Když začala před necelými dvěma lety pandemie covidu-19, varovala řada expertů na duševní zdraví, že krize povede ke znatelnému nárůstu počtů sebevražd. Nic takového se ale nepotvrdilo, v řadě zemí dokonce počet sebevražd poklesl. Vědci nyní zkoumají, jak je to možné – a podle jedné z hypotéz nákaza a uzávěra vedly k udržitelnějšími životnímu stylu, který ve svém důsledku suicidalitu omezil.
Pandemie překvapila experty, počty sebevražd nerostou. Útlum mohl pomoct
Údaje zveřejněné americkým Centrem pro kontrolu a prevenci nemocí naznačují, že za celý rok 2020, kdy v zemi platila většina lockdownových opatření, umíraly statisíce lidí a extrémním způsobem propadla ekonomika, klesl počet sebevražd o tři procenta.
Také v České republice v loňském roce meziročně sebevražd výrazně nepřibylo. Podle údajů Českého statistického úřadu byla vloni sebevražda jako příčina úmrtí určena u 1224 případů smrti, což je o 33 případů více než v roce 2019. Odborníci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) nicméně poznamenávají, že se dopady pandemie mohou projevit později.
Analýza zaměřená na míru sebevražednosti v počáteční fázi pandemie ve 21 zemích publikovaná v časopise Lancet Psychiatry sice v porovnání s dlouhodobým průměrem významný nárůst míry sebevražednosti neukázala, „odborná komunita však upozorňuje na možné zhoršení v důsledku dlouhodobého vývoje stavu duševního zdraví a ekonomických dopadů pandemie a v této souvislosti i na potřebu aktivního předcházení sebevraždám,“ poznamenává výzkumný pracovník NUDZ Alexandr Kasal.
Každé sté úmrtí se děje vlastní rukou
Podle odhadů Světové zdravotnické organizace je sebevražda globálně příčinou jednoho ze sta úmrtí a tento poměr platí i pro Česko. Odborníci též odhadují, že na každou dokonanou sebevraždu připadá až dvacet pokusů.
V tuzemsku loni mírně přibylo sebevražd mezi muži, naopak u žen jejich počet poklesl. „Stále jde v průměru o více než tři úmrtí denně, kdy jasně vnímáme vysokou potřebu preventivní akce,“ dodal Kasal. Podle něj se v souvislosti s pandemií covidu-19 minulý rok světová i česká populace musela potýkat s mnoha jevy, jako jsou sociální izolace, finanční stres, ztráta zaměstnání či nárůst duševních onemocnění, což jsou rizikové faktory sebevražednosti.
Přesto bylo sebevražd mnohem méně, než řada expertů očekávala – a ačkoliv se to může zdát neintuitivní, počet sebevražd má tendenci klesat právě v době rozsáhlých veřejných krizí. „To může zahrnovat cokoliv od teroristických útoků a válek až po přírodní katastrofy. Zatím není zcela jasné, proč tomu tak je, ale jedním z hlavních vysvětlení je, že lidé se v neklidných dobách chtějí spojit,“ uvedl psycholog Craig Bryan pro odborný web STAT News.
Upozorňuje na to, že hodně pomáhala i média – ta informovala o pozitivních drobných příbězích, o každém drobném vítězství ve válce proti neviditelnému nepříteli.
Některé pandemické změny zmírnily stres
Odborníci se obávali, že další zátěží budou i rostoucí nezaměstnanost a finanční nejistota. To se sice opravdu stalo, ale změny související s pandemií mohly podle Bryana ve skutečnosti stresory velké části populace snížit – zejména u těch, kteří se už potýkali s problémy s duševním zdravím.
„Děti už nebyly ve škole se svými tyrany. Zaměstnanci už nebyli nuceni pracovat vedle toxických kolegů. Lidé, kteří nenáviděli svou práci, měli najednou důvod přestat pracovat. I když to způsobilo náročnou finanční situaci, pro mnohé to mohlo být výhodnější,“ tvrdí psycholog.
Lidé, kteří nemohli chodit do práce, začali trávit více času doma, obvykle s ostatními členy rodiny nebo přáteli. Díky tomu, že měli více času na domácnost, začali někteří zdravěji jíst, víc cvičit a trávit více času se svými blízkými. Takové změny životního stylu jsou ochrannými faktory proti sebevraždě.
A také, zdůrazňuje Bran, trávení více času doma mohlo ztížit pokus o sebevraždu. Drtivá většina sebevražd se totiž odehraje sice doma, ale beze svědků – a to bylo v době, kdy byly celé rodiny zavřené doma, mnohdy dost těžké.