Nemoc covid-19 dnes mnozí lidé berou skoro jako rutinní nepříjemnost podobnou chřipce a jiným sezonním nákazám. Čtyři roky po prvních zprávách o novém respiračním onemocnění jsou však jeho trvalejší dopady, známé jako "dlouhý covid", stále záhadou pro lékaře i pacienty, napsal deník The Washington Post (WP).
„O tomhle konkrétním koronaviru toho víme hodně,“ řekla Francesca Beaudoinová, která vede epidemiologické středisko na Brownově univerzitě. „Pochopení dlouhodobých následků infekce to ale nepřináší,“ dodala.
Problémy s přetrvávajícími symptomy od únavy, potíží s dýcháním, zamlžení mozku přes bolest kloubů až po dlouhodobější ztrátu čichu a chuti podle Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) hlásí až sedm procent Američanů, kteří covid-19 prodělali. Syndrom však stále nemá jasně definovanou příčinu ani léčbu. Nedostatečné znalosti podle Beaudoinové a dalších výrazně zvyšují zátěž zdravotnictví, zatímco si lidé stěžují na omezení v každodenním životě včetně neschopnosti pracovat.
K diagnóze dlouhého covidu zpravidla lékaři dospívají vylučovací metodou, když se pro přetrvávající příznaky pacientů neprokáže žádná jiná příčina. V září ale odborný časopis Nature publikoval studii, podle níž lze v krvi lidí s dlouhým covidem najít specifické znaky. Toto zjištění by mohlo vést k vývoji diagnostických krevních testů.
Možnost odhalit problém včas
„Je to opravdu vzrušující,“ uvedl epidemiolog Ziyad Al-Aly, který se postcovidovým syndromem zabývá na Washingtonově univerzitě v St. Louis. „Přináší to objektivní důkaz, který diagnózu legitimizuje a ukazuje, že si ji lidé nevymýšlí. A přináší to indicie ohledně mechanismu,“ uvedl.
Studie vypracovaná výzkumníky z newyorské nemocnice Mount Sinai a lékařské fakulty Yaleovy univerzity ukázala, že osobní příběhy pacientů zpravidla odpovídaly vědeckému pozorování, čímž podpořila myšlenku, že pacienti mají přehled o tom, co se s jejich organismy děje. Podle šéfa výzkumného týmu Davida Putrinoa z poznatků plyne důležitý vzkaz pro lékaře: Věřte svým pacientům.
Pacienti, kteří sdíleli své zkušenosti na sociálních sítích, na dlouhý covid upozornili v rané fázi pandemie. Definice různých kombinací z až 200 možných symptomů, a dokonce ani samotný název syndromu však stále nejsou uzavřenou záležitostí. Ohledně jeho příčiny existuje několik teorií, včetně zánětu, jisté formy autoimunitní reakce spuštěné virem, trvalého poškození tkáně nebo přetrvávající přítomnosti viru. Mnozí vědci vidí poslední možnost jako obzvláště zajímavou.
„Není neobvyklé, aby virus zůstával (v těle),“ doplnil ředitel imunologického ústavu lékařské fakulty Pensylvánské univerzity John Wherry. V případě viru SARS-CoV-2 se tímto jevem výzkumníci intenzivně zabývají. „Objevila se spousta informací, zatím jsme ale nenašli přímý příčinný vztah mezi přítomností viru v těle a symptomy dlouhého covidu,“ uvedl.
Existuje víc dlouhých covidů?
Mnozí odborníci se domnívají, že všechny případy syndromu nelze zařadit do stejné kategorie. S definicí onemocnění pomohla studie vytvořená pod záštitou amerického Národního ústavu zdraví (NIH) a publikovaná v květnu v odborném časopise JAMA, která identifikovala 12 nejčastějších příznaků. Seznam zahrnuje únavu, motání hlavy, zažívací potíže, srdeční palpitace a problémy s chutí k sexu.
Žádný schválený lék na dlouhý covid zatím neexistuje, a lékaři tak sází hlavně na tlumení příznaků, které často připomínají jiná onemocnění. Také se snaží přizpůsobovat postupy nasazované u lidí po otřesu mozku s cílem ulevit pacientům od zamlžení mozku. Někteří lékaři předepisují slabé dávky naltrexonu, což je generické léčivo hojně používané při léčbě závislostí na alkoholu nebo opioidech.
„Nemáme jasný algoritmus, podle kterého postupovat,“ konstatovala Beaudoinová. Ona i další odborníci doporučují trpělivost. Většina lidí se podle nich nakonec uzdraví, jakkoli délka procesu se liší. Obecně jsou horší případy dlouhého covidu spojené s vážnějšími případy akutní fáze onemocnění. Někteří pacienti uvádějí, že jim pomáhají relaxační techniky a psychoterapie, která může pomoci vypořádat se s depresí a úzkostí plynoucí z chronické a nepříliš objasněné nemoci.
A na závěr jedno optimistické pozorování: Dostanete-li covid-19 dnes, pravděpodobnost dlouhodobých následků je nižší než v minulosti. Tak to alespoň vidí Beaudoinová a jiní výzkumníci, jakkoli zatím nedovedou vysvětlit důvod. „Máme podezření, že virus vyvolává slabší imunitní reakci,“ dodala Beaudoinová.
