Britové detailně analyzovali údaje o očkování proti covidu. Posilovací dávky se ukázaly jako klíčové

Kdyby Britové v létě roku 2022 byli dostatečně očkovaní proti covidu i posilovacími dávkami, mohli zabránit nejméně sedmi tisícům hospitalizací a úmrtí na tuto nakažlivou nemoc. Ukázala to rozsáhlá analýza, která vyšla v odborném žurnálu The Lancet.

Vědci zjistili, že až třetina britské populace neměla do léta 2022 doporučený počet očkování a posilovacích vakcín proti covidu. Autoři uvádějí, že tyto výsledky jsou v současné době, kdy se objevují nové nakažlivé varianty covidu, velmi důležité – upozorňují na důležitost očkování a varují před zbytečným otálením, přičemž poučení z něj by si měli vzít hlavně zákonodárci a úředníci, kteří připravují pravidla a opatření.

Výzkum vedly organizace Health Data Research UK a Edinburská univerzita. Vycházel z anonymizovaných zdravotních údajů obyvatel všech čtyř zemí Spojeného království, což umožnila až covidová pandemie, protože předtím jednotlivé země vedly vlastní záznamy a nesdílely data v propojených systémech.

Ve Spojeném království se začalo očkovat proti covidu velmi rychle a povedlo se získat důvěru velké části populace. Díky tomu se do ledna 2022 podařilo naočkovat alespoň jednou dávkou více než devadesát procent populace starší dvanácti let. Ale až doposud se nevědělo, jak později dopadlo očkování dalšími dávkami.

Teprve nyní mohli vědci z Anglie, Skotska, Severního Irska a Walesu studovat bezpečně uchovávané, rutinně shromažďované údaje od všech osob starších pěti let v období od 1. června do 30. září 2022. Všechna tato data byla anonymizována a dostupná pouze schváleným výzkumníkům.

Vyšší riziko ve všech věkových kategoriích

Ukázalo se, že podíl osob, které byly k 1. červnu 2022 očkovány nedostatečně, se pohyboval mezi třetinou až polovinou populace – 45,7 procenta v Anglii, 49,8 procenta v Severním Irsku, 34,2 procenta ve Skotsku a 32,8 procenta ve Walesu.

Během čtyř letních a podzimních měsíců roku 2022 zaznamenala Británie asi 40 400 závažných průběhů covidu. Matematické modelování ukázalo, že 7180 hospitalizacím a úmrtím by bylo možné zabránit, pokud by byla populace Spojeného království plně očkována.

Nedostatečné očkování bylo spojeno s významně vyšším počtem hospitalizací a úmrtí ve všech studovaných věkových skupinách, přičemž u nedostatečně očkovaných osob starších 75 let byla více než dvakrát vyšší pravděpodobnost závažných následků covidu-19 než u osob, které byly plně chráněny.

Nejvyšší míra nedostatečného očkování byla zjištěna u mladších ročníků, mužů, osob v sociálně vyloučených oblastech a lidí jiného než bílého etnika.

Alan Keys, který byl členem řídící skupiny studie a spoluautorem článku, výsledky komentoval jen jednou větou: „Výsledek výzkumu je silným potvrzením přínosu očkování.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ebola se v Kongu šíří stovky kilometrů od dosavadního ohniska

V provincii Jižní Kivu na východě Konga byl potvrzen případ eboly, nemoc se tak objevila stovky kilometrů od dosavadního epicentra nákazy. Uvedla to ve čtvrtek povstalecká aliance, která oblast kontroluje, informovala agentura Reuters. Případ podle ní vyvolává obavy z dalšího šíření epidemie. Mladíci zapálili centrum pro léčbu eboly poté, co jim bylo odepřeno pohřbít tělo jejich blízkého.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

První týdny otcovství mění mužům zásadně mozek, popsali experti

Když žena přivede na svět dítě, změní ji to duševně i tělesně. Týká se to i změn v mozku, které už vědci opakovaně a docela detailně popsali. Ale oč lépe známé byly dopady rodičovství na ženy, o to méně se vědělo o tom, co dělá otcovství s mozkem mužů. Teď to popsali němečtí psychologové, kteří čerstvé otce prozkoumali celou řadou těch nejmodernějších přístrojů.
před 14 hhodinami

Španělsko prošlo nejhorší sezonou lesních požárů od roku 1995. Roli sehrálo i žhářství

Španělsko zažilo loni nejhorší sezonu lesních požárů od roku 1995. Oheň zničil 354 793 hektarů lesní půdy. Dokument Anatomie požáru se zaměřuje na požár u obce Molezuelas de la Carballeda v provincii Zamora, který byl loni v létě jedním z nejničivějších.
před 15 hhodinami

Turečtí vědci vypustili robotického archeologa, umí se potopit 300 metrů hluboko

Kam člověk nemůže, tam ho zastoupí robot. Tato praxe se začíná využívat v čím dál větším množství oborů – a nově také v podvodní archeologii. Stroj se totiž ponoří hlouběji než člověk a déle vydrží v podmínkách vysokého tlaku, nedostatku světla i vzduchu.
před 17 hhodinami

SpaceX míří na burzu a chce výrazně překonat saúdské těžaře

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
před 18 hhodinami

Nanoplasty mohou narušovat ochrannou vrstvu plic, ukazuje výzkum Akademie věd

Malé částečky umělých hmot, konkrétně takzvané ultrajemné polystyrenové nanoplasty, se mohou „zabudovávat“ do ochranné vrstvy plic, měnit její strukturu a oslabovat ochrannou funkci, popsali vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR ve spolupráci s kolegy z Polska a Slovinska.
před 19 hhodinami

Přepracované AI se v experimentu obracely k marxismu

Pokud výzkumníci vystavili umělé inteligence (AI) náročné práci, neustále jim zhoršovali podmínky a ještě jim vyhrožovali, že je nahradí pokročilejšími modely, začaly AI komunikovat podobně jako marxisté.
před 23 hhodinami

Ebola v Evropě není velkou hrozbou, ukazují zkušenosti

Pacient, který může mít ebolu a bude hospitalizovaný v Česku, může vyvolávat obavy. Ale zkušenosti naznačují, že kvalitní přijatá opatření i samotné vlastnosti viru dokáží šíření nemoci účinně zabránit.
20. 5. 2026
Načítání...