Dlouhý covid po sobě zanechává jizvy. Projevuje se to v řadě orgánů, ukázal výzkum

U lidí žijících s dlouhým covidem, kteří byli kvůli těžkému průběhu nemoci hospitalizováni, je podle nové britské studie vyšší pravděpodobnost poškození některých vnitřních orgánů.

Vyšetření magnetickou rezonancí (MRI) odhalilo, že u těchto pacientů je třikrát vyšší pravděpodobnost výskytu některých abnormalit ve více orgánech, jako jsou plíce, mozek a ledviny. Vědci se domnívají, že to souvisí s vážností prodělaného covidu-19, a doufají, že studie pomůže najít účinnější prostředky k léčbě dlouhého covidu.

Studie zveřejněná v odborném časopise Lancet Respiratory Medicine zkoumala 259 pacientů, kteří byli kvůli covidu-19 hospitalizováni. Pět měsíců po jejich propuštění byly na snímcích MRI u těchto pacientů patrné významné rozdíly oproti skupině 52 lidí, kteří covid-19 nikdy neprodělali. Největší dopad byl pozorován na plicích, u nichž se na snímcích 14krát častěji objevily abnormality. U lidí, kteří prodělali těžký covid, se na snímcích MRI také třikrát častěji objevovaly abnormality v mozku a dvakrát častěji v ledvinách. Naopak významné změny na srdci a v játrech vědci nepozorovali.

Covid zanechává zranění

Betty Ramanová z Oxfordské univerzity, která se na studii podílela, uvedla, že u pacientů s dlouhým covidem je pravděpodobnější poškození některých orgánů. „Pět měsíců po propuštění z nemocnice po covidu jsme u těchto pacientů zjistili více abnormalit v plicích, mozku a ledvinách než u skupiny, která covid nikdy neměla,“ řekla a dodala, že roli v tom také hrál věk, závažnost onemocnění covidem i to, zda pacient měl v době nákazy i jiná onemocnění.

Zjištění jsou součástí širší studie, která se zabývá dlouhodobými dopady covidu-19 na osoby, které byly s nemocí hospitalizovány.

Vědci zjistili, že některé příznaky se shodují se známkami poškození orgánů, které odhalily snímky magnetické rezonance; například sevřený hrudník a kašel souvisel se změnami na plicích. Ne všechny příznaky, které se u osob žijících s dlouhým covidem vyskytovaly, však bylo možné přímo spojit s tím, co ukazovaly snímky MRI. Podle Ramanové byly abnormality ve více než jednom orgánu častěji odhaleny u lidí, kteří byli s covidem-19 hospitalizováni a po zotavení se z prvotní infekce se stále potýkali s psychickými a fyzickými problémy. Doplnila, že závěry studie poukazují na potřebu komplexní následné péče pro tyto pacienty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 23 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.