Koronavirus se poprvé prokázal v Antarktidě. Kontinent vědců je na nemoc připravený

Nákaza koronavirem se poprvé potvrdila v Antarktidě. Na chilské výzkumné stanici na západě nejizolovanějšího kontinentu světa se koronavirus prokázal u 36 lidí. Šestadvacet z nich přitom tvoří příslušníci chilské armády, zatímco ostatní jsou civilní zaměstnanci údržby. Informovala o tom britská televize Sky News. Počet lidí v Antarktidě se mění v průběhu roku. V zimě jich tam je kolem tisíce, v létě zhruba 5 tisíc.

Chilská armáda uvedla, že se díky rychlým preventivním krokům podařilo uvolnit nakažené zaměstnance, u nichž se po lékařské prohlídce a PCR testu potvrdilo onemocnění covid-19. Nákaza se po návratu z mise prokázala také u tří členů posádky lodi, která základně generála Bernarda O'Higginse Riquelmeho, jedné ze 13 aktivních chilských základen v Antarktidě, poskytovala logistickou podporu. Podle agentury AFP bylo na palubě plavidla 208 členů posádky.

Alespoň část nakažených podle agentury AP pociťovala příznaky předtím, než byli testováni. Všichni s pozitivním testem byli evakuováni do města Punta Arenas na jihu Chile. Podle serveru Newsweek jsou nyní v izolaci a nemají vážné příznaky. Nakažený personál nahradil nový tým, který před cestou na Antarktidu podstoupil karanténu a testy na koronavirus.

Antarktida zůstala zatím izolovaná

Snaha zabránit rozšíření koronaviru na Antarktidě si vybrala svou daň, jelikož tam byly pozastaveny hlavní výzkumné projekty, píše britský list The Guardian. V březnu se představitelé výzkumných programů shodli, že pandemie by v Antarktidě mohla mít katastrofální dopad. Zmínili přitom extrémní klimatické podmínky i omezenou lékařskou péči, což už samo o sobě pro výzkumníky představuje jisté riziko.

Opatření proti šíření covidu-19 se dotkla i expedice vědců z České republiky, která tam odletěla před týdnem. Ihned po příletu do Chille nastoupí polárníci čtrnáctidenní karanténu v hotelu, během níž budou dvakrát testováni na covid-19. Pouze negativní PCR testy jim umožní pokračovat začátkem ledna lodí dále směrem ke stanici.

Pokud se expedice úspěšně dostane do Antarktidy, počítá se s jejím návratem v březnu. Návrat z předchozí expedice zkomplikovala pandemie koronaviru, letos na jaře se tak polárníci dostali domů asi s měsíčním zpožděním.

Vědci jsou připravení

Antarktický turismus, po kterém se v posledních letech zvýšila poptávka, se zastavil kvůli covidu už na jaře, když se v médiích objevily první zprávy o šíření nemoci na palubách výletních lodí a když vlády zakázaly cestování. Od té doby základny obývají jen skupinky vědců a vojáků, kterým společnost dělají pouze rypouši sloní, tučňáci, ledovce a tisíce kilometrů sněhových plání.

Preventivní opatření proti šíření nemoci, jako je například časté mytí rukou, byla na antarktických základnách běžnou praxí už před nynější krizí. V často přeplněných ubikacích se totiž choroby mohou šířit rychle, uvedla vedoucí sekce pro vědu na Antarktidě amerického vládního Národního vědeckého fondu (NSF) Alexandra Isernová.

„Vždy jsme trvali na zachování pevných zásad veřejné hygieny a na zdravotních protokolech, abychom v uzavřených prostorech zamezili nemocím,“ říká odbornice, podle které jsou základny na případný boj s onemocněním covid-19 dobře připravené. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 1 hhodinou

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 15 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 18 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 20 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 21 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 22 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...