Předvečer Hirošimy. Opilí piloti, provokace tajných služeb i pečlivé plánování

Naplánovat detaily prvního shození atomové bomby bylo extrémně náročné. Proto to dostal za úkol nejzkušenější americký letecký velitel. Paul Tibbets narazil na řadu nečekaných problémů.

V létě 1945, po pádu Hitlerova impéria v Evropě, se Američané snažili co nejrychleji ukončit i válku v Pacifiku. Aby ušetřili životy amerických vojáků při dobývání každého metru japonské půdy, rozhodli se nasadit nový revoluční typ zbraně – zbraň atomovou.

Nestačilo ji jen shodit. Celá operace se musela detailně naplánovat. Tento úkol padl na velitele letectva Paula Tibbetse. „Tibbets v té době už měl pověst velice schopného letce, možná jednoho z nejschopnějších v celém letectvu Spojených států,“ vysvětluje Jaroslav Láník z Vojenského historického ústavu. „Projevilo se to tím, že se zúčastnil například bombardování Rouenu ve Francii a letěl v čele toho leteckého svazu. Byl to první nálet, který se uskutečnil za bílého dne,“ popisuje historik.

Kromě toho měl Tibbets na svém kontě ještě celou řadu dalších úspěchů. Díky tomu byl vybraný k tomu, aby například letecky přepravoval armádní celebrity. Ale hlavně „zalétával“ bombardéry B-29, což byl v té době reálně jediný americký stroj, který byl s to nést atomovou bombu.

Musel pak samozřejmě projít i důkladnými prověrkami. Během nich na něj například vyplaval i „hřích“ z minulosti, kdy byl vojenskou policií nachytán na zadním sedadle auta v choulostivé situaci s ženou. Kauzu přiznal, což mu pomohlo k získání místa.

Výběr, výcvik a prověřování

Výcvik probíhal na hranicích mezi Nevadou a Utahem, zapojilo se do něj patnáct osádek. Později se místo přesunulo, a nakonec se projekt rozšířil na patnáct set mužů posádky a dvě stovky důstojníků.

„Skupina, ze které se formovaly osádky, patřila k nejprověřovanějším v historii Spojených států. Zjišťovaly se jejich majetkové poměry, politické názory, situace rodiny, koníčky a záliby, které byly bezpečné, to znamená třeba záliba ve sportu, ale které byly i rizikové, jako hraní karet, dámská společnost a další,“ přibližuje Láník.

Celou dobu byli výcviku přítomní i zpravodajští důstojníci, kteří měli na starost, aby se piloti nedozvěděli, co bude jejich skutečným cílem. Například jim ukazovali klamné terče, například makety německých raket V1.

„Ale také vyvolávali různé řízené hovory, takže je zachyceno několik případů, jak třeba poddůstojníky oslovil nějaký důstojník s tím, že jede k této letce a jestli mu mohli sdělit nějaké informace. No a ti hoši, kteří ztratili ostražitost a chutně se rozpovídali o tom, jak to tam vlastně vypadá, jak to tam probíhá, byli pak zatčeni,“ vypráví Láník.

Piloti nebyli v areálu zavření, ale mohli vyrážet i do okolí. „Tam se nechovali vůbec mravně, abych tak řekl, takže různé šarvátky, rvačky, svádění mladých dívek a vdaných žen byly jaksi na denním pořádku,“ říká historik.

„Do jisté míry se to tolerovalo. Nesmělo to samozřejmě překročit jistou únosnou mez, ale oni měli jisté privilegované postavení a vždycky se podařilo velitelům ze všech těchto problémů chlapce vysekat,“ uzavírá Láník.

Jak vypadal konkrétní výcvik a proč se trénoval shoz s přesností na 250 metrů? Poslechněte si celý díl podcastu Úsvit jaderného věku, který se věnuje právě přípravě prvního bombardování:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 11 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 14 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 16 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 16 hhodinami
Načítání...