Káva funguje jako štít proti covidu, prokázal výzkum

Vědci popsali, že některé potraviny a nápoje bohaté na takzvané polyfenoly mohou posilovat imunitní reakci lidského těla proti viru SARS-CoV-2. Tyto látky se nacházejí například v kávě.

Výzkum, jenž vyšel v odborném žurnálu Cell and Bioscience, prokázal silné účinky kávy proti nemoci covid-19, kterou způsobuje virus SARS-CoV-2. Právě proti tomuto viru má podle studie káva výrazné inhibiční účinky.

Neznamená to, že kdo pije kávu, nemůže se covidem nakazit, nebo že bude mít zaručeně jen mírný průběh. Ale káva by mohla dopady této infekční nemoci zeslabovat, věří autoři studie.

Vědci už narazili na několik menších zpráv, které naznačují, že by potrava bohatá na polyfenoly a také fyzická aktivita mohly posilovat aktivní imunitní odpověď a snížit tak hrozbu závažného onemocnění. Káva polyfenoly obsahuje – například kyselinu kávovou nebo kyselinu chlorogenovou. Kromě toho jsou v ní také antioxidanty, jako je trigonelin, melanoidiny a kafestol. Proto se už od začátku pandemie objevovaly domněnky následované menšími studiemi, jež naznačovaly, že by káva mohla fungovat jako štít proti covidu.

Jedna z nich například zjistila, že vypití nejméně jednoho hrnku kávy denně je spojené s asi o deset procent nižší pravděpodobností infekce covidem. Tento výzkum z Velké Británie ale nenašel příčinnou souvislost, jen korelaci. To znamená, že pití kávy může být spojené i s dalšími jevy, které nějak příznivě ovlivňují imunitní systém.

V nové studii se vědci pokusili podívat na potenciální superschopnosti kávy blíže. Použili k tomu test s pseudovirem SARS-CoV-2, což je speciálně upravená část viru, která se chová podobně jako opravdový virus, ale nepředstavuje žádné riziko. Pomocí něj pak posuzovali účinky kávy na vstup viru do lidských buněk. Nutno dodat, že celý tento výzkum probíhal na laboratorních kulturách, ne na živých lidech.

Káva proti covidu

Ukázalo se, že mletá káva opravdu pomáhala snižovat vstup viru – čím více kávy, tím lépe. V další fázi pak vědci otestovali účinky několika komerčních instantních kávových výrobků.

Tam se potvrdilo, že stejný efekt jako čistá káva mají i komerčně prodávané směsi. A dobrou zprávou pro milovníky tohoto nápoje je, že ani přídavné látky, jako je cukr, smetana nebo skořice tento pozitivní dopad nijak nesnižují. A týkalo se to jak původního „čínského“ covidu, ale i jeho variant Alfa, Delta a Omikron, které vědci otestovali.

Podle autorů studie pomáhají látky obsažené v kávě narušovat interakce mezi hrotem proteinu a receptorem ACE2. Právě do tohoto „zámku“ se „paklíč“ viru pokouší vniknout a odemknout si jím vstup.

Test na lidech

Nakonec, v poslední fázi výzkumu, vědci oslovili 64 zdravých Tchajwanců ve věku 21 až 40 let. Ty autoři rozdělili do několika skupin, přičemž jedna z nich pila kávu, koncentrovanou kávu, kávu bez kofeinu a vodu.

Po několika dnech autoři odebrali všem testovaným vzorky krve, u nichž pak otestovali, jak reagují na virus covidu. Také u nich se ukázalo, že nejlépe proti viru zafungovaly běžná káva a silně koncentrovaná káva. Menší vliv měla ta bez kofeinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 7 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.