Covid -19

Státní zástupce poslal k soudu bývalou novinářku Janu Peterkovou. Viní ji ze šíření poplašné zprávy kvůli výroku, že po nástupu Petra Pavla na Hrad bude vyhlášen válečný stav a mobilizace. ČT to potvrdila obvodní státní zástupkyně pro Prahu 5 Hana Vrbová. Peterkové hrozí až pětileté vězení, protože za stejný trestný čin už byla pravomocně odsouzena. Žena vinu odmítá. Jde tak už o druhou obžalobu, které čelí. V prvním případě byla potrestaná za výroky z doby koronavirové pandemie.

Od počátku koronavirové pandemie lékaři varovali, že by si nastávající matky měly dávat pozor na to, aby se nenakazily virem SARS-CoV-2. Obávali se vlivu této nemoci na zdraví nejen rodiček, ale i jejich potomků. Další výzkumy tyto obavy potvrdily, a to ve více oblastech. Nový výzkum nyní popsal další problém.

Vědci stále řeší, která z opatření proti covidové pandemii byla smysluplná, která měla být ostřejší – a která byla naopak spíše kontraproduktivní. Nyní vytvořili model využívající informace o stovkách čínských měst a popsali na něm, co opravdu zabíralo proti šíření viru SARS-CoV-2.

Kdyby Britové v létě roku 2022 byli dostatečně očkovaní proti covidu i posilovacími dávkami, mohli zabránit nejméně sedmi tisícům hospitalizací a úmrtí na tuto nakažlivou nemoc. Ukázala to rozsáhlá analýza, která vyšla v odborném žurnálu The Lancet.

Nemoc covid-19 dnes mnozí lidé berou skoro jako rutinní nepříjemnost podobnou chřipce a jiným sezonním nákazám. Čtyři roky po prvních zprávách o novém respiračním onemocnění jsou však jeho trvalejší dopady, známé jako "dlouhý covid", stále záhadou pro lékaře i pacienty, napsal deník The Washington Post (WP).

Řada lidí s dlouhotrvajícími zdravotními komplikacemi v návaznosti na onemocnění covidem-19 se po cvičení cítí unavená a trpí bolestmi. Vědci tvrdí, že znají příčinu; na vině jsou podle něj biologické změny, jako je vážné poškození svalů, mitochondriální problémy a přítomnost mikrotrombů v těle, které takzvaný dlouhý covid provázejí.

Vědci popsali, že některé potraviny a nápoje bohaté na takzvané polyfenoly mohou posilovat imunitní reakci lidského těla proti viru SARS-CoV-2. Tyto látky se nacházejí například v kávě.

Novou ředitelkou pražské hygienické stanice by měla být od 1. ledna příštího roku Zdeňka Shumová. Na jednání pražských zastupitelů to řekla končící šéfka hygieny Zdeňka Jágrová. Ministerstvo zdravotnictví zatím výběr oficiálně nepotvrdilo. Jágrová byla také hostem Interview ČT24, kde hovořila například o problémech s trasováním kontaktů nakažených nebo o spolupráci s ministry zdravotnictví.

Když začala před necelými dvěma lety pandemie covidu-19, varovala řada expertů na duševní zdraví, že krize povede ke znatelnému nárůstu počtů sebevražd. Nic takového se ale nepotvrdilo, v řadě zemí dokonce počet sebevražd poklesl. Vědci nyní zkoumají, jak je to možné –⁠ a podle jedné z hypotéz nákaza a uzávěra vedly k udržitelnějšími životnímu stylu, který ve svém důsledku suicidalitu omezil.

První laboratorní pokusy ukazují, že by se proti viru SARS-CoV-2 dala použít biotechnologie CRISPR – tedy takzvané genetické nůžky. Podle studie v odborném časopise Nature Communications by se tímto způsobem dalo zabránit viru v množení.

Stavebníkům silnic začíná chybět materiál, hlavně ocel, kamenivo, dochází i tepelná izolace, minerální i polystyren, a vše navíc výrazně zdražuje. Může za to koronavirová krize nebo také požár velké holandské továrny na plasty. Ceny zakázek zatím nerostou, ale podle investorů i dodavatelských firem se zvýší.

Lidská společnost není stádo hospodářského dobytka, a skupinová imunita proto nemůže fungovat. V rozhovoru pro švýcarský web Republik to prohlásil uznávaný německý virolog Christian Drosten, podle něhož tak covid-19 dostanou všichni, kdo ho ještě neměli nebo nejsou očkovaní.

Vznikla první vylepšená vakcína proti znepokojivým variantám koronaviru, které se objevily v Jihoafrické republice a Brazílii. Její autor, americká společnost Moderna, oznámil, že očkování bez problémů všechny tyto varianty v laboratorním prostředí ničí.

