Led v Antarktidě taje rekordně rychle. Zvedá to hladiny oceánů, potvrzují vědci

Nahrávám video

V Antarktidě od roku 1992 roztály tři biliony tun ledu, což je množství schopné zvednout hladiny oceánů o téměř osm milimetrů. V minulých pěti letech se tání ještě zrychlilo. Vyplývá to ze studie zveřejněné v časopise Nature.

Čtyřiaosmdesát vědců, kteří na studii spolupracovali, vypočítalo, že do roku 2012 na kontinentu rozkládajícím se kolem jižního pólu ročně ubývalo asi 84 miliard tun ledu. Od toho roku roztálo ročně 241 miliard tun ledu, což znamená, že se v posledních pěti letech rychlost tání téměř ztrojnásobila.

Tání ledu je hrozba

Autoři studie konstatují, že tyto poznatky vylučují další pochyby o rychlosti tání antarktického ledu i o tom, že to může ohrozit stovky milionů lidí žijících v pobřežních oblastech.

„Považujeme tyto výsledky za alarmující a za pokyn k tomu, abychom jednali a oteplování planety zpomalili,“ řekl Eric Rignot, který se zabývá studiem ledovců a pólů 20 let.

Antarktida je z 98 procent pokrytá ledovým štítem a celý kontinent, obklopený oceány, představuje 90 procent pevninských ledovců planety. Antarktida je také největším rezervoárem sladké vody. Kdyby všechen tamní led roztál, zvedla by se hladina oceánů téměř o 60 metrů.

Vliv různých částí Antarktidy na zvyšování hladiny oceánů
Zdroj: NASA

Z vesmíru je úbytek ledu dokonale vidět

Díky satelitním snímkům mají odborníci nyní větší přehled o rozložení ledu v Antarktidě. Přes 90 procent jejího ledu je ve východní části, která zůstává přes globální oteplování stabilní. Západní oblasti jsou ale citlivější. Z Antarktického poloostrova, který je na západě, se už přes 6500 kilometrů čtverečních ledu sesunulo do moře.

Studie se prováděla v časovém rozpětí 25 let a téměř všechno množství roztátého ledu připadá na západní část Antarktidy. Bude-li tendence tání pokračovat nynějším tempem, může se stát Antarktida hlavní příčinou stoupání hladiny oceánů.

Výsledky jsou reálné, potvrzují vědci

Význam studie se spatřuje v tom, že výsledky nejsou založeny na jediné metodě. Měření se provádělo s použitím 15 satelitů, počítačovou simulací, měřením na zemském povrchu i nad ním, řekl Andrew Shepherd, který výzkum vedl. Podle něj by jenom Antarktida samotná mohla do konce století zvednout oceány o 16 centimetrů.

Ledovce ale tají také jinde na planetě. „Za přirozených podmínek se úbytek kontinentálního ledovce nepředpokládá,“ řekl Shepherd. Podle něj je tání třeba připsat na vrub klimatické změně. Shepherd ale upozornil, že studie nebyla zaměřená na dokázání podílu lidstva na změnách klimatu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ruská ornitoložka má strávit léta v trestanecké kolonii. Za pětistovku pro neziskovku

Ruská vědkyně Sofja Rozenfeldová se dostala do problémů poté, co odjela na expedici do Arktidy. Nechala běžet automatické platby pro neziskovou organizaci spojenou s opozicí, kterou mezitím ruské úřady prohlásily za extremistickou. Expertka poté byla odsouzena za podporu extremistického hnutí.
před 13 hhodinami

Hurikán Simon rozvibroval atmosféru desítky kilometrů nad Zemí

Hurikán Simon způsobil nejen velké škody v Mexiku, ale také se projevil mnohem výš. Podle pozorování NASA rozkmital atmosféru asi osmdesát kilometrů na povrchem tak, že vyvolal jev známý jako atmosférické gravitační vlny.
před 15 hhodinami

Astronomové spustili teleskopy, které mají pátrat po největších tajemstvích kosmu

Na Kanárských ostrovech slavnostně zahájila provoz čtveřice velkých teleskopů LST (Large-Sized Telescope). Stojí na observatoři Roque de los Muchachos na ostrově La Palma a tvoří základ severní části budoucí největší observatoře pro hledání kosmického gama záření na světě.
před 15 hhodinami

AI může pomoci ptákům objevit ztracené melodie

Umělá inteligence a nahrávky zpěvu by mohly pomoci ohroženým druhům ptáků znovu se naučit melodie, které v jejich populacích postupně zanikají. Ukazuje to pokus v argentinském Buenos Aires, kde se podařilo obnovit jednu z téměř zapomenutých „písní“ místního druhu strnadce ranního.
před 20 hhodinami

U pobřeží Turecka našli dosud nejstarší pozůstatky lodi

Lidé se plavili po Středozemním moři už před skoro pěti tisíci lety, naznačuje nový archeologický objev. Nedaleko tureckého ostrova se našel vrak starověké lodi, který přepisuje dějiny mořeplavby.
15. 10. 2026‌‌

Česko je třetí na světě v počtu transplantací. Pokrok za dvacet let je obrovský, říká lékařka

Tématu transplantací se lékařka Silvie Rajnochová-Bloudíčková věnuje celý svůj profesní život. V rozhovoru pro ČT24 vysvětluje, že za dvacet let doznal obor obrovského pokroku, a přibližuje, jak vypadá budoucnost pro lidi, kteří jednou budou potřebovat nové orgány.
15. 10. 2026‌‌

Zaměstnance OpenAI obvinili z pokusu odposlouchávat vedení

Americké federální úřady obvinily zaměstnance společnosti OpenAI z pokusu o odposlouchávání jejího vedení. Výrobce chatbotu ChatGPT ujišťuje, že neunikla žádná citlivá data. Firma navíc čelí žalobě osmi amerických států, podle nichž její chatbot ohrožuje děti a navádí je k sebepoškozování či násilí vůči ostatním.
15. 10. 2026‌‌

Velké druhy zvířat žijí déle než malé, u psů je to opačně. Vědci našli možnou příčinu

Jen málo živočichů vykazuje tak jasnou souvislost mezi velikostí a délkou života jako psi, tvrdí vědci. Jedná se o velmi rozmanitý živočišný druh, jehož velikost se pohybuje od německé dogy po malou čivavu. Nová studie amerických vědců ukazuje, že na délku života psů má vliv právě jejich velikost. Možným důvodem je způsob, jakým se u psů s věkem mění DNA.
15. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.