Autoři studie zjistili u 37 procent ze 270 tisíc lidí nejméně jeden příznak dlouhého covidu v době tři až šest měsíců od nákazy. Mnoho lidí přitom podle vědců trpí více symptomy zároveň. Do výzkumu zařadili převážně Američany, kteří se z nemoci covid-19 zotavili.
Přetrvávající příznaky jsou podle autorů studie častější u pacientů, kteří byli po nákaze koronavirem hospitalizovaní, a nepatrně více u žen. Lidé, kteří za sebou mají pobyt v nemocnici, častěji trpí kognitivními problémy, jako je „mozková mlha“ a únava, ve srovnání s těmi, kteří nemoc prodělali doma. U lidí, kteří nevyžadovali odbornou péči, jsou častější bolesti hlavy.
Kromě toho je větší pravděpodobnost kognitivních problémů a dýchacích obtíží po covidu-19 u starších osob a mužů. Ženy po onemocnění častěji trpí na bolesti hlavy, žaludeční potíže, úzkosti a deprese.
„Musíme identifikovat mechanismy, které stojí za různými symptomy a ovlivňují přeživší. Tyto informace jsou zásadní, pokud máme předcházet zdravotním důsledkům nemoci nebo je účinně léčit,“ řekl agentuře Reuters hlavní autor studie Paul Harrison z Oxfordské univerzity.
Studie také zkoumala dlouhodobé příznaky u lidí, kteří se zotavili z chřipky. Její autoři zjistili, že mohou rovněž trpět symptomy i dlouhou dobu po prokázání infekce, ovšem v mnohem menší míře než lidé, kteří prodělali covid-19. U těch jsou přetrvávající příznaky o asi padesát procent častější.
Komu hrozí dlouhý covid
Výsledky britské studie jsou důležité především díky rozsahu výzkumu. Vědci jimi v podstatě potvrdili starší studie, které dospěly k podobným zjištěním.
Ukázalo se například, že ženy trpěly dlouhodobými (tedy trvajícími déle než jeden měsíc) příznaky covidu až dvakrát častěji než muži; toto ale platilo jen u lidí ve věku do šedesáti let, potom se rizikovost obou skupin v podstatě srovnala.
Právě věk byl dalším z nejdůležitějších faktorů, které měly podstatný dopad na dlouhodobost problémů s touto nemocí. Přibližně dvaadvacet procent lidí ve věku nad sedmdesát let jimi trpělo po dobu čtyř týdnů nebo déle, přitom u lidí ve věku 18 až 49 let to bylo „jen“ asi deset procent osob.
Podle vědců se zdá, že u žen ve věkové kategorii mezi padesáti a šedesáti lety se všechny rizikové faktory kombinují, proto je u této skupiny „dlouhý covid“ zdaleka nejčastější.
