Dlouhý covid působí v těle změny, které brání lidem cvičit, tvrdí studie

Řada lidí s dlouhotrvajícími zdravotními komplikacemi v návaznosti na onemocnění covidem-19 se po cvičení cítí unavená a trpí bolestmi. Vědci tvrdí, že znají příčinu; na vině jsou podle něj biologické změny, jako je vážné poškození svalů, mitochondriální problémy a přítomnost mikrotrombů v těle, které takzvaný dlouhý covid provázejí.

„Opravdu se potvrzuje, že v těle se při této nemoci děje něco špatného,“ uvedl autor studie Rob Wüst z amsterdamské univerzity Vrije pro britský deník Guardian. Předpokládá se, že jen ve Spojeném království trpí takzvaným dlouhým covidem asi dva miliony lidí a u mnoha z nich dochází ke zhoršení příznaků po dobu několika týdnů po jediném cvičení.

Studie publikovaná v odborném časopise Nature Communications zahrnovala 25 pacientů s dlouhým covidem, kteří uváděli, že po cvičení pociťují malátnost, a 21 lidí, kteří tuto nemoc také prodělali, ale plně se z ní zotavili. Žádný z účastníků nebyl s onemocněním hospitalizován, přičemž všichni byli předtím, než se nakazili, fit, zdraví a v produktivním věku.

Výzkum nemocných

Každý z účastníků strávil asi deset až patnáct minut na rotopedu a týden před i den po mu byly odebrány vzorky krve a provedena biopsie kosterního svalstva. Ačkoli mezi jednotlivými pacienty výzkumníci našli značné rozdíly, v průměru měli lidé s dlouhým covidem menší cvičební kapacitu než zdraví účastníci.

Když vědci analyzovali vzorky tkáně odebrané před cvičením, zjistili, že osoby s dlouhým covidem měly ve svalech větší podíl bílých vláken než zdraví účastníci. Tato vlákna obsahují méně struktur produkujících energii, takzvaných mitochondrií, a méně kapilár. Tým také zjistil známky toho, že mitochondrie u lidí s dlouhým covidem nepracují tak dobře jako u zdravých účastníků.

Tato zjištění částečně vysvětlují, proč mají lidé s dlouhým covidem horší schopnost cvičit, uvedl Wüst. Porovnání vzorků odebraných před a po jízdě na rotopedu odhalilo, že u osob s dlouhým covidem se po cvičení zhoršila funkce mitochondrií. Tito účastníci měli po cvičení mnohem více poškozených tkání a známek toho, že se tělo pokouší o opravy. „To může vysvětlovat například bolesti svalů, které tito pacienti po cvičení pociťují,“ řekl Wüst.

Nová zjištění podle něj zdůrazňují, že lidé s dlouhým covidem by neměli podstupovat intenzivní cvičení. „Poškozuje svaly, zhoršuje metabolismus a může vysvětlovat, proč cítíte svalovou bolest a únavu až několik týdnů po cvičení,“ dodal.

Mitochondriální dysfunkce může hrát roli v únavě, kterou někteří lidé s dlouhým covidem pociťují, uvedla Betty Ramanová z univerzity v Oxfordu, která se na studii nepodílela. „I když je pravděpodobné, že únava je spojena s těmito metabolickými abnormalitami, mohou hrát roli i další faktory, například přetrvávající zánět,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
včera v 11:25

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...