Britové detailně analyzovali údaje o očkování proti covidu. Posilovací dávky se ukázaly jako klíčové

Kdyby Britové v létě roku 2022 byli dostatečně očkovaní proti covidu i posilovacími dávkami, mohli zabránit nejméně sedmi tisícům hospitalizací a úmrtí na tuto nakažlivou nemoc. Ukázala to rozsáhlá analýza, která vyšla v odborném žurnálu The Lancet.

Vědci zjistili, že až třetina britské populace neměla do léta 2022 doporučený počet očkování a posilovacích vakcín proti covidu. Autoři uvádějí, že tyto výsledky jsou v současné době, kdy se objevují nové nakažlivé varianty covidu, velmi důležité – upozorňují na důležitost očkování a varují před zbytečným otálením, přičemž poučení z něj by si měli vzít hlavně zákonodárci a úředníci, kteří připravují pravidla a opatření.

Výzkum vedly organizace Health Data Research UK a Edinburská univerzita. Vycházel z anonymizovaných zdravotních údajů obyvatel všech čtyř zemí Spojeného království, což umožnila až covidová pandemie, protože předtím jednotlivé země vedly vlastní záznamy a nesdílely data v propojených systémech.

Ve Spojeném království se začalo očkovat proti covidu velmi rychle a povedlo se získat důvěru velké části populace. Díky tomu se do ledna 2022 podařilo naočkovat alespoň jednou dávkou více než devadesát procent populace starší dvanácti let. Ale až doposud se nevědělo, jak později dopadlo očkování dalšími dávkami.

Teprve nyní mohli vědci z Anglie, Skotska, Severního Irska a Walesu studovat bezpečně uchovávané, rutinně shromažďované údaje od všech osob starších pěti let v období od 1. června do 30. září 2022. Všechna tato data byla anonymizována a dostupná pouze schváleným výzkumníkům.

Vyšší riziko ve všech věkových kategoriích

Ukázalo se, že podíl osob, které byly k 1. červnu 2022 očkovány nedostatečně, se pohyboval mezi třetinou až polovinou populace – 45,7 procenta v Anglii, 49,8 procenta v Severním Irsku, 34,2 procenta ve Skotsku a 32,8 procenta ve Walesu.

Během čtyř letních a podzimních měsíců roku 2022 zaznamenala Británie asi 40 400 závažných průběhů covidu. Matematické modelování ukázalo, že 7180 hospitalizacím a úmrtím by bylo možné zabránit, pokud by byla populace Spojeného království plně očkována.

Nedostatečné očkování bylo spojeno s významně vyšším počtem hospitalizací a úmrtí ve všech studovaných věkových skupinách, přičemž u nedostatečně očkovaných osob starších 75 let byla více než dvakrát vyšší pravděpodobnost závažných následků covidu-19 než u osob, které byly plně chráněny.

Nejvyšší míra nedostatečného očkování byla zjištěna u mladších ročníků, mužů, osob v sociálně vyloučených oblastech a lidí jiného než bílého etnika.

Alan Keys, který byl členem řídící skupiny studie a spoluautorem článku, výsledky komentoval jen jednou větou: „Výsledek výzkumu je silným potvrzením přínosu očkování.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci z Harvardu připodobňují šíření umělé inteligence k šíření viru

Šíření umělé inteligence (AI) je neporovnatelně rychlejší než úspěch jakékoliv jiné technologie v dějinách lidstva. Její přijetí je výrazně dynamičtější než nástup automobilů, stolních počítačů i internetu. První veřejný chatbot ChatGPT sice vznikl teprve na podzim roku 2022, ale už dnes AI používá většina lidí. Podle nové studie amerických vědců je to podobné infekci virem.
před 4 hhodinami

Rybníky nejsou podle vědců ideální k zadržování vody v krajině

Čtyřletý výzkum vědců z Masarykovy univerzity a Výzkumného ústavu vodohospodářského ukázal, že rybníky nejsou dobrým způsobem, jak zadržovat vodu v krajině. Mapovali život v rybnících i v potocích pod nimi a zjistili, že z rybníků vytéká přehřátá a znečištěná voda, která neumožňuje existenci vodním živočichům. Může za to oteplování i způsob hospodaření. Ministerstvo zemědělství podporuje obnovu menších nádrží, které mají v krajině i další funkce. Aktuálně vypsalo další dotační výzvu.
před 14 hhodinami

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
před 22 hhodinami

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
před 23 hhodinami

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
včera v 09:02

VideoPlicní embolii je možné léčit efektivněji, ukázala česká studie

Odstraňování krevní sraženiny z plicních tepen katetry je v porovnání s klasickými léky proti srážení krve devětkrát efektivnější, ukázala průlomová studie českých lékařů, které se účastnilo jedenáct kardiocenter a zapojilo se přes 550 pacientů. Dávka léku je asi pětinová oproti běžnému podání, což snižuje riziko krvácení a zkracuje pobyt pacienta v nemocnici. Metoda bude součástí nových evropských doporučení pro léčbu plicní embolie, která vyjdou příští rok. Podle autorů studie to otevírá cestu ke změně léčby rizikovějších pacientů. Jen v Česku jsou to ročně až čtyři tisíce lidí.
včera v 07:30

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
6. 9. 2026

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.