Led v Antarktidě taje rekordně rychle. Zvedá to hladiny oceánů, potvrzují vědci

Nahrávám video

V Antarktidě od roku 1992 roztály tři biliony tun ledu, což je množství schopné zvednout hladiny oceánů o téměř osm milimetrů. V minulých pěti letech se tání ještě zrychlilo. Vyplývá to ze studie zveřejněné v časopise Nature.

Čtyřiaosmdesát vědců, kteří na studii spolupracovali, vypočítalo, že do roku 2012 na kontinentu rozkládajícím se kolem jižního pólu ročně ubývalo asi 84 miliard tun ledu. Od toho roku roztálo ročně 241 miliard tun ledu, což znamená, že se v posledních pěti letech rychlost tání téměř ztrojnásobila.

Tání ledu je hrozba

Autoři studie konstatují, že tyto poznatky vylučují další pochyby o rychlosti tání antarktického ledu i o tom, že to může ohrozit stovky milionů lidí žijících v pobřežních oblastech.

„Považujeme tyto výsledky za alarmující a za pokyn k tomu, abychom jednali a oteplování planety zpomalili,“ řekl Eric Rignot, který se zabývá studiem ledovců a pólů 20 let.

Antarktida je z 98 procent pokrytá ledovým štítem a celý kontinent, obklopený oceány, představuje 90 procent pevninských ledovců planety. Antarktida je také největším rezervoárem sladké vody. Kdyby všechen tamní led roztál, zvedla by se hladina oceánů téměř o 60 metrů.

Vliv různých částí Antarktidy na zvyšování hladiny oceánů
Zdroj: NASA

Z vesmíru je úbytek ledu dokonale vidět

Díky satelitním snímkům mají odborníci nyní větší přehled o rozložení ledu v Antarktidě. Přes 90 procent jejího ledu je ve východní části, která zůstává přes globální oteplování stabilní. Západní oblasti jsou ale citlivější. Z Antarktického poloostrova, který je na západě, se už přes 6500 kilometrů čtverečních ledu sesunulo do moře.

Studie se prováděla v časovém rozpětí 25 let a téměř všechno množství roztátého ledu připadá na západní část Antarktidy. Bude-li tendence tání pokračovat nynějším tempem, může se stát Antarktida hlavní příčinou stoupání hladiny oceánů.

Výsledky jsou reálné, potvrzují vědci

Význam studie se spatřuje v tom, že výsledky nejsou založeny na jediné metodě. Měření se provádělo s použitím 15 satelitů, počítačovou simulací, měřením na zemském povrchu i nad ním, řekl Andrew Shepherd, který výzkum vedl. Podle něj by jenom Antarktida samotná mohla do konce století zvednout oceány o 16 centimetrů.

Ledovce ale tají také jinde na planetě. „Za přirozených podmínek se úbytek kontinentálního ledovce nepředpokládá,“ řekl Shepherd. Podle něj je tání třeba připsat na vrub klimatické změně. Shepherd ale upozornil, že studie nebyla zaměřená na dokázání podílu lidstva na změnách klimatu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Doporučujeme

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
17. 7. 2026

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.