Alena Pondělíčková

Ve volbách do Evropského parlamentu letos kandidoval z prvního místa kandidátní listiny koalice SPOLU. Poslancem Evropského parlamentu byl zvolen podruhé, poprvé v roce 2019 z 15. místa díky preferenčním hlasům. V Evropském parlamentu patřil ke skupině Evropských konzervativců a reformistů, v roce 2021 kritizoval před evropskými poslanci Zelenou dohodu pro Evropu (European Green Deal).

Do Evropského parlamentu byla zvolena potřetí – tentokrát jako lídryně kandidátní listiny koalice STAČILO!, která sdružuje české levicové a vlastenecké strany, včetně nezávislých osobností. V Evropském parlamentu zasedala jako prozatímní poslankyně už v roce 2004 – reprezentovala Česko do doby, než se po vstupu země do EU ujali mandátu řádně zvolení europoslanci.

Na osm set podvedených fanoušků eviduje policie v souvislosti s právě skončeným mistrovstvím světa v hokeji. Desetinásobně víc falešných lístků nahlásili lidé v Praze – na policii se obrátili fanoušci s více než 730 falešnými vstupenkami. V Ostravě policie evidovala na 63 případů. Celková škoda se vyšplhala na necelé tři miliony korun. Dosud policie obvinila kvůli padělkům pět lidí.

Od začátku hokejového šampionátu eviduje pražská policie už bezmála 250 falešných vstupenek. Pro ČT to v pondělí potvrdila policejní mluvčí Eva Kropáčová. V Ostravě, kde český tým v základní skupině nehraje, řešila krajská policie o poznání méně případů – do pondělního rána přesně dvacet tři. Někteří lidé se podle policistů prokázali namnoženými lístky, někteří měli úplná falza.

Kvůli teplému a větrnému počasí stoupá nebezpeční požárů. Zapalovat ohně při tradičním pálení čarodějnic je možné, ale lidé musí sledovat vyhlášky krajů, radí vrchní komisař a mluvčí hasičů Martin Kavka. Určitě nelze zapalovat ohně padesát metrů od lesa nebo v místech, kde je suchá tráva. Pokud ale bude pálení čarodějnic organizované například radnicí, konat se může. Na bezpečnost pak dohlížejí dobrovolní hasiči.

O tom, jestli si budou těhotné ženy a další dospělí dál platit za vakcínu proti černému kašli, se rozhodne nejdřív v červnu. Národní imunizační komise (NIKO) způsob úhrady totiž projedná až na svém řádném, dlouho naplánovaném zasedání šestého června, potvrdil ČT mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob. Původně se podle resortu mělo mimořádné setkání NIKO, klíčového orgánu v oblasti očkování, konat kvůli zhoršující se epidemiologické situaci už v dubnu. Podle mluvčího Jakoba rozhodnutí nesvolat NIKO v tomto mimořádném termínu učinila hlavní hygienička a předsedkyně NIKO Pavla Svrčinová.

Za týden přibylo 1100 nových případů černého kašle, jde letos o druhý nejvyšší týdenní nárůst. Celkem lékaři od začátku roku evidují 6397 nakažených, informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ). Podle údajů ze zdravotnických ročenek bylo více případů na českém území jen v roce 1959, tedy rok po zahájení povinného očkování.

I přes zákaz HHC Češi dál výrobky s návykovými látkami konzumují i prodávají. Národní protidrogová centrála v současnosti eviduje 72 případů, které s přechováváním nebo distribucí takových výrobků souvisí. Zákaz prodeje výrobků s HHC, HHC-O a THCP v Česku platí od 6. března. Pachatelům hrozí několikatisícová pokuta i vězení. Část mladistvých podle zjištění ČT i během března skončila kvůli předávkování na jednotkách intenzivní péče.

Očkování proti černému kašli, které se v Česku dostává povinně v kojeneckém věku, nechrání lidi celoživotně. Odborníci proto doporučují nechat se během života aspoň jednou přeočkovat. Ročně tak podle dat společnosti Avenier učiní až třicet tisíc dospělých. Vakcína je vyjde na zhruba tisíc korun. Černý kašel je celorepublikově na vzestupu, nejvíce nakažených je v současnosti v Jihočeském kraji. Celkem se podle dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v Česku s černým kašlem léčí přes 1200 lidí.

