Je tu vakcína proti znepokojivým variantám covidu. První výsledky jsou nadějné

Vznikla první vylepšená vakcína proti znepokojivým variantám koronaviru, které se objevily v Jihoafrické republice a Brazílii. Její autor, americká společnost Moderna, oznámil, že očkování bez problémů všechny tyto varianty v laboratorním prostředí ničí.

Výsledky malé studie podle Moderny naznačují, že je možné vylepšit tuto vakcínu o posilovací látky proti různým nebezpečným variantám –⁠ takové vylepšení by se mohlo začít používat ještě letos, aby v zimě pomohly lidstvu čelit hrozbě variant, které mají o něco vyšší přenosnost anebo částečně odolávají existujícím očkovacím látkám.

Že nějaké podobné vylepšení bude zapotřebí, věří většina velkých výrobců vakcín –⁠ proto společnostosti Pfizer/BioNTech, Oxford/AstraZeneca i Moderna vyvíjí vylepšené vakcíny proti jihoafrické variantě B1351 a brazilské variantě P1. Právě ty jsou v současné době považované za ty nejvíce rizikové –⁠ epidemiologové je a dvě britské varianty označují jako „znepokojivé“.

Jako první oznámila výsledky v této vylepšené verzi vakcíny proti covidovým variantám ve středu večer společnost Moderna. Zatím je nepublikovala ve formě recenzované studie, ale slibuje, že bude brzy následovat. Na základě těchto prvních dat analýzy výsledků se ale zdá, že vylepšení funguje velmi dobře.

Dvě verze vakcíny

Americká společnost otestovala jak posilovací injekci své standardní vakcíny proti covidu, tak i vylepšenou verzi vakcíny pro lidi, kteří již dříve dostali plnou dvojnásobnou dávku. Do každé větve testů bylo zařazeno dvacet dospělých, tedy má Moderna zatím výsledky na celkem čtyřiceti lidech.

Už dva týdny po nové injekci podle Moderny vakcína zvýšila v krvi protilátky, které mohou neutralizovat obě výše popsané varianty koronaviru. Vylepšená vakcína – nazvaná mRNA-1273.351 a určená speciálně pro boj s jihoafrickou a brazilskou variantou, které mají podobné mutace hrotového proteinu viru – ale navíc produkovala vyšší hladiny neutralizačních protilátek než standardní posilovací injekce mRNA-1273.

Moderna uvádí, že už také probíhají testy, při nichž se lidem podává směs posilovací látky a vakcíny speciálně navržené proti těmto variantám. Jakmile bude otestována tato kombinace, vydá Moderna závěrečné hodnocení.

„Protože se snažíme porazit probíhající pandemii, jsme i nadále odhodláni být proaktivní, s tím, jak se bude virus vyvíjet. Tato nová data jsou velmi povzbudivá,“ uvedl generální ředitel Moderny Stéphane Bancel. „Posilují naši důvěru, že naše strategie funguje.“

Flexibilní očkování

Podle Bancela je technologie mRNA natolik pružná, že umožňuje rychlý výběr takových očkovacích látek, které reagují na klíčové mutace virů. „A to potenciálně umožňuje rychlejší vývoj budoucích alternativních očkovacích látek, pokud by jich bylo zapotřebí… Budeme nadále provádět tolik aktualizací naší vakcíny proti covidu-19, kolik bude třeba, abychom pandemii zvládli,“ dodal Bancel.

Tyto modifikované vakcíny zatím nebyly testovány v terénu; zatím se jedná jen o vzorky krve analyzované v laboratoři. Společnost Moderna uvedla, že vedlejších účinků vakcín bylo málo a ty, které byly nahlášeny, byly jen mírné. Kromě bolesti v místě vpichu byly nejčastějšími hlášenými nežádoucími účinky únava, bolest hlavy, bolest svalů a kloubů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rakovina mozku nemusí začínat bolestí hlavy, upozorňuje lékařka

Rakovinou mozku sice v Česku onemocní ročně „jen“ několik stovek lidí, ale je to přes pokrok v medicíně stále velmi ničivá diagnóza. Pomáhají nejen nové léky, ale také lepší diagnostika a také práce s pacienty.
před 13 hhodinami

„Jsme krávy budoucnosti,“ míní historik Harari. Varuje před AI migranty

Umělé inteligence mění zásadním způsobem svět, upozornil v pořadu Hyde Park Civilizace historik a intelektuál Yuval Noah Harari. Západní svět se podle něj sice obává migrantů ze zemí třetího světa, ale ve skutečnosti za mnohem nebezpečnější označil mnohem cizejší AI migranty, kteří doopravdy berou lidem práci.
před 16 hhodinami

Japonsko vyšle sondu na Phobos

Japonská agentura pro výzkum vesmíru (JAXA) se tento týden chystá vyslat sondu na jeden ze dvou měsíců Marsu – Phobos. Slibuje si od toho poznatky o vzniku obou měsíčních souputníků této planety. Mise, která má trvat pět let, by také mohla pomoci objasnit původ života ve Sluneční soustavě, napsala agentura AP.
před 18 hhodinami

Nástup bakterií odolných proti antibiotikům je pomalá pandemie, říká přední expert

Odolnost bakterií proti antibiotikům představuje rostoucí hrozbu pro globální zdraví, protože snižuje účinnost léčby zachraňující životy a současně vystavuje lidi zvýšenému riziku, ať už v souvislosti s běžnými infekcemi, nebo s rutinními lékařskými zákroky, varuje Světová zdravotnická organizace (WHO). Jak vážný je to problém a jaké možnosti má věda k dispozici, vysvětluje přední expert na toto téma.
před 19 hhodinami

Ničení amazonského pralesa v Brazílii kleslo na minimum za skoro čtyřicet let

Rozsah ničení amazonského pralesa v Brazílii klesl v uplynulých dvanácti měsících na minimum od začátku měření v roce 1988. Uvedl to brazilský ústav INPE, který tyto údaje celou dobu shromažďuje. Meziročně plocha zničeného amazonského pralesa v Brazílii klesla o 42 procent.
před 20 hhodinami

Plzeňští lékaři využívají unikátní metodu k přesnější diagnostice rakoviny slinivky

Fakultní nemocnice Plzeň oznámila světové prvenství v onkologické diagnostice. Začala kombinovat radiofarmakum 68Ga-Trivehexin s vyšetřením PET/MRI, které spojuje pozitronovou emisní tomografii a magnetickou rezonanci. Nový postup umožňuje přesněji zobrazit nádor a odlišit ho od okolní zánětlivé tkáně.
před 22 hhodinami

Napoleonův tajný dopis z roku 1809 dešifrovala AI za pár hodin

Když francouzský císař Napoleon Bonaparte nařídil sepsat válečný dopis v šifře, vznikla hádanka, která byla nevyřešená více než 200 let. Dokud ji umělá inteligence (AI) nerozluštila během několika hodin. Ať už jde o dešifrování korespondence nebo o to, aby promluvily starověké ohořelé papyry, AI otevírá nové cesty pro historický výzkum, napsala agentura AFP.
17. 10. 2026‌‌

Nejstarší vražda? Archeologové popsali neandertálce zabitého před 75 tisíci lety

Kruhový otvor v lopatce neandertálce, jehož kosti vědci našli v jeskyni v iráckém Kurdistánu, může být nejstarším známým příkladem úmyslného zabití člověka jiným člověkem. Podle nové studie se to stalo asi před 75 tisíci lety.
17. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.