Led v Antarktidě taje rekordně rychle. Zvedá to hladiny oceánů, potvrzují vědci

Nahrávám video

V Antarktidě od roku 1992 roztály tři biliony tun ledu, což je množství schopné zvednout hladiny oceánů o téměř osm milimetrů. V minulých pěti letech se tání ještě zrychlilo. Vyplývá to ze studie zveřejněné v časopise Nature.

Čtyřiaosmdesát vědců, kteří na studii spolupracovali, vypočítalo, že do roku 2012 na kontinentu rozkládajícím se kolem jižního pólu ročně ubývalo asi 84 miliard tun ledu. Od toho roku roztálo ročně 241 miliard tun ledu, což znamená, že se v posledních pěti letech rychlost tání téměř ztrojnásobila.

Tání ledu je hrozba

Autoři studie konstatují, že tyto poznatky vylučují další pochyby o rychlosti tání antarktického ledu i o tom, že to může ohrozit stovky milionů lidí žijících v pobřežních oblastech.

„Považujeme tyto výsledky za alarmující a za pokyn k tomu, abychom jednali a oteplování planety zpomalili,“ řekl Eric Rignot, který se zabývá studiem ledovců a pólů 20 let.

Antarktida je z 98 procent pokrytá ledovým štítem a celý kontinent, obklopený oceány, představuje 90 procent pevninských ledovců planety. Antarktida je také největším rezervoárem sladké vody. Kdyby všechen tamní led roztál, zvedla by se hladina oceánů téměř o 60 metrů.

Vliv různých částí Antarktidy na zvyšování hladiny oceánů
Zdroj: NASA

Z vesmíru je úbytek ledu dokonale vidět

Díky satelitním snímkům mají odborníci nyní větší přehled o rozložení ledu v Antarktidě. Přes 90 procent jejího ledu je ve východní části, která zůstává přes globální oteplování stabilní. Západní oblasti jsou ale citlivější. Z Antarktického poloostrova, který je na západě, se už přes 6500 kilometrů čtverečních ledu sesunulo do moře.

Studie se prováděla v časovém rozpětí 25 let a téměř všechno množství roztátého ledu připadá na západní část Antarktidy. Bude-li tendence tání pokračovat nynějším tempem, může se stát Antarktida hlavní příčinou stoupání hladiny oceánů.

Výsledky jsou reálné, potvrzují vědci

Význam studie se spatřuje v tom, že výsledky nejsou založeny na jediné metodě. Měření se provádělo s použitím 15 satelitů, počítačovou simulací, měřením na zemském povrchu i nad ním, řekl Andrew Shepherd, který výzkum vedl. Podle něj by jenom Antarktida samotná mohla do konce století zvednout oceány o 16 centimetrů.

Ledovce ale tají také jinde na planetě. „Za přirozených podmínek se úbytek kontinentálního ledovce nepředpokládá,“ řekl Shepherd. Podle něj je tání třeba připsat na vrub klimatické změně. Shepherd ale upozornil, že studie nebyla zaměřená na dokázání podílu lidstva na změnách klimatu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kódy, zdravotní údaje, firemní dokumenty. Co neposílat nástrojům AI?

Chatboti s umělou inteligencí, jako jsou ChatGPT, Claude a Copilot, jsou stále populárnější. Kolik by toho ale o nás měli skutečně vědět?
před 8 hhodinami

Dehonestovaný americký vědec vyhrál soud nad ženou, která ho obvinila. Teď pracuje pro Česko

Sexuální skandál připravil amerického vědce Davida Sabatiniho o prestižní místo i důvěru kolegů. Teprve po pěti letech od začátku kauzy se mu podařilo získat vysoké odškodné od kolegyně, která ho z nevhodného chování obvinila. Vědec v současné době spojil svou kariéru s Českem.
před 9 hhodinami

OSN: Země směřuje k oteplení o 2,8 stupně Celsia proti předindustriálnímu období

Planeta při současné celosvětové klimatické politice směřuje k tomu, že bude do konce století o 2,8 stupně Celsia teplejší než v předindustriálním období, uvedl podle agentury DPA Program OSN pro životní prostředí (UNEP). Každý zlomek stupně nad hranici 1,5 stupně Celsia přitom podle šéfky UNEP Inger Andersenové zvyšuje riziko smrtících povodní, vln veder a lesních požárů, jaké letos zažila řada zemí.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

El Niño může zdražit potraviny, experti se obávají hlavně globálních dopadů

Přímé důsledky letošního jevu El Niño na Česku by sice měly být zanedbatelné, silněji se ale mohou projevit nepřímé dopady. I když se v Česku urodí dost základních potravin, jako je pšenice nebo kukuřice, jejich ceny mohou stoupnout, hodnotí analytici.
před 12 hhodinami

Padesát milionů za Koperníka. Kdysi zakázanou knihu koupil neznámý sběratel

V přepočtu skoro padesát milionů korun investoval neznámý kupec do prvního vydání přelomového díla Mikuláše Koperníka. Aukční síň Sotheby's vydražila 20. října i dalších 155 knih věhlasných středověkých i novověkých astronomů, matematiků a fyziků, včetně Isaaca Newtona, Galilea Galileiho nebo Tychona Braha. V původním nákladu kdysi vydali nižší stovky knih, dochoval se jich ale jen zlomek – proto mají dnes takovou cenu.
před 15 hhodinami

Čínský hacker napadl stovku západních webů. Práci za něj odvedli AI agenti

Kybernetické útoky jsou stále levnější a snadnější, prokazuje odhalený případ, kdy čínští hackeři využili volně dostupné agentské umělé inteligence (AI), aby velmi levně napadli dobře zabezpečené internetové stránky.
před 16 hhodinami

Milion gigabitů za sekundu. Nový podmořský kabel propojí USA a Evropu

Nový a extrémně rychlý internetový podmořský kabel – s názvem Petal – propojí Evropu a Spojené státy. Jeho stavbu oznámila společnost Meta. S délkou sedm tisíc kilometrů má jako vůbec první podobný projekt spojit kontinenty petabitovou rychlostí. Teoreticky by mohl zajistit souběžné streamování hudby pro 75 procent světové populace.
20. 10. 2026‌‌

Podezřelý manévr. Ruský satelit se přiblížil k družici finské firmy spolupracující s Kyjevem

Vojensky cenné informace ze satelitů získává Ukrajina nejen od americké vlády, ale také třeba ze soustavy družic Iceye. Vyrábí ji stejnojmenná finská firma a právě s Kyjevem letos prohloubila spolupráci. K jedné z družic, ze které podle expertů může Kyjev získávat data přímo, se zvláštním způsobem přiblížil ruský satelit.
20. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.