Ústavní soud vyhlásí, jak rozhodl o návrhu skupiny senátorů na zrušení trestného činu spočívajícího v neoprávněné činnosti pro cizí moc. Návrh podepsalo 24 senátorů, podle kterých je sporná část trestního zákoníku příliš neurčitá, obecně formulovaná a zneužitelná. Trestný čin chce dle svého programového prohlášení zrušit i současná vláda Andreje Babiše (ANO), i když v lednu premiér řekl, že změna zákona teď není na stole.
Dotyční senátoři kritizují mimo jiné způsob, jak se zákoník měnil. Šlo podle nich o nepřípustný přílepek k novele o prodlužování ochrany uprchlíků z Ukrajiny před ruskou agresí. „Je gumový, velmi snadno zneužitelný,“ řekl loni senátor Michael Canov (SLK). Úpravu označují za protiústavní také z věcného hlediska. Pojem „neoprávněná činnost“ je podle nich natolik neurčitý, že je v rozporu s Listinou základních práv a svobod – konkrétně se zákazem libovůle v oblasti trestního práva.
Za neoprávněnou činnost pro cizí moc v základní sazbě hrozí až pětileté vězení, v případě válečného stavu až patnáctileté. Vztahuje se na ty, kdo by pracovali pro cizí zemi nebo organizaci „v úmyslu ohrozit nebo poškodit ústavní zřízení, svrchovanost, územní celistvost, obranu nebo bezpečnost České republiky“.
Do řízení před ÚS vloni vstoupila i tehdejší vláda Petra Fialy (ODS). V souladu s doporučeními ministerstev spravedlnosti, vnitra i zahraničí usilovala o to, aby soud návrh senátorů zamítl, a právní úpravu tedy ponechal v platnosti.
Své stanovisko soudu doručil také Institut H21 s organizacemi Iuridicum Remedium a Otevřená společnost. Nový trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc podle nich zasahuje do svobody projevu, může vést k autocenzuře novinářů, aktivistů i veřejnosti. Jeho zavedení je podle organizací v rozporu se základními principy demokratického právního státu.
Legislativní proces provázely spory
Trestný čin spočívající v neoprávněné činnosti pro cizí moc schválila Poslanecká sněmovna už na konci roku 2024 jako součást novely zákona o prodlužování ochrany uprchlíků z Ukrajiny před ruskou agresí (někdy nazýváno též jako Lex Ukrajina VII).
Web Právní Prostor připomněl, že v rámci druhého čtení projednávání tohoto zákona došlo v dolní komoře k předložení pozměňovacího návrhu skupiny poslanců, jehož cílem bylo doplnění trestního zákoníku a odpovídajících procesních úprav v trestním řádu o nový trestný čin spočívající v neoprávněné činnosti pro cizí moc. Server podotkl, že návrh byl přijat ve formě takzvaného přílepku, tedy bez věcné souvislosti s původním předmětem projednávané novely. Tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Blažek (tehdy ODS) vloni v březnu v Otázkách Václava Moravce nicméně odmítl, že by šlo o přílepek. Obsah pozměňovacího návrhu jeho autoři převzali z vládní reformní novely trestního zákoníku. Tu sněmovna schválila až 30. května 2025.
Ve třetím čtení ve sněmovně novelu o prodlužování ochrany uprchlíků z Ukrajiny před ruskou agresí včetně nového trestného činu podpořilo 99 ze 177 přítomných poslanců. Proti hlasovali opoziční zákonodárci ANO, SPD a Pirátů. Současný předseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) tehdy paragraf podobně jako později Canov označil za „gumový“.
„Nechceme-li čelit agresivnímu chování zpravodajských služeb cizích států na našem území se svázanýma rukama, pak musíme mít nástroje, jak zajistit bezpečí našich občanů. Zásadní je, že vše, co novela upravuje, bude řešeno orgány činnými v trestním řízení, kdy bude mít konečné slovo nezávislý soud,“ uvedla tehdy Bezpečnostní informační služba (BIS).
V lednu loňského roku novelu projednával Senát a neshodl se na zrušení žádné ze sporných úprav – zákon tak zpět do Poslanecké sněmovny nevrátil. Trestný čin spočívající v neoprávněné činnosti pro cizí moc kritici už tehdy označovali za příliš vágní a obecný, na základě čehož by dle jejich názoru mohlo dojít ke zneužití, hovořili i o „ústavně nepřípustném přílepku“. Podle Canova byli za obdobný trestný čin podvracení republiky odsuzováni odpůrci komunistického režimu. Zastánci naopak namítali, že nový trestný čin je součástí řádně připravené reformy trestního zákoníku a jeho dikce odpovídá formulacím jiných trestných činů.
Jako příklad, proč je zavedení nového trestného činu potřeba, zmínil tehdejší ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v Senátu případ bývalého pracovníka ministerstva zahraničí, který předával ruské zpravodajské službě informace z diplomatické pošty, nebo skupinu cizinců, jež shromažďovala informace o obchodních a nákupních centrech či mapovala pohyb předních politiků a novinářů. Nikdo z nich nemohl být podle tehdy platného práva potrestán.
Na začátku února loňského roku novelu podepsal prezident Petr Pavel. Následně ovšem čtyřiadvacet senátorů podepsalo podnět k ÚS na zrušení trestnosti neoprávněné činnosti pro cizí moc, který inicioval senátor Canov. Spolu s ním své podpisy pod návrh připojilo osm senátorů z frakcí tehdy vládních stran (k Canovovi z klubu STAN se připojili senátoři z klubu ODS a TOP 09 a z klubu KDU-ČSL a nezávislých). Pod podnět se podepsalo také všech čtrnáct členů senátorského klubu ANO. Podpisy připojily i tehdy nezávislá Jana Zwyrtek Hamplová, která se vloni v listopadu stala patnáctou členkou senátorského klubu ANO, a nezávislá senátorka Daniela Kovářová. Jak již bylo zmíněno, do řízení později vstoupila i Fialova vláda.
Postoj současné vlády
Nad budoucností trestného činu ovšem bez ohledu na verdikt ÚS visí otazníky. V programovém prohlášení vlády ANO, SPD a Motoristů totiž stojí: „Zákon nesmí vágními formulacemi umožnit selektivní trestání. Proto zrušíme trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc“. Radek Vondráček 9. listopadu loňského roku v Otázkách Václava Moravce sdělil, že hnutí ANO už má připravené zrušení trestného činu a plánuje ho prosadit ve sněmovně. Paragraf označil za „pendrekový zákon“. Dodal však, že ANO se nikdy nebránilo například rozšíření skutkové podstaty trestného činu vyzvědačství.
Poslanec Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) ve stejné diskusi sdělil, že trestný čin je definován vágně a je v rozporu s principy demokratického právního státu. „Pokud o sobě chceme říkat, že jsme právní stát, musí být trestní právo co nejpřesnější,“ podotkl. Zrušení by podle něj mělo být bez náhrady.
Proti zrušení paragrafu se v pořadu naopak stavěl exministr vnitra Rakušan. Podle něj je nutné mít v současné situaci v trestním řádu instrument, který umožní trestat za to, že někdo dodává neutajované informace cizí moci. Může se jednat například o poskytování fotografií politiků, jejich rodinných příslušníků či kritické infrastruktury nebo vynášení informací, které nejsou v režimu utajované. Takové případy podle Rakušana nejsou trestně postižitelné. „V tom zákoně je jasně napsané, že musí být prokázán úmysl a vazba na cizí moc,“ dodal.
Advokátka Denisa Sudolská v rozhovoru pro server Seznam Zprávy v listopadu loňského roku sdělila, že už samotný fakt, že se politici o trestný čin přou, je jeho největší slabinou, protože jde o normu trestního práva, která by měla být jasná a srozumitelná. „Jeho největší slabiny jsou tedy už naprosto nejasné vymezení klíčových pojmů, kdy není zřejmé ani co je míněno činností, cizí mocí, natož pak neoprávněnou činností, což samo o sobě implikuje, že by zde snad mohla existovat oprávněná činnost škodící ústavnímu zřízení. Občan, novinář či kdokoliv jiný nemusí jasně vědět, kdy už se jeho jednání dostává do oblasti trestně postižitelné,“ vysvětlila.
První obvinění přišlo letos v lednu
Prvního člověka začala policie za neoprávněnou činnost pro cizí moc stíhat až letos v lednu. „V sobotu 17. ledna v ranních hodinách byla Policií ČR zadržena osoba podezřelá z příslušnosti k čínské zpravodajské službě. Tato osoba byla následně obviněna z neoprávněné činnosti pro cizí moc,“ uvedla 22. ledna BIS.
Server Seznam Zprávy napsal, že obviněný je pražským zpravodajem čínského deníku, jenž je stranickým médiem čínské komunistické strany. V Česku podle webu působil roky, tuzemská vláda mu opakovaně prodlužovala akreditaci. Dělal rozhovory s českými a slovenskými politiky, od kterých se podle bezpečnostních složek pokoušel sbírat informace, napsal server.
Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) tehdy sdělil, že kabinet se zrušením trestného činu kvůli odborným výhradám stále počítá. K zavedené a konkrétní formulaci měl podle něj výhrady třeba Nejvyšší soud (NS). „Ty směřují především k tomu, že (trestný čin) nabízí vícero výkladů a je lehce zneužitelný. NS jistě není možné podezírat z toho, že by byl hnízdem čínského nebo ruského vlivu,“ dodal.
„Nevím, jak se to bude vyvíjet, ale rušení tohoto paragrafu z pohledu celé bezpečnostní komunity by problémem bylo,“ reagoval Rakušan, podle něhož se ten, kdo ho chce rušit, asi někoho bojí. Důležitost paragrafu ocenili i poslanci Pavel Žáček (ODS), Katerina Demetrashvili (Piráti), Jan Bartošek (KDU-ČSL) a Marek Ženíšek (TOP 09).
Komentář přidal i prezident Petr Pavel, podle něhož je zadržení člověka podezřelého ze špionáže pro Čínu důkazem, že trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc má svoje opodstatnění. Ještě 22. ledna se k situaci vyjádřil i premiér Babiš, který řekl, že změna zákona teď není na stole a koalice ji neřeší.
