O očkování dětí proti covidu má v Česku zájem jen málo rodičů. Vakcíny jich využily desítky

O nové vakcíny proti covidu určené pro ty nejmenší není v Česku zájem. Do konce roku 2023 dostalo očkování pouhých 56 dětí, sdělilo ministerstvo zdravotnictví. Resort přitom v listopadu zajistil vakcíny Comirnaty od společnosti Pfizer pro celkem 1600 dětí, především pro ty chronicky nemocné. Jak ale zjistila Česká televize, ani rodiče takových pacientů o ně nejeví zájem. Lékaři jim navíc doporučují raději očkování proti chřipce.

„Nejsou to ani procenta, řádově jsou to desítky dětí, které rodiče nechají naočkovat,“ potvrzuje nízký počet zájemců o vakcinaci těch nejmenších pediatrička a místopředsedkyně České vakcinologické společnosti Hana Cabrnochová. Stejná data má i ministerstvo zdravotnictví. „Zájem o očkování nejmenších dětí je minimální,“ podotýká mluvčí resortu Ondřej Jakob.

Ze statistik ministerstva vyplývá, že od začátku listopadu do konce prosince minulého roku bylo proti covidu naočkováno 56 dětí. Resort přitom podle svých slov objednal 4800 dávek nové vakcíny, které vystačí pro 1600 pacientů ve věku od šesti měsíců do čtyř let. Očkování se podává ve třech dávkách a pro pacienty je zdarma.

„Dnes už je všem jasné, že covid u dětí probíhá většinou lehkým způsobem a jen výjimečně je přivede do nemocnice,“ vysvětluje primář infekčního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem Pavel Dlouhý důvod, proč podle něj rodiče nenechávají své nejmenší proti covidu očkovat. Roli podle něj hraje i fakt, že s variantou omikron vymizel u dětí i obávaný postcovidový syndrom PIMS.

„Cílíme do skupin, ve kterých je riziko, že by děti mohly skončit v nemocnici se závažným průběhem,“ říká Cabrnochová. K takovým skupinám podle ní patří malí pacienti s chronickými, například neurologickými, onemocněními, nebo děti po transplantaci. „I problém s vykašlaváním při covidu může být pro takové dítě obrovský handicap,“ upozorňuje.

Lékař: Chronikům doporučujeme očkování proti chřipce

Lékaři, kteří se o závažně chronicky nemocné děti starají, ale upozorňují, že ani rodiče pacientů s těmito problémy o covidovou vakcínu neprojevují větší zájem. „Spíše ne,“ odpovídá na otázku, zda rodiče nechávají své chronicky nemocné děti proti covidu očkovat, primářka Dětského oddělení a oddělení dlouhodobé intenzivní ošetřovatelské péče pro děti Nemocnice Hořovice Mahulena Exnerová. „My máme očkované děti zejména na chřipku. Koncem roku například dvě závažně nemocné děti, které máme dlouhodobě v péči, dostaly covid. Jejich stav se trochu zhoršil, ale ne nijak dramaticky,“ popisuje.

Stejně vidí situaci i Petr Pohůnek, který působí na Pediatrické klinice 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a ve Fakultní nemocnici Motol. „Poptávka je minimální, já sám jsem žádné takové dítě neindikoval,“ říká. „Chronikům většinou doporučujeme očkování na chřipku, covid teď probíhá méně závažně než v minulých letech,“ dodává.

Nová vakcína Comirnaty byla podle ministerstva zdravotnictví dodána do Česka v polovině listopadu. Podle oslovených lékařů je „přímo ušitá“ na novou vlnu covidu. Její princip umožňuje upravovat složení tak, aby co nejlíp odráželo změnu šířící se varianty, stejně jako třeba složení vakcíny na zmiňovanou chřipku.

Doba použitelnosti nových vakcín proti covidu vyprší v listopadu tohoto roku, ty nepoužité se poté podle resortu zlikvidují stejně jako ostatní léčivé přípravky. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 19 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 21 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 22 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...