Česko v uplynulém roce zaznamenalo nejvíc případů spály za posledních deset let. Podobným tempem přibylo i nakažených svrabem nebo legionelózou. Vyplývá to z dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Podle statistik přibylo i případů záškrtu a černého kašle.
V Česku se loni rekordně šířila spála. Přibyla i legionářská nemoc a svrab
Zatímco ještě před dvěma lety onemocnělo spálou 1150 lidí, vloni už to bylo téměř sedm tisíc. „Nárůst spály byl pozorovaný ke konci roku 2022 a bylo to poprvé, kdy byl zaznamenán vrchol mimo obvyklé období,“ říká epidemioložka Kateřina Fabiánová. Dramatický nárůst případů odborníci připisují, podobně jako u jiných infekcí, nepromořenosti populace z pandemických let – méně trénovaná imunita je náchylnější k dříve potlačeným infekcím.
Zvýšený výskyt spály, způsobené streptokokem skupiny A, hlásí v současné době i další evropské země. Nejúčinnějším antibiotikem u těchto nákaz je stále penicilin. SZÚ očekává, že s poklesem výskytu virových infekcí klesne postupně i počet onemocnění vyvolaných daným streptokokem, tedy i spálové angíny.
Legionele nahrává šetření
Další infekční nemocí, která byla v roce 2023 rekordní, byla legionelóza, tedy legionářská nemoc. Její příznaky se v mnohém podobají respiračním onemocněním – jsou to horečka, kašel, dušnost nebo bolesti svalů. Počty případů stoupají od roku 2014, minulý rok postihla tato nemoc rekordních 340 lidí.
Bakterie, která nemoc způsobuje, se nejlépe šíří vodou ve vodovodech. Podle odborníků tak současná situace, kdy domácnosti často šetří na energiích, včetně ohřevu vody, riziku nákazy nahrává.
„Pokud je teplota teplé vody udržována pod 45 °C, ve vodě významně narůstá riziko množení bakterií,“ vysvětluje Fabiánová. „Teplota vody v jakémkoli typu zásobníku by se měla ideálně pohybovat kolem 50 až 60 °C, s možností přihřátí nad 70 °C, při které bakterie legionela hynou,“ dodává Fabiánová. Problematická je podle epidemioložky i malá cirkulace vody v potrubí. Značná část populace má ale podle odbornice vůči legionelám protilátky.
Proti svrabu hygienou
Oproti legionářské nemoci je ale například svrab, u kterého lékaři také vloni zaznamenali rekordní počty případů, vysoce infekční onemocnění. Minulý rok se jím v meziročním srovnání nakazil téměř dvojnásobek lidí.
Možných příčin je podle epidemioložky víc – pokles imunity, přelidňování, masivní migrace i zvýšený turismus. Původce onemocnění, zákožka svrabová, navíc přežívá i mimo hostitele, třeba v prádle, a to až 3 dny, a člověku se může zavrtat pod kůži během dvou tří minut. „Nakazit svrabem se může kdokoli bez rozdílu věku či sociálního postavení,“ připomíná Fabiánová. Nejlepší prevencí je podle ní dostatečná hygiena a včasný zásah lékaře.
Pozor na černý kašel
Po dvou letech útlumu se pak v Česku stejně jako v dalších koutech Evropy masivněji objevil černý kašel. Zatímco v roce 2021 se mezi Čechy objevilo 51 případů, o rok později už jich bylo 96. V minulém roce pak počet nakažených skokově vzrostl na 494.
Podle dat SZÚ se černý kašel primárně šířil mezi neočkovanými dětmi, a to i ve školním věku. Očkování proti černému kašli přitom patří mezi povinné vakcíny. „Apeluji, aby se rodiče neváhali poradit s dětskými lékaři, pokud o očkování pochybují, a pokud možno dodržovali očkovací kalendář,“ zdůraznila v souvislosti s nárůstem případů ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková.
Vyšší počet případů hlásil, opět stejně jako v Evropě, minulý rok i záškrt. Naopak případů boreliózy a klíšťové encefalitidy v Česku v loňském roce ubylo. Covidem-19 pak vloni podle dat SZÚ onemocnělo 175 tisíc lidí.
