Dětské skupiny

Na Vysočině skončilo testování takzvaného sousedského hlídání. Podle ministerstva práce se osvědčilo. Do budoucna by mělo pomoci hlavně tam, kde chybí školy a dětské skupiny.

Vláda schválila novelu, která počítá se zárukou míst v dětské skupině, ale i se zřizováním sousedských dětských skupin v domácnostech. Obce budou muset od roku 2026 zajistit tříletým, které nepřijme spádová školka, místo v dětské skupině, jinak rodičům přispějí na náklady péče. Normu projedná sněmovna a po ní Senát, podoba se tak může ještě změnit. Po nich novelu dostane k podpisu prezident. Svaz obcí návrh kritizuje.

Týden od spuštění nového dotačního programu na podporu dětských skupin eviduje ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) celkem 214 přihlášených projektů. Zájem mají především soukromí zřizovatelé, těm přitom stát vyčlenil jen třetinu z celkových 300 milionů korun. Peníze tak dostane nejspíš jen každý sedmý žadatel. Zbytek, tedy 200 milionů, by měl pomoct vybudovat dětské skupiny obcím. O peníze jich ale zatím požádalo jen osm.

Rodina i kariéra už nejsou tabu. Tak zní hlavní slogan kampaně lidovců, který sklidil na začátku týdne kritiku. Hlavním problémem byla podoba vizuálu zobrazující ženu v domácnosti, která zároveň pracuje. Předsedkyně Mladých lidovců Helena Martinková tvrdí, že je třeba se spíš podívat na to, co se ve sladění rodiny a kariéry daří naplňovat. Předsedkyně rady Mladého Pirátstva Kateřina Stojanová uvedla, že tématem je motivace zaměstnavatelů, aby poskytovali flexibilní úvazky. Političky to uvedly v pořadu 90' ČT24.

Ohroženým rodinám by mohly pomáhat takzvané terénní chůvy. Zároveň má jít o prevenci, která pomůže dřív, než z malých potíží vzniknou vleklé krize. Službu hrazenou státem plánuje zavést ministerstvo práce a sociálních věcí.

První sousedské dětské skupiny by mohly otevřít pravděpodobně na jaře příštího roku. Počítá s tím minimálně ministerstvo práce a sociálních věcí. Novela by měla umožnit hlídání malého počtu dětí jen na sousedské úrovni. Kraje ale návrh kritizují – vadí jim finanční náklady na zřizování skupin, odmítají i odpovědnost za kontrolu hygienických podmínek v domácnostech, ve kterých budou skupiny fungovat. I proto s přípravou na jejich otevření raději vyčkávají. Jediným krajem, který už teď vybírá kandidáty na pozici pečujících, je Vysočina.

Dětské skupiny od pololetí začaly zdražovat. Strop maximálního školného, které mohou skupiny rodičům ze zákona účtovat, vláda navýšila o 18 procent. Tomu se přizpůsobují i provozovatelé skupin. Na řadě míst si rodiče za celotýdenní docházku připlatí až sedm set korun. Zatímco v menších městech nebo chudých regionech nejčastěji plánují ceník měnit až od začátku nového školního roku, v bohatších krajích přistupují ke zdražování už teď v pololetí.

Kolik budou letos stát dětské kroužky? Jak se mění minimální výše příspěvků rodičů za dětské skupiny? Hostem pořadu Drahé Česko byla Daniela Celerýnová, předsedkyně Asociace provozovatelů dětských skupin.

Rodiče v domácnosti by si mohli přivydělat, jiní by se zase mohli vrátit z mateřské dřív do zaměstnání. Ministerstvo práce dokončuje novelu zákona, která by zajistila takzvané sousedské hlídání dětí. Zájemci by ale nejdřív museli projít kurzem zdravovědy a psychologie.

Kabinet Petra Fialy (ODS) navrhuje ukončení stavu pandemické pohotovosti k 3. květnu, návrh ještě budou muset schválit poslanci. Vláda také schválila jednorázový příspěvek na dítě ve výši pěti tisíc korun na každé dítě pro domácnosti s příjmem do jednoho milionu korun ročně. Plánuje rovněž úpravu pravidel rodičovské – měsíční příspěvek by se mohl zvednout až na třináct tisíc korun. Vláda chce podpořit zkrácené úvazky a vyhlásit mimořádné dotace pro dětské skupiny.

Počet vydaných víz pro ukrajinské uprchlíky v posledních dvou týdnech klesá, nicméně neziskové organizace varují, že kvůli ubytování běženců by mohly vznikat lokality s nedostatkem míst ve školkách. Kvůli potřebě přijetí předškoláků nemusí být v mateřinkách dost kapacit pro menší děti. Uprchlíci z Ukrajiny si také v Česku založili více než sto tisíc bankovních účtů a další přibývají. Kvůli ukončení spolupráce s ministerstvem vnitra bude muset Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) také přerušit nebo ukončit právní pomoc žadatelům o azyl. Bude moci zastupovat jen několik málo lidí, informoval ředitel organizace Martin Rozumek.

Poslanci zrychleně schválili podmínky udělování pobytu uprchlíkům z Ukrajiny po ruské vojenské invazi. Trojice vládních předloh se týká také přístupu běženců ke zdravotním službám, vstupu na pracovní trh, sociálního zabezpečení a vzdělávání. Domácnosti, které ubytují uprchlíky, by mohly také získat peněžitý příspěvek. Přestože opoziční zákonodárci uvedli, že normy je nutné přijmout, mají obavy. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) jim vzkázal, že problémy samozřejmě budou, ale je nutné poskytnout uprchlíkům rychlou pomoc.

