Dlouhý covid po sobě zanechává jizvy. Projevuje se to v řadě orgánů, ukázal výzkum

U lidí žijících s dlouhým covidem, kteří byli kvůli těžkému průběhu nemoci hospitalizováni, je podle nové britské studie vyšší pravděpodobnost poškození některých vnitřních orgánů.

Vyšetření magnetickou rezonancí (MRI) odhalilo, že u těchto pacientů je třikrát vyšší pravděpodobnost výskytu některých abnormalit ve více orgánech, jako jsou plíce, mozek a ledviny. Vědci se domnívají, že to souvisí s vážností prodělaného covidu-19, a doufají, že studie pomůže najít účinnější prostředky k léčbě dlouhého covidu.

Studie zveřejněná v odborném časopise Lancet Respiratory Medicine zkoumala 259 pacientů, kteří byli kvůli covidu-19 hospitalizováni. Pět měsíců po jejich propuštění byly na snímcích MRI u těchto pacientů patrné významné rozdíly oproti skupině 52 lidí, kteří covid-19 nikdy neprodělali. Největší dopad byl pozorován na plicích, u nichž se na snímcích 14krát častěji objevily abnormality. U lidí, kteří prodělali těžký covid, se na snímcích MRI také třikrát častěji objevovaly abnormality v mozku a dvakrát častěji v ledvinách. Naopak významné změny na srdci a v játrech vědci nepozorovali.

Covid zanechává zranění

Betty Ramanová z Oxfordské univerzity, která se na studii podílela, uvedla, že u pacientů s dlouhým covidem je pravděpodobnější poškození některých orgánů. „Pět měsíců po propuštění z nemocnice po covidu jsme u těchto pacientů zjistili více abnormalit v plicích, mozku a ledvinách než u skupiny, která covid nikdy neměla,“ řekla a dodala, že roli v tom také hrál věk, závažnost onemocnění covidem i to, zda pacient měl v době nákazy i jiná onemocnění.

Zjištění jsou součástí širší studie, která se zabývá dlouhodobými dopady covidu-19 na osoby, které byly s nemocí hospitalizovány.

Vědci zjistili, že některé příznaky se shodují se známkami poškození orgánů, které odhalily snímky magnetické rezonance; například sevřený hrudník a kašel souvisel se změnami na plicích. Ne všechny příznaky, které se u osob žijících s dlouhým covidem vyskytovaly, však bylo možné přímo spojit s tím, co ukazovaly snímky MRI. Podle Ramanové byly abnormality ve více než jednom orgánu častěji odhaleny u lidí, kteří byli s covidem-19 hospitalizováni a po zotavení se z prvotní infekce se stále potýkali s psychickými a fyzickými problémy. Doplnila, že závěry studie poukazují na potřebu komplexní následné péče pro tyto pacienty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 2 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 3 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 19 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 21 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
včera v 11:30

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
včera v 10:02

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
včera v 07:00

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...