Britové detailně analyzovali údaje o očkování proti covidu. Posilovací dávky se ukázaly jako klíčové

Kdyby Britové v létě roku 2022 byli dostatečně očkovaní proti covidu i posilovacími dávkami, mohli zabránit nejméně sedmi tisícům hospitalizací a úmrtí na tuto nakažlivou nemoc. Ukázala to rozsáhlá analýza, která vyšla v odborném žurnálu The Lancet.

Vědci zjistili, že až třetina britské populace neměla do léta 2022 doporučený počet očkování a posilovacích vakcín proti covidu. Autoři uvádějí, že tyto výsledky jsou v současné době, kdy se objevují nové nakažlivé varianty covidu, velmi důležité – upozorňují na důležitost očkování a varují před zbytečným otálením, přičemž poučení z něj by si měli vzít hlavně zákonodárci a úředníci, kteří připravují pravidla a opatření.

Výzkum vedly organizace Health Data Research UK a Edinburská univerzita. Vycházel z anonymizovaných zdravotních údajů obyvatel všech čtyř zemí Spojeného království, což umožnila až covidová pandemie, protože předtím jednotlivé země vedly vlastní záznamy a nesdílely data v propojených systémech.

Ve Spojeném království se začalo očkovat proti covidu velmi rychle a povedlo se získat důvěru velké části populace. Díky tomu se do ledna 2022 podařilo naočkovat alespoň jednou dávkou více než devadesát procent populace starší dvanácti let. Ale až doposud se nevědělo, jak později dopadlo očkování dalšími dávkami.

Teprve nyní mohli vědci z Anglie, Skotska, Severního Irska a Walesu studovat bezpečně uchovávané, rutinně shromažďované údaje od všech osob starších pěti let v období od 1. června do 30. září 2022. Všechna tato data byla anonymizována a dostupná pouze schváleným výzkumníkům.

Vyšší riziko ve všech věkových kategoriích

Ukázalo se, že podíl osob, které byly k 1. červnu 2022 očkovány nedostatečně, se pohyboval mezi třetinou až polovinou populace – 45,7 procenta v Anglii, 49,8 procenta v Severním Irsku, 34,2 procenta ve Skotsku a 32,8 procenta ve Walesu.

Během čtyř letních a podzimních měsíců roku 2022 zaznamenala Británie asi 40 400 závažných průběhů covidu. Matematické modelování ukázalo, že 7180 hospitalizacím a úmrtím by bylo možné zabránit, pokud by byla populace Spojeného království plně očkována.

Nedostatečné očkování bylo spojeno s významně vyšším počtem hospitalizací a úmrtí ve všech studovaných věkových skupinách, přičemž u nedostatečně očkovaných osob starších 75 let byla více než dvakrát vyšší pravděpodobnost závažných následků covidu-19 než u osob, které byly plně chráněny.

Nejvyšší míra nedostatečného očkování byla zjištěna u mladších ročníků, mužů, osob v sociálně vyloučených oblastech a lidí jiného než bílého etnika.

Alan Keys, který byl členem řídící skupiny studie a spoluautorem článku, výsledky komentoval jen jednou větou: „Výsledek výzkumu je silným potvrzením přínosu očkování.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 9 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 11 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 15 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
14. 1. 2026Aktualizováno14. 1. 2026

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
14. 1. 2026

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
14. 1. 2026
Načítání...