Britové detailně analyzovali údaje o očkování proti covidu. Posilovací dávky se ukázaly jako klíčové

Kdyby Britové v létě roku 2022 byli dostatečně očkovaní proti covidu i posilovacími dávkami, mohli zabránit nejméně sedmi tisícům hospitalizací a úmrtí na tuto nakažlivou nemoc. Ukázala to rozsáhlá analýza, která vyšla v odborném žurnálu The Lancet.

Vědci zjistili, že až třetina britské populace neměla do léta 2022 doporučený počet očkování a posilovacích vakcín proti covidu. Autoři uvádějí, že tyto výsledky jsou v současné době, kdy se objevují nové nakažlivé varianty covidu, velmi důležité – upozorňují na důležitost očkování a varují před zbytečným otálením, přičemž poučení z něj by si měli vzít hlavně zákonodárci a úředníci, kteří připravují pravidla a opatření.

Výzkum vedly organizace Health Data Research UK a Edinburská univerzita. Vycházel z anonymizovaných zdravotních údajů obyvatel všech čtyř zemí Spojeného království, což umožnila až covidová pandemie, protože předtím jednotlivé země vedly vlastní záznamy a nesdílely data v propojených systémech.

Ve Spojeném království se začalo očkovat proti covidu velmi rychle a povedlo se získat důvěru velké části populace. Díky tomu se do ledna 2022 podařilo naočkovat alespoň jednou dávkou více než devadesát procent populace starší dvanácti let. Ale až doposud se nevědělo, jak později dopadlo očkování dalšími dávkami.

Teprve nyní mohli vědci z Anglie, Skotska, Severního Irska a Walesu studovat bezpečně uchovávané, rutinně shromažďované údaje od všech osob starších pěti let v období od 1. června do 30. září 2022. Všechna tato data byla anonymizována a dostupná pouze schváleným výzkumníkům.

Vyšší riziko ve všech věkových kategoriích

Ukázalo se, že podíl osob, které byly k 1. červnu 2022 očkovány nedostatečně, se pohyboval mezi třetinou až polovinou populace – 45,7 procenta v Anglii, 49,8 procenta v Severním Irsku, 34,2 procenta ve Skotsku a 32,8 procenta ve Walesu.

Během čtyř letních a podzimních měsíců roku 2022 zaznamenala Británie asi 40 400 závažných průběhů covidu. Matematické modelování ukázalo, že 7180 hospitalizacím a úmrtím by bylo možné zabránit, pokud by byla populace Spojeného království plně očkována.

Nedostatečné očkování bylo spojeno s významně vyšším počtem hospitalizací a úmrtí ve všech studovaných věkových skupinách, přičemž u nedostatečně očkovaných osob starších 75 let byla více než dvakrát vyšší pravděpodobnost závažných následků covidu-19 než u osob, které byly plně chráněny.

Nejvyšší míra nedostatečného očkování byla zjištěna u mladších ročníků, mužů, osob v sociálně vyloučených oblastech a lidí jiného než bílého etnika.

Alan Keys, který byl členem řídící skupiny studie a spoluautorem článku, výsledky komentoval jen jednou větou: „Výsledek výzkumu je silným potvrzením přínosu očkování.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 10 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
včera v 16:13

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
včera v 13:31

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...