Dlouhý covid po sobě zanechává jizvy. Projevuje se to v řadě orgánů, ukázal výzkum

U lidí žijících s dlouhým covidem, kteří byli kvůli těžkému průběhu nemoci hospitalizováni, je podle nové britské studie vyšší pravděpodobnost poškození některých vnitřních orgánů.

Vyšetření magnetickou rezonancí (MRI) odhalilo, že u těchto pacientů je třikrát vyšší pravděpodobnost výskytu některých abnormalit ve více orgánech, jako jsou plíce, mozek a ledviny. Vědci se domnívají, že to souvisí s vážností prodělaného covidu-19, a doufají, že studie pomůže najít účinnější prostředky k léčbě dlouhého covidu.

Studie zveřejněná v odborném časopise Lancet Respiratory Medicine zkoumala 259 pacientů, kteří byli kvůli covidu-19 hospitalizováni. Pět měsíců po jejich propuštění byly na snímcích MRI u těchto pacientů patrné významné rozdíly oproti skupině 52 lidí, kteří covid-19 nikdy neprodělali. Největší dopad byl pozorován na plicích, u nichž se na snímcích 14krát častěji objevily abnormality. U lidí, kteří prodělali těžký covid, se na snímcích MRI také třikrát častěji objevovaly abnormality v mozku a dvakrát častěji v ledvinách. Naopak významné změny na srdci a v játrech vědci nepozorovali.

Covid zanechává zranění

Betty Ramanová z Oxfordské univerzity, která se na studii podílela, uvedla, že u pacientů s dlouhým covidem je pravděpodobnější poškození některých orgánů. „Pět měsíců po propuštění z nemocnice po covidu jsme u těchto pacientů zjistili více abnormalit v plicích, mozku a ledvinách než u skupiny, která covid nikdy neměla,“ řekla a dodala, že roli v tom také hrál věk, závažnost onemocnění covidem i to, zda pacient měl v době nákazy i jiná onemocnění.

Zjištění jsou součástí širší studie, která se zabývá dlouhodobými dopady covidu-19 na osoby, které byly s nemocí hospitalizovány.

Vědci zjistili, že některé příznaky se shodují se známkami poškození orgánů, které odhalily snímky magnetické rezonance; například sevřený hrudník a kašel souvisel se změnami na plicích. Ne všechny příznaky, které se u osob žijících s dlouhým covidem vyskytovaly, však bylo možné přímo spojit s tím, co ukazovaly snímky MRI. Podle Ramanové byly abnormality ve více než jednom orgánu častěji odhaleny u lidí, kteří byli s covidem-19 hospitalizováni a po zotavení se z prvotní infekce se stále potýkali s psychickými a fyzickými problémy. Doplnila, že závěry studie poukazují na potřebu komplexní následné péče pro tyto pacienty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
před 14 hhodinami

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
včera v 14:30

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
včera v 11:29

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
včera v 08:04

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026

Vědci sledovali Hadí jeskyni v Ugandě. Epicentrum viru marburg navštěvují lidé

Virus marburg způsobuje jednu z nejobávanějších nemocí na světě. Její smrtnost je až 88 procent, velmi špatně se léčí a v podmínkách Afriky se poměrně dobře přenáší. Virus šíří kaloni, kteří se od lidí naštěstí drží dál, takže riziko nákazy není velké. Epidemiologové teď ale popsali nové riziko.
23. 4. 2026

FBI prověřuje, jestli smrti či zmizení desítky vědců nejsou propojené

Nejméně deset vědců, kteří se ve Spojených státech zabývali výzkumem jaderných technologií, letectví a vesmíru, v posledních letech zemřelo nebo zmizelo. Federální úřad pro vyšetřování (FBI) se začal zabývat možnou spojitostí mezi jednotlivými případy. Výbor Sněmovny reprezentantů pro dohled vedený republikány tento týden oznámil, že spustí vlastní vyšetřování zpráv o úmrtích a zmizeních těchto osob, jež měly přístup k citlivým vědeckým informacím, píše web stanice CNN.
23. 4. 2026
Načítání...