Lidská společnost není stádo hospodářského dobytka, a skupinová imunita proto nemůže fungovat. V rozhovoru pro švýcarský web Republik to prohlásil uznávaný německý virolog Christian Drosten, podle něhož tak covid-19 dostanou všichni, kdo ho ještě neměli nebo nejsou očkovaní.
Německý virolog Christian Drosten je jedním z nejlepších expertů na nový koronavirus. Na svém pracovišti v berlínské nemocnici Charité se specializuje na výzkum koronavirů už sedmnáct let.
Právě on jako první popsal původní virus SARS a je také autorem první metody, jak pomocí PCR testů odhalit virus SARS-CoV-2. Na jaře roku 2021 se pak stal hlavním autorem práce, která popsala virovou nálož covidu u různých skupin lidí u různých druhů variant.
Pravidelně informuje veřejnost o covidu při rozhovorech s novináři stanice NDR, v Německu patří mezi nejznámnější tváře „boje s pandemií“. Nyní poskytl rozsáhlý rozhovor švýcarskému webu Republik, kde se věnoval několika zásadním tématům pandemie.
Lidská společnost není stádo
Drosten varoval před tím, že si lidé slibují od očkování a promořování takzvanou stádní neboli skupinovou imunitu – což podle něj není možné. Jako tzv. stádní imunita se označuje stav, kdy se po nějakém promoření nebo proočkování populace stane celá populace imunní. U covidu by se mělo jednat o sedmdesát až devadesát procent lidí; pak by virus neměl mít možnost dále cirkulovat a také neočkovaní by před ním měli být chránění.
Podle Drostena tohle nebude fungovat. „Od samého počátku se jednalo o nedorozumění. Stádní imunita měla znamenat, že 70 procent lidí se stane imunními – bez ohledu na to, zda očkováním, nebo infekcí – a zbývajících 30 procent se pak již s virem nedostane do kontaktu. V případě tohoto viru tomu tak jednoduše není.“
Drosten věří, že každý člověk, který se nenechá očkovat, se virem SARS-CoV-2 nakazí. Argumentuje tím, že o stádní imunitě se v současné době nedá vlastně mluvit. Termín totiž pochází z veterinární medicíny, kde se v dřívějších letech skutečně o něčem takovém uvažovalo, například o viru moru skotu, viru spalniček skotu a dalších.
Ty jsou sice vysoce přenosné, ale lze jim doživotně předcházet očkováním. A modely, které říkají, kolik zvířat je třeba očkovat v závislosti na druhu nemoci, opravdu fungují. Jenže, jak říká Drosten, „lidé nežijí ve stádech“ a nejsou izolovaná a uzavřená skupina, jako je tomu třeba u hovězího dobytka.
„Máme cestování, výměnu a kontinuitu, takže i bez cestování je tu sousední vesnice a ta má další sousední vesnici a tak to jde dál, kolem celého světa. A právě tak se viry šíří podle své základní schopnosti šířit se. Za několik let bude sto procent populace buď očkováno, nebo infikováno. I poté bude SARS-CoV-2 stále infikovat lidi, pouze se nebude jednat o prvotní infekci,“ popsal Drosten.
Další infekce už podle něj nebudou znamenat takový problém – u nového a pro imunitu neznámého viru je nejhorší právě ona prvotní nákaza. S dalšími by se už měla lidská těla vypořádat mnohem snadněji, ať už díky prodělání první nákazy, anebo díky protilátkám získaným z očkování.
Kde se vzal covid?
Drosten se vyjádřil také k diskutovanému původu nového koronaviru. Přiznává, že pro žádnou z teorií neexistují důkazy, ale z chování viru i jeho vlastností a genetických znaků se dá usuzovat na ty nejpravděpodobnější scénáře.
Laboratorní hypotéza, tedy umělý vznik viru v laboratoři, je podle něj jen málo pravděpodobná. „Pokud se na to podíváte čistě technicky, pokud se podíváte pouze na genom, je to možné. Mohu ale říci, že dobře znám techniky, které by byly k takové změně viru zapotřebí. Pokud by ho někdo vyvinul tímto způsobem, řekl bych, že to dělal dost komplikovaně. Nemuseli to dělat tak složitě.“
Podle virologa je virus SARS-CoV-2 velmi odlišný od původního SARSu – kdyby někdo chtěl jeho vlastnosti upravit, aby byl více infekční, snadnějši se šířil nebo byl více smrtící, tak rozsáhlé změny nedávají smysl. Ve skutečnosti totiž stačilo jen několik lokálních úprav, aby se něčeho takového dosáhlo – virus způsobující covid-19 má ale zcela odlišnou „páteř“.
Pravým viníkem je podle něj kožešinový průmysl. „Nemám pro to žádné důkazy kromě jasně zdokumentovaného původu viru Sars-1, a to je virus stejného druhu. Viry stejného druhu dělají stejné věci a často mají stejný původ. V případě Sars-1 bylo vědecky doloženo, že přechodnými hostiteli byli psíci mývalovití a cibetky. Jisté je také to, že v Číně se psíci mývalovití ve velkém měřítku využívají v kožešinovém průmyslu,“ uvedl Drosten.
Tato kožešinová zvířata jsou predátoři, kteří se živí nejčastěji drobnými savci – ve volné přírodě například netopýry. Vědí, že celé kolonie netopýrů mají jen jedno krátké období v roce, kdy všechny samice v podstatě najednou rodí mláďata. A protože se to děje jako vše v životě netopýrů u stropů jeskyní, dolů k zemi padají spousty mrtvolek novorozených netopýrů.
Šelmy tohle samozřejmě dobře ví, a proto na tato místa míří. Podle Drostena je prokázané, že se přitom mohou nakazit viry, které se u netopýrů často objevují, ale příliš jim neubližují. Řada asijských kožešinových farem je podle nezávislých auditů průběžně zásobována zvířaty odchycenými ve volné přírodě – „proto je snadné si představit, že se takové viry do těchto chovů dostávají. Jde o odvětví, kde jsou zvířata v těsném kontaktu s lidmi, kteří se mohou nakazit,“ říká Drosten.
Virus se pak mohl mezi zvířaty i lidmi šířit, mohl mít dost času, aby se nepozorovaně přizpůsobil lidem natolik, že se mezi nimi mohl začít šířit.
