Předvečer Hirošimy. Opilí piloti, provokace tajných služeb i pečlivé plánování

Naplánovat detaily prvního shození atomové bomby bylo extrémně náročné. Proto to dostal za úkol nejzkušenější americký letecký velitel. Paul Tibbets narazil na řadu nečekaných problémů.

V létě 1945, po pádu Hitlerova impéria v Evropě, se Američané snažili co nejrychleji ukončit i válku v Pacifiku. Aby ušetřili životy amerických vojáků při dobývání každého metru japonské půdy, rozhodli se nasadit nový revoluční typ zbraně – zbraň atomovou.

Nestačilo ji jen shodit. Celá operace se musela detailně naplánovat. Tento úkol padl na velitele letectva Paula Tibbetse. „Tibbets v té době už měl pověst velice schopného letce, možná jednoho z nejschopnějších v celém letectvu Spojených států,“ vysvětluje Jaroslav Láník z Vojenského historického ústavu. „Projevilo se to tím, že se zúčastnil například bombardování Rouenu ve Francii a letěl v čele toho leteckého svazu. Byl to první nálet, který se uskutečnil za bílého dne,“ popisuje historik.

Kromě toho měl Tibbets na svém kontě ještě celou řadu dalších úspěchů. Díky tomu byl vybraný k tomu, aby například letecky přepravoval armádní celebrity. Ale hlavně „zalétával“ bombardéry B-29, což byl v té době reálně jediný americký stroj, který byl s to nést atomovou bombu.

Musel pak samozřejmě projít i důkladnými prověrkami. Během nich na něj například vyplaval i „hřích“ z minulosti, kdy byl vojenskou policií nachytán na zadním sedadle auta v choulostivé situaci s ženou. Kauzu přiznal, což mu pomohlo k získání místa.

Výběr, výcvik a prověřování

Výcvik probíhal na hranicích mezi Nevadou a Utahem, zapojilo se do něj patnáct osádek. Později se místo přesunulo, a nakonec se projekt rozšířil na patnáct set mužů posádky a dvě stovky důstojníků.

„Skupina, ze které se formovaly osádky, patřila k nejprověřovanějším v historii Spojených států. Zjišťovaly se jejich majetkové poměry, politické názory, situace rodiny, koníčky a záliby, které byly bezpečné, to znamená třeba záliba ve sportu, ale které byly i rizikové, jako hraní karet, dámská společnost a další,“ přibližuje Láník.

Celou dobu byli výcviku přítomní i zpravodajští důstojníci, kteří měli na starost, aby se piloti nedozvěděli, co bude jejich skutečným cílem. Například jim ukazovali klamné terče, například makety německých raket V1.

„Ale také vyvolávali různé řízené hovory, takže je zachyceno několik případů, jak třeba poddůstojníky oslovil nějaký důstojník s tím, že jede k této letce a jestli mu mohli sdělit nějaké informace. No a ti hoši, kteří ztratili ostražitost a chutně se rozpovídali o tom, jak to tam vlastně vypadá, jak to tam probíhá, byli pak zatčeni,“ vypráví Láník.

Piloti nebyli v areálu zavření, ale mohli vyrážet i do okolí. „Tam se nechovali vůbec mravně, abych tak řekl, takže různé šarvátky, rvačky, svádění mladých dívek a vdaných žen byly jaksi na denním pořádku,“ říká historik.

„Do jisté míry se to tolerovalo. Nesmělo to samozřejmě překročit jistou únosnou mez, ale oni měli jisté privilegované postavení a vždycky se podařilo velitelům ze všech těchto problémů chlapce vysekat,“ uzavírá Láník.

Jak vypadal konkrétní výcvik a proč se trénoval shoz s přesností na 250 metrů? Poslechněte si celý díl podcastu Úsvit jaderného věku, který se věnuje právě přípravě prvního bombardování:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
19. 12. 2025

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025
Doporučujeme

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...