Některé střední školy letos upustí od vlastního kola přijímaček. Kromě oslovených škol to ČT potvrdila i předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová. Důvodů má být vícero – například snadnější organizace celého přijímacího řízení nebo snaha vyhnout se odvoláním. Spolehnou se tak na jednotné přijímací zkoušky. Odborníci na vzdělání rušení školních částí nefandí. Bez nich prý nemají instituce šanci poznat skutečnou motivaci žáků ani jejich schopnosti.

Sedmdesát procent celiaků a lidí s alergií na lepek se nestravuje ve školních nebo firemních jídelnách. Jako nejčastější důvod uvádějí obavu z toho, že jídlo bude obsahovat lepek, nebo neochotu personálu poskytnout informace o složení potravin. Ukázal to průzkum neziskového projektu Mňambezlepku.cz. Tři čtvrtiny respondentů by přitom „venku“ jíst chtěly. Prosincového průzkumu se ve spolupráci s Bravo Consulting zúčastnilo přes šestnáct set lidí na bezlepkové dietě žijících v Česku.

Kvůli nákaze RS viry končí v nemocnicích stovky dětí. Podle zjištění České televize jich bylo v roce 2022 hospitalizováno skor patnáct set. Nejčastěji šlo o kojence a nejmenší děti. Ukazují to poslední dostupná data, která ČT poskytl Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS). Nákaza RS viry má u dětské populace horší průběh od vypuknutí pandemie covidu-19. Viry nejčastěji způsobují respirační potíže, záněty dolních cest dýchacích nebo taky zápaly plic. Česko proto jedná o zavedení dobrovolné vakcíny také pro děti, v současnosti lze očkovat seniory a těhotné ženy.

O nové vakcíny proti covidu určené pro ty nejmenší není v Česku zájem. Do konce roku 2023 dostalo očkování pouhých 56 dětí, sdělilo ministerstvo zdravotnictví. Resort přitom v listopadu zajistil vakcíny Comirnaty od společnosti Pfizer pro celkem 1600 dětí, především pro ty chronicky nemocné. Jak ale zjistila Česká televize, ani rodiče takových pacientů o ně nejeví zájem. Lékaři jim navíc doporučují raději očkování proti chřipce.

Česko v uplynulém roce zaznamenalo nejvíc případů spály za posledních deset let. Podobným tempem přibylo i nakažených svrabem nebo legionelózou. Vyplývá to z dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Podle statistik přibylo i případů záškrtu a černého kašle.

Systém pro ochranu oznamovatelů, takzvaných whistleblowerů, musí mít od pátku i firmy s více než 50 zaměstnanci. Doposud se povinnost týkala jen velkých firem s 250 a více lidmi. Ne všem menším podnikům se ale podle odhadů Asociace malých a středních podniků (AMSP) podařilo novinku včas zprovoznit. Bez systému tak podle ní teď může být i polovina menších firem.

Lidé v Česku si od příštího roku většinou výrazně připlatí za vodu. Vodárny od 1. ledna zvýší svoje ceny zhruba o jedenáct procent, někde ale až o čtvrtinu – to se týká třeba obyvatel Kladna nebo Mělníku. Do cen se podle odborníků promítají zvýšené náklady, jako jsou energie nebo stavební práce, ale také odložené opravy infrastruktury z minulého roku. Vliv na cenu má také zvýšení daně z letošních deseti na dvanáct procent. Na některých místech lidé zaplatí za dodávku a vyčištění metru krychlového vody jen pár korun navíc, třeba ve Znojmě necelé tři. V Českých Budějovicích pak dokonce nezdraží voda vůbec.

Ne všechny vánoční stromky v květináči budou schopné vrátit se po svátcích do přírody. Šanci aklimatizovat se zpět na venkovní prostředí mají podle odborníků jen ty, které se v květináčích pěstovaly delší dobu. Víc je ale podle nich těch, které ve vytopeném bytě přežijí jen pár dní. Některé nemusejí vydržet ani do Vánoc, což může zákazníky nemile překvapit. Před koupí tak odborníci doporučují zkontrolovat stromku kořeny.

Tisíce hnízd jiřiček ročně podle ornitologů shodí Češi ze svých domů. Nejčastěji se to děje při zateplování a dalších rekonstrukcích – zejména na podzim, kdy jsou hnízda prázdná a na domech se před zimou dohání řada oprav. Likvidace hnízd bez povolení je v rozporu se zákony, úřady ale oficiální žádosti téměř nedostávají. Chráněné jiřičky si svá hnízda často staví pod římsami domů, pod balkony nebo střechami.

První sousedské dětské skupiny by mohly otevřít pravděpodobně na jaře příštího roku. Počítá s tím minimálně ministerstvo práce a sociálních věcí. Novela by měla umožnit hlídání malého počtu dětí jen na sousedské úrovni. Kraje ale návrh kritizují – vadí jim finanční náklady na zřizování skupin, odmítají i odpovědnost za kontrolu hygienických podmínek v domácnostech, ve kterých budou skupiny fungovat. I proto s přípravou na jejich otevření raději vyčkávají. Jediným krajem, který už teď vybírá kandidáty na pozici pečujících, je Vysočina.

Počty adoptovaných hrobů známých osobností v poslední době stále rostou. V Praze, kde je takových hrobů nejvíc, adoptovali lidé za deset let více než tři sta hrobů z možných pěti set. České televizi to potvrdily Hřbitovy a pohřební služby Praha (HPSP). Projekty adopce ale fungují i v jiných městech a malých obcích. Kromě soukromých dárců opravují hroby významných lidí za peníze od svých úřadů i samotné hřbitovy. Třeba v Praze by ale potřebovaly na nutné opravy od magistrátu až desetkrát víc peněz.

Roste zájem o respirátory a covidové testy. České televizi to potvrdily oslovené lékárny a e-shopy se zdravotnickými potřebami. Prodeje se tak oproti předchozímu měsíci na řadě míst zdvojnásobily. Například obchodníci, kteří tyto pomůcky dodávají do zdravotnických a sociálních zařízení, pak hlásí téměř dvacetinásobný nárůst prodejů. Kromě respirátorů a covidových testů ale roste zájem i o ty kombinované, které dokáží odhalit také chřipku. Důvodem je chladnější počasí a s ním spojená respirační onemocnění.

Svateb v Česku ubývá. Oproti loňské svatební sezóně, která trvá od května do září, hlásí matriky v Česku pokles počtu svatebních obřadů až o dvacet pět procent. České televizi to sdělily oslovené matriční úřady. Trend potvrzují i poslední dostupná data Českého statistického úřadu (ČSÚ). Podle demografů už pro mladé lidi není vstup do manželství dostatečně atraktivní, zároveň nechtějí investovat do oslavy. Oslovení svatební dodavatelé se také shodují, že páry letos odkládaly svatby i kvůli všeobecnému zdražování.

Na začátku školního roku vzrostla poptávka po paních na hlídání. Nejoblíbenější jsou ty, kterým děti můžou říkat „babi“. Největší zájem o jejich služby je ve velkých městech. Jak České televizi potvrdili oslovení zprostředkovatelé hlídacích služeb, poptávka po chůvách v důchodovém věku ale převyšuje nabídku. Rodin, které jsou ochotné za pomoc s malými dětmi platit, podle nich výrazně přibylo.

Některé základní školy a gymnázia podle ministerstva školství nesprávně využívají peníze na nákup pokročilých digitálních pomůcek. Mezi ty patří třeba virtuální realita, 3D tiskárny nebo umělá inteligence. Podle prezidenta Asociace ředitelů základních škol Luboše Zajíce ale školám schází běžná výpočetní technika, jako jsou tablety nebo notebooky. Na nákup „high-tech“ pomůcek loni ministerstvo mezi školy rozdělilo 716 milionů korun. Při nesprávném využití jim přitom hrozí, že budou muset část peněz vrátit.