Miliardy v plusu. Stát získal od ukrajinských uprchlíků víc, než na ně vydal

Uprchlíci z Ukrajiny zaplatili českému státu letos za první tři čtvrtletí na odvodech a daních o 5,7 miliardy korun více, než získali na podpoře. Přínos postupně každý kvartál roste, sdělil mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Augusta. Dohromady Česko vyplatilo uprchlíkům od začátku plnohodnotné ruské agrese do konce letošního srpna na humanitárních dávkách téměř 20,7 miliardy korun. Poskytovaných podpor ubývá, v létě jich bylo zhruba 51 400.

Úřady práce v prvním roce plnohodnotné války příchozím poskytly na humanitárních dávkách bezmála 8,7 miliardy korun. Loni byly výdaje o pětinu nižší, dosáhly 6,96 miliardy korun. Letos do konce srpna se vyplatilo 4,99 miliardy korun. Tento rok v srpnu dostalo dávku 51 400 uprchlických domácností, stát jim poslal 693,2 milionu korun. Loni v srpnu vydaly úřady práce 96 500 dávek za 822,9 milionu korun.

Podle Augusty humanitární dávku teď čerpá méně než čtvrtina uprchlíků. Na osobu se v průměru vyplácí 7966 korun. Sedm z deseti příjemců patří mezi takzvané zranitelné osoby, tedy mezi děti, osoby s handicapem, seniory či pečující. Celkem 54 procent zranitelných příjemců tvoří malé děti, upřesnil Augusta.

Zaměstnaneckých smluv či pracovních dohod uprchlíků postupně přibývá. Začátkem dubna pracovalo 123 tisíc lidí s dočasnou ochranou a devadesát procent z nich platilo odvody. „V současnosti evidujeme téměř 150 tisíc pracovně právních vztahů. Kvalifikace práce zůstává nízká, osoby s dočasnou ochranou nejvíce pracují jako pomocní a nekvalifikovaní pracovníci, jako montéři a obsluha strojů a zařízení,“ sdělil Augusta. Experti a organizace na pomoc příchozím poukazují na to, že Česko tak stále nedokáže dovedností a znalostí uprchlíků využít.

Příjmy rostou, výdaje klesají

Podle údajů ministerstva práce přínos uprchlíků postupně roste. Příjmy z jejich odvodů a daní převýšily výdaje na podporu poprvé loni ve třetím čtvrtletí. Tehdy stát na pomoc příchozím vydal 4,4 miliardy korun a vybral od nich 4,8 miliardy korun. Letos ve třetím čtvrtletí výdaje činily 3,9 miliardy korun a příjmy 5,9 miliardy korun. „Aktuálně pokračuje trend poklesu výdajů a růstu příjmů. Za třetí kvartál letošního roku je přínos do státního rozpočtu přibližně dvě miliardy, za celý rok 2024 zatím 5,7 miliardy,“ vyčíslil Augusta.

Prvním příchozím matkám s dětmi na jaře 2022 hned Česko poskytlo mimořádnou dávku. Záhy ji nahradila humanitární dávka na pokrytí základních potřeb pro začátek života v Česku. Nejprve úřady práce vyplácely pět tisíc korun na osobu těm, kteří měli vízum k dočasné ochraně. Podmínky se pak postupně zpřísňovaly.

Od loňského července humanitární dávka zahrnuje podporu na živobytí i bydlení. Získat ji mohou uprchlické domácnosti s příjmem pod životním minimem a stanovenými náklady na bydlení. Organizace na pomoc příchozím kritizovaly nastavení a malou výši podpory. Od letoška vláda částky pro děti, seniory či postižené zvedla a znovu je pak navýšila od srpna, protože od září stát nouzové ubytování bezplatně poskytuje už jen nově příchozím na první tři měsíce.

Od dubna 2022 do konce loňského června stát podpořil také lidi, kteří uprchlíky ubytovali u sebe doma či ve svých volných bytech. Českým ubytovatelům podle dostupných informací přispěl částkou 2,84 miliardy korun.

Ruská invaze na Ukrajinu trvá tisíc dnů, začala 24. února 2022. Česko je podle dostupných údajů zemí s největším množstvím uprchlíků na počet obyvatel. K nedělní půlnoci pobývalo v zemi podle ministerstva vnitra 383 300 lidí s dočasnou ochranou. Z nich bylo 95 400 dětí a mladých do osmnácti let a 16 200 seniorů a seniorek. Dospělých žen do 65 let evidovalo vnitro 165 200 a mužů 106 500.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schillerová chce stihnout legislativu k EET v příštím roce

Nová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) již vytvořila na resortu pracovní skupinu pro zavedení elektronické evidence tržeb (EET). Vyjádřila se tak v pořadu Týden v politice moderovaném Martinem Šnajdrem. Součástí připravovaného zákona má být také daňový balíček, který bude mimo jiné obsahovat osvobození spropitného od daní a pojistného, snížení DPH na nealko nápoje ve stravovacích službách nebo studentské a manželské slevy. Podle ministryně je reálné, aby se nezbytné legislativní změny stihly během roku 2026, zpracovaný legislativní text by chtěla mít do konce února, v říjnu by měl navázat pilotní projekt. Schillerová také znovu připustila, že schodek rozpočtu na příští rok by mohl být vyšší, než s jakým počítal návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS).
před 1 hhodinou

Německá armáda koupí pistole od České zbrojovky

Česká zbrojovka, výrobce ručních palných zbraní, získala zakázku u německé armády, bundeswehr si vybral její pistoli jako svou novou služební zbraň. Uherskobrodská firma informovala, že zakázku získala v mezinárodním tendru a uspěla před několika globálními konkurenty. Cenu ani rozsah zakázky neuvedla.
před 21 hhodinami

Inspekce: Prodej alkoholu nezletilým je na vánočních trzích nejčastějším prohřeškem

Desítky kontrol na vánočních trzích naplánovala před koncem roku Česká obchodní inspekce. Zaměřuje se při nich hlavně na prodej alkoholu nezletilým, který je podle inspektorů nejčastějším problémem, ale i na poctivost stánkařů.
18. 12. 2025

Nebude to hned, ale chceme k tomu směřovat, řekl Mach o vyrovnaném rozpočtu

Vláda hnutí ANO, SPD a Motoristů chce směřovat k vyrovnanému rozpočtu, zdůraznil ve čtvrtečním Interview ČT24 budoucí náměstek na ministerstvu financí Petr Mach (SPD). Cíle lze podle něj navíc dosáhnout bez zvyšování daní.
18. 12. 2025

ČNB ponechala základní úrokovou sazbu beze změny

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procentech. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu úrokových sazeb očekával.
18. 12. 2025Aktualizováno18. 12. 2025

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
17. 12. 2025Aktualizováno17. 12. 2025

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
17. 12. 2025
Načítání...