Navzdory své rozlehlé geografické rozloze a nehostinnému podnebí se Aljaška řadí mezi jeden z prvních amerických států, které dostaly do distribuce vakcínu proti onemocnění covid-19. Významnou úlohu v rozvozu vakcíny ale sehrálo místní „domorodé“ obyvatelstvo, které je na zdejší drsné podmínky zvyklé. Od začátku dubna obdrželo více než 42 procent všech obyvatel Aljašky ve věku nad šestnáct let alespoň první dávku vakcíny. Distribuci do jednotlivých lokalit zajistila letadla a psí spřežení.

Ve Zlínském kraji začali mezi praktické lékaře rozvážet vakcínu proti covidu-19 od firmy AstraZeneca. V tomto týdnu by tak praktici ve svých ordinacích měli zahájit očkování seniorů starších osmdesáti let. Naopak Kraj Vysočina tuto vakcínu po konzultaci s ministerstvem zdravotnictví zatím lékařům nedistribuuje, ale hledá jiné využití.

Frýdek-Místek chce vybudovat očkovací centrum. Jednou z variant, kde by mohlo vzniknout, je tamní sportovní hala. Očkovat by se v něm mohlo začít během jara, kapacita by měla být mezi sedmi sty až tisícem očkovaných denně. Proti jsou ale rodiče mladých frýdecko-místeckých hokejistů, kteří za normálního stavu v hale trénují.

Nemocnice jsou na hranici kapacity lůžkové i personální. Ta chebská v neděli a pondělí musela převézt 14 pacientů jinam. Janské Lázně zase pomohou s péčí nemocných z Trutnova. Ruší se plánované neakutní operace, zdravotnický personál doplňují studenti, medici, vojáci a například v Brně i policisté.

Kvůli dopadům covidu a úpravám daňového balíčku přijdou sportovní kluby v Ostravě o 25 milionů korun. Vedení krajského města omezí dotace do sportu a tělovýchovy až o dvacet procent. Kluby nyní zvažují, kde budou škrtat. V některých případech se dokonce loučí s klíčovými hráči. Šetřit budou i velké kluby jako fotbalový Baník nebo hokejové Vítkovice.

Navzdory pandemii, která omezuje i kulturu, chystají zahraniční galerie a muzea výstavy, o nichž se mluví jako o „očekávaných“. Takovou je třeba retrospektiva americké umělkyně Georgie O'Keeffeové nebo výstava o cestovatelské vášni renesančního malíře Albrechta Dürera. Plánované expozice, které by byla škoda minout, vybral magazín The Art Newspaper.

Pacientů s covidem-19 v nemocnicích ve Zlínském kraji opět přibylo. V pondělí je jich ve čtyřech krajských nemocnicích čtyři sta. Některé nemocnice jsou opět na hraně kapacit. Ve zlínské a uherskohradišťské nemocnici se zdravotníci připravují na možné otevření další covidové stanice.

Koledníci na začátku ledna během Tříkrálové sbírky tentokrát do terénu nevyrazí. Charita ČR rozhodla o tom, že po dobu trvání pátého stupně epidemického systému PES se bude sbírka odehrávat pouze virtuálně, důvodem je současná situace kolem pandemie koronaviru. V olomoucké arcidiecézi, kde sbírka v roce 2000 vznikla, do terénu koledníci nevyrazí ani v případě, že by se index rizika snížil. Rozhodlo o tom vedení Arcidiecézní charity Olomouc.

Nákaza koronavirem se poprvé potvrdila v Antarktidě. Na chilské výzkumné stanici na západě nejizolovanějšího kontinentu světa se koronavirus prokázal u 36 lidí. Šestadvacet z nich přitom tvoří příslušníci chilské armády, zatímco ostatní jsou civilní zaměstnanci údržby. Informovala o tom britská televize Sky News. Počet lidí v Antarktidě se mění v průběhu roku. V zimě jich tam je kolem tisíce, v létě zhruba 5 tisíc.

Rizikové skóre v protiepidemickém systému PES je ve Zlínském kraji 81, odpovídá to pátému, nejvyššímu stupni. Pacientů s covidem v nemocnicích tam začalo opět přibývat minulý týden. Krajské nemocnice proto zastavily transformaci covidových lůžek zpět na necovidová a v nejbližší době neplánují další rušení covidových stanic. Ve Zlínském a Královéhradeckém kraji je skóre nejvyšší v zemi.

Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na světové lídry, aby ve svých zemích vyhlásili stav klimatické nouze a pomohli tak urychlit kroky, které by zabránily katastrofálním důsledkům globálního oteplování. Na virtuálním klimatickém summitu, který pořádá Velká Británie, vystoupil mimo jiné čínský prezident Si Ťin-pching, který ohlásil závazek snížit do roku 2030 emise oxidu uhličitého v poměru k HDP o 65 procent oproti roku 2005. Zvolený americký prezident Joe Biden potvrdil, že se USA v lednu opět připojí k pařížské dohodě o klimatu.