Miliardy v plusu. Stát získal od ukrajinských uprchlíků víc, než na ně vydal

Uprchlíci z Ukrajiny zaplatili českému státu letos za první tři čtvrtletí na odvodech a daních o 5,7 miliardy korun více, než získali na podpoře. Přínos postupně každý kvartál roste, sdělil mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Augusta. Dohromady Česko vyplatilo uprchlíkům od začátku plnohodnotné ruské agrese do konce letošního srpna na humanitárních dávkách téměř 20,7 miliardy korun. Poskytovaných podpor ubývá, v létě jich bylo zhruba 51 400.

Úřady práce v prvním roce plnohodnotné války příchozím poskytly na humanitárních dávkách bezmála 8,7 miliardy korun. Loni byly výdaje o pětinu nižší, dosáhly 6,96 miliardy korun. Letos do konce srpna se vyplatilo 4,99 miliardy korun. Tento rok v srpnu dostalo dávku 51 400 uprchlických domácností, stát jim poslal 693,2 milionu korun. Loni v srpnu vydaly úřady práce 96 500 dávek za 822,9 milionu korun.

Podle Augusty humanitární dávku teď čerpá méně než čtvrtina uprchlíků. Na osobu se v průměru vyplácí 7966 korun. Sedm z deseti příjemců patří mezi takzvané zranitelné osoby, tedy mezi děti, osoby s handicapem, seniory či pečující. Celkem 54 procent zranitelných příjemců tvoří malé děti, upřesnil Augusta.

Zaměstnaneckých smluv či pracovních dohod uprchlíků postupně přibývá. Začátkem dubna pracovalo 123 tisíc lidí s dočasnou ochranou a devadesát procent z nich platilo odvody. „V současnosti evidujeme téměř 150 tisíc pracovně právních vztahů. Kvalifikace práce zůstává nízká, osoby s dočasnou ochranou nejvíce pracují jako pomocní a nekvalifikovaní pracovníci, jako montéři a obsluha strojů a zařízení,“ sdělil Augusta. Experti a organizace na pomoc příchozím poukazují na to, že Česko tak stále nedokáže dovedností a znalostí uprchlíků využít.

Příjmy rostou, výdaje klesají

Podle údajů ministerstva práce přínos uprchlíků postupně roste. Příjmy z jejich odvodů a daní převýšily výdaje na podporu poprvé loni ve třetím čtvrtletí. Tehdy stát na pomoc příchozím vydal 4,4 miliardy korun a vybral od nich 4,8 miliardy korun. Letos ve třetím čtvrtletí výdaje činily 3,9 miliardy korun a příjmy 5,9 miliardy korun. „Aktuálně pokračuje trend poklesu výdajů a růstu příjmů. Za třetí kvartál letošního roku je přínos do státního rozpočtu přibližně dvě miliardy, za celý rok 2024 zatím 5,7 miliardy,“ vyčíslil Augusta.

Prvním příchozím matkám s dětmi na jaře 2022 hned Česko poskytlo mimořádnou dávku. Záhy ji nahradila humanitární dávka na pokrytí základních potřeb pro začátek života v Česku. Nejprve úřady práce vyplácely pět tisíc korun na osobu těm, kteří měli vízum k dočasné ochraně. Podmínky se pak postupně zpřísňovaly.

Od loňského července humanitární dávka zahrnuje podporu na živobytí i bydlení. Získat ji mohou uprchlické domácnosti s příjmem pod životním minimem a stanovenými náklady na bydlení. Organizace na pomoc příchozím kritizovaly nastavení a malou výši podpory. Od letoška vláda částky pro děti, seniory či postižené zvedla a znovu je pak navýšila od srpna, protože od září stát nouzové ubytování bezplatně poskytuje už jen nově příchozím na první tři měsíce.

Od dubna 2022 do konce loňského června stát podpořil také lidi, kteří uprchlíky ubytovali u sebe doma či ve svých volných bytech. Českým ubytovatelům podle dostupných informací přispěl částkou 2,84 miliardy korun.

Ruská invaze na Ukrajinu trvá tisíc dnů, začala 24. února 2022. Česko je podle dostupných údajů zemí s největším množstvím uprchlíků na počet obyvatel. K nedělní půlnoci pobývalo v zemi podle ministerstva vnitra 383 300 lidí s dočasnou ochranou. Z nich bylo 95 400 dětí a mladých do osmnácti let a 16 200 seniorů a seniorek. Dospělých žen do 65 let evidovalo vnitro 165 200 a mužů 106 500.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...