Koronavirus se poprvé prokázal v Antarktidě. Kontinent vědců je na nemoc připravený

Nákaza koronavirem se poprvé potvrdila v Antarktidě. Na chilské výzkumné stanici na západě nejizolovanějšího kontinentu světa se koronavirus prokázal u 36 lidí. Šestadvacet z nich přitom tvoří příslušníci chilské armády, zatímco ostatní jsou civilní zaměstnanci údržby. Informovala o tom britská televize Sky News. Počet lidí v Antarktidě se mění v průběhu roku. V zimě jich tam je kolem tisíce, v létě zhruba 5 tisíc.

Chilská armáda uvedla, že se díky rychlým preventivním krokům podařilo uvolnit nakažené zaměstnance, u nichž se po lékařské prohlídce a PCR testu potvrdilo onemocnění covid-19. Nákaza se po návratu z mise prokázala také u tří členů posádky lodi, která základně generála Bernarda O'Higginse Riquelmeho, jedné ze 13 aktivních chilských základen v Antarktidě, poskytovala logistickou podporu. Podle agentury AFP bylo na palubě plavidla 208 členů posádky.

Alespoň část nakažených podle agentury AP pociťovala příznaky předtím, než byli testováni. Všichni s pozitivním testem byli evakuováni do města Punta Arenas na jihu Chile. Podle serveru Newsweek jsou nyní v izolaci a nemají vážné příznaky. Nakažený personál nahradil nový tým, který před cestou na Antarktidu podstoupil karanténu a testy na koronavirus.

Antarktida zůstala zatím izolovaná

Snaha zabránit rozšíření koronaviru na Antarktidě si vybrala svou daň, jelikož tam byly pozastaveny hlavní výzkumné projekty, píše britský list The Guardian. V březnu se představitelé výzkumných programů shodli, že pandemie by v Antarktidě mohla mít katastrofální dopad. Zmínili přitom extrémní klimatické podmínky i omezenou lékařskou péči, což už samo o sobě pro výzkumníky představuje jisté riziko.

Opatření proti šíření covidu-19 se dotkla i expedice vědců z České republiky, která tam odletěla před týdnem. Ihned po příletu do Chille nastoupí polárníci čtrnáctidenní karanténu v hotelu, během níž budou dvakrát testováni na covid-19. Pouze negativní PCR testy jim umožní pokračovat začátkem ledna lodí dále směrem ke stanici.

Pokud se expedice úspěšně dostane do Antarktidy, počítá se s jejím návratem v březnu. Návrat z předchozí expedice zkomplikovala pandemie koronaviru, letos na jaře se tak polárníci dostali domů asi s měsíčním zpožděním.

Vědci jsou připravení

Antarktický turismus, po kterém se v posledních letech zvýšila poptávka, se zastavil kvůli covidu už na jaře, když se v médiích objevily první zprávy o šíření nemoci na palubách výletních lodí a když vlády zakázaly cestování. Od té doby základny obývají jen skupinky vědců a vojáků, kterým společnost dělají pouze rypouši sloní, tučňáci, ledovce a tisíce kilometrů sněhových plání.

Preventivní opatření proti šíření nemoci, jako je například časté mytí rukou, byla na antarktických základnách běžnou praxí už před nynější krizí. V často přeplněných ubikacích se totiž choroby mohou šířit rychle, uvedla vedoucí sekce pro vědu na Antarktidě amerického vládního Národního vědeckého fondu (NSF) Alexandra Isernová.

„Vždy jsme trvali na zachování pevných zásad veřejné hygieny a na zdravotních protokolech, abychom v uzavřených prostorech zamezili nemocím,“ říká odbornice, podle které jsou základny na případný boj s onemocněním covid-19 dobře připravené. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 3 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026
Načítání...