Koronavirus se poprvé prokázal v Antarktidě. Kontinent vědců je na nemoc připravený

Nákaza koronavirem se poprvé potvrdila v Antarktidě. Na chilské výzkumné stanici na západě nejizolovanějšího kontinentu světa se koronavirus prokázal u 36 lidí. Šestadvacet z nich přitom tvoří příslušníci chilské armády, zatímco ostatní jsou civilní zaměstnanci údržby. Informovala o tom britská televize Sky News. Počet lidí v Antarktidě se mění v průběhu roku. V zimě jich tam je kolem tisíce, v létě zhruba 5 tisíc.

Chilská armáda uvedla, že se díky rychlým preventivním krokům podařilo uvolnit nakažené zaměstnance, u nichž se po lékařské prohlídce a PCR testu potvrdilo onemocnění covid-19. Nákaza se po návratu z mise prokázala také u tří členů posádky lodi, která základně generála Bernarda O'Higginse Riquelmeho, jedné ze 13 aktivních chilských základen v Antarktidě, poskytovala logistickou podporu. Podle agentury AFP bylo na palubě plavidla 208 členů posádky.

Alespoň část nakažených podle agentury AP pociťovala příznaky předtím, než byli testováni. Všichni s pozitivním testem byli evakuováni do města Punta Arenas na jihu Chile. Podle serveru Newsweek jsou nyní v izolaci a nemají vážné příznaky. Nakažený personál nahradil nový tým, který před cestou na Antarktidu podstoupil karanténu a testy na koronavirus.

Antarktida zůstala zatím izolovaná

Snaha zabránit rozšíření koronaviru na Antarktidě si vybrala svou daň, jelikož tam byly pozastaveny hlavní výzkumné projekty, píše britský list The Guardian. V březnu se představitelé výzkumných programů shodli, že pandemie by v Antarktidě mohla mít katastrofální dopad. Zmínili přitom extrémní klimatické podmínky i omezenou lékařskou péči, což už samo o sobě pro výzkumníky představuje jisté riziko.

Opatření proti šíření covidu-19 se dotkla i expedice vědců z České republiky, která tam odletěla před týdnem. Ihned po příletu do Chille nastoupí polárníci čtrnáctidenní karanténu v hotelu, během níž budou dvakrát testováni na covid-19. Pouze negativní PCR testy jim umožní pokračovat začátkem ledna lodí dále směrem ke stanici.

Pokud se expedice úspěšně dostane do Antarktidy, počítá se s jejím návratem v březnu. Návrat z předchozí expedice zkomplikovala pandemie koronaviru, letos na jaře se tak polárníci dostali domů asi s měsíčním zpožděním.

Vědci jsou připravení

Antarktický turismus, po kterém se v posledních letech zvýšila poptávka, se zastavil kvůli covidu už na jaře, když se v médiích objevily první zprávy o šíření nemoci na palubách výletních lodí a když vlády zakázaly cestování. Od té doby základny obývají jen skupinky vědců a vojáků, kterým společnost dělají pouze rypouši sloní, tučňáci, ledovce a tisíce kilometrů sněhových plání.

Preventivní opatření proti šíření nemoci, jako je například časté mytí rukou, byla na antarktických základnách běžnou praxí už před nynější krizí. V často přeplněných ubikacích se totiž choroby mohou šířit rychle, uvedla vedoucí sekce pro vědu na Antarktidě amerického vládního Národního vědeckého fondu (NSF) Alexandra Isernová.

„Vždy jsme trvali na zachování pevných zásad veřejné hygieny a na zdravotních protokolech, abychom v uzavřených prostorech zamezili nemocím,“ říká odbornice, podle které jsou základny na případný boj s onemocněním covid-19 dobře připravené. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Fukušimě probíhá masivní hybridizace prasat. S radiací nesouvisí

Když ve Fukušimě došlo k jaderné havárii, uprchla z místních chovů domácí prasata. A v přírodě narazila na své bratrance – divočáky. Přes odlišný vzhled v sobě oba druhy našly zalíbení, které skončilo opakovaným pářením. Vědci tuto unikátní situaci detailně prozkoumali, aby zjistili, co se vlastně stalo a jaký dopad to mělo na nově vzniklé hybridy.
před 3 hhodinami

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
před 5 hhodinami

Káva může pomáhat chránit mozek před demencí, uvádí nová studie

Pití několika šálků kofeinové kávy nebo čaje denně může v malé míře pomáhat zachovat výkonnost mozku a předcházet demenci. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil server JAMA Network a o níž informovala agentura Reuters.
před 8 hhodinami

Český vědec objevil neznámou formu magnetismu. Popsal ji v prestižním Nature

Fyzik Tomáš Jungwirth už získal celou řadu prestižních ocenění, patří také mezi světově nejcitovanější české vědce. Teď ho oslovil prestižní časopis Nature, aby pro něj shrnul své aktuální bádání na poli takzvaných altermagnetů, které objevil.
před 22 hhodinami

Nezakazujte mladým sociální sítě, doporučují experti z Masarykovy univerzity

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
včeraAktualizovánovčera v 17:27

Američtí plastičtí chirurgové vyzývají k odkladu operací pro změnu pohlaví

Americká společnost plastických chirurgů (ASPS) na začátku února oznámila, že v současné době neexistuje dostatek kvalitních výzkumů, které by prokazovaly, že operace vedoucí ke změně pohlaví u teenagerů prokazují dlouhodobé přínosy. Naopak, novější důkazy naznačují, že „léčba může přinášet komplikace a potenciální škody“. Vyzvala proto, aby lékaři odkládali operace změny pohlaví u mladých pacientů až do minimálně devatenácti let.
včera v 15:22

Moravští archeologové vypráví příběh jednoho lovce. Dočkali se světového uznání

Mezinárodní vědecká organizace PLOS vydala seznam nejdůležitějších studií uplynulého roku v oboru lidské evoluce. Zařadila mezi ně i výzkum českých archeologů vedený Dominikem Chlachulou. Mladý brněnský vědec popsal zcela jedinečný nález: sadu nástrojů jednoho lovce z doby ledové, současníka Štorchových Lovců mamutů. Jiný takový objev z této doby archeologie nemá, je celosvětově jedinečný a pomáhá vyprávět příběh lidí, kteří sídlili před desítkami tisíc let pod Pálavou a vytvořili i slavnou Věstonickou Venuši.
včera v 12:19

Nové riziko pro ohrožené gorily: agresivní paraziti od lidmi chovaných vepřů

Za vážnými záněty žaludku ohrožených horských goril je zvýšený výskyt hlístice rodu Hyostrongylus. Paraziti běžní u hospodářských zvířat tak mohou za určitých podmínek představovat riziko i pro volně žijící živočichy. Zjistil to mezinárodní tým vědců, jehož členy byli i zástupci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO). Svá zjištění publikovali v časopise Journal of Applied Ecology.
včera v 09:57
Načítání...