V Pákistánu odsoudili na deset let vůdce opozice a stovku expremiérových příznivců

Pákistánský soud ve čtvrtek udělil desetiletý trest vězení opozičnímu vůdci Omaru Ajúbu Chánovi a další stovce lidí za demonstrace na podporu uvězněného expremiéra Imrana Chána, píše agentura AFP. Proti zatčení bývalého ministerského předsedy a jeho uvěznění se před dvěma lety konaly protesty, které přerostly v nepokoje.

Ačkoli se Omar Chán protestů osobně neúčastnil, protiteroristický soud ve Faisalábádu jej do vězení poslal za podněcování násilí, výtržnosti a žhářství. Spolu s ním bylo odsouzeno i pět poslanců, senátor a člen provincie v severovýchodní části země, kteří patří k opozičnímu Hnutí za spravedlnost (PTI). Čelí obvinění z účasti na útocích na vojenské důstojníky, vládní budovy a vozidla během nepokojů v roce 2023, dodala agentura AP.

„Odvoláme se. Tyto rozsudky jsou negativní pro demokracii a celou zemi,“ řekl novinářům šéf PTI Góhar Ali Chán.

Za mříže má jít na deset let i více než devadesát dalších příznivců expremiéra Chána. Soud minulý týden poslal do vězení také regionálního opozičního vůdce a čtyřicítku dalších Chánových stoupenců, kteří se rovněž účastnili nepokojů.

„Odsuzování jednoho opozičního vůdce za druhým nevěstí nic dobrého pro žádný demokratický systém a vážně poškodí naši již tak křehkou demokracii,“ dodal mluvčí PTI.

Kauzy expremiéra

Dvaasedmdesátiletý expremiér Chán, bývalý kapitán a hvězda pákistánského kriketového týmu, byl v čele vlády od srpna 2018 do srpna 2022, kdy mu parlament vyslovil nedůvěru. Poprvé byl zatčen v květnu 2023. Chán je ve vězení od 5. srpna 2023 a čelí trestnímu stíhání v desítkách kauz, včetně případů korupce či vyzrazení obsahu tajného dokumentu. Soud mu letos v lednu uložil čtrnáct let za korupci s pozemky.

Pákistánská vláda v polovině července vytvořila takzvané národní polovojenské síly, které mají zakročit proti demonstracím konaným od příštího úterý u příležitosti druhého výročí Chánova uvěznění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud v pátek uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi 30letý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Informovala o tom agentura Jonhap.
05:18Aktualizovánopřed 28 mminutami

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
01:30Aktualizovánopřed 31 mminutami

Britský ministr obrany Healey skončil kvůli výdajům na obranu, nahradí ho Jarvis

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil demisi na síti X. Starmer v reakci na to uvedl, že vždy bude dělat, co je potřeba, aby byla Británie v bezpečí. Kancelář ministerského předsedy následně uvedla, že Healeyho nástupcem bude dosavadní náměstek ministryně vnitra Dan Jarvis. Healeyho rezignace pravděpodobně dále posílí spekulace o tom, že Starmerovy dny ve funkci premiéra jsou sečteny, poznamenala agentura AP.
včeraAktualizovánopřed 34 mminutami

VideoČesko a Itálie rozšiřují spolupráci v dodávkách munice

Česko a Itálie posilují vztahy v oblasti obrany. Itálie chce rozšířit spolupráci v dodávkách munice, řekl České televizi italský ministr obrany Guido Crosetto. Tamní zbrojovka Fiocchi, která od loňského roku spadá pod holding CSG miliardáře Michala Strnada, dodává italské armádě nové produkty. Speciální protidronovou munici, ze které se po vystřelení rozptýlí několik wolframových broků, teď italská armáda testuje asi hodinu cesty od Říma. Drony dokáže munice zneškodnit až z dvousetmetrové vzdálenosti. Zájem o české produkty mají i další země – Německo hodlá od České zbrojovky koupit 200 tisíc pistolí. K prvním dodávkám má dojít letos.
před 52 mminutami

Migrační pakt Evropské unie vstoupil v platnost

V pátek vstoupil v platnost migranční pakt Evropské unie. Mezi jeho hlavní cíle patří zrychlení azylových řízení, efektivnější návraty nelegálních migrantů či zavedení mechanismu solidarity mezi členskými státy. Ke znění paktu měla výhrady minulá vláda, ta současná slíbila jeho zrušení. Proti migračním pravidlům se staví i další evropské vlády, silně se ozývá například Varšava.
před 1 hhodinou

USA znovu zaútočily na Írán, pak Trump zrušil další avizované údery

Americký prezident Donald Trump uvedl, že zrušil bombardování Íránu, které dříve avizoval. USA v noci na čtvrtek dokončily další údery proti Íránu, jehož síly pohrozily odvetou a uvedly, že zaútočily na americké základny v Bahrajnu a Kuvajtu. Agentura Reuters napsala, že spolu USA a Írán navzdory úderům jednají, a to i o íránských zmrazených aktivech. Podle šéfa Bílého domu bude brzy oznámen termín a místo podepsání dohody.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Albánii pokračují protesty proti developerskému projektu Trumpovy rodiny

V Albánii proběhly další protesty kvůli projektu Jareda Kushnera, zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Plány na výstavbu obřího turistického resortu v laguně Vjosa-Narta, nedaleko jihoalbánského přístavu Vlora, kritici považují za bezohlednou invazi na nedotčené chráněné území, které je mimo jiné domovem divokých plameňáků. „Už máme po krk korupce. Měli bychom být (nově přijatou) kandidátskou zemí Evropské unie, ale chybí nám základní služby. Každý má své vlastní důvody. Musí to skončit,“ sdělil demonstrant z Tirany Greisi Mani. Za tyto problémy podle nespokojených Albánců může premiér Edi Rama, který zůstává odhodlaný dát americkým developerům zelenou.
před 9 hhodinami

VideoNěmecký průmysl čelí čínské konkurenci

Německý kancléř Friedrich Merz volá po lepší obraně Evropy proti nekalým praktikám v mezinárodním obchodu. Podle ekonomů ztratilo německé hospodářství za pět let 400 tisíc pracovních míst, a to kvůli vzestupu Číny. Merz slibuje reformy a tvrdší postup vůči Pekingu v rámci EU. „Čína přímo nahrazuje to, co jsme v Německu tradičně vyráběli po celá desetiletí, a to za ceny, s nimiž se dá jen těžko konkurovat,“ míní německá expertka Mareike Ohlbergová. Ekonomové vládě radí postoj k Číně zpřísnit. V opačném případě hrozí, že bude průmysl pod návalem levnějších výrobků upadat. Volba Německa ovlivní i pozici celé EU. Vztah k Číně bude mezi hlavními tématy bruselského summitu příští týden.
před 10 hhodinami
Načítání...