Miliardy v plusu. Stát získal od ukrajinských uprchlíků víc, než na ně vydal

Uprchlíci z Ukrajiny zaplatili českému státu letos za první tři čtvrtletí na odvodech a daních o 5,7 miliardy korun více, než získali na podpoře. Přínos postupně každý kvartál roste, sdělil mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Augusta. Dohromady Česko vyplatilo uprchlíkům od začátku plnohodnotné ruské agrese do konce letošního srpna na humanitárních dávkách téměř 20,7 miliardy korun. Poskytovaných podpor ubývá, v létě jich bylo zhruba 51 400.

Úřady práce v prvním roce plnohodnotné války příchozím poskytly na humanitárních dávkách bezmála 8,7 miliardy korun. Loni byly výdaje o pětinu nižší, dosáhly 6,96 miliardy korun. Letos do konce srpna se vyplatilo 4,99 miliardy korun. Tento rok v srpnu dostalo dávku 51 400 uprchlických domácností, stát jim poslal 693,2 milionu korun. Loni v srpnu vydaly úřady práce 96 500 dávek za 822,9 milionu korun.

Podle Augusty humanitární dávku teď čerpá méně než čtvrtina uprchlíků. Na osobu se v průměru vyplácí 7966 korun. Sedm z deseti příjemců patří mezi takzvané zranitelné osoby, tedy mezi děti, osoby s handicapem, seniory či pečující. Celkem 54 procent zranitelných příjemců tvoří malé děti, upřesnil Augusta.

Zaměstnaneckých smluv či pracovních dohod uprchlíků postupně přibývá. Začátkem dubna pracovalo 123 tisíc lidí s dočasnou ochranou a devadesát procent z nich platilo odvody. „V současnosti evidujeme téměř 150 tisíc pracovně právních vztahů. Kvalifikace práce zůstává nízká, osoby s dočasnou ochranou nejvíce pracují jako pomocní a nekvalifikovaní pracovníci, jako montéři a obsluha strojů a zařízení,“ sdělil Augusta. Experti a organizace na pomoc příchozím poukazují na to, že Česko tak stále nedokáže dovedností a znalostí uprchlíků využít.

Příjmy rostou, výdaje klesají

Podle údajů ministerstva práce přínos uprchlíků postupně roste. Příjmy z jejich odvodů a daní převýšily výdaje na podporu poprvé loni ve třetím čtvrtletí. Tehdy stát na pomoc příchozím vydal 4,4 miliardy korun a vybral od nich 4,8 miliardy korun. Letos ve třetím čtvrtletí výdaje činily 3,9 miliardy korun a příjmy 5,9 miliardy korun. „Aktuálně pokračuje trend poklesu výdajů a růstu příjmů. Za třetí kvartál letošního roku je přínos do státního rozpočtu přibližně dvě miliardy, za celý rok 2024 zatím 5,7 miliardy,“ vyčíslil Augusta.

Prvním příchozím matkám s dětmi na jaře 2022 hned Česko poskytlo mimořádnou dávku. Záhy ji nahradila humanitární dávka na pokrytí základních potřeb pro začátek života v Česku. Nejprve úřady práce vyplácely pět tisíc korun na osobu těm, kteří měli vízum k dočasné ochraně. Podmínky se pak postupně zpřísňovaly.

Od loňského července humanitární dávka zahrnuje podporu na živobytí i bydlení. Získat ji mohou uprchlické domácnosti s příjmem pod životním minimem a stanovenými náklady na bydlení. Organizace na pomoc příchozím kritizovaly nastavení a malou výši podpory. Od letoška vláda částky pro děti, seniory či postižené zvedla a znovu je pak navýšila od srpna, protože od září stát nouzové ubytování bezplatně poskytuje už jen nově příchozím na první tři měsíce.

Od dubna 2022 do konce loňského června stát podpořil také lidi, kteří uprchlíky ubytovali u sebe doma či ve svých volných bytech. Českým ubytovatelům podle dostupných informací přispěl částkou 2,84 miliardy korun.

Ruská invaze na Ukrajinu trvá tisíc dnů, začala 24. února 2022. Česko je podle dostupných údajů zemí s největším množstvím uprchlíků na počet obyvatel. K nedělní půlnoci pobývalo v zemi podle ministerstva vnitra 383 300 lidí s dočasnou ochranou. Z nich bylo 95 400 dětí a mladých do osmnácti let a 16 200 seniorů a seniorek. Dospělých žen do 65 let evidovalo vnitro 165 200 a mužů 106 500.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPodíl padesátníků mezi nezaměstnanými roste. Dle expertů čelí předsudkům

Podíl padesátníků mezi nezaměstnanými roste. Práci hledají ze všech věkových kategorií nejdéle. Podle Kateřiny Musilové z nadace Krása pomoci se lidé nad padesát let často hůře orientují na trhu práce nebo mají nízké sebevědomí, zároveň se ale potýkají s předsudky a stereotypy. Právě na překážky ze strany zaměstnavatelů upozornil také Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni. „Jejich uplatnění na trhu práce není otázkou lenosti, obcházení pravidel a vyhýbání se pravidlům,“ zdůraznil v Událostech, komentářích z ekonomiky. Zároveň upozornil, že plánované snížení podpory v nezaměstnanosti je, potažmo stejně jako další zranitelné skupiny, zasáhne. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Kristina Nováková.
před 4 hhodinami