Prezident Miloš Zeman podepsal balík zákonů ze sociální oblasti. Svým podpisem potvrdil mimo jiné to, že důchody od ledna dodatečně vzrostou o 300 korun nad zákonnou valorizaci a že chudším lidem bude hrozit odebrání části dávek v hmotné nouzi, pokud opakovaně neplatí pokuty za vybrané závažné přestupky.

Senátoři ve středu schválili zákon o elektronizaci zdravotnictví a zákon o odškodnění za výbuchy ve Vrběticích. Komplikované jednání vyvolala energetická novela, k jejímu řešení se vrátí za týden. Členové horní komory po dlouhé debatě schválili novelu, která umožňuje lidem, kteří opakovaně neplatí pokuty za vybrané závažné přestupky, přijít o část doplatku na bydlení i příspěvku na živobytí.

Dětské skupiny budou nadále i pro starší děti. Sněmovna upravila novelu, podle níž původně měly sloužit jen těm nejmenším. Dále poslanci schválili zákon o zmírnění podmínek pro získání ošetřovatelského volna. Spolu s tím prodloužili takzvanou otcovskou dovolenou z jednoho na dva týdny. Sněmovna dnes nedokončila schvalování návrhu SPD na zpřísnění vyplácení dávek v hmotné nouzi. Debatu provázely spory poslanců, když kritičtí k předloze byli zejména Piráti, i obviňování z obstrukcí.

Koalice stále nemá dohodu na budoucí podobě penzí. Je sice shoda na navýšení o 300 korun nad rámec zákonné valorizace, na dřívějším odchodu do důchodu u náročných profesí nebo bonusu za vychované dítě ale ne. Obě úpravy dřív představila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) jako součást změn důchodového systému. Poslanci ČSSD je ale navrhují jako pozměňovací návrhy a k tomu má výhrady premiér. Poslance toho ale na třech mimořádných schůzích čeká mnohem víc.

Na trhu s energiemi mají být spotřebitelé lépe chráněni, změny přinese vládní novela energetického zákona, kterou schválila s některými úpravami sněmovna. Předloha zavádí zejména registr zprostředkovatelů nabídek energií. Novelu ještě posoudí Senát. V pátek byla poslední sněmovní schůze před prázdninami, po nich bude do voleb už jen jedna řádná schůze. Na třetí čtení přitom čekají dvě desítky zákonů.

Koalice Spolu se pokoušela navrhnout projednání zrušení pandemické pohotovosti, nezískala však k tomuto kroku podporu. Sněmovnou neprošlo ani hlasování o předloze o přeměně dětských skupin, přes nesouhlas ministyně práce Jany Maláčové (ČSSD) jej poslanci vrátili do druhého čtení. Komora naopak schválila novelu telekomunikačního zákona, která by měla mimo jiné zpřísnit pravidla pro oslovování zákazníků po telefonu. Poslanci si také odhlasovali, že se dostavby Jaderné elektrárny Dukovany nebudou účastnit ruské a čínské firmy.

Poslanci schválili návrh odškodnění protiprávně sterilizovaných žen. Předlohu nyní dostane k posouzení Senát. Projednávaly se také úpravy dětských skupin, které dříve vznikaly v reakci na chybějící místa v mateřských školách. K hlasování o jejich přeměně na jesle ale nedošlo. Podle kritiků předloha skupiny zlikviduje, ministryně Maláčová ji hájila. Sněmovna také v prvním čtení podpořila novelu poslanců ČSSD, jejímž cílem je zmírnit podmínky pro přiznání ošetřovatelského volna.

Poslanci ve čtvrtek pokračovali v debatě o národním plánu obnovy, který má být podkladem pro čerpání peněz z nového fondu Evropské unie. Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) by měl obsáhnout 191 miliard korun. Na dopoledních interpelacích vyvolalo spor diplomatické angažmá bývalého ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO). Odpoledne měly následovat interpelace na premiéra, který ale ve sněmovně nebyl. Na otázky poslanců tedy odpovídal ministr zdravotnictví a ministryně financí.

Národní plán obnovy byl podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) v pátek, po diskuzi v rámci členů koalice, poslán do meziresortního připomínkového řízení. To bude trvat několik následujících dnů. Chtěl by, aby ho ještě v dubnu projednala vláda, a poté bude okamžitě odeslán Evropské komisi.

Vládní návrh na přeměnu nynějších dětských skupin na jesle s přísnějšími pravidly míří ve sněmovně do závěrečného schvalování. Dětské skupiny by podle vlády měly přestat existovat do konce srpna 2024. Poslanci také projednali zvýšení přídavku na děti, podle vládní novely by měly vzrůst o 26 procent, neshodli se ale na tom, které rodiny by měly na dávky nárok. Sněmovna se ještě předtím odpoledne sešla na řádné schůzi, hlasování o pokutách podnikatelům za porušování protikoronavirových restrikcí ale opět odložila.

V souvislosti s novým vydáváním dokladů pro občany Evropské unie bude asi přesněji vymezen okruh lidí, kteří budou považováni za jejich rodinné příslušníky. Předpokládá to návrh cizineckého zákona, který ve čtvrtek podpořili poslanci. Nyní normu posoudí bezpečnostní výbor. Sněmovna dále podpořila návrh na přeměnu nynějších dětských skupin na jesle. Poslanci se odpoledne také věnovali interpelacím na členy vlády.

Dětské skupiny v Česku se začátkem školního roku 2024/2025 nejspíše zaniknou. Místo nich by měli rodiče dávat menší děti do jeslí, jejichž provoz se rozšíří. V nich budou moci být děti do srpna následujícího po jejich třetích narozeninách. Návrh ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) schválila vláda, nejde ale ještě o definitivní verdikt nad dětskými skupinami, protože příslušná novela musí ještě projít parlamentem. Opozice přitom hovoří o riziku likvidace zařízení pro péči o menší děti.