Dlouhý covid působí v těle změny, které brání lidem cvičit, tvrdí studie

Řada lidí s dlouhotrvajícími zdravotními komplikacemi v návaznosti na onemocnění covidem-19 se po cvičení cítí unavená a trpí bolestmi. Vědci tvrdí, že znají příčinu; na vině jsou podle něj biologické změny, jako je vážné poškození svalů, mitochondriální problémy a přítomnost mikrotrombů v těle, které takzvaný dlouhý covid provázejí.

„Opravdu se potvrzuje, že v těle se při této nemoci děje něco špatného,“ uvedl autor studie Rob Wüst z amsterdamské univerzity Vrije pro britský deník Guardian. Předpokládá se, že jen ve Spojeném království trpí takzvaným dlouhým covidem asi dva miliony lidí a u mnoha z nich dochází ke zhoršení příznaků po dobu několika týdnů po jediném cvičení.

Studie publikovaná v odborném časopise Nature Communications zahrnovala 25 pacientů s dlouhým covidem, kteří uváděli, že po cvičení pociťují malátnost, a 21 lidí, kteří tuto nemoc také prodělali, ale plně se z ní zotavili. Žádný z účastníků nebyl s onemocněním hospitalizován, přičemž všichni byli předtím, než se nakazili, fit, zdraví a v produktivním věku.

Výzkum nemocných

Každý z účastníků strávil asi deset až patnáct minut na rotopedu a týden před i den po mu byly odebrány vzorky krve a provedena biopsie kosterního svalstva. Ačkoli mezi jednotlivými pacienty výzkumníci našli značné rozdíly, v průměru měli lidé s dlouhým covidem menší cvičební kapacitu než zdraví účastníci.

Když vědci analyzovali vzorky tkáně odebrané před cvičením, zjistili, že osoby s dlouhým covidem měly ve svalech větší podíl bílých vláken než zdraví účastníci. Tato vlákna obsahují méně struktur produkujících energii, takzvaných mitochondrií, a méně kapilár. Tým také zjistil známky toho, že mitochondrie u lidí s dlouhým covidem nepracují tak dobře jako u zdravých účastníků.

Tato zjištění částečně vysvětlují, proč mají lidé s dlouhým covidem horší schopnost cvičit, uvedl Wüst. Porovnání vzorků odebraných před a po jízdě na rotopedu odhalilo, že u osob s dlouhým covidem se po cvičení zhoršila funkce mitochondrií. Tito účastníci měli po cvičení mnohem více poškozených tkání a známek toho, že se tělo pokouší o opravy. „To může vysvětlovat například bolesti svalů, které tito pacienti po cvičení pociťují,“ řekl Wüst.

Nová zjištění podle něj zdůrazňují, že lidé s dlouhým covidem by neměli podstupovat intenzivní cvičení. „Poškozuje svaly, zhoršuje metabolismus a může vysvětlovat, proč cítíte svalovou bolest a únavu až několik týdnů po cvičení,“ dodal.

Mitochondriální dysfunkce může hrát roli v únavě, kterou někteří lidé s dlouhým covidem pociťují, uvedla Betty Ramanová z univerzity v Oxfordu, která se na studii nepodílela. „I když je pravděpodobné, že únava je spojena s těmito metabolickými abnormalitami, mohou hrát roli i další faktory, například přetrvávající zánět,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánovčera v 10:11

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...