Vědci se provrtali do ztraceného světa. Leží 1084 metrů pod antarktickým ledem

Vědcům a technikům se během vánočních svátků podařilo dostat speciálním vrtákem do Mercerova jezera, které leží pod stovkami metrů ledu v Antarktidě. Je to teprve podruhé, co se Američanům něco takového podařilo. Vědci teď začnou zkoumat, jaké unikátní životní formy žijí naprosto izolované pod ledem.

V neděli 30. prosince oznámil vědecký program SALSA (Subglacial Antarctic Lakes Scientific Access), že se jim podařilo prorazit silnou vrstvou antarktického ledu, který ukrývá Mercerovo jezero. Použili k tomu speciální vrtačku se silným proudem horké vody. Museli prorazit ledem, který vznikl ze zmrzlé řeky. Jak mimořádný je to úspěch, dokazuje i fakt, že se jedná o teprve druhý úspěšný pokus o něco takového – roku 2013 se podařilo vyvrtat otvor do Whillansova jezera.

Už tehdy se ukázalo, že se v takovém prostředí může ukrývat výjimečný život – ve formě mikrobů, které lidstvo nezná. Experti nyní budou odebírat z Mercerova jezera a jeho ledových vod vzorky, které pak budou analyzovat. „Vůbec netušíme, co tam najdeme,“ uvedl pro web Earther biogeochemik John Priscu, který experiment vede. „Všechno se teprve učíme, vždyť je to teprve podruhé, co se něco takového podařilo.“

Průnik do ztraceného světa

Vrt do jezera proběhl téměř 1000 kilometrů od americké polární stanice McMurdo, kde měl tým základnu. Celý pokus se připravoval několik let, celý loňský rok zabrala přeprava stovek tun vybavení potřebného k provedení vrtu. Podívejte se, jak vypadala příprava.

Se samotným vrtem se začalo den před Štědrým dnem – spočíval ve vytvoření dvou děr nedaleko od sebe. Během tří dní se vědcům a technikům podařilo provrtat do hloubky 1084 metrů pod led, kde se nachází tekutá voda velkého Mercerova jezera.

Testování vrtu do Mercerova jezera
Zdroj: SALSA

Operace byla nesmírně náročná – přes její značný rozsah museli vědci používat stejná opatření jako v laboratoři; nesměli do jezera přinést jediný mikroorganismus, který by mohl nejen znečistit vzorky, ale také tento unikátní ekosystém kontaminovat.

Co skrývá led?

Zatímco doposud ležela většina práce na technicích, teprve nyní se dostávají ke slovu vědci. Ti otvorem spustili do jezera řadu přístrojů, které popíší tamní podmínky: teplotu, vodivost a další vlastnosti vody. Navíc do jezera spustí speciální dálkově ovládaný dron, který by tam měl nafilmovat záběry v rozlišení 4K. Vědci také odeberou řadu vzorků z různých hloubek i sedimentu ze dna.

Řada analýz proběhne přímo na místě v tamní mobilní laboratoři, ale složitější výzkum se odehraje až na specializovaných pracovištích a bude trvat zřejmě až několik let. Výzkum by měl odhalit, jaké organismy se v jezeře nacházejí a jaké mají vlastnosti. Tyto mikroskopické formy života jsou v jezeře izolované od světa tisíce let, mohou tedy pomoci lépe pochopit, jak v těchto extrémních podmínkách funguje evoluce.

Současně by tato analýza mohla poodhalit, jak vypadala geologická minulost Antarktidy; Mercerovo jezero totiž mohlo být dříve propojené s mořem – ale není to jasné; měl by to potvrdit právě výzkum mikroorganismů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Brně testují lepidlo na zlomeniny. Inspiroval ho sliz mušlí

S léčbou tříštivých zlomenin by v budoucnu mohlo pomoci kostní lepidlo, které v současné době testují vědci z výzkumného centra CEITEC Vysokého učení technického v Brně. Jednotlivé úlomky kosti se pomocí něj dají přilepit na své místo, poté se lepidlo postupně samo vstřebá a rozloží na látky, které se v těle běžně vyskytují. Lékaři navíc mohou do lepidla přidat také antibakteriální a hojivé látky.
před 33 mminutami

AI agent pronikl na australský vládní portál

Australský premiér Anthony Albanese oznámil, že agent umělé inteligence (AI) vyvinutý americkou společností OpenAI v červnu pronikl na australský vládní portál se zdravotními údaji. Získal neoprávněný přístup k veřejným i neveřejným souborům, informovala o tom agentura Reuters. Jedná se pravděpodobně o první známý případ, kdy agent AI hacknul vládní webovou stránku.
před 1 hhodinou

Vědci popsali kleptoparazitismus u delfína Bublinky

Mořští biologové narazili na chování delfínů, které doposud neznali. Zjistili, že jeden sledovaný kytovec spoří energii tím, že neloví ryby, ale získává od nich jen obsah jejich žaludků. Jde o první dobře zdokumentovaný případ kleptoparazitismu neboli krádeží potravy u kytovců.
před 2 hhodinami

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
před 15 hhodinami

Vědci přepsali rodokmen netopýrů, jejich kolébkou je Evropa

Mezinárodní tým vědců včetně českých odborníků napsal novou evoluční historii netopýrů. Dosud nejrozsáhlejší genetická a paleontologická netopýří studie, která ve středu vyšla v časopisu Nature, odhalila, že jediní létající savci vznikli před 65 miliony let v Evropě – nikoliv v Africe, jak se doposud předpokládalo. Výsledky výzkumu navíc pomáhají vysvětlit jejich výjimečnou dlouhověkost a vysokou odolnost vůči infekčním nemocem.
před 16 hhodinami

Šestina amerických dětí užívajících léky proti obezitě trpí nedostatkem živin

Léky jako Ozempic nebo Wegovy, tedy přípravky na bázi GLP-1, zásadně změnily to, jak se léčí obezita. Po celém světě se ukazuje, že umí zásadně snížit hmotnost u lidí, kterým nepomáhají žádné jiné metody. A několik let se už také nasazují na léčbu dětí. Nová americká studie ale ukazuje, že právě u dětí by lékaři měli začít dávat více pozor.
před 20 hhodinami

Trojice českých vědců dostala cenu za objev nového druhu magnetů

Cenu Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek dostali Libor Šmejkal, Jairo Sinova a Tomáš Jungwirth za objev altermagnetismu, třetí základní třídy magnetismu. Je to poprvé, co tuto významnou cenu obdrželi čeští vědci.
před 22 hhodinami

Čeští vědci chtějí vyvinout přístroj, který má hledat život na měsíci Saturnu

Čeští vědci z Heyrovského ústavu Akademie věd chtějí společně s kolegy z Německa a Francie vyvinout přístroj, který by byl součástí chystané evropské mise k měsíci Saturnu, k Enceladu. Hmotnostní spektrometr by měl zvládnout určit chemické složení materiálu z gejzírů, které tryskají z měsíce. Vědci by díky tomu mohli podrobněji zkoumat, zda se v něm nacházejí organické a další molekuly důležité pro vznik života.
před 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.