První laboratorní pokusy ukazují, že by se proti viru SARS-CoV-2 dala použít biotechnologie CRISPR – tedy takzvané genetické nůžky. Podle studie v odborném časopise Nature Communications by se tímto způsobem dalo zabránit viru v množení.
Genetické nůžky CRISPR jsou účinné i proti covidu. Hledá se cesta k léku
Vědci v tomto experimentu použili enzym CRISPR-Cas, který se navázal do části genetické informace viru, jež slouží k jeho rozmnožování. Enzym dokázal tuto část RNA rozložit a znemožnil tak viru, aby se replikoval.
Autoři studie upozorňují, že výsledek je sice velmi nadějný, ale výzkum zatím probíhal jen na buněčných kulturách za zdmi laboratoří, tedy jen „ve zkumavce“. A to znamená, že cesta k potenciálnímu léku bude ještě trvat velmi dlouho. Ve střednědobém a dlouhodobém horizontu by ale tento nový přístup mohl přinést v boji proti covidu-19, ale možná i dalším smrtícím koronavirům revoluci.
„Technologie CRISPR-Cas13 je natolik flexibilní a nepotřebuje nic jiného než tento enzym a virus, že můžeme rychle navrhovat antivirotika proti covidu i všem jiným virům, které se mohou v budoucnu objevit,“ popsala hlavní výhody profesorka Sharon Lewinová z australského Institutu Petera Dohertyho.
Genetické nůžky proti pandemii
CRISPR vědci zkoumají už řadu let; umí měnit části DNA tak, že některé její pasáže vymaže, vloží nebo nahradí jinými. V medicíně se s ním experimentuje jako se způsobem, jak pomocí změn genetické informace léčit některé nemoci, anebo dokonce jim i předcházet.
Testuje se i při vytváření geneticky modifikovaných rostlin a zvířat, ale jeho využití u lidí je stále omezené a současně pro mnohé i kontroverzní. Tato biotechnologie je natolik perspektivní, že za její vývoj dostaly autorky Emmanuelle Charpentierová a Jennifer Doudnaová Nobelovu cenu za chemii.
Obrovskou změnu přinesl rok 2020, kdy se na jaře podařilo využít tuto technologii také pro úpravu RNA – kterou využívají například viry. Nově teď autoři studie v Nature Communications prokázali, že si CRISPR poradil i s covidovým virem SARS-CoV-2 – a to jak jeho původní podobou, tak i s varianou alfa a verzemi, jež se od těchto kmenů liší jen drobnými mutacemi. Teoreticky by ale nemělo být těžké upravit genetické nůžky tak, aby fungovaly i proti jiným současným variantám nebo těm, jež se objeví v budoucnosti. A dokonce by se daly rychle upravovat i proti dalším virům, které se mezi lidmí objeví, s pandemickým potenciálem.
„Na rozdíl od běžných antivirových léků spočívá síla tohoto nástroje v jeho konstrukční flexibilitě a přizpůsobivosti, díky nimž je vhodným lékem proti mnoha patogenním virům včetně chřipky, eboly a možná i HIV,“ vysvětlil Mohamed Fareh z University of Melbourne.
Díky úspěchu ve zkumavce teď stejný vědecký tým plánuje studie na zvířatech a poté, pokud se prokáže úspěšnost a bezpečnost, by mohl přejít i ke klinickým zkouškám na lidech. Tento cíl je podle autorů ale vzdálený ještě několik let.