Když se nastávající matka nakazí covidem, má její dítě třikrát vyšší pravděpodobnost potíží s dýcháním

Od počátku koronavirové pandemie lékaři varovali, že by si nastávající matky měly dávat pozor na to, aby se nenakazily virem SARS-CoV-2. Obávali se vlivu této nemoci na zdraví nejen rodiček, ale i jejich potomků. Další výzkumy tyto obavy potvrdily, a to ve více oblastech. Nový výzkum nyní popsal další problém.

Když se narodí dítě ženě nemocné covidem, má novorozenec třikrát vyšší riziko vzniku respiračních nemocí – a to i přesto, že on sám se covidem nenakazí. Tato hrozba se výrazně snížila, když byly rodičky očkované, ukázala studie, která vyšla na konci ledna v odborném časopise Nature Communications.

Vědci přišli na to, že vystavení viru SARS-CoV-2 v děloze spustilo u kojenců „zánětlivou kaskádu“, která zvýšila riziko poruchy dýchání, jež nejčastěji postihuje předčasně narozené děti.

„Zjistili jsme u donošených dětí narozených matkám, které měly během těhotenství covid-19, krátce po narození neobvykle vysokou míru dechových potíží,“ sdělila hlavní autorka studie Karin Nielsenová z Kalifornské univerzity v Los Angeles.

Aby odborníci odhalili, jak se dýchací potíže vyvíjejí po vystavení covidu v děloze, provedli studii zvanou proteomika. Ta zkoumá strukturu a funkce proteinů a jejich vliv na buňky. Přišli na to, že bičíkům podobné struktury, které pomáhají odstraňovat hlen z dýchacích cest, nefungovaly u novorozenců vystavených v děloze viru SARS-CoV-2 normálně. Kromě toho měli tito kojenci vyšší produkci protilátek zvaných imunoglobulin E (IgE).

I jedna dávka mRNA vakcíny pomůže

Z 221 matek zařazených do studie jich 151 (68 procent) nebylo před infekcí očkováno, přičemž závažný nebo kritický průběh onemocnění covid-19 se vyskytl u 23 žen (16 procent). Mezi očkovanými matkami pouze u tří (4 procenta). Vědci zjistili, že 34 (17 procent) ze 199 kojenců sledovaných ve studii mělo respirační potíže. To bylo nečekaně časté, protože v běžné populaci se respirační potíže vyskytují pouze u pěti až šesti procent dětí.

Ze 34 dětí s poruchou dýchání se pouze pět (16 procent) narodilo matkám, které byly před infekcí očkovány, ve srovnání s 63 (41 procent) dětmi bez poruchy dýchání, což naznačuje, že očkování mělo ochranný účinek. „Matky nebyly před nákazou proti covidu očkované, což naznačuje, že vakcinace před touto komplikací chrání,“ upozornila Nielsenová.

Podle vědců i jedna dávka mRNA vakcíny před infekcí významně snížila pravděpodobnost, že se u donošeného dítěte rozvine dechová tíseň.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 7 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
před 14 hhodinami

Archeologové nově přiblížili příběh lékaře, který zahynul v Pompejích

Stále existuje mnoho příběhů, které čekají na to, až budou vyprávěny, a které se vynořují z obrovského množství nálezů, jež pod vrstvami sopečných vyvrženin zůstaly v Pompejích. A řadu příběhů rozvíjí a zpřesňují opakovaná prostudování. Teď se to podařilo v jednom z nejlépe prozkoumaných míst – slavné Zahradě utečenců. Výpočetní tomografie pomohla vědcům přiblížit příběh lékaře.
před 17 hhodinami

Kamenný vrták, nemocný neandertálec a párátko. Experti popsali první operaci zubu

První známý zubařský zákrok se odehrál asi před šedesáti tisíci lety. Provedl ho neandertálec na jiném neandertálci – podle nové studie britských a ruských vědců „určitě úspěšně“.
před 20 hhodinami

NASA: Části mexického hlavního města se propadají o dva centimetry měsíčně

Některé části mexického hlavního města Mexico City se propadají o více než dva centimetry měsíčně, uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) s odkazem na nové měření z vesmíru.
17. 5. 2026

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
17. 5. 2026

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
16. 5. 2026

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026
Načítání...