Miliardy v plusu. Stát získal od ukrajinských uprchlíků víc, než na ně vydal

Uprchlíci z Ukrajiny zaplatili českému státu letos za první tři čtvrtletí na odvodech a daních o 5,7 miliardy korun více, než získali na podpoře. Přínos postupně každý kvartál roste, sdělil mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Augusta. Dohromady Česko vyplatilo uprchlíkům od začátku plnohodnotné ruské agrese do konce letošního srpna na humanitárních dávkách téměř 20,7 miliardy korun. Poskytovaných podpor ubývá, v létě jich bylo zhruba 51 400.

Úřady práce v prvním roce plnohodnotné války příchozím poskytly na humanitárních dávkách bezmála 8,7 miliardy korun. Loni byly výdaje o pětinu nižší, dosáhly 6,96 miliardy korun. Letos do konce srpna se vyplatilo 4,99 miliardy korun. Tento rok v srpnu dostalo dávku 51 400 uprchlických domácností, stát jim poslal 693,2 milionu korun. Loni v srpnu vydaly úřady práce 96 500 dávek za 822,9 milionu korun.

Podle Augusty humanitární dávku teď čerpá méně než čtvrtina uprchlíků. Na osobu se v průměru vyplácí 7966 korun. Sedm z deseti příjemců patří mezi takzvané zranitelné osoby, tedy mezi děti, osoby s handicapem, seniory či pečující. Celkem 54 procent zranitelných příjemců tvoří malé děti, upřesnil Augusta.

Zaměstnaneckých smluv či pracovních dohod uprchlíků postupně přibývá. Začátkem dubna pracovalo 123 tisíc lidí s dočasnou ochranou a devadesát procent z nich platilo odvody. „V současnosti evidujeme téměř 150 tisíc pracovně právních vztahů. Kvalifikace práce zůstává nízká, osoby s dočasnou ochranou nejvíce pracují jako pomocní a nekvalifikovaní pracovníci, jako montéři a obsluha strojů a zařízení,“ sdělil Augusta. Experti a organizace na pomoc příchozím poukazují na to, že Česko tak stále nedokáže dovedností a znalostí uprchlíků využít.

Příjmy rostou, výdaje klesají

Podle údajů ministerstva práce přínos uprchlíků postupně roste. Příjmy z jejich odvodů a daní převýšily výdaje na podporu poprvé loni ve třetím čtvrtletí. Tehdy stát na pomoc příchozím vydal 4,4 miliardy korun a vybral od nich 4,8 miliardy korun. Letos ve třetím čtvrtletí výdaje činily 3,9 miliardy korun a příjmy 5,9 miliardy korun. „Aktuálně pokračuje trend poklesu výdajů a růstu příjmů. Za třetí kvartál letošního roku je přínos do státního rozpočtu přibližně dvě miliardy, za celý rok 2024 zatím 5,7 miliardy,“ vyčíslil Augusta.

Prvním příchozím matkám s dětmi na jaře 2022 hned Česko poskytlo mimořádnou dávku. Záhy ji nahradila humanitární dávka na pokrytí základních potřeb pro začátek života v Česku. Nejprve úřady práce vyplácely pět tisíc korun na osobu těm, kteří měli vízum k dočasné ochraně. Podmínky se pak postupně zpřísňovaly.

Od loňského července humanitární dávka zahrnuje podporu na živobytí i bydlení. Získat ji mohou uprchlické domácnosti s příjmem pod životním minimem a stanovenými náklady na bydlení. Organizace na pomoc příchozím kritizovaly nastavení a malou výši podpory. Od letoška vláda částky pro děti, seniory či postižené zvedla a znovu je pak navýšila od srpna, protože od září stát nouzové ubytování bezplatně poskytuje už jen nově příchozím na první tři měsíce.

Od dubna 2022 do konce loňského června stát podpořil také lidi, kteří uprchlíky ubytovali u sebe doma či ve svých volných bytech. Českým ubytovatelům podle dostupných informací přispěl částkou 2,84 miliardy korun.

Ruská invaze na Ukrajinu trvá tisíc dnů, začala 24. února 2022. Česko je podle dostupných údajů zemí s největším množstvím uprchlíků na počet obyvatel. K nedělní půlnoci pobývalo v zemi podle ministerstva vnitra 383 300 lidí s dočasnou ochranou. Z nich bylo 95 400 dětí a mladých do osmnácti let a 16 200 seniorů a seniorek. Dospělých žen do 65 let evidovalo vnitro 165 200 a mužů 106 500.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
09:38Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 9 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
před 14 hhodinami

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
včeraAktualizovánovčera v 19:26

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
včera v 15:29

Rozsudek nad Metou a Googlem otevírá dveře. A připomíná tabákový průmysl

Společnosti Meta a Google podle rozhodnutí soudu věděly, že jejich platformy představují riziko pro mladistvé. A mohou u nich způsobit závislost na aplikacích jako Instagram nebo YouTube. Porota v Los Angeles za to přiznala v přelomovém verdiktu ženě odškodné v celkové výši šest milionů dolarů. Technologičtí giganti se proti rozsudku odvolají.
včera v 09:00

Dolary mají nést Trumpův podpis. V historii USA to nemá obdoby

Americké ministerstvo financí se chystá na všech nových dolarových bankovkách tisknout podpis prezidenta Donalda Trumpa. S odvoláním na ministerstvo o tom informovala agentura AP, která zdůrazňuje, že v případě úřadujícího amerického prezidenta bude takový krok bezprecedentní.
včera v 07:47
Načítání...