Dlouhý covid působí v těle změny, které brání lidem cvičit, tvrdí studie

Řada lidí s dlouhotrvajícími zdravotními komplikacemi v návaznosti na onemocnění covidem-19 se po cvičení cítí unavená a trpí bolestmi. Vědci tvrdí, že znají příčinu; na vině jsou podle něj biologické změny, jako je vážné poškození svalů, mitochondriální problémy a přítomnost mikrotrombů v těle, které takzvaný dlouhý covid provázejí.

„Opravdu se potvrzuje, že v těle se při této nemoci děje něco špatného,“ uvedl autor studie Rob Wüst z amsterdamské univerzity Vrije pro britský deník Guardian. Předpokládá se, že jen ve Spojeném království trpí takzvaným dlouhým covidem asi dva miliony lidí a u mnoha z nich dochází ke zhoršení příznaků po dobu několika týdnů po jediném cvičení.

Studie publikovaná v odborném časopise Nature Communications zahrnovala 25 pacientů s dlouhým covidem, kteří uváděli, že po cvičení pociťují malátnost, a 21 lidí, kteří tuto nemoc také prodělali, ale plně se z ní zotavili. Žádný z účastníků nebyl s onemocněním hospitalizován, přičemž všichni byli předtím, než se nakazili, fit, zdraví a v produktivním věku.

Výzkum nemocných

Každý z účastníků strávil asi deset až patnáct minut na rotopedu a týden před i den po mu byly odebrány vzorky krve a provedena biopsie kosterního svalstva. Ačkoli mezi jednotlivými pacienty výzkumníci našli značné rozdíly, v průměru měli lidé s dlouhým covidem menší cvičební kapacitu než zdraví účastníci.

Když vědci analyzovali vzorky tkáně odebrané před cvičením, zjistili, že osoby s dlouhým covidem měly ve svalech větší podíl bílých vláken než zdraví účastníci. Tato vlákna obsahují méně struktur produkujících energii, takzvaných mitochondrií, a méně kapilár. Tým také zjistil známky toho, že mitochondrie u lidí s dlouhým covidem nepracují tak dobře jako u zdravých účastníků.

Tato zjištění částečně vysvětlují, proč mají lidé s dlouhým covidem horší schopnost cvičit, uvedl Wüst. Porovnání vzorků odebraných před a po jízdě na rotopedu odhalilo, že u osob s dlouhým covidem se po cvičení zhoršila funkce mitochondrií. Tito účastníci měli po cvičení mnohem více poškozených tkání a známek toho, že se tělo pokouší o opravy. „To může vysvětlovat například bolesti svalů, které tito pacienti po cvičení pociťují,“ řekl Wüst.

Nová zjištění podle něj zdůrazňují, že lidé s dlouhým covidem by neměli podstupovat intenzivní cvičení. „Poškozuje svaly, zhoršuje metabolismus a může vysvětlovat, proč cítíte svalovou bolest a únavu až několik týdnů po cvičení,“ dodal.

Mitochondriální dysfunkce může hrát roli v únavě, kterou někteří lidé s dlouhým covidem pociťují, uvedla Betty Ramanová z univerzity v Oxfordu, která se na studii nepodílela. „I když je pravděpodobné, že únava je spojena s těmito metabolickými abnormalitami, mohou hrát roli i další faktory, například přetrvávající zánět,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 41 mminutami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 23 hhodinami
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.