Kanadskou provincii Alberta, odkud před rozsáhlým lesním požárem prchalo zhruba sto tisíc lidí, vysušila nečekaná vlna veder. Klimatické tabulky ukazují, že vyšší zeměpisné šířky zažívají daleko intenzivnější oteplení než země blíže rovníku.
Změna klimatu: Požár v Kanadě dokazuje, že dál od rovníku je oteplování intenzivnější
Podmínky pro požáry v Albertě vznikaly několik měsíců: vysoké teploty a nedostatek srážek v oblasti vyvrcholily jarními vedry. Fort McMurray leží o kousek severněji než dánská metropole Kodaň, a i když ve vnitrozemí nemá k dispozici tolik vláhy jako přímořská města, teploty přes 30 stupňů Celsia na začátku května jsou pro tak severně položené místo podobným překvapením, jako kdyby se jeho obyvatelé z ničeho nic probudili na Floridě. Obvyklá maxima v nejteplejších měsících – v červenci a srpnu – tam totiž bývají mezi 20 a 25 °C.
Jednoduché vědecké pravidlo říká: „Nespojujte jednu mimořádnou klimatickou událost s klimatickými změnami.“ Jenomže suché období se v Kanadě během léta už roky prodlužuje.
Dnes klimatické tabulky ukazují hodnoty blízké projekci klimatologů pro měnící se klima: vyšší zeměpisné šířky zažívají daleko intenzivnější oteplení než země blíže rovníku. Zima v Kanadě se zkracuje a sníh, pokud vůbec padá, taje dřív než v minulém století. A letos se navíc přidalo i El Nino. Při něm mají v Kanadě teplé zimy téměř pravidelně.
Není přitom náhodou, že ve stejné době musejí v Indii čelit jedné z nejhorších vln veder za posledních 20 let. Vazby mezi tlakovými nížemi a výšemi nad zeměkoulí totiž často dosahují desítek tisíc kilometrů. Říká se jim teleskopické a můžete si je představit trochu jako spojené nádoby: někde je tlak vyšší a kompenzuje to nižší tlak třeba až nad dalším kontinentem.
Jednu nespornou výhodu však Indové v horké vlně před nástupem monzunu přece jen vidí. Monzunové deště by konečně po několika suchých letech mohly právě díky mimořádné horké vlně, kdy teploty už druhý měsíc opakovaně překračují 40 °C, přinést dostatek dešťové vody.
Dnes se díky poklesu teplot a mírnému dešti výrazně snížilo i riziko požárů v Albertě (viz snímky pod článkem). Je ale jen otázkou času, kdy se nad oblastí usadí další vytrvalá tlaková výše, která znovu rozšíří území s červenou výstrahou. Ve vysušených lesích pak stačí jediný blesk. Přitom plameny na rozsáhlých plochách lesů jsou zdrojem oxidu uhličitého a působí tak jako další hnací motor změn klimatu. Potenciální prvotní příčina požárů se kvůli nim dál stupňuje a spirála se dál roztáčí…
Vedra a nebezpečí ohně v kanadské Albertě k 5. květnu
Postupně se v Kanadě ochlazuje a požár ustupuje. Stav k 12. květnu
Vystudovala obor meteorologie a klimatologie na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Pracovala v Českém hydrometeorologickém ústavu. Již od roku 1990 moderuje pořad Předpověď počasí, v České televizi vede redakci počasí. Je autorkou či spoluautorkou vědeckých publikací a článků z oblasti klimatologie a meteorologie. Je tajemnicí Národního klimatického programu České republiky.
Taťána Míková