První sousedské dětské skupiny by mohly otevřít pravděpodobně na jaře příštího roku. Počítá s tím minimálně ministerstvo práce a sociálních věcí. Novela by měla umožnit hlídání malého počtu dětí jen na sousedské úrovni. Kraje ale návrh kritizují – vadí jim finanční náklady na zřizování skupin, odmítají i odpovědnost za kontrolu hygienických podmínek v domácnostech, ve kterých budou skupiny fungovat. I proto s přípravou na jejich otevření raději vyčkávají. Jediným krajem, který už teď vybírá kandidáty na pozici pečujících, je Vysočina.
Sousedské hlídání by mohlo odstartovat na jaře. Krajům ale vadí, že na ně stát přenáší zodpovědnost
Petra Černá z Jihlavy se původně na pozici pečující osoby v sousedské dětské skupině přihlásila. „Jsem doma a vařím synovi, který má histaminovou alergii, tak proč nepřibrat ještě další děti,“ vysvětluje. K novele zákona má ale z pozice vedoucí už existující dětské skupiny výhrady. „Za aktuálního stavu bych do toho ale nešla. Pokud stát zreflektuje naše návrhy pro to, aby se novela víc přizpůsobila pečujícím osobám, třeba vyjasnila daňové odvody, budu o tom přemýšlet.“
Původně měla být novela, která svěřuje předškolní péči také jednotlivcům, účinná od ledna – díky ní se budou moct nově o děti starat i matky nebo babičky, které si k vlastnímu dítěti nebo vnoučeti přiberou ještě další. Podle nynějšího vyjádření ministerstva práce a sociálních věcí by novela podle nových odhadů mohla uvést sousedské skupiny do praxe na jaře příštího roku. „Odhad je únor, březen 2024,“ říká náměstkyně ministra Zuzana Freitas Lopesová (Piráti).
Podle resortu by měla novela zákona pomoct rodičům lépe sladit pracovní a rodinný život. „A na nás je, abychom k tomu rodičům zajistili potřebné podmínky,“ vysvětluje mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Kateřina Procházková. „Vedle již fungujících částečných úvazků, mateřských školek a dětských skupin proto nyní chceme umožnit i vznik sousedských dětských skupin, čímž bychom paletu možností vedoucí ke sladění rodinného a pracovního života vhodně doplnili, “ vysvětluje Procházková.
Kraje mají výhrady k odpovědnosti i financím
Sousedské dětské skupiny by podle novely měly zřizovat jednotlivé kraje, které by také měly nést finanční náklady na jejich zavedení. V důvodové zprávě k návrhu zákona se píše, že úhrada přeneseného výkonu státní správy bude právě na krajských úřadech. A právě to se krajům nelíbí.
Moravskoslezský kraj podle své mluvčí Nikoly Birklenové má z těchto zvýšených výdajů obavy. Moravskoslezskému kraji, stejně jako Olomouckému, Plzeňskému, Jihomoravskému nebo Karlovarskému, se nelíbí ani to, že by měly vydávat stanovisko k hygienickým požadavkům na prostory a provoz. „Považujeme za vhodné, aby si stát ponechal tuto agendu přímo u sebe a nepřenášel ji na orgán územního samosprávného celku,“ uvádí například Olomoucký kraj prostřednictvím své mluvčí Aleny Minxové.
Podle mluvčí Jarmily Iváskové například Karlovarský kraj zastává názor, že by sousedské skupiny měly řešit samy obce. V připomínkovém řízení k novele zákona se objevuje i kritika toho, že z návrhu není jasné, jaké daňové úhrady budou odvádět pečující osoby, ani to, jestli v domácnosti s hlídanými dětmi bude moct být v té chvíli i další člen rodiny pečujícího.
Své výhrady k navrhované podobě sousedského hlídání má i Daniela Celerýnová, která novelu připomínkovala jako předsedkyně Asociace provozovatelů dětských skupin. Té vadí mimo jiné to, že novela neřeší jasně případy, kdy onemocní pečující nebo její dítě. „Promořování není novelou dobře ošetřeno. Když bude maminka nebo dítě nemocné, tak děti prostě ten den do hlídání nepřijdou, neexistuje k tomu žádná alternativa a to je špatně,“ vysvětluje Celerýnová.
Předmětem připomínek ze strany Asociace provozovatelů dětských skupin je i to, že sousedské dětské skupiny budou mít nižší příspěvek od státu než dětské skupiny. Ten má být ve výši 297 korun na dítě za den bez ohledu na jeho věk, jak potvrzuje také Freitas Lopesová z ministerstva práce a sociálních věcí. Novela mimo jiné počítá také s úhradou ze strany rodičů, o kterou budou moct pečující požádat, ta by měla být maximálně 4720 korun za dítě měsíčně. V sousedských dětských skupinách by podle novely měly být nejvýš čtyři děti, a to včetně vlastního dítěte pečujícího. Stravu by měl zajistit sám rodič.
Odborníci poukazují i na způsob výchovy
Novela se zabývá fungováním skupiny i po výchovné stránce. Podle Freitas Lopesové budou muset pečující osoby předložit potřebnou kvalifikaci a dál se vzdělávat. Přesto, jak podotýká Daniela Celerýnová, bude udržování kvality poskytované služby obtížnější. „Ve skupinách budou nejvíc děti do tří let, což je ten nejcitlivější věk,“ říká Celerýnová. „Bude pro ně potřeba odborník. Proto by bylo lepší, aby to prostředí výchovy nevytvářela pečující osoba sama. Já jsem třeba chtěla, aby měly sousedské skupiny jako partnera dětskou skupinu v okolí a z té mohly čerpat informace a podporu,“ vysvětluje.
Kraje se tak i přes několikaměsíční zpoždění do přípravy na otevření sousedských dětských skupin nehrnou, a to i přesto, že je v minulých dnech vyzvalo ministerstvo k větší spolupráci. Vyčkávají na finální podobu novely. Jediným krajem, který se tak na přípravě na otevření skupin aktivně podílí, je Vysočina. Tu už před časem vybralo ministerstvo jako testovací. Původně se na Vysočině mělo začít hlídat od léta, v současné době ale teprve teď vede pohovory s potenciálními pečujícími, jak potvrdila ČT Jitka Svatošová z kanceláře hejtmana.