Superdávku čekají další změny

Superdávku, která slučuje dávky na bydlení, živobytí a děti, čekají další změny. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) je chce s opozicí dohodnout ještě během podzimu. Týkat se mají například exekucí a insolvencí, protože nárok na podporu v současné době stát odvozuje před přihlédnutím k takovým srážkám. Zatím poslední úpravy, které mají rozšířit okruh zranitelných osob, schválili senátoři v červenci. Někteří potřební dosud na superdávku nedosáhli vůbec.
před 20 hhodinami

VideoÚčast českých firem na Dukovanech je výhodná i pro KHNP, říká její viceprezident

Přes šedesát tuzemských podniků se dosud registrovalo jako dodavatelé jihokorejské KHNP, která bude stavět nové bloky v Dukovanech. První výběrová řízení spustí společnost v listopadu. Jak a kdy přesně se tuzemské podniky budou moct o zakázky ucházet, představila jihokorejská firma tento týden v Praze. „Účast českých firem je žádoucí v co nejvyšší míře, pro nás je to také výhodné,“ říká v rozhovoru pro ČT výkonný viceprezident KHNP pro rozvoj a řízení obchodu Il-kyung Choi. Ze strany korejské vlády podle něj není žádný politický tlak, aby společnost upřednostňovala korejské firmy.
včera v 12:36

Trump podepsal rozsáhlé protiruské sankce iniciované senátorem Grahamem

Americký prezident Donad Trump v pátek podepsal zákon zavádějící rozsáhlé sankce, které mají dostat Rusko pod větší tlak a napomoci ukončení ruské války na Ukrajině. Sankční balík je odkazem republikánského senátora Lindseye Grahama, který zemřel v červenci krátce po své poslední návštěvě Ukrajiny, informovaly světové tiskové agentury.
včera v 03:47

VideoSchodek budeme snižovat, tvrdí Šťastný. Ekonomický zločin, namítá Vlček

Vládní koalice se dohodla na podobě státního rozpočtu pro příští rok. Po zasedání koaliční rady to oznámili lídři vládních uskupení – ANO, SPD a Motoristů. Navržený schodek 389 miliard korun, který dříve představila ministryně financí Alena Schillerová (ANO), by podle zástupců koalice mohl klesnout o jednotky miliard. Ministr pro sport, prevenci a zdraví a předseda poslanců Motoristů Boris Šťastný přiznal, že se nikomu ve vládě tak velký schodek nelíbí, koalice prý zahájila kroky, které mají vést ke snižování schodku. Místopředseda poslaneckého klubu STAN Lukáš Vlček označil „čtyřistamiliardový schodek státního rozpočtu“ za „ekonomický zločin na České republice“. Vládě vytknul předkládání takového schodku během hospodářského růstu, nízké inflace a nízké nezaměstnanosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
18. 9. 2026

Video„Staré dobré časy.“ Mezi mladými Číňany se šíří nostalgie po přelomu tisíciletí

Narodili se na přelomu tisíciletí a jsou první, kteří dospívali v době ekonomického vzestupu Číny. Zatímco mnozí z jejich prarodičů zažili hlad a rodiče chudobu, generace Z věřila, že životní úroveň automaticky poroste. Tato představa se ale nyní rozpadá. Ekonomika zpomalila, konkurence na pracovním trhu je obrovská a čím dál tím víc mladých Číňanů má pochybnosti, že se budou mít lépe než jejich rodiče. V reakci na to se na sociálních sítích šíří nový trend. Mladí lidé se s nostalgií vracejí k přelomu tisíciletí, tedy k době rychlého hospodářského růstu. „Předchozí éra byla nejlepší. Lidem se po těch starých dobrých časech opravdu stýská,“ míní spisovatel Pan Jü ze skupiny Noví spisovatelé severovýchodu. Čína takový obsah zatím necenzuruje. Státní média ale před idealizováním minulosti varují. Z internetového trendu se totiž stal širší fenomén. Nostalgie po přelomu tisíciletí pronikla do kultury, reklamy i výrobků v retro stylu.
18. 9. 2026

Ceny paliv rostou a zvyšovat se nejspíš budou dál. Vzhůru je tlačí i marže rafinerií

Ceny pohonných hmot stále rostou. Podle údajů společnosti CCS je litr benzinu oproti stejnému období v loňském roce dražší o deset korun, nafta pak téměř o patnáct. Průměrná cena benzinu Natural 95 v celém Česku je 44,29 koruny za litr, u nafty 48,25 koruny za litr. Štáby ČT při projíždění republikou však našly i částky přes padesát korun. Analytici zároveň odhadují, že paliva budou dál zdražovat. Vzhůru je tlačí i rostoucí marže rafinerií.
17. 9. 2026

Spíše osmadvacátý než 51. stát. Kanada hledí směrem k Evropě

Kanada by se mohla stát přidruženým státem Evropské unie, prohlásila ve středu šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová před premiérem severoamerického státu Markem Carneym. Ten v Evropě hledá kvůli obchodní válce se Spojenými státy nového partnera. Mezi Ottawou a Bruselem se mluví o spolupráci v oblasti energetiky či obraně. Ve hře je také rozšíření přístavu v kanadském městě Churchill, odkud plují do Evropy lodě se zemním plynem.
17. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.