Česká televize přinesla další díl speciálního vysílání Země v nouzi. Jeho cílem bylo pomoci a poradit, jak zvládnout současnou vlnu pandemie covidu-19. Pozvání přijali pediatrička Markéta Bloomfield, praktická lékařka Ludmila Bezdíčková, intenzivista Jiří Sagan, lékárník Petr Horák, genetik Jan Pačes a pneumolog Michal Kopecký.
Českou republiku i většinu Evropy zasáhla nová vlna pandemie covidu-19. Tentokrát za ni může varianta delta, která je nakažlivější a mnohem nebezpečnější než kmeny, se kterými má kontinent už zkušenost.
Řada nemocnic omezuje péči, přicházejí nová opatření proti šíření viru, lidé znovu musí omezovat své chování i kontakty – a to všechno v době, kdy se pomalu blíží Vánoce. Že je situace vážná, potvrdil i intenzivista Jiří Sagan z FN Ostrava. „Většina zdravotního personálu je teď očkovaná nebo nemoc prodělala, lidí je teď dost. Některá oddělení se ale musí uzavírat nebo měnit jejich provoz. Pokud bychom chtěli zachovat péči jak pro pacienty covidové, tak i ty necovidové, museli bychom asi sáhnout po pomoci odjinud - buď po vojácích nebo pomoci ze zahraničí.“
Jak se léčí covid
Výrazně podle něj nyní lékařům pomáhá to, že jsou i pacienti z významné části dnes očkovaní. „Očkování pozitivně ovlivnilo těžký průběh starších pacientů,“ řekl Sagan. Co se týká léčby, tak je podle něj stále zásadní kyslík. „Bez něj bychom my lidé nemohli fungovat. Hodně jsme si slibovali od remdesiviru, ale ten se musí podat na začátku léčby, jinak tak dobře nefunguje,“ upozornil lékař.
Používají se i kortikoidy, které se podle něj ukázaly velmi účinnými v tom, že umí zbrzdit přehnanou imunitní reakci organismu. Lékaři používají i velké množství dalších léčiv, která pomáhají proti dalším problémům a nemocem, které se mnohdy na covid nabalí.
Naopak neúčinným je podle Sagana ivermektin. „Z mého pohledu a z pohledu odborných společností i medicíny založené na důkazech, je to lék, který nepřináší pro pacienta žádný benefit. Nikdy jsme ivermektin nepodávali a doufám že ani nebudeme,“ dodal. Podobný názor má i Petr Horák, vedoucí lékárník FN Motol. „Zkoumala se řada léků, podobně jako ivermektin, například azitromycin, ale všechny ty naděje se ukázaly jako liché,“ uvedl.
Žádný z používaných léků není podle zkušeností lékařů univerzální - u všech velmi záleží na tom, v jaké fázi nemoci se pacientovi podá. Například kortikoidy se podávají v pozdějších fází péče, remdesivir a monoklonální zase naopak na začátku. Proto také některé léky jen těžko může předepisovat třeba obvodní lékař.
Monoklonální protilátky jsou nová účinná zbraň
Při této covidové vlně se lékaři mohou opřít i o lék, který v minulých vlnách neměli k dispozici vůbec nebo v nedostatečném množství. Jde o takzvané monoklonální protilátky, tedy směs protilátek, které obalí virus a zabrání mu tak, aby se mohl šířit dál. To ale znamená, že se dají využít jen na začátku léčby, kdy se virus teprve začíná šířit tělem. Tento způsob léčby byl využitý například při záchraně života amerického prezidenta Donalda Trumpa, v současné době ho může využít i český pacient.
Musí splnit ale několik kritérií, například věk nad 65 let, anebo musí mít nějakou rizikovou diagnózu - o jejich podání ale vždy rozhoduje obvodní lékař, jehož by měl nemocný člověk kontaktovat. Podle Petra Horáka se v současné době tyto léky využívají velmi intenzivně a bude zapotřebí jejich zásoby doplňovat. Ta potvrzují i aktuální informace:
Dalším omezením je, že se tyto účinné protilátky, o něž je velký zájem, se dají aplikovat jen v aplikačních centrech, jichž je v současné době asi stovka. A nakonec je omezením jejich vysoká cena: jedna dávka stojí kolem 30 tisíc korun, dalších asi pět tisíc je zapotřebí započítat za aplikaci.
Podívejte se na starší díly pořadu Země v nouzi:
