Že se u dětí, které se nakazily novým koronavirem, může objevovat takzvaný zánětlivý multisystémový syndrom (MIS-C), informovali vědci už v květnu. Podle nových výzkumů ale může vést k poškození srdce natolik silnému, že některé děti budou vyžadovat celoživotní lékařské sledování a péči, uvedli vědci v odborném časopise EClinicalMedicine.
Výzkumy tohoto syndromu prokázaly, že se objevuje u zdánlivě zdravých dětí zcela bez varování přibližně tři až čtyři týdny poté, co bez symptomů prodělaly infekci, uvedl neonatolog Alvaro Moreira, který se na studii podílel.
„Podle literatury se u dětí nemusí objevit klasické příznaky covidu-19 spojené s horními cestami dýchacími, a přesto u nich vznikne MIS-C,“ poznamenal vědec. „Je to děsivé. Děti nemusely mít žádné symptomy, nikdo ani neví, že měly tuto nemoc – a o pár týdnů později se u nich mohou objevit tyto rozsáhlé záněty v těle.“
Výzkum, na němž se podílel, prostudoval 662 případů zánětlivého multisystémového syndromu, které byly hlášené z celého světa v době mezi 1. lednem a 25. červencem. Vědci zjistili, že:
- 71 procent dětí se syndromem muselo být přijato na jednotky intenzivní péče
- V nemocnici strávily průměrně 7,9 dní
- 100 procent mělo horečky, 73,7 procenta bolesti břicha nebo průjem, 68,3 procenta zvracelo
- 90 procent podstoupilo test na echokardiografu a 54 procent výsledků bylo abnormálních
- 22,2 procenta dětí potřebovalo v nemocnicích umělou plicní ventilaci
- 4,4 procenta vyžadovalo mimotělní podporu života (ECMO)
- 11 dětí zemřelo
- Covid-19 byl prokázaný u 532 ze 628 dětí, to je 84,7 procenta
„Jedná se o nové dětské onemocnění, které je zřejmě spojené s virem SARS-CoV-2,“ uvedl Moreira. „Může být smrtelné, protože zasahuje více orgánových systémů. Ať už je to srdce nebo plíce, trávicí soustava nebo neurologický systém, má tolik odlišných tváří, že zpočátku bylo pro lékaře velmi složité ho pochopit,“ popsal vědec, proč tak důležitý výzkum trval od začátku pandemie tak dlouho.
Množství zánětů při MIS-C je větší než u dalších dvou podobných dětských onemocnění – Kawasakiho choroby a Syndromu toxického šoku. „Jediné štěstí je, že proti němu pomáhají běžné terapie používané u případů Kawasakiho nemoci,“ doplňuje Moreira.
Srdeční změny u dětí
Většina ze zkoumaných 662 případů zaznamenala nějaké zasažení srdce; ukázaly to například zvýšení hodnoty troponinu, a proto bylo tak velkému množství z nich provedeno další, echokardiografické vyšetření.
Jde o neinvazivní metodu, která se dokáže pomocí odrazu ultrazvukových vln podívat hluboko do orgánu. Více než polovina zkoumaných dětí podle výsledku tohoto testu měla nějaké poškození srdce, nejčastěji podobné těm, které se vyskytují u Kawasakiho nemoci.
Ale u téměř deseti procent se objevila také výduť srdeční aorty – právě tato skupina bude podle vědců v budoucnu nejvíce ohrožená dalšími zdravotními problémy.
„Tyto děti budou vyžadovat další intenzivní pozorování a další ultrazvuková vyšetření, abychom zjistili, zda se problém vyřeší sám, anebo s ním budou žít po zbytek života,“ říká Moreira.
Komu hrozí nemoc nejvíc
Vědci sledovali také rizikové faktory, které jsou se vznikem tohoto syndromu spojené. Zjistili, že asi polovina pacientů trpících MIS-C měla nějaké další zdravotní problémy, nejvíce (asi půlka z nich) trpěla nadváhou nebo obezitou. „Je to podobné jako u dospělých – také u nich vidíme, že obézní pacienti mají nejhorší průběh nemoci,“ říká Moreira.
