Led v Antarktidě taje rekordně rychle. Zvedá to hladiny oceánů, potvrzují vědci

Nahrávám video
Horizont ČT24: Led v Antarktidě taje rekordně rychle
Zdroj: ČT24

V Antarktidě od roku 1992 roztály tři biliony tun ledu, což je množství schopné zvednout hladiny oceánů o téměř osm milimetrů. V minulých pěti letech se tání ještě zrychlilo. Vyplývá to ze studie zveřejněné v časopise Nature.

Čtyřiaosmdesát vědců, kteří na studii spolupracovali, vypočítalo, že do roku 2012 na kontinentu rozkládajícím se kolem jižního pólu ročně ubývalo asi 84 miliard tun ledu. Od toho roku roztálo ročně 241 miliard tun ledu, což znamená, že se v posledních pěti letech rychlost tání téměř ztrojnásobila.

Tání ledu je hrozba

Autoři studie konstatují, že tyto poznatky vylučují další pochyby o rychlosti tání antarktického ledu i o tom, že to může ohrozit stovky milionů lidí žijících v pobřežních oblastech.

„Považujeme tyto výsledky za alarmující a za pokyn k tomu, abychom jednali a oteplování planety zpomalili,“ řekl Eric Rignot, který se zabývá studiem ledovců a pólů 20 let.

Antarktida je z 98 procent pokrytá ledovým štítem a celý kontinent, obklopený oceány, představuje 90 procent pevninských ledovců planety. Antarktida je také největším rezervoárem sladké vody. Kdyby všechen tamní led roztál, zvedla by se hladina oceánů téměř o 60 metrů.

Vliv různých částí Antarktidy na zvyšování hladiny oceánů
Zdroj: NASA

Z vesmíru je úbytek ledu dokonale vidět

Díky satelitním snímkům mají odborníci nyní větší přehled o rozložení ledu v Antarktidě. Přes 90 procent jejího ledu je ve východní části, která zůstává přes globální oteplování stabilní. Západní oblasti jsou ale citlivější. Z Antarktického poloostrova, který je na západě, se už přes 6500 kilometrů čtverečních ledu sesunulo do moře.

Studie se prováděla v časovém rozpětí 25 let a téměř všechno množství roztátého ledu připadá na západní část Antarktidy. Bude-li tendence tání pokračovat nynějším tempem, může se stát Antarktida hlavní příčinou stoupání hladiny oceánů.

Výsledky jsou reálné, potvrzují vědci

Význam studie se spatřuje v tom, že výsledky nejsou založeny na jediné metodě. Měření se provádělo s použitím 15 satelitů, počítačovou simulací, měřením na zemském povrchu i nad ním, řekl Andrew Shepherd, který výzkum vedl. Podle něj by jenom Antarktida samotná mohla do konce století zvednout oceány o 16 centimetrů.

Ledovce ale tají také jinde na planetě. „Za přirozených podmínek se úbytek kontinentálního ledovce nepředpokládá,“ řekl Shepherd. Podle něj je tání třeba připsat na vrub klimatické změně. Shepherd ale upozornil, že studie nebyla zaměřená na dokázání podílu lidstva na změnách klimatu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 1 hhodinou

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 8 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
před 22 hhodinami

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
včera v 11:30

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
včera v 10:28

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
27. 4. 2026

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
27. 4. 2026
Načítání...