Britové detailně analyzovali údaje o očkování proti covidu. Posilovací dávky se ukázaly jako klíčové

Kdyby Britové v létě roku 2022 byli dostatečně očkovaní proti covidu i posilovacími dávkami, mohli zabránit nejméně sedmi tisícům hospitalizací a úmrtí na tuto nakažlivou nemoc. Ukázala to rozsáhlá analýza, která vyšla v odborném žurnálu The Lancet.

Vědci zjistili, že až třetina britské populace neměla do léta 2022 doporučený počet očkování a posilovacích vakcín proti covidu. Autoři uvádějí, že tyto výsledky jsou v současné době, kdy se objevují nové nakažlivé varianty covidu, velmi důležité – upozorňují na důležitost očkování a varují před zbytečným otálením, přičemž poučení z něj by si měli vzít hlavně zákonodárci a úředníci, kteří připravují pravidla a opatření.

Výzkum vedly organizace Health Data Research UK a Edinburská univerzita. Vycházel z anonymizovaných zdravotních údajů obyvatel všech čtyř zemí Spojeného království, což umožnila až covidová pandemie, protože předtím jednotlivé země vedly vlastní záznamy a nesdílely data v propojených systémech.

Ve Spojeném království se začalo očkovat proti covidu velmi rychle a povedlo se získat důvěru velké části populace. Díky tomu se do ledna 2022 podařilo naočkovat alespoň jednou dávkou více než devadesát procent populace starší dvanácti let. Ale až doposud se nevědělo, jak později dopadlo očkování dalšími dávkami.

Teprve nyní mohli vědci z Anglie, Skotska, Severního Irska a Walesu studovat bezpečně uchovávané, rutinně shromažďované údaje od všech osob starších pěti let v období od 1. června do 30. září 2022. Všechna tato data byla anonymizována a dostupná pouze schváleným výzkumníkům.

Vyšší riziko ve všech věkových kategoriích

Ukázalo se, že podíl osob, které byly k 1. červnu 2022 očkovány nedostatečně, se pohyboval mezi třetinou až polovinou populace – 45,7 procenta v Anglii, 49,8 procenta v Severním Irsku, 34,2 procenta ve Skotsku a 32,8 procenta ve Walesu.

Během čtyř letních a podzimních měsíců roku 2022 zaznamenala Británie asi 40 400 závažných průběhů covidu. Matematické modelování ukázalo, že 7180 hospitalizacím a úmrtím by bylo možné zabránit, pokud by byla populace Spojeného království plně očkována.

Nedostatečné očkování bylo spojeno s významně vyšším počtem hospitalizací a úmrtí ve všech studovaných věkových skupinách, přičemž u nedostatečně očkovaných osob starších 75 let byla více než dvakrát vyšší pravděpodobnost závažných následků covidu-19 než u osob, které byly plně chráněny.

Nejvyšší míra nedostatečného očkování byla zjištěna u mladších ročníků, mužů, osob v sociálně vyloučených oblastech a lidí jiného než bílého etnika.

Alan Keys, který byl členem řídící skupiny studie a spoluautorem článku, výsledky komentoval jen jednou větou: „Výsledek výzkumu je silným potvrzením přínosu očkování.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 2 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 4 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 5 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 7 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled