Sněmovna ve středu schválila novelu o dalším prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí. Ti z nich, kteří by se rozhodli v Česku usadit a ochranu nepotřebují, by mohli nově využít možnosti zvláštního dlouhodobého pobytu. Dolní komora doplnila vládní předlohu o sporné úpravy o zpřísnění nabývání českého občanství občany Ruské federace i o nový trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc, za který by mělo hrozit v základní sazbě až pětileté vězení. Novelu dostane k posouzení Senát.
Předlohu schválila dolní komora hlasy 99 ze 177 přítomných poslanců, proti jich bylo 78. Pro novelu zvedli ruku zástupci vládních ODS, STAN, KDU-ČSL a TOP 09 a nezařazený Ivo Vondrák (dříve ANO). Proti hlasovali zákonodárci opozičních ANO, SPD a Pirátů.
K hlasování o podobě se dolní komora dostala ve čtvrtém dějství závěrečného kola projednávání novely. Vládní tábor nechal ve středu dopoledne stanovit pro hlasování s poukazem na obstrukce ANO a SPD pevný termín.
Předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš ve sněmovně zpochybňoval některé úpravy novely, označil je za přílepky. Vymezení činnosti pro cizí moc se základní sazbou až pětiletého vězení je podle něho snadno zneužitelné. Mohla by se vztahovat například i na „přiblblé“ komentáře na sociálních sítích, poznamenal. Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová předlohu označila za dalšího kandidáta pro podání k Ústavnímu soudu.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) s označením přílepek s poukazem na právní rozbor svých legislativců nesouhlasil. Uvedl, že jde o sběrný zákon o opatřeních souvisejících s konfliktem, který vyvolalo Rusko vůči Ukrajině, navíc tento zákon zdůrazňuje bezpečnostní zájem. „Oba dva (pozměňovací) návrhy věcnou souvislost s bezpečnostními hrozbami jednoznačně mají,“ řekl.
Kolektivní vina?
České občanství by podle novely mohly úřady udělit žadatelům z Ruska jen tehdy, pokud by se vzdali ruského a doložili to. Opatření by mělo podle předkladatelů úpravy přispět k ochraně českých bezpečnostních a zahraničněpolitických zájmů, tedy k omezení ruského vlivu v Česku. Poslanci ANO a SPD mluvili o diskriminaci i o principu kolektivní viny. „Úplně se to nedomyslelo,“ poznamenal také předseda pirátských poslanců Jakub Michálek. Sněmovna odmítla pozměňovací návrh Pirátky Olgy Richterové, který by podmínku dokladu nahradil prohlášením žadatele.
Nový trestný čin má podle předkladatelů umožnit postih aktivit ve prospěch cizího státu nebo nadstátní organizace s úmyslem ohrozit nebo poškodit důležité zájmy českého státu, a to včetně vyzvídání informací nebo sledování osob za pomoci zpravodajských prostředků. Návrh autoři převzali z vládní reformní novely trestního zákoníku, kterou má sněmovna projednat v úvodním kole ve čtvrtek. Opozice se s ohledem na vymezení činu obává možného zneužívání. „Ten paragraf je gumový,“ tvrdil předseda ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO).
V Česku zatím dočasná ochrana pro uprchlíky z Ukrajiny platí do konce března příštího roku, EU se v červnu dohodla na ročním prodloužení. Dočasná ochrana umožňuje lidem, kteří uprchli před ruskou agresí, přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na pracovní trh. Zvláštní dlouhodobý pobyt budou moci využít podle Rakušana pouze ti ukrajinští uprchlíci, kteří v Česku pobývají déle než dva roky. Vedle platného cestovního dokladu, bezúhonnosti a zajištěného bydlení jsou základními podmínkami rovněž ekonomická soběstačnost a nezávislost na dávkovém systému. V případě dětí je předpokladem plnění povinné školní docházky.
Prošel i návrh ANO
Zástupci dvojice opozičních hnutí se pozastavovali nad navrhovaným zvýšením humanitární dávky pro zdravotně postižené uprchlíky o 6600 korun v případě dětí a o 4400 korun u dospělých. Podle Rakušana je toto navýšení náhradou za ztrátu možnosti bydlení zdarma od letošního září.
Sněmovna do novely vložila i některé další úpravy. Ředitelé a zřizovatelé škol budou moci podle schváleného pozměňovacího návrhu Renáty Zajíčkové (ODS) vypsat pro děti cizinců dva termíny pro zápis do prvních tříd základních škol. Podle návrhu Huberta Langa (ANO) dolní komora zpřísnila podmínky trvání dočasné ochrany i azylového řízení, stejně jako vydávání cestovních průkazů totožnosti. Stát by navíc mohl snadněji vyhošťovat i ty cizince, o jejichž návratu do země původu rozhodlo například Švýcarsko. Vyhoštění by čekalo občany Ruska a Běloruska, kteří byli zapsáni na sankční seznam.
Poslanci ANO kritizovali schválený obsáhlý pozměňovací návrh ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL), jenž zavádí pro ukrajinské uprchlíky podle německého modelu novou konstrukci zohlednění zdravotního postižení v pěti stupních, zatímco pro české občany platí čtyři stupně.
Prošel také pozměňovací návrh poslance ODS Vojtěcha Munzara, podle nějž si jednotlivci i firmy zřejmě budou moci i v dalších letech snížit daňový základ u daně z příjmů až o třicet procent za poskytnuté dary na zákonem stanovené účely. Návrh prodlužuje i daňové úlevy související s podporou Ukrajiny a ukrajinských uprchlíků před válkou.
Sněmovna ve středu nerozhodla o koaličním návrhu na dvouletý odklad digitalizace služeb státu. Opozice návrh kritizuje jako změnu nesouvisejícího zákona.
