Je tu vakcína proti znepokojivým variantám covidu. První výsledky jsou nadějné

Vznikla první vylepšená vakcína proti znepokojivým variantám koronaviru, které se objevily v Jihoafrické republice a Brazílii. Její autor, americká společnost Moderna, oznámil, že očkování bez problémů všechny tyto varianty v laboratorním prostředí ničí.

Výsledky malé studie podle Moderny naznačují, že je možné vylepšit tuto vakcínu o posilovací látky proti různým nebezpečným variantám –⁠ takové vylepšení by se mohlo začít používat ještě letos, aby v zimě pomohly lidstvu čelit hrozbě variant, které mají o něco vyšší přenosnost anebo částečně odolávají existujícím očkovacím látkám.

Že nějaké podobné vylepšení bude zapotřebí, věří většina velkých výrobců vakcín –⁠ proto společnostosti Pfizer/BioNTech, Oxford/AstraZeneca i Moderna vyvíjí vylepšené vakcíny proti jihoafrické variantě B1351 a brazilské variantě P1. Právě ty jsou v současné době považované za ty nejvíce rizikové –⁠ epidemiologové je a dvě britské varianty označují jako „znepokojivé“.

Jako první oznámila výsledky v této vylepšené verzi vakcíny proti covidovým variantám ve středu večer společnost Moderna. Zatím je nepublikovala ve formě recenzované studie, ale slibuje, že bude brzy následovat. Na základě těchto prvních dat analýzy výsledků se ale zdá, že vylepšení funguje velmi dobře.

Dvě verze vakcíny

Americká společnost otestovala jak posilovací injekci své standardní vakcíny proti covidu, tak i vylepšenou verzi vakcíny pro lidi, kteří již dříve dostali plnou dvojnásobnou dávku. Do každé větve testů bylo zařazeno dvacet dospělých, tedy má Moderna zatím výsledky na celkem čtyřiceti lidech.

Už dva týdny po nové injekci podle Moderny vakcína zvýšila v krvi protilátky, které mohou neutralizovat obě výše popsané varianty koronaviru. Vylepšená vakcína – nazvaná mRNA-1273.351 a určená speciálně pro boj s jihoafrickou a brazilskou variantou, které mají podobné mutace hrotového proteinu viru – ale navíc produkovala vyšší hladiny neutralizačních protilátek než standardní posilovací injekce mRNA-1273.

Moderna uvádí, že už také probíhají testy, při nichž se lidem podává směs posilovací látky a vakcíny speciálně navržené proti těmto variantám. Jakmile bude otestována tato kombinace, vydá Moderna závěrečné hodnocení.

„Protože se snažíme porazit probíhající pandemii, jsme i nadále odhodláni být proaktivní, s tím, jak se bude virus vyvíjet. Tato nová data jsou velmi povzbudivá,“ uvedl generální ředitel Moderny Stéphane Bancel. „Posilují naši důvěru, že naše strategie funguje.“

Flexibilní očkování

Podle Bancela je technologie mRNA natolik pružná, že umožňuje rychlý výběr takových očkovacích látek, které reagují na klíčové mutace virů. „A to potenciálně umožňuje rychlejší vývoj budoucích alternativních očkovacích látek, pokud by jich bylo zapotřebí… Budeme nadále provádět tolik aktualizací naší vakcíny proti covidu-19, kolik bude třeba, abychom pandemii zvládli,“ dodal Bancel.

