Změna klimatu: Požár v Kanadě dokazuje, že dál od rovníku je oteplování intenzivnější

 Podmínky pro požáry v Albertě vznikaly několik měsíců: vysoké teploty a nedostatek srážek v oblasti vyvrcholily jarními vedry. Fort McMurray leží o kousek severněji než dánská metropole Kodaň, a i když ve vnitrozemí nemá k dispozici tolik vláhy jako přímořská města, teploty přes 30 stupňů Celsia na začátku května jsou pro tak severně položené místo podobným překvapením, jako kdyby se jeho obyvatelé z ničeho nic probudili na Floridě. Obvyklá maxima v nejteplejších měsících – v červenci a srpnu – tam totiž bývají mezi 20 a 25 °C.

 Jednoduché vědecké pravidlo říká: „Nespojujte jednu mimořádnou klimatickou událost s klimatickými změnami.“ Jenomže suché období se v Kanadě během léta už roky prodlužuje.

Dnes klimatické tabulky ukazují hodnoty blízké projekci klimatologů pro měnící se klima: vyšší zeměpisné šířky zažívají daleko intenzivnější oteplení než země blíže rovníku. Zima v Kanadě se zkracuje a sníh, pokud vůbec padá, taje dřív než v minulém století. A letos se navíc přidalo i El Nino. Při něm mají v Kanadě teplé zimy téměř pravidelně.

 

Není přitom náhodou, že ve stejné době musejí v Indii čelit jedné z nejhorších vln veder za posledních 20 let. Vazby mezi tlakovými nížemi a výšemi nad zeměkoulí totiž často dosahují desítek tisíc kilometrů. Říká se jim teleskopické a můžete si je představit trochu jako spojené nádoby: někde je tlak vyšší a kompenzuje to nižší tlak třeba až nad dalším kontinentem.

Jednu nespornou výhodu však Indové v horké vlně před nástupem monzunu přece jen vidí. Monzunové deště by konečně po několika suchých letech mohly právě díky mimořádné horké vlně, kdy teploty už druhý měsíc opakovaně překračují 40 °C, přinést dostatek dešťové vody. 

Dnes se díky poklesu teplot a mírnému dešti výrazně snížilo i riziko požárů v Albertě (viz snímky pod článkem). Je ale jen otázkou času, kdy se nad oblastí usadí další vytrvalá tlaková výše, která znovu rozšíří území s červenou výstrahou. Ve vysušených lesích pak stačí jediný blesk. Přitom plameny na rozsáhlých plochách lesů jsou zdrojem oxidu uhličitého a působí tak jako další hnací motor změn klimatu. Potenciální prvotní příčina požárů se kvůli nim dál stupňuje a spirála se dál roztáčí…