaní v jiných unijních zemích, můžou cesty do Česka jen oznámit. Bývalá vláda připravila tvrdší opatření, které by vyžadovalo schválení ministerstva zahraničí předtím, než překročí hranice. Po zpřísnění volají i senátoři.

„My se jen ptáme pana ministra (Petra) Macinky (Motoristé), na co nám není schopný odpovědět, kdy a zda vůbec ta žádost odejde na vládu a zda vláda o té autorizaci bude rozhodovat,“ uvedl místopředseda senátního bezpečnostního výboru Róbert Šlachta (Přísaha).

„Otázka toho, jestli se přistoupí, nebo nepřistoupí k jinému opatření, to znamená k autorizaci, to je na dalším politickém rozhodnutí,“ dodal vrchní ředitel sekce bezpečnostní a mimoevropských zemí na ministerstvu zahraničních věcí Marek Libřický.

Senátoři se také zabývali obranyschopností Česka. Navrhované snížení letošních výdajů ministerstva obrany zhruba na 155 miliard korun je podle výboru v rozporu se závazky vůči Severoatlantické alianci i se zákonem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 2 hhodinami

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 4 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 11 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 14 hhodinami

Evropský pohled