Čínský Wu-chan je v karanténě, která brání místním město opustit i navštívit. Na koronavirus, který se zde objevil vůbec poprvé, už zemřelo 26 osob a další nejméně stovky lidí se nakazily. Místní úřady ale mohou využívat špičkového pracoviště, které zde roku 2017 vzniklo.
Zařízení určené k výzkumu těch nejsmrtelnějších patogenů, které existují, stojí přímo v centru Wu-chanu. Je součástí čínské snahy mít do roku 2025 až sedm laboratoří stejného typu, které mohou provádět za těch nejlepších podmínek výzkum virů a bakterií.
V Číně vzbudil tento projekt nadšení, mezi lékaři z jiných zemí ale před třemi roky spustil i vlnu kritiky. „Poskytne to více příležitostí čínským výzkumníkům a náš příspěvek k výzkumu patogenů úrovně BSL-4 obohatí svět,“ uvedl George Gao z čínské akademie věd pro odborný časopis Nature.
Zařízení typu BSL-4 do té doby Čína neměla, dvě nejbližší se nacházela na Tchaj-wanu. Česká republika má takové pracoviště v Těchoníně, malé obci v okrese Ústí nad Orlicí, kde ho provozuje armáda. Zkratka BSL-4 znamená nejvyšší stupeň rizika i potřebného zabezpečení pro výzkum.
Wuchanská laboratoř byla certifikována pro tyto standardy v lednu 2017. Ve většině zemí světa jsou přitom tato pracoviště značně kontroverzní. Vůbec první vzniklo v Japonsku už roku 1981, ale plně na úrovni BSL-4 začalo pracovat až roku 2015. Ve Wu-chanu šlo schvalování mnohem rychleji.
Tamní zařízení stálo 44 milionů dolarů. Musí odolat zemětřesení magnitudy 7 a bylo postavené mimo povodňová území. Jeho cílem je soustředit se na výzkum nových nemocí a také je v něm uloženo množství těch nejnebezpečnějších patogenů na světě.
Myšlenka na tuto obří laboratoř pochází už roku 2003, kdy Čínu zasáhla epidemie SARS. S jejím vybudováním pomohli Francouzi, čínské straně totiž chyběly zkušenosti s podobnými projekty. Podle časopisu Nature byla výstavba tohoto zařízení výrazně zpožděna především vinou pomalého schvalování, nedostatku financí a také nezkušenosti.
Co se tam zkoumá?
O současném výzkumu není mnoho informací, ale když zařízení vznikalo, měl být jeho prvním úkolem výzkum viru s nebezpečností BSL-3, který způsobuje krymsko-konžskou hemoragickou horečku. Dalšími v pořadí měly být koronaviry, zejména SARS – tento výzkum už potřebuje laboratoř na úrovni BSL-4. A v budoucnu se pozornost vědců má obrátit také k ebole a horečce Lassa, které se vyskytují v Africe.
Čína totiž v Africe mohutně investuje a dlouhodobě na tomto kontinentu pobývá více než milion jejích občanů. Podle čínských expertů je třeba být připravení na všechny scénáře, protože „viry neznají hranice“.
Nature uvádí, že většina vědců v této laboratoři získávala zkušenosti ve francouzském Lyonu, kde mají zařízení na stejné úrovni. Wuchanský ústav také spolupracoval s americkým Centrem pro kontrolu a prevenci nemocí.
Je laboratoř hrozba?
Už roku 2017 se ale objevily obavy, zda je wuchanská laboratoř dostatečně bezpečná, zejména v centru tak velkého města. Podle Richarda Ebrighta, molekulárního biologa z Rutgersovy university, virus SARS unikl z vysoce zabezpečených zařízení v Pekingu rovnou několikrát.
Tim Trevan, konzultant v oboru biologické bezpečnosti, zase zdůraznil, že aby byly laboratoře BSL-4 opravdu bezpečné, je potřeba, aby vše probíhalo maximálně transparentně – a je podle něj otázkou, zda je to v Číně možné.
Laboratoř leží jen 18 kilometrů od trhu, kde se poprvé objevil wuchanský koronavirus
Podle Ebrighta také není věrohodná argumentace nutností výzkumu. Domnívá se, že rozšiřování počtu těchto laboratoří v Číně je spíše reakcí na jejich rozvoj v Evropě a USA.
Dodal, že vlády budou Čínu podezřívat z potenciálního vývoje biologických zbraní, která tato zařízení také umožňují. „Tyto laboratoře mají vždy dvojí možné využití,“ uvedl pro Nature.
Možnost vstřikovat zde opicím a dalším zvířatům smrtící patogeny ho tak již roku 2017 naplňovala spíše obavami než nadšením: „Mohou utéct, mohou škrábat, mohou kousat.“
