Kněží a lamy. Japonci objevili na planině Nazca dvě stovky nových obrazů

Výzkumný tým z japonské univerzity tento týden oznámil objev 248 nových geoglyfů, které se nachází na známé planině Nazca v Peru. Informoval o tom web The Japan Times. Tým, který se obrazci zabývá od roku 2004, za dobu svého výzkumu identifikoval celkem 893 neznámých obrazců.

Vědci z Jamagatské univerzity ve spolupráci s americkým počítačovým gigantem IBM identifikovali obrazce prostřednictvím terénních průzkumů, které prováděli mezi lety 2023 a 2024 na místech vybraných umělou inteligencí. Mnohé z geoglyfů jsou dlouhé asi deset metrů s tím, že na jedné cestě byly souvislé obrazce kněží držících lidské hlavy nebo samotných hlav, zatímco na druhé byly několikrát vyobrazeny lamy.

„Geoglyfy z Nazcy nejsou samostatným uměleckým dílem, ale díky různým kombinacím a uspořádáním zřejmě fungují jako médium pro předávání víry a vzpomínek na tehdejší dobu,“ řekl vedoucí týmu Masato Sakai.

Fotografie některých geoglyfů budou vystaveny v pavilonu Peru na výstavě Expo 2025 v Ósace až do jejího ukončení 13. října.

Nově objevený obrazec na planině Nazca
Zdroj: ČTK/AP/Martin Mejia

Historie obrazců

Planina Nazca, která se rozprostírá na zhruba 520 kilometrech čtverečních, se nachází na jihu Peru. Smysl geoglyfů, zapsaných od roku 1994 na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, zůstává přes rozsáhlý výzkum do značné míry stále ještě záhadou.

Různé teorie míní, že obrazce zobrazující různá zvířata nebo neobvyklé lidské postavy sloužily k náboženským rituálům jako způsob komunikace s bohy, astronomický kalendář či zavlažovací systém. Podle některých excentričtějších amatérských výzkumníků se jedná o výtvor mimozemské civilizace, pro což ale neexistují žádné důkazy.

Některé z geoglyfů zaznamenali už španělští dobyvatelé v 16. století. První, kdo se jim šířeji věnoval, byl americký historik Paul Kosok, který je studoval na místě ve 40. letech minulého století. Podle něj byly obrazce na zavlažovací systém příliš mělké. Kosok se přikláněl k vysvětlení, že šlo o astronomický kalendář.

V posledních letech našli japonští vědci na planině stovky nových obrazců či jejich zbytků různých velikostí. Některé měřily až sto metrů, jiné jen pět a zobrazovaly například ptáky, opice, hady, rybu, kočku, lamu, dvouhlavého hada požírajícího dva lidi či lidskou postavu s hranatou hlavou a holí v ruce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rakovina mozku nemusí začínat bolestí hlavy, upozorňuje lékařka

Rakovinou mozku sice v Česku onemocní ročně „jen“ několik stovek lidí, ale je to přes pokrok v medicíně stále velmi ničivá diagnóza. Pomáhají nejen nové léky, ale také lepší diagnostika a také práce s pacienty.
před 12 hhodinami

„Jsme krávy budoucnosti,“ míní historik Harari. Varuje před AI migranty

Umělé inteligence mění zásadním způsobem svět, upozornil v pořadu Hyde Park Civilizace historik a intelektuál Yuval Noah Harari. Západní svět se podle něj sice obává migrantů ze zemí třetího světa, ale ve skutečnosti za mnohem nebezpečnější označil mnohem cizejší AI migranty, kteří doopravdy berou lidem práci.
před 15 hhodinami

Japonsko vyšle sondu na Phobos

Japonská agentura pro výzkum vesmíru (JAXA) se tento týden chystá vyslat sondu na jeden ze dvou měsíců Marsu – Phobos. Slibuje si od toho poznatky o vzniku obou měsíčních souputníků této planety. Mise, která má trvat pět let, by také mohla pomoci objasnit původ života ve Sluneční soustavě, napsala agentura AP.
před 17 hhodinami

Nástup bakterií odolných proti antibiotikům je pomalá pandemie, říká přední expert

Odolnost bakterií proti antibiotikům představuje rostoucí hrozbu pro globální zdraví, protože snižuje účinnost léčby zachraňující životy a současně vystavuje lidi zvýšenému riziku, ať už v souvislosti s běžnými infekcemi, nebo s rutinními lékařskými zákroky, varuje Světová zdravotnická organizace (WHO). Jak vážný je to problém a jaké možnosti má věda k dispozici, vysvětluje přední expert na toto téma.
před 19 hhodinami

Ničení amazonského pralesa v Brazílii kleslo na minimum za skoro čtyřicet let

Rozsah ničení amazonského pralesa v Brazílii klesl v uplynulých dvanácti měsících na minimum od začátku měření v roce 1988. Uvedl to brazilský ústav INPE, který tyto údaje celou dobu shromažďuje. Meziročně plocha zničeného amazonského pralesa v Brazílii klesla o 42 procent.
před 19 hhodinami

Plzeňští lékaři využívají unikátní metodu k přesnější diagnostice rakoviny slinivky

Fakultní nemocnice Plzeň oznámila světové prvenství v onkologické diagnostice. Začala kombinovat radiofarmakum 68Ga-Trivehexin s vyšetřením PET/MRI, které spojuje pozitronovou emisní tomografii a magnetickou rezonanci. Nový postup umožňuje přesněji zobrazit nádor a odlišit ho od okolní zánětlivé tkáně.
před 22 hhodinami

Napoleonův tajný dopis z roku 1809 dešifrovala AI za pár hodin

Když francouzský císař Napoleon Bonaparte nařídil sepsat válečný dopis v šifře, vznikla hádanka, která byla nevyřešená více než 200 let. Dokud ji umělá inteligence (AI) nerozluštila během několika hodin. Ať už jde o dešifrování korespondence nebo o to, aby promluvily starověké ohořelé papyry, AI otevírá nové cesty pro historický výzkum, napsala agentura AFP.
17. 10. 2026‌‌

Nejstarší vražda? Archeologové popsali neandertálce zabitého před 75 tisíci lety

Kruhový otvor v lopatce neandertálce, jehož kosti vědci našli v jeskyni v iráckém Kurdistánu, může být nejstarším známým příkladem úmyslného zabití člověka jiným člověkem. Podle nové studie se to stalo asi před 75 tisíci lety.
17. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.