O očkování dětí proti covidu má v Česku zájem jen málo rodičů. Vakcíny jich využily desítky

O nové vakcíny proti covidu určené pro ty nejmenší není v Česku zájem. Do konce roku 2023 dostalo očkování pouhých 56 dětí, sdělilo ministerstvo zdravotnictví. Resort přitom v listopadu zajistil vakcíny Comirnaty od společnosti Pfizer pro celkem 1600 dětí, především pro ty chronicky nemocné. Jak ale zjistila Česká televize, ani rodiče takových pacientů o ně nejeví zájem. Lékaři jim navíc doporučují raději očkování proti chřipce.

„Nejsou to ani procenta, řádově jsou to desítky dětí, které rodiče nechají naočkovat,“ potvrzuje nízký počet zájemců o vakcinaci těch nejmenších pediatrička a místopředsedkyně České vakcinologické společnosti Hana Cabrnochová. Stejná data má i ministerstvo zdravotnictví. „Zájem o očkování nejmenších dětí je minimální,“ podotýká mluvčí resortu Ondřej Jakob.

Ze statistik ministerstva vyplývá, že od začátku listopadu do konce prosince minulého roku bylo proti covidu naočkováno 56 dětí. Resort přitom podle svých slov objednal 4800 dávek nové vakcíny, které vystačí pro 1600 pacientů ve věku od šesti měsíců do čtyř let. Očkování se podává ve třech dávkách a pro pacienty je zdarma.

„Dnes už je všem jasné, že covid u dětí probíhá většinou lehkým způsobem a jen výjimečně je přivede do nemocnice,“ vysvětluje primář infekčního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem Pavel Dlouhý důvod, proč podle něj rodiče nenechávají své nejmenší proti covidu očkovat. Roli podle něj hraje i fakt, že s variantou omikron vymizel u dětí i obávaný postcovidový syndrom PIMS.

„Cílíme do skupin, ve kterých je riziko, že by děti mohly skončit v nemocnici se závažným průběhem,“ říká Cabrnochová. K takovým skupinám podle ní patří malí pacienti s chronickými, například neurologickými, onemocněními, nebo děti po transplantaci. „I problém s vykašlaváním při covidu může být pro takové dítě obrovský handicap,“ upozorňuje.

Lékař: Chronikům doporučujeme očkování proti chřipce

Lékaři, kteří se o závažně chronicky nemocné děti starají, ale upozorňují, že ani rodiče pacientů s těmito problémy o covidovou vakcínu neprojevují větší zájem. „Spíše ne,“ odpovídá na otázku, zda rodiče nechávají své chronicky nemocné děti proti covidu očkovat, primářka Dětského oddělení a oddělení dlouhodobé intenzivní ošetřovatelské péče pro děti Nemocnice Hořovice Mahulena Exnerová. „My máme očkované děti zejména na chřipku. Koncem roku například dvě závažně nemocné děti, které máme dlouhodobě v péči, dostaly covid. Jejich stav se trochu zhoršil, ale ne nijak dramaticky,“ popisuje.

Stejně vidí situaci i Petr Pohůnek, který působí na Pediatrické klinice 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a ve Fakultní nemocnici Motol. „Poptávka je minimální, já sám jsem žádné takové dítě neindikoval,“ říká. „Chronikům většinou doporučujeme očkování na chřipku, covid teď probíhá méně závažně než v minulých letech,“ dodává.

Nová vakcína Comirnaty byla podle ministerstva zdravotnictví dodána do Česka v polovině listopadu. Podle oslovených lékařů je „přímo ušitá“ na novou vlnu covidu. Její princip umožňuje upravovat složení tak, aby co nejlíp odráželo změnu šířící se varianty, stejně jako třeba složení vakcíny na zmiňovanou chřipku.

Doba použitelnosti nových vakcín proti covidu vyprší v listopadu tohoto roku, ty nepoužité se poté podle resortu zlikvidují stejně jako ostatní léčivé přípravky. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 4 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 6 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 7 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 9 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled