Vědci se provrtali do ztraceného světa. Leží 1084 metrů pod antarktickým ledem

Vědcům a technikům se během vánočních svátků podařilo dostat speciálním vrtákem do Mercerova jezera, které leží pod stovkami metrů ledu v Antarktidě. Je to teprve podruhé, co se Američanům něco takového podařilo. Vědci teď začnou zkoumat, jaké unikátní životní formy žijí naprosto izolované pod ledem.

V neděli 30. prosince oznámil vědecký program SALSA (Subglacial Antarctic Lakes Scientific Access), že se jim podařilo prorazit silnou vrstvou antarktického ledu, který ukrývá Mercerovo jezero. Použili k tomu speciální vrtačku se silným proudem horké vody. Museli prorazit ledem, který vznikl ze zmrzlé řeky. Jak mimořádný je to úspěch, dokazuje i fakt, že se jedná o teprve druhý úspěšný pokus o něco takového – roku 2013 se podařilo vyvrtat otvor do Whillansova jezera.

Už tehdy se ukázalo, že se v takovém prostředí může ukrývat výjimečný život – ve formě mikrobů, které lidstvo nezná. Experti nyní budou odebírat z Mercerova jezera a jeho ledových vod vzorky, které pak budou analyzovat. „Vůbec netušíme, co tam najdeme,“ uvedl pro web Earther biogeochemik John Priscu, který experiment vede. „Všechno se teprve učíme, vždyť je to teprve podruhé, co se něco takového podařilo.“

Průnik do ztraceného světa

Vrt do jezera proběhl téměř 1000 kilometrů od americké polární stanice McMurdo, kde měl tým základnu. Celý pokus se připravoval několik let, celý loňský rok zabrala přeprava stovek tun vybavení potřebného k provedení vrtu. Podívejte se, jak vypadala příprava.

Se samotným vrtem se začalo den před Štědrým dnem – spočíval ve vytvoření dvou děr nedaleko od sebe. Během tří dní se vědcům a technikům podařilo provrtat do hloubky 1084 metrů pod led, kde se nachází tekutá voda velkého Mercerova jezera.

Testování vrtu do Mercerova jezera
Zdroj: SALSA

Operace byla nesmírně náročná – přes její značný rozsah museli vědci používat stejná opatření jako v laboratoři; nesměli do jezera přinést jediný mikroorganismus, který by mohl nejen znečistit vzorky, ale také tento unikátní ekosystém kontaminovat.

Co skrývá led?

Zatímco doposud ležela většina práce na technicích, teprve nyní se dostávají ke slovu vědci. Ti otvorem spustili do jezera řadu přístrojů, které popíší tamní podmínky: teplotu, vodivost a další vlastnosti vody. Navíc do jezera spustí speciální dálkově ovládaný dron, který by tam měl nafilmovat záběry v rozlišení 4K. Vědci také odeberou řadu vzorků z různých hloubek i sedimentu ze dna.

Řada analýz proběhne přímo na místě v tamní mobilní laboratoři, ale složitější výzkum se odehraje až na specializovaných pracovištích a bude trvat zřejmě až několik let. Výzkum by měl odhalit, jaké organismy se v jezeře nacházejí a jaké mají vlastnosti. Tyto mikroskopické formy života jsou v jezeře izolované od světa tisíce let, mohou tedy pomoci lépe pochopit, jak v těchto extrémních podmínkách funguje evoluce.

Současně by tato analýza mohla poodhalit, jak vypadala geologická minulost Antarktidy; Mercerovo jezero totiž mohlo být dříve propojené s mořem – ale není to jasné; měl by to potvrdit právě výzkum mikroorganismů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
před 10 hhodinami

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
před 12 hhodinami

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
před 12 hhodinami

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
před 15 hhodinami

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
před 16 hhodinami

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
před 19 hhodinami

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025

Lidé si ochočili oheň o 350 tisíc let dříve, než se předpokládalo, hlásí vědci

Objev zažehnutí ohně měl prehistorického člověka vrhnout na dráhu směřující k modernímu lidstvu. Doposud se vědci domnívali, že se toto odehrálo relativně nedávno. Nový objev ale posouvá „zkrocení“ tohoto živlu o statisíce let dál do minulosti.
11. 12. 2025
Načítání...