Zhruba jeden ze tří lidí, kteří se nakazí koronavirem, zaznamená alespoň jeden z příznaků takzvaného dlouhého covidu. Vyplývá to ze studie vědců z Oxfordské univerzity a britského národního výzkumného zdravotního ústav NIHR, kterou uveřejnil americký odborný časopis PLoS Medicine. Mezi nejčastější symptomy, které dotyčného trápí ještě tři až šest měsíců od infekce, patří dýchací obtíže, únava, bolesti, úzkosti a deprese.
Únava, bolesti, deprese. Nejméně jedním příznakem dlouhého covidu trpí 37 procent nakažených
Autoři studie zjistili u 37 procent ze 270 tisíc lidí nejméně jeden příznak dlouhého covidu v době tři až šest měsíců od nákazy. Mnoho lidí přitom podle vědců trpí více symptomy zároveň. Do výzkumu zařadili převážně Američany, kteří se z nemoci covid-19 zotavili.
Přetrvávající příznaky jsou podle autorů studie častější u pacientů, kteří byli po nákaze koronavirem hospitalizovaní, a nepatrně více u žen. Lidé, kteří za sebou mají pobyt v nemocnici, častěji trpí kognitivními problémy, jako je „mozková mlha“ a únava, ve srovnání s těmi, kteří nemoc prodělali doma. U lidí, kteří nevyžadovali odbornou péči, jsou častější bolesti hlavy.
Kromě toho je větší pravděpodobnost kognitivních problémů a dýchacích obtíží po covidu-19 u starších osob a mužů. Ženy po onemocnění častěji trpí na bolesti hlavy, žaludeční potíže, úzkosti a deprese.
„Musíme identifikovat mechanismy, které stojí za různými symptomy a ovlivňují přeživší. Tyto informace jsou zásadní, pokud máme předcházet zdravotním důsledkům nemoci nebo je účinně léčit,“ řekl agentuře Reuters hlavní autor studie Paul Harrison z Oxfordské univerzity.
Studie také zkoumala dlouhodobé příznaky u lidí, kteří se zotavili z chřipky. Její autoři zjistili, že mohou rovněž trpět symptomy i dlouhou dobu po prokázání infekce, ovšem v mnohem menší míře než lidé, kteří prodělali covid-19. U těch jsou přetrvávající příznaky o asi padesát procent častější.
Komu hrozí dlouhý covid
Výsledky britské studie jsou důležité především díky rozsahu výzkumu. Vědci jimi v podstatě potvrdili starší studie, které dospěly k podobným zjištěním.
Ukázalo se například, že ženy trpěly dlouhodobými (tedy trvajícími déle než jeden měsíc) příznaky covidu až dvakrát častěji než muži; toto ale platilo jen u lidí ve věku do šedesáti let, potom se rizikovost obou skupin v podstatě srovnala.
Právě věk byl dalším z nejdůležitějších faktorů, které měly podstatný dopad na dlouhodobost problémů s touto nemocí. Přibližně dvaadvacet procent lidí ve věku nad sedmdesát let jimi trpělo po dobu čtyř týdnů nebo déle, přitom u lidí ve věku 18 až 49 let to bylo „jen“ asi deset procent osob.
Podle vědců se zdá, že u žen ve věkové kategorii mezi padesáti a šedesáti lety se všechny rizikové faktory kombinují, proto je u této skupiny „dlouhý covid“ zdaleka nejčastější.