Tyto modifikované vakcíny zatím nebyly testovány v terénu; zatím se jedná jen o vzorky krve analyzované v laboratoři. Společnost Moderna uvedla, že vedlejších účinků vakcín bylo málo a ty, které byly nahlášeny, byly jen mírné. Kromě bolesti v místě vpichu byly nejčastějšími hlášenými nežádoucími účinky únava, bolest hlavy, bolest svalů a kloubů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali 230 neznámých obřích virů

Skupina obřích virů patří k tomu nejpodivnějšímu, co věda zná. Ví o nich ale jen velmi málo. Teď se podařilo popsat dvě stovky nových, zatím neznámých zástupců této skupiny.
před 5 hhodinami

Loňská mořská vlna veder postihla oblast pětkrát větší než Austrálie

Světová meteorologická organizace zveřejnila výsledky měření teplot v Tichomoří. Podle dat se tam stále silněji projevovaly dopady klimatických změn.
před 8 hhodinami

Peru výrazně zmenšilo chráněnou plochu na planině Nazca

Peruánská vláda téměř o polovinu zmenšila chráněné území kolem záhadných obřích obrazců, takzvaných geoglyfů, na planině Nazca, které jsou od roku 1994 zapsány na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO a jejichž stáří se odhaduje na dva tisíce let. Za tento krok čelí kabinet kritice od archeologů, kteří se obávají, že památku ohrozí těžaři. Ti už v oblasti Nazca na jihu Peru řadu let nelegálně působí.
před 10 hhodinami

Červi staví věže z vlastních těl, mohou tak i vzlétnout

Hlístice jsou prastará skupina tvorů, kteří připomínají červy. Patří mezi ně například roupi, tasemnice nebo škrkavky, ale také mnohem menší červíci. Němečtí biologové teď poprvé popsali, že jeden druh hlístic, hádě Caenorhabditis, dokáže něco, co u nich nikdy dříve v přírodě nepozorovali. Splétají svá těla tak, že z nich umí postavit věž, kterou pak využijí k tomu, aby překonávali překážky.
před 11 hhodinami

Lidi s depresí by mohla již brzy vytáhnout „ze dna“ i psychedelika

V Česku aktuálně chybí některá antidepresiva včetně přípravku Anafranil. Ten pomáhá i pacientům se záchvaty paniky, fóbiemi či obsedantně-kompulzivní poruchou. Lidí s duševními obtížemi přibývá, brzy se jim ale mohou otevřít nové možnosti. Poslanci totiž schválili léčbu pomocí psilocybinu – halucinogenní látky, která se vyskytuje v lysohlávkách. Substance některým pacientům pomáhá v tuzemsku už nyní v rámci různých studií.
před 13 hhodinami

Uprchlí gestapáci se v 50. letech přestali skrývat. Aby za mlácení Čechů dostali důchod

Příslušníci gestapa byli ochotní s koncem války udat kde koho, aby si vysloužili co nejmenší trest. Bývalí kolegové, kteří šest let trýznili české obyvatele, na sebe navzájem donášeli. Některým se podařilo uniknout za hranice a žít pod falešnou identitou. K té pravé se ale často vraceli už v 50. letech. Většinou z pragmatického důvodu – aby nepřišli o důchod za léta, kdy pomáhali stíhat a vraždit Čechy.
včera v 09:00

Archeologové rekonstruovali středověký zločin a trest z břehů Temže

Na pohled obyčejná stará kostra. Nový výzkum, na kterém spolupracovali britští archeologové a historici a využili pro něj nejmodernější technologie, ale díky ní odvyprávěl dramatický příběh ženy z doby středověku, který se označuje jako temný.
7. 6. 2025

Teorie, že náraz planetky vedl k vyhynutí dinosaurů, zprvu vyvolávala skepsi

S všeobecně přijímanou teorií o konci éry dinosaurů přišli vědci přesně před 45 lety. Jedno z největších vymírání v historii mělo podle týmu kolem geologa Waltera Alvareze a jeho otce Luise příčinu pocházející mimo Zemi. Mohla za něj asi desetikilometrová planetka, která do Země narazila zhruba před 66 miliony let. Paleontologové byli ze začátku k teorii skeptičtí, a to až dokud se nepodařilo najít kráter po dopadu obřího asteroidu na pobřeží poloostrova Yucatán.
6. 6. 2025
Načítání...