Miliardy v plusu. Stát získal od ukrajinských uprchlíků víc, než na ně vydal

Uprchlíci z Ukrajiny zaplatili českému státu letos za první tři čtvrtletí na odvodech a daních o 5,7 miliardy korun více, než získali na podpoře. Přínos postupně každý kvartál roste, sdělil mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Augusta. Dohromady Česko vyplatilo uprchlíkům od začátku plnohodnotné ruské agrese do konce letošního srpna na humanitárních dávkách téměř 20,7 miliardy korun. Poskytovaných podpor ubývá, v létě jich bylo zhruba 51 400.

Úřady práce v prvním roce plnohodnotné války příchozím poskytly na humanitárních dávkách bezmála 8,7 miliardy korun. Loni byly výdaje o pětinu nižší, dosáhly 6,96 miliardy korun. Letos do konce srpna se vyplatilo 4,99 miliardy korun. Tento rok v srpnu dostalo dávku 51 400 uprchlických domácností, stát jim poslal 693,2 milionu korun. Loni v srpnu vydaly úřady práce 96 500 dávek za 822,9 milionu korun.

Podle Augusty humanitární dávku teď čerpá méně než čtvrtina uprchlíků. Na osobu se v průměru vyplácí 7966 korun. Sedm z deseti příjemců patří mezi takzvané zranitelné osoby, tedy mezi děti, osoby s handicapem, seniory či pečující. Celkem 54 procent zranitelných příjemců tvoří malé děti, upřesnil Augusta.

Zaměstnaneckých smluv či pracovních dohod uprchlíků postupně přibývá. Začátkem dubna pracovalo 123 tisíc lidí s dočasnou ochranou a devadesát procent z nich platilo odvody. „V současnosti evidujeme téměř 150 tisíc pracovně právních vztahů. Kvalifikace práce zůstává nízká, osoby s dočasnou ochranou nejvíce pracují jako pomocní a nekvalifikovaní pracovníci, jako montéři a obsluha strojů a zařízení,“ sdělil Augusta. Experti a organizace na pomoc příchozím poukazují na to, že Česko tak stále nedokáže dovedností a znalostí uprchlíků využít.

Příjmy rostou, výdaje klesají

Podle údajů ministerstva práce přínos uprchlíků postupně roste. Příjmy z jejich odvodů a daní převýšily výdaje na podporu poprvé loni ve třetím čtvrtletí. Tehdy stát na pomoc příchozím vydal 4,4 miliardy korun a vybral od nich 4,8 miliardy korun. Letos ve třetím čtvrtletí výdaje činily 3,9 miliardy korun a příjmy 5,9 miliardy korun. „Aktuálně pokračuje trend poklesu výdajů a růstu příjmů. Za třetí kvartál letošního roku je přínos do státního rozpočtu přibližně dvě miliardy, za celý rok 2024 zatím 5,7 miliardy,“ vyčíslil Augusta.

Prvním příchozím matkám s dětmi na jaře 2022 hned Česko poskytlo mimořádnou dávku. Záhy ji nahradila humanitární dávka na pokrytí základních potřeb pro začátek života v Česku. Nejprve úřady práce vyplácely pět tisíc korun na osobu těm, kteří měli vízum k dočasné ochraně. Podmínky se pak postupně zpřísňovaly.

Od loňského července humanitární dávka zahrnuje podporu na živobytí i bydlení. Získat ji mohou uprchlické domácnosti s příjmem pod životním minimem a stanovenými náklady na bydlení. Organizace na pomoc příchozím kritizovaly nastavení a malou výši podpory. Od letoška vláda částky pro děti, seniory či postižené zvedla a znovu je pak navýšila od srpna, protože od září stát nouzové ubytování bezplatně poskytuje už jen nově příchozím na první tři měsíce.

Od dubna 2022 do konce loňského června stát podpořil také lidi, kteří uprchlíky ubytovali u sebe doma či ve svých volných bytech. Českým ubytovatelům podle dostupných informací přispěl částkou 2,84 miliardy korun.

Ruská invaze na Ukrajinu trvá tisíc dnů, začala 24. února 2022. Česko je podle dostupných údajů zemí s největším množstvím uprchlíků na počet obyvatel. K nedělní půlnoci pobývalo v zemi podle ministerstva vnitra 383 300 lidí s dočasnou ochranou. Z nich bylo 95 400 dětí a mladých do osmnácti let a 16 200 seniorů a seniorek. Dospělých žen do 65 let evidovalo vnitro 165 200 a mužů 106 500.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 52 mminutami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 1 hhodinou

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...