Předvečer Hirošimy. Opilí piloti, provokace tajných služeb i pečlivé plánování

Naplánovat detaily prvního shození atomové bomby bylo extrémně náročné. Proto to dostal za úkol nejzkušenější americký letecký velitel. Paul Tibbets narazil na řadu nečekaných problémů.

V létě 1945, po pádu Hitlerova impéria v Evropě, se Američané snažili co nejrychleji ukončit i válku v Pacifiku. Aby ušetřili životy amerických vojáků při dobývání každého metru japonské půdy, rozhodli se nasadit nový revoluční typ zbraně – zbraň atomovou.

Nestačilo ji jen shodit. Celá operace se musela detailně naplánovat. Tento úkol padl na velitele letectva Paula Tibbetse. „Tibbets v té době už měl pověst velice schopného letce, možná jednoho z nejschopnějších v celém letectvu Spojených států,“ vysvětluje Jaroslav Láník z Vojenského historického ústavu. „Projevilo se to tím, že se zúčastnil například bombardování Rouenu ve Francii a letěl v čele toho leteckého svazu. Byl to první nálet, který se uskutečnil za bílého dne,“ popisuje historik.

Kromě toho měl Tibbets na svém kontě ještě celou řadu dalších úspěchů. Díky tomu byl vybraný k tomu, aby například letecky přepravoval armádní celebrity. Ale hlavně „zalétával“ bombardéry B-29, což byl v té době reálně jediný americký stroj, který byl s to nést atomovou bombu.

Musel pak samozřejmě projít i důkladnými prověrkami. Během nich na něj například vyplaval i „hřích“ z minulosti, kdy byl vojenskou policií nachytán na zadním sedadle auta v choulostivé situaci s ženou. Kauzu přiznal, což mu pomohlo k získání místa.

Výběr, výcvik a prověřování

Výcvik probíhal na hranicích mezi Nevadou a Utahem, zapojilo se do něj patnáct osádek. Později se místo přesunulo, a nakonec se projekt rozšířil na patnáct set mužů posádky a dvě stovky důstojníků.

„Skupina, ze které se formovaly osádky, patřila k nejprověřovanějším v historii Spojených států. Zjišťovaly se jejich majetkové poměry, politické názory, situace rodiny, koníčky a záliby, které byly bezpečné, to znamená třeba záliba ve sportu, ale které byly i rizikové, jako hraní karet, dámská společnost a další,“ přibližuje Láník.

Celou dobu byli výcviku přítomní i zpravodajští důstojníci, kteří měli na starost, aby se piloti nedozvěděli, co bude jejich skutečným cílem. Například jim ukazovali klamné terče, například makety německých raket V1.

„Ale také vyvolávali různé řízené hovory, takže je zachyceno několik případů, jak třeba poddůstojníky oslovil nějaký důstojník s tím, že jede k této letce a jestli mu mohli sdělit nějaké informace. No a ti hoši, kteří ztratili ostražitost a chutně se rozpovídali o tom, jak to tam vlastně vypadá, jak to tam probíhá, byli pak zatčeni,“ vypráví Láník.

Piloti nebyli v areálu zavření, ale mohli vyrážet i do okolí. „Tam se nechovali vůbec mravně, abych tak řekl, takže různé šarvátky, rvačky, svádění mladých dívek a vdaných žen byly jaksi na denním pořádku,“ říká historik.

„Do jisté míry se to tolerovalo. Nesmělo to samozřejmě překročit jistou únosnou mez, ale oni měli jisté privilegované postavení a vždycky se podařilo velitelům ze všech těchto problémů chlapce vysekat,“ uzavírá Láník.

Jak vypadal konkrétní výcvik a proč se trénoval shoz s přesností na 250 metrů? Poslechněte si celý díl podcastu Úsvit jaderného věku, který se věnuje právě přípravě prvního bombardování:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 14 